Svět už nikdy nebude jako dřív. Lidé zmizeli. Na povrchu najdete jen prázdná města, nekonečně otevřené obchody a domy, ve kterých už dlouho nikdo neuklízel. A mezi tím vším se pohybují malé postavičky. Myšky jsou opravdovým a právoplatným nástupcem lidí a užívají si světa se všemi jeho dobrodružstvími. Na jejich schopnostech závisí přežití kolonie.
A do zničeného lidského světa zavítají také hráči v nové deskové hře Kolonie, která nám opět nabízí populární téma myších hrdinů. A opět za tím stojí designér Jerry Hawthorne a především jeho koncept s knihou dobrodružství. Svoji novinku opět představil pod hlavičkou společnosti Plaid Hat Games. Hru si vyhlédla pro lokalizaci firma ADC Blackfire.
Kniha slouží současně jako vypravěč i herní plán, a právě ji hráči vyloví z nitra boxu nejdříve a položí do středu stolu. Novinkou je ale ještě druhá mapa, která zobrazuje celé město s šestnácti lokacemi a na jedné z nich začíná celá družina. Hráči toto místo označí žetonem družiny. Každý hráč si zvolí jednoho hrdinu a dostane jeho vybavení. To tvoří karta postavy, její vybavení a samozřejmě figurka.
Stranou pak hráči připraví různé balíčky karet (akce, předměty, střetnutí, stavy, prostředí i mise), mezi které patří i samotní nepřátelé. Vedle plánů je místo také pro žetony, které jsou rozdělené podle druhu a jediné žetony hledání musí být otočené tak, aby nebyl vidět jejich obsah. Zadní strana ukazuje hodnotu obtížnosti. Hráči využijí určitě i kostky a především panel kampaně, který nabízí šest kruhových ukazatelů a také postranní panel.
Na cesty vyráží družina vždy z domova, kde si vybere jednu z dostupných misí. Díky tomu začíná ukazatel času vždy partii na nule a hráči si mohou s sebou vzít nějaké vybavení ze svojí základny. Přípravu a podmínky ovlivňuje také zvolená mise.
Hráči se postupně propracovávají textem a knihou. Pro misi jsou předepsané listy a ty mohou hráče poslat zase do dalších lokací. Ale už na jednom místě je text rozdělen hned na několik sekcí, které se čtou postupně, jak hráči a jejich hrdinové navštěvují různá pole nebo na ně útočí nepřátelé.
Ti se na mapu dostávají právě v důsledku textových pokynů a efektů. Hráči ale generují jejich identitu často náhodně, z konkrétně stanovené sady. Hráči jejich karty vyloží k postrannímu panelu. Kromě protivníků zde mohou ležet i karty hrozeb.
Ve svém tahu hráči provádí akce s pomocí karet, které si na začátku tahu vždy doberou tak, aby měli pět. Ještě než se ale dostanou k kýženým činnostem, možná budou muset vyhodnotit jednu kartu pohromy. Ale pouze v případě, že si dobrali kartu s ikonou drápů. V takovém případě pomůže kostka a hodnota na ukazateli času určit, jestli se efekt bude vyhodnocovat nebo ne. Do ruky ale také mohou dostat hrozbu, kterou přiloží k již zmiňovanému postrannímu panelu.
Hráči samotní mohou kartami platit za akce, přičemž jednotlivé karty svojí barvou náleží ke konkrétní vlastnosti (síla, odolnost, instinkt, hbitost nebo hrdinství). S jejich využitím se mohou hrdinové pohybovat, komunikovat s bytostmi v okolí, prohledávat, útočit, ale také využívat své dovednosti nebo si pomáhat v týmu. To funguje jednoduše jako předání jedné karty z ruky spoluhráči, který ji bude moci později využít.
Ať už se jedná o útok, hledání nebo komunikaci, hráči musí pro úspěšné provedení akce uspět v testu schopnosti. Právě hodnota karty (nebo karet, protože lze zahrát další stejné barvy) se sečtou s vlastnostmi postavy, předměty a hodem bílé kostky. Celková hodnota musí být vyšší, než je uvedená obtížnost testu.
S narůstající hrozbou se každý tah hráčů zvyšuje pravděpodobnost, že soupeři dostanou šanci také jednat a provést jeden tah. Co jednotky budou provádět závisí na kartě hrozby, která leží pod příšerou, protože teprve když je stupnice plná, dojde k tahu nepřátel. Mohou se samozřejmě pohybovat nebo útočit.
Po opuštění strany knihy hráči cestují po městě a posouvají tedy svůj žeton družiny na sousední políčko. Tím odhalí odpovídající list v knize. Tohle propojení větší mapy s detailnějšími zobrazeními je jeden z prvků, který hru výrazně odlišuje a také ji z hlediska atmosféry a zážitku posouvá ještě o kousek dál, než je Plyšová hlídka (ta sice nemá myšky, ale počítáme ji do stejné kategorie knihových her). Jak hráči postupují dále příběhem, jsou pro ně připravena překvapení v podobě karet objevů, které mají svůj vlastní nemíchaný balíček.
Hrdinové se poté, co jsou v boji poraženi, mohou vrátit do partie. Každý útěk, když hrdina má příliš zranění, znamená navýšení časové stupnice o jedna. Při tom ale hráči musí myslet především na úspěch svojí mise, která má jasně stanovený cíl. Jeho plnění může neuspět pouze v případě, že jsou všechny postavy současně poraženy. Utíkající čas má na hru jiný dopad a souvisí s kolonií, protože když je nechráněná, je v nebezpečí.
Jedna partie je totiž pouze částí velkého celku. A hráči se kromě vydávání na dobrodružství musí také starat o svoji kolonii. Dokonce platí, že celá kampaň může skončit neúspěchem, pokud některý z celkových ukazatelů spadne na nulu. Hráči si musí dát velký pozor na stav morálky a populace, které právě mohou celý boj prohrát.
Kolonie je elegantní hrou, která má všechno: příběh, atmosféru a dostatečnou variabilitu. Hráči totiž neustále objevují nové lokace, a to především proto, že celková příběhová kniha má obrovský počet stran.
Většinou směřují stížnosti k náhodnosti soubojů a jejich vyhodnocení. Tak to bylo u předchůdce Kolonie, který používal kostky. Tady sice neposedné šestistranné nástroje zůstávají, ale ústřední jsou překvapivě karty. Ty mají hráči dopředu připravené a hrají je pro jejich hodnotu, kterou pouze doprovodí hod kostkou. I tak je samozřejmě úspěch v testu závislý na štěstí, ale ne tak stěžejně, jako byste asi čekali.
Hra není lineární, ale místo toho se zaměřuje na výpravy. A dává hráčům tedy trochu pocitu volnosti, když si mohou sami vybrat svoje následující dobrodružství. Jejich postavy se pak vrátí a pokud vše stihnou včas, dostanou ještě šanci vylepšit svoji základnu.
A pak je tu samozřejmě mapa, po které cestují hrdinové i v rámci jedné partie. Díky tomu se ve hře neustále něco děje, ale znamená to také to, že se v rámci několika her začnou některé lokace opakovat. To ale tak docela nevadí, protože celkový zážitek je stále skvělý.
Partie nejsou zrovna náročné z hlediska obtížnosti. Pokud nemáte vyloženě smůlu, tak si s většinou setkání poradíte. Ale tahle novinka není tak úplně o bojích, ale spíš o příběhu, vyprávění a objevování. Tohle všechno tu najdete v pořádných porcích a díky tomu je tahle hra prostě skvělá.
Ve hře je dle očekávání docela dost čtení, které doplňuje hraní. Hra je samozřejmě kompletně v češtině, ale i tak se najdou hráči, kteří této činnosti zrovna neholdují. To je tedy hlavní skupina, která z Kolonie nebude asi úplně nadšená. A pak samozřejmě hra není pro zatvrzelé stratégy, protože tady byste se měli vézt na vlně pohody. I díky tomu je jasné, že Kolonie je hlavně zábava na rodinné večery. Ale umí pobavit i páry nebo jen partu přátel, jen počítejte s dobrodružným tématem.
Samotná pravidla jsou opravdu velmi ořezaná a najdete v nich pouze suchý popis bez příkladů. Navíc spousta dalších prvků je postupně doplňována v knize, která mechanismy samozřejmě také upravuje a umí překvapit. Bohužel ale tento způsob řešení s sebou občas přináší také nejasnosti, jejichž rozhodování pak hru zpomaluje. Jak velký to je problém záleží hodně také na striknosti hráčů, protože často je možné se řídit selským rozumem.
Drobným nedostatkem pak je obecně vylepšování, ať už jde o titulní kolonii nebo samotné postavy. Možností není moc a u postav jde celkové levelování až příliš rychle. Tím po čase opadá motivace dále pokračovat v kampani.
Protože v partii hráči spolupracují, není až tak zásadní, kolik se jich partie účastní. Obecně platí, že je lepší mít alespoň dva hráče. I ti si mohou vybrat, jestli chtějí raději každý jednu nebo dvě postavy. Ve vyšším počtu už je to striktně jeden hrdina na hráče. Partie samotné jsou rozumně dlouhé, ačkoliv někdy hodinu přesáhnou výrazněji.
Ale obě výtky jsou pouze drobnými pihami na kráse zážitku, který nabízí (už téměř samozřejmě) nádherné zpracování. Ústřední komponentou jsou samozřejmě plastové figurky, které jsme sice v článku zatím nezmínili, ale vy jste je určitě nepřehlédli na okolních fotografiích. Ty jim dělají větší čest než naše slova. Ale obecně je hra pečlivě doladěná a graficky opravdu parádní.
Kolonie je vynikající hrou, ze které vám dokáže zkazit zážitek nejasnost v pravidlech. Je to velká škoda, že naprosto perfektní hodnocení se takhle zbytečně pokazí. Přesto se jedná o nejlepší hru s dobrodružnou otáčecí knihou a to je určitě co říct v porovnání s parádní Plyšovou hlídkou. Kolonie je nádherná a zábavná hra, které ale bohužel nemůžeme dát plné hodnocení.
Více o hře.
+ spousta čtení
+ spousta příběhu
+ zajímavé hraní karet
+ pohyb po mapě
+ vylepšování kolonie
+ jednoduchost
+ luxusní zpracování
- nedostatečně detailní pravidla
- lokace se začnou opakovat
- hodně čtení
- překvapivě jednoduché
