Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Vinohrad – od semínka až do sudu

Hrdě se procházím jednotlivými uličkami. Zatím kolem vládne jaro a na stoncích vinné révy se začínají teprve objevovat první pupeny. Od nich je ještě dlouhá a trnitá cesta k lahvím, které vyrazí na adresu našich stálých zákazníků.

Starost o rostoucí stonky vinné révy ale tentokrát připadne hráčům, kteří se pustí do sladkého světa deskové hry Vinohrad (v původním znění Viticulture). Tu si pro všechny milovníky dobrého vína připravila už v roce 2013 autorská dvojice Jamey Stegmaier a Alan Stone. Vyšla pak s ilustracemi od Beth Sobel pod hlavičkou společnosti Stonemaier Games. Za českými degustátory dobrých her se dostává hra ve své verzi z roku 2015, kdy vyšla Viticulture: Essential Edition. Do své nabídky Albi Exclusive ji zařadila právě firma Albi.

Krabice má netradiční tvar, je spíš menší na plochu, ale zase je o to vyšší a po okraj naplněná obsahem. Tomu vévodí herní plány – jeden společný (patří doprostřed stolu) s městečkem a poté šest menších s vinicemi pro jednotlivé hráče.

Každý si tedy desku položí před sebe a prozatím ji vybaví pouze třemi kartami polí. Před sebe položí svůj majetek v podobě figurek pracovníků a žetonů zařízení ve zvolené barvě, ale pouze několik dělníků budou mít k dispozici na začátku. O mírně asymetrické rozdělení se postarají náhodně rozdané desky matek a otců, které hráčům odkáží vždy trochu jiné startovní suroviny. Poté už si hráči pouze položí své ukazatele na bodovací stupnici a také na stupnici vstávání a pěstování lze považovat za zahájené.

Hráči postupně společně prochází všemi ročními obdobími, a to hned několikrát. Vinařské snažení tedy začíná vždy jarem, plným optimismu. Na úvod roku si tak hráči zvolí svoji pozici na stupnici vstávání. Čím později vstanou, tím větší dostanou bonus, ale tím horší budou mít výběr akcí. Ty se totiž vyhodnocují od toho, kdo vstal jako první.

Čas ale utíká a je čas na letní akce. Ty jsou na plánu i na dalších místech označené žlutě a hráči sem mohou poslat jednoho ze svých volných dělníků. Pozice jsou dostupné v závislosti na počtu hráčů, ale dostat se na již obsazenou akci není nemožné, pokud je hráč ochotný obětovat jednoho ze svých zkušených pracovníků. Ti nepotřebují volnou pozici a přesto s nimi lze budovu navštívit.

V létě tak hráči mohou v první řadě sázet vinnou révu, kterou si předtím mohou za dalšího vyslaného dělníka vzít z balíčku. Současně je léto také nejvhodnější dobou ke stavění nových vybavení, která umí přinést výhody, odemknout možnost pěstování lepších vinných odrůd (např. Cabernet Sauvignon nebo Chardonnay) a bonusy v následujících měsících a letech. Pokud potřebuje finance, může hráč také uspořádat prohlídku vinohradu nebo prodat zrající hrozny ze sudu.

To se ale obvykle nevyplatí, protože na sklonku roku všechny hrozny narostou na ceně. Předtím ale ještě musí hráči projít možnostmi podzimu, kdy k hráčům dorazí nové karty návštěvníků.

Na podzim hráči mohou sklízet, a přesunout tedy žetony za karty vína rostoucí na farmě na pozici odpovídající typu a vzácnosti lahodné tekutiny. Hráči si tak za každou kartu přidají do kádí červených nebo bílých odpovídající žetony na místo, které odpovídá jejich výnosu. Odsud se pak mohou přesunout do lahví ve sklípku, pokud hráč využije akci výroby vína. V takovém případě se žetony přemístí do druhé dolní poloviny hráčovy farmy.

Akcí na podzim je ale k dispozici mnohem víc. Vinaři u stolu dostanou šanci vyrábět víno (z hroznů v kádích), získávat nové posily ve figurkách dělníků pro příští tahy nebo hrát karty návštěvníků pro jejich efekt. Ačkoliv to všechno vypadá důležitě, jako nejdůležitější pro přežití každého vinaře se nakonec ukážou objednávky a jejich vykrytí.

Právě k tomu by měli hráči směřovat v zimě. Zmiňované zvýšení ceny se děje v rámci akce zrání, která je jedním z kroků vyhodnocovaných na konci roku. Všechny žetony ukazující hodnotu vína se posunou ve svém řádku doprava, pokud zde mají volné dostupné pole (některá pole mohou být zamčena, protože hráč nemá pod kontrolou vhodné vybavení).

Ať ale všichni ti vinaři ve hře říkají, co chtějí, nakonec jim jde o peníze v jakékoliv podobě. Cinkající mince jsou totiž výsledkem splněných objednávek, které se v průběhu partie snaží svými lahvemi moku uspokojovat. O vítězi ale finance nerozhodnou. Mnohem důležitější pro všechny zúčastněné jsou vítězné body, které se rozdávají za vykryté objednávky. Ten, kdo jich jako první dosáhne dvacet, zahájí odpočet do konce partie. Na konci roku vinařský souboj končí a ten, kdo má v tu chvíli nejvíce bodů, se stává vítězem.

Vinohrad je nádherně propracovanou hrou, ve které všechno navazuje na vše a všechno se vším souvisí. Je třeba mít dobrý přehled o celém dění a návaznostech, aby hráči dokázali vhodně všechno plánovat a propojit.

Právě správné plány budou po zásluze odměněny nejen pořádnou úrodou, ale především opravdu správně uzrálým vínem, které lze prodat náročným zákazníkům. Ono staření vína v sudech probíhá velmi tematicky a celé hře to moc sluší.

V srdci je Vinohrad ale stále hrou o vysílání dělníků. Je dobré si hned na začátku rozšířit jejich řady, protože je toho potřeba udělat opravdu hodně. Kromě samotného starání o vinici musíte myslet i na vybavení a zařízení, která vám dále budou pomáhat celý podnik provozovat a mít z něho zisk.

Hra je trochu komplexnější na naučení. Ono je to docela jasné, protože udržení přehledu o všem, co se na plánech děje, není snadné. To proto, že nejsou po celou dobu k dispozici stejné akce. Ty se liší podle ročního období a hráči tak musí mít dobře zažité všechny mechanismy, aby si pěstování vína opravdu užili.

V partii je spousta taktiky, ale překvapivě i solidní porce náhody. Dobírání karet z balíčků návštěvníků i objednávek je čistě o štěstí a při tom mají potenciál ovlivnit celkový výsledek. V jinak striktně přemýšlivé hře může špetka smůly být důvodem k rozladění. A ono jí není zase tak málo, protože náhodně dobírané karty návštěvníků dokáží pořádně zamíchat výsledky.

Herní dobu byste nejspíš očekávali kolem zmiňovaných devadesáti minut. Takový čas si můžete odškrtnout, ale pouze se čtyřmi nebo méně hráči. Jakmile se jich do partie zapojí více, hra se dokáže protáhnout i přes dvě hodiny. Vše hodně záleží také na tom, jak velké nutkání mají hráči analyzovat všechny své karty, možnosti a hledat tu nejvhodnější strategii. Je ale zajímavé, že obecně zde nejsou tak velké prodlevy mezi tahy, jak byste očekávali s takto dlouhou partií.

Obrovskou zbraní celého Vinohradu je jeho zpracování. To je do puntíku precizní, hra vypadá nádherně. Karty jsou pevné s výbornou povrchovou úpravou. V krabici najdete spoustu kvalitních a variabilních dřevěných dílků pro vaši vinici. Herní plány jsou velké, přehledné a karty matků a otců jsou jen příjemným detailem navíc. Vinohrad je vynikající hrou pro všechny milovníky vína a přemýšlení. Jen vám vedle toho veškerého plánování nesmí vadit, že vám bude házet klacky pod nohy ne armáda soupeřů, ale především smůla v dobírání karet. Vinohrad dozrál, je i po těch letech výtečnou hrou a naplní vaše chuťové pohárky tím správným nápojem.

Recenze: Vinohrad – od semínka až do sudu
Vinohrad je hrou, ve které se o svoje víno budete starat od malé sazeničky. Zažijete celý proces výroby až po lahve plné lahodné tekutiny, kterou prodáte zájemcům za cenné vítězné body. A to vše ve velmi zajímavém průběhu partie, v níž se netočí pouze jedny možnosti akcí, ale střídají se zde jednotlivá roční období, každé se svými specifiky. Všechno ty pečlivé volby a vysílání dělníků ale může narušit smůla, pokud k vám dorazí špatní návštěvníci nebo dostanete nevhodné objednávky. Štěstí ve hře dostalo příliš prostoru a to je také jediná opravdu velká výtka. Zrání vína potřebuje čas, takže trochu delší doba partie už tak nevadí. Vinohrad je ale i přes tyto problémy stále vynikajícím zážitkem.
Klady:
+ roční období
+ krásné zpracování
+ postupně se rozjíždějící produkce
+ dynamické tahy
+ sólový mód
+ detailní a perfektní pravidla
Zápory:
= náhodné karty návštěvníků
= může být dlouhé
4.5
Prozkoumávejte dál
Recenze: Říše snů – vyhrají sny nebo hrůzy?