Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Ankh Bohové Egypta – jeden vládne všem

Je to jako včely a med. Každá včela vyrobí jen malou, malinkou kapičku medu. Jsou jich třeba tisíce, možná miliony, všechny musí pracovat společně, aby vyrobily tu sklenku medu, co máš ráno na stole. A teď si představ, že bys nemohl jist nic jiného než med. Tak je to s mými lidmi. Žijeme z víry, z modliteb, z lásky. Spousta lidí musí věřit, abychom my mohli existovat. Tohle my potřebujeme místo jídla. Víru.

Na úvod recenze jsme si vypůjčili slova Středy, Wotana, Odina z nezapomenutelné knihy Američtí bohové od Neila Gaimana. Ale naše kroky a lodě nás zavedou tentokrát na jiný kontinent, do Egypta, kde také bojují o přežití. Pod novinkou s názvem Anky: Bohové Egypta je podepsaný známý a oblíbený autor Eric M. Lang a ilustrace zpracoval Adrian Smith, to vše pod dozorem a záštitou společnost CMON. Hra se dočkala záhy i české verze od společnosti ADC Blackfire.

Protože jsou v krabici bohové, potřebují hodně místa, takže krabice má podle toho doslova obří rozměry a tomu odpovídá i velká hmotnost. Na víku vidíme pyramidu a soudce mrtvých, Anubise. Uvnitř nejsou jen samotní bohové a jejich obrovské figurky se sadou jejich válečníků, ale především rozkládací herní plán, který položí hráči do středu stolu. Na něm jsou zobrazeny tři oblasti Egypta – východ, západ a delta Nilu. Plán je dále rozdělen na šestiúhelníková pole, a právě ty se v rámci přípravy zaplní. O tom, kde bude ležet jaká pyramida, monument nebo figurky velbloudů, rozhodne zvolený scénář z knihy scénářů.

Jednotliví hráči si každý zvolí jednoho z bohů, získají nejen jeho mocnou figurku, ale také menší válečníky, desku, žetony v barvě této bytosti a také sedm bojových karet. Deska boha nabízí schopnosti, které budou hráči postupně odemykat. Zatím ale zůstanou prázdné a žetony Ankh hráče mají své pozice dole u hrany desky. Své figurky rozmístí také na plán podle zadání scénáře. Egypt s hráči bude sdílet také několik postav strážců, které lze naverbovat do své armády.

Budou potřebovat ale také řadu dalších desek, které jim umožní sledovat situaci ve hře. První je deska se stupnicí akcí (do každého řádku položí jeden společný ukazatel), která navíc sleduje i nadcházející události. Její žeton začíná na prvním poli, postupně se bude posouvat a tím odpočítávat čas do konce partie. Hned vedle položí hráči také stupnici zbožnosti, kterou zabydlí každý jedním svým žetonem, aby mohl sledovat, kolik se podařilo získat věřících a jestli bůh upadne v zapomnění nebo ne.

Hráči se střídají na tahu, ve kterém mohou vždy provést nějakou tu akci z nabídky. Svoji volbou posunou společný ukazatel akcí o krok doprava, čímž odpočítávají dobu celé partie, ale také se tím přibližují další události.

Na výběr mají hráči hned ze čtyř možností, kde tu základní opět reprezentuje možnost posouvat figurky pod svojí kontrolou po šestiúhelníkových políčkách plánu a absolvují tak důležitý poziční boj a zlepšují šanci na vítězství. Volbou akce získá hráč možnost přemístit všechny své postavičky na plánu a to každou až o tři políčka libovolným směrem, přičemž může procházet i libovolnými, i obsazenými, místy. Skončit ale vždy musí na volné pozici, kterou si zabere pro sebe.

Hráči nezačínají se všemi postavičkami na plánu, takže často a velmi rádi využijí i druhou akci, kterou je vyvolání. Mohou tak vzít válečníka nebo strážce pod svojí kontrolou a postavit ho na plán do sousedství jiné postavičky boha nebo vedle monumentu, který má hráč pod kontrolou.

Jenže k čemu je bohům několik slepě oddaných osob, pokud v ně nikdo nevěří. Třetí možností, jak strávit svůj tah, tak je snaha o získání stoupenců. Ty ve hře reprezentují žetony a bůh jich za akci získá tolik, s kolika monumenty jím ovládané postavičky na plánu aktuálně sousedí.

S každým novým následovníkem roste síla boha a s tím se mu odemykají nové síly a schopnosti. Utracením jednoho, dvou nebo tří žetonů stoupenců může hráč odemknout schopnost Ankh svého boha. Ty jsou rozdělené do tří sloupců podle ceny a při tom z každého sloupce může hráč využít maximálně dvě schopnosti, pro které má k dispozici žetony Ankh u spodní hrany desky svého boha.

Po volbě akce hráč ihned posune ukazatel akce o jedno pole vpravo. Pokud v tu chvíli dojde na konec stupnice, nastává čas na novou událost.  Může jít o momenty, které se budou týkat pouze aktivního hráče a umožní mu třeba získat kontrolu nad jedním neutrálním monumentem, pokud jej má na dosah některého svého poddaného nebo může herní plán rozdrobit s pomocí velbloudích karavan na menší oblasti. Nepokládají se totiž na samotná políčka, ale na jejich spojnice.

Místo toho ale může dojít k události společné, označené na stupnici tvarem čtverce, a to ke konfliktu. Postupně pak hráči vyhodnocují jednu oblast za druhou. Vše se může obejít bez boje pouze v momentu, kdy se na polích nachází pouze jednotky jednoho hráče, který za to získá několik bodů zbožnosti. Jestliže se setká v oblasti více bohů, je čas na boj, který závisí na počtu jednotek, ale také množství kontrolovaných monumentů v této části mapy a bitvu lze ovlivnit i s pomocí tajně zvolených bojových karet. Nejvyšší celková síla vítězí, získá body zbožnosti ve svůj prospěch a pohřbí všechny jednotky soupeře.

Jak postupuje čas partie, egyptský lid na některé bohy začne zapomínat, protože mají nejnižší hodnotu zbožnosti. Tito dva bohové se musí spojit a vytvořit tým. Od té chvíle budou hráči spolupracovat jako jedna bytost, která se vrací do hry o přežití.

Přesuny a boje na map dále pokračují, jak vrcholí bitva o to nejsilnější božstvo. Vyhrát lze nejen uplynutím času, kde rozhoduje nejvyšší hodnota zbožnosti. Výhru si lze usurpovat i daleko dřív a to tak, že hráč zůstane jediným přeživším bohem. Jakmile totiž nastane a je odehrána čtvrtá fáze konfliktu, všichni bozi, jejichž žeton na stupnici zbožnosti se nachází v červeném poli, jsou zapomenuti. Vítězství lze získat i tak, že některý z hráčů dosáhne na úplný vrcholek stupnice zbožnosti.

Ankh je posledním z božské trilogie, která začala s Blood Rage a pokračovala s Rising Sun. Teď vše končí v Egyptě a končí to velkolepě. Hra zůstává v kategorii figurek na mapě, které se postupně kosí a všem je už od začátku jasné, že může zůstat na konci pouze jeden. Ten bůh, ve kterého egyptský lid uvěří, a bude jej uctívat až do konce světa.

Hra překvapivě umí omezit závislost na náhodě na absolutní minimum a hráči se mohou soustředit na svoji taktiku a snahu ovládnout takticky ty nejvhodnější oblasti. Ačkoliv to vypadá, že je všechno jen o pozičním boji, není radno zapomínat ani na schopnosti Ankh, které se postupně odemykají a odliší od sebe jednotlivé bohy.

Pravidla po přečtení působí hodně jednoduše, ale hráči mají hodně o čem přemýšlet a je tu spousta momentů, ve kterých lze snadno udělat taktickou chybu a dát soupeřům šanci k trháku. Hlavním momentem je samozřejmě volba akcí, která nejenže posouvá kupředu hráče, ale současně s každou takovou volbou ubíhá i čas. Každá akce spouští události samostatně, ale ve výsledku je jedno, která je častější a která ne, protože stupnice tahů a událostí je samostatná a má pevně dané pořadí.

Možná vás překvapí, že není ve hře takový důraz na bitvy. Jsou sice nedílnou součástí dění, protože vojska se prostě jedno druhému vyhýbat nemohou. Oblasti jsou velké, i když se postupem času zmenšují. Ale mnohem zásadnější jsou monumenty, které přináší uctívače ve větších vlnách. Ale jde o to všechny přísuny vyvážit. Strategie je zde na prvním místě.

Velkým lákadlem pro hráče jsou strážci, nad kterými lze získat kontrolu a využívat jejich přítomnost na mapě ve svůj prospěch. Jednotlivé postavy mají ale pro bitvu všechny hodnotu jednoho bodu a všichni mohou po porážce rychle Egypt a celý svět opustit. To bohové zemřít nemohou, takže ani porážka neznamená, že by figurka z mapy zmizela.

Tedy pokud jste Osiris, tak je situace trochu jiná. Ostatně každý bůh má svoje vlastní specifika, která je třeba dobře využívat a která znamenají, že se ke hře budete velmi rádi vracet znovu, abyste si vyzkoušeli jiné bohy, taktiky a události. A nezapomeňte, že všechno dokreslují také scénáře, díky kterým jsou startovní podmínky pokaždé trochu jiné.

Vítězných podmínek je více a jsou nastavené dobře, takže mohou nastat s určitou pravděpodobností všechny. Počítejte ale s tím, že na takový moment dojde až někdy ke druhé hodině výpravného snažení. K této době se dostanete hlavně proto, že příprava a sbalení celého tohoto monstra prostě zabere nějaký čas.

Figurky jsou skvělé a zpracování je naprosto bez kompromisů. Obsah krabice je monstrózní a celkový dojem nevzbudí ani na chvíli pochyby. Tohle je opravdu hra, kterou byste si s sebou vzali na věčnost do amfory v pohřební komnatě. Jen byste potřebovali alespoň jednoho spoluhráče, protože jinak byste si ji moc neužili. Partie je vynikající ve dvou, což je u takto velké hry na mapě a převahového boje docela překvapivé. Ale naštěstí ani vyšší počty nezůstávají ochuzené o zážitek a přináší zase navíc nové zvraty.

Tím hlavním je samozřejmě slučování bohů. Ačkoliv se hráči na začátku nedaří a už by to pro něj v jiné hře vypadalo na jasnou prohru, tady se po třetím konfliktu má šanci znovu nadechnout a spojit své síly s jiným hráčem. Hráči se tomu snaží samozřejmě vyhnout, protože od té chvíle fungují oba postižení bohové jako tým, mohou tak vyhrát nebo prohrát pouze společně. Jedná se ale o velmi originální moment, který nikde jinde nenajdete a je to příjemným otočením paradigmatu o předčasném vyřazování. Tady designér udělal přesný opak a dává dvěma hráčům druhý dech.

Vše je poctivě zasazeno do egyptského prostředí a hře se daří držet tématu, pravidla podporují atmosféru a vše doplňuje boj o přežití. Bohové sice nemohou zemřít, ale mohou být zapomenuti. Pokud nebudou mít nikoho, kdo by je uctíval, vyprchají a stane se z nich pouze vzpomínka, která bude bloudit světem, neviditelná pro všechny. A právě proto mají hráči v Ankhu obrovskou motivaci být lepší než ostatní. Jde tady o všechno a nejsou tu žádné druhé pokusy. Hráči bojují o převahu především pozičně a boj jde na druhou kolej, protože hra je opravdu spíše plná strategických momentů. Ankh je nejspíš nejlepší ze všech tří her v sérii a zaslouží si velmi vysoké hodnocení!

Recenze: Ankh Bohové Egypta – jeden vládne všem
Ankh je velkým překvapením, a to nejen proto, jak je to výborná hra. Navíc vás překvapí, že všechny ty figurky na mapě jsou tu hlavně pro to, aby vás strašily svou přítomností. Své zbraně totiž nepřiloží k dílu zdaleka tak často, jak byste asi čekali. Místo toho bude všechno o pohybování a o tom, jak být tím nejlepším a nejuctívanějším bohem. A hře to opravdu ukrutně svědčí, což je možná ještě překvapivější. Celý zážitek je prakticky bez náhody a plný zajímavých okamžiků, mezi které ve více hráčích rozhodně patří slučování bohů. Jak roste bohům počet následovníků, rostou jim i síly a přibývají schopnosti, které je dělají jedinečnými. Ankh je také jedinečný a jako takový jej můžeme jen a jen doporučit.
Klady:
+ velmi překvapivá délka
+ čistě strategické
+ schopnosti bohů
+ téma a jeho zpracování
+ slučování bohů dává druhý dech těm pozadu
+ vyrovnané a vyvážené
+ skvělé zpracování komponent
+ příjemně snadné na pochopení a naučení
Zápory:
= delší příprava a sbalení
= díky figurkám očekáváte více bojů, než jich dostanete
4.9
Prozkoumávejte dál
Recenze: Pete’s Pike – dobytí hory logikou