Zvykli jsme si na pohodlný život s technikou. Na to, že nás počítače i stroje kolem poslouchají. To, co jim řekneme, to krok za krokem splní. Ale každý příkaz musí být promyšlený, aby jejich práce roboty i nadále bavila. Pokud budou jen neustále narážet do zdi a nebudou mít pocit z dobře vykonané práce, mohou svým pánům dříve nebo později dát košem. A to nikdo nechce.
Proto by se hráči měli naučit spolupracovat v nové robotické hře Splašené obvody. Jedná se o hru od designérky Nikki Valens a vyšla pod záštitou společnosti Plaid Hat Games a názvem Quirky Circuits už v roce 2019. Jenže o tři roky později se dočkala rovnou přepracování s podtitulem Penny & Gismo’s Snow Day. A právě tato nová verze se dostává i na český trh díky firmě ADC Blackfire.
I na víku nové verze vládne celkovému dojmu veselá kočička, ale krabice má o trochu menší rozměry. Box se nemohl zmenšit příliš, protože po jeho otevření i tentokrát najdou hráči uvnitř knihu scénářů spojenou do kroužkové vazby. Právě z této knihy si hráči vyberou jeden scénář. K němu náleží figurka robota, kterou postaví na symbol šipky a vezmou sadu karet příkazů, které zamíchají, připraví jako hromádku a rozdají čtyři nebo pět karet každému. Základním předpokladem fungujícího robota je baterie. Proto napravo každého scénáře najdou hráči stupnici, jejíž horní políčko označí žetonem.
Spolupráce na splnění každého scénáře se dělí vždy na kola. A každé takové kolo začíná vždy tím, že se hráči dohodnou na společném programování robota. Vykládají tak každý jednu nebo více karet ve snaze vytvořit řadu pěti pokynů, kterými se má jejich hrdina řídit. Z ruky je vybírají ale každý za sebe, tajně a všichni musí použít alespoň jednu. Při tom si nesmí popisovat strategii, vše za ně dělají jejich karty, které na zadní straně mají obecné informace o tom, jestli se jedná o pohybový nebo manévrovací druh (především zatáčky).
Příkazy postupně odhalí a jeden za druhým zprava provedou. Robot se tak bude různě točit a pohybovat po plánu a při tom v ideálním případě plnit úkol. Například přejetím přes některé pozice zametat prach. Karty umožní robotovi se otočit o 90 nebo 180 stupňů či se pohnout o jedno i více políček kupředu.
Potom si hráči doberou nové karty do předepsaného počtu. Baterie měří snažení hráčů a na konci každého kola, po odehrání pěti karet, se vybije o jeden dílek a to bez ohledu na to, jak byli hráči úspěšní. Hráči se po celou dobu snaží splnit předepsaný úkol a to dříve, než robotovi dojde zásoba energie. Pokud to stihnou a vrátí se na předepsané políčko včas, mohou slavit vítězství. Stejně tak dobře mohou ale prohrát, pokud se baterie vybije dříve.
Splašené obvody je kooperativní série příběhů, kde v každém z nich má hlavní roli jeden robot. Hráči při tom nesmí nijak komunikovat – výjimkou je robotické píp-píp – a tak si musí rozumět i beze slov a společně dokázat sledovat cíl aniž by se nějak komplikovaně domlouvali.
Zákaz dorozumívání ve spojení s kooperativním hraním karet je dnes velmi oblíbený mechanismus, který hru dělá výrazně obtížnější. Naštěstí samotné scénáře jsou nastavené velmi rozumně a nejsou nijak extrémně náročné. Navíc karty mají zezadu typ, takže hráči tak nějak tuší, že pokud někdo zahraje pohyb, mohlo by být potřeba otočku. Ale nikdy nevíte, jestli se posunul robot o jedno políčko či třeba o dvě.
A tak se můžete často setkat se situací, kdy se váš robot prostě jen tak točí na místě nebo bezradně naráží do zdi. Na hráče tak čeká velmi důvtipná kombinace kontroly a nepředvídatelnosti, díky které je vždy nějaká šance na úspěch.
Ve dvou je hra výrazně taktičtější, ale odlišuje se počet karet v ruce. Díky tomu i ve čtyřech je stále vše hratelné, ale z průběhu budete mít tak nějak pocit, že hrajete spíš nějakou párty hru. Obecně jsou pak jednotlivé scénáře rychlé a hráči mohou počítat s nějakými třiceti minutami na dokončení (ať už úspěšné nebo ne).
V druhé části pravidel jsou popsané jednotlivé příběhy, které mají svoji vlastní stránku v knize. Je jich celkem deset a jejich komplexnost postupně roste až do momentu, kdy se musí robot vypořádat se spoustou nástrah okolního prostředí.
Při tom je vše zasazeno do obyčejné domácnosti, čímž se hra velmi dobře přibližuje tomu publiku, o které jí od začátku jde. Na rozdíl od původní předlohy Quirky Circuits je totiž méně komplikovaná, mírně jednodušší, a hlavně má trochu méně komponent. Díky tomu bylo možné stanovit její cenovku výrazně příznivěji, takže má větší šanci, že se do těch cílových rodin s dětmi dostane.
Na druhou stranu řada dětí má problém udržet své volby v tajnosti. To můžete vnímat jako negativum, ale stejně tak i jako šanci je něco nového naučit. Myslet a rozhodovat se za sebe, třeba i na úkor toho, že to bude chyba.
Zpracování je výtečné. Potěší figurky, ale především skvělá brožura s prostředími pro jednotlivé příběhy. Díky tomu mají hráči pokaždé co objevovat. Nová jsou pokaždé i nějaká ta drobná pravidla, ale celkově hra je velmi jednoduchá a jde vlastně jen o správné načasování hraní karet tak, aby se robot dostal do cíle.
Pokud hledáte hru, kterou nechcete brát vážně, skvěle se u ní pobavit, a ještě mít šanci na společné vítězství, pak jsou Splašené obvody ideálním adeptem. Jak napovídá roztomilá ilustrace, je hra určená pro rodiny s dětmi, které ale čeká těžká spolupráce. Nesmí totiž spolu při plánování pohybu kočičky nebo králíka komunikovat. Každý hraje karty za sebe. Na druhou stranu právě tady je příjemné manévrovací pole, které hru umožní hrát i výrazně mladším hráčům, pokud jim trochu té komunikace povolíte. Ať tak nebo tak, Splašené obvody jsou super robotickou kooperativní hrou.
+ zpracování
+ jednoduchost pravidel
+ přístupné pro všechny
+ každé kolo přináší napětí a legraci
= menší děti mají problém se zákazem komunikace
