Recenze: Museum Pictura

Když přijdete do muzea, čekáte, že vás ohromí. Záplava exponátů, spousta informací a hromada nových znalostí, které vás překvapí. Jenže zatímco návštěvníci chtějí stále víc a víc, tak provozovatelé muzeí stojí před těžkou otázkou. Kde neustále brát víc a víc? Nebudete za rok už jen vzpomínka a nenahradí vás pořádné encyklopedie? Je třeba zatahat za nitky a dovézt do muzea opravdové skvosty, originály, které nikdo jiný nemá.

A právě do této role kurátorů muzea se dostávají hráči v deskové hře Museum Pictura, které vytvořila autorská dvojice Eric Dubus a Olivier Melison. Hru vydalo dnes již zaniklé studio Holy Grail Games a to současně znamená, že toto vydání bude s velkou pravděpodobností také to poslední. O to větší radost můžeme mít z toho, že hra si našla včas cestu na české stoly v kompletní lokalizaci od ADC Blackfire.

Už na víku vidí hráči spokojené návštěvníky muzea, jak si prohlíží obrazy na zdi. Právě to je jejich cíl a sen, takže zatím se mohou pouze kochat obrázkem. K tomu samozřejmě mohou také víko odklopit a vylovit z nitra boxu herní plán. Ten představuje muzea po celém světě a jejich nabídku, ke každému hráči na začátku partie vyloží čtyři karty obrazů. Na určená místa položí také karty trendů a přízně.

Vedle hlavního plánu musí být místo ještě na dvě další, menší, plochy. Jednou z nich je deska mecenášů, kam připutuje hned pět postav, které jsou ochotné vám s chodem muzea a akvizicemi asistovat. Druhá deska je výstavní a obsahuje dvojice výstavních žetonů rozdělené do sekcí.

Samotní hráči si každý vezmou jednu desku svého muzea s pěti sloupci pro karty. Ve stejné barvě dostanou také žetony přízně a bodů, které umístí na stupnice hlavního plánu. Do ruky pak jednotliví hráči dostanou jednu kartu přízně, jednu kartu trendu (vyberou si ze tří) a také pět obrazů.

Partie se dělí na tahy, kterými hráči postupně prochází. Jakmile na někoho z účastníků dojde řada, dobere si dvě karty z balíčku obrazů (trh umění) a vybere jednu, kterou vymění s obrazem v nabídce. Zvolí si tak nejen obraz, ale také muzeum, se kterým bude obchodovat a tím určí, kolik bodů prestiže získá nebo ztratí, podle aktuální karty trendu osloveného muzea. Než přistoupí k druhé fázi, do partie se zapojí všichni ostatní soupeři a to tak, že dostanou také šanci měnit obrazy z ruky. Na rozdíl od aktivní hráče nemusí, ale mohou.

Jakmile hráč získal nové obrazy, nyní může vylepšovat svoje muzeum v rámci akční fáze, kde má na výběr z několika činností, ale vždy dostane šanci provést pouze jednu. Taková příležitost v první řadě představuje vystavení nového obrazu. Musí za to zaplatit odložením druhé karty na odhazovací balíček. Kurátoři zaměstnávají také nenápadné obchodníky, kteří obchází soupeře v převleku a zjišťují, která umělecká díla odvrhli a mohou tak pořídit zdarma a vystavit obraz, který někdo jiný odhodil. Musí za to ale zaplatit prestiží kvůli způsobu získání díla.

Ve svém muzeu se hráč snaží sestavovat obrazy do sbírek podle barvy a symbolu. Karty může libovolně po celou partii přeskupovat. Za vystavení nového díla hráč dostane okamžitou odměnu v podobě prestiže, ale také se může těšit na hodnotné odměny závisející na velikosti sestavené sbírky. Takové sečtení bodů je ale druhou akcí, kterou má na výběr. Jednoduše určí sbírku a inkasuje body prestiže.

Hráči mohou v kole získávat také karty přízně a mecenášů, což je nestojí žádnou akci. Pokud ale s výběrem mecenášů nejsou spokojení, mohou celou svoji druhou část tahu obětovat a jejich nabídku vyměnit. Za tuto akci, která se jmenuje provedení inventury, jsou odměněni jednou kartou přízně.

Na začátku každého kola se odhaluje nová karta trendu a k tomu je třeba sledovat hlavně počet bodů prestiže, které jednotlivé hráči nastřádali. Jakmile se někomu podaří přesáhnout hranici padesáti bodů, tak hra končí, jakmile by se měl příště dostat k tahu. Nyní všichni obodují své sbírky a karty, získají bonusy a odměny. Ten, kdo má v celkovém součtu nejvíce bodů prestiže, se stává vítězem partie.

Museum Pictura je hra taktická, plná volby akcí, ale přesto je její téma moc pěkně zvolené a zapracované do samotných mechanismů. I když se všechno točí kolem již klasického a notoricky známého sbírání sad a vybírání z nabídky, v důsledku je hra díky umisťování a kombinování karet dostatečně odlišná a zaslouží si vaši pozornost.

Může za to především zajímavý mechanismus výměny karet. Hráči si doberou náhodné dvě karty, ale ty ještě neurčují jejich možnosti. Místo toho se mohou jedné z nich zbavit. Tím ji ale současně nabídnou protivníkům, což pro ně vytváří často nepříjemný paradox. Naštěstí pro karty je vždy solidní využití, protože se dají moc pěkně kombinovat do sbírek. Ty jsou promyšlené a dávají smysl, protože hráči seskupují obrazy podle uměleckého směru (např. rokoko), ale také symbolu, který vyjadřuje obsah obrazu. To všechno přispívá k opravdu kladnému pocitu z role kurátora výstavy cenných uměleckých děl.

K tomu byste si měli jako výrazný a neoddiskutovatelný klad přičíst také zpracování, protože hra oplývá spoustou krásných obrazů od všech myslitelných mistrů. Karty nenabídnou jen obrázek, ale obohatí vás také datumem vzniku díla, jeho stylem a místem, kde se obraz v realitě ve chvíli vydání hry (rok 2021) nachází.

Již jsme zmínili skutečnost, že hráči se navzájem ovlivňují výměnou karet. Mohou tedy myslet nejen na to, co sami potřebují, ale i na to, jak situaci znesnadnit soupeřům. Díky tomu mají hráči neustále o čem přemýšlet.

Partie je docela pěkně přímočará a pravidla dávají na první pohled smysl. Vše je krásně tematické a náplň všech účastníků je docela lákavá. Lov obrazů je prostě něco, co by chtěla řada z nás dělat, protože je s tím spojený i příslib pěkných finančních odměn.

Hra není zbytečně dlouhá. Končí v pravou chvíli a to přesto (nebo možná právě proto), že není založená na žádné komponentě, ale na schopnostech samotných hráčů. Teprve, když dosáhnou cílového počtu bodů, nastává konec. Díky tomu nemáte nikdy pocit, že by partie končila předčasně nebo vás nechala přehnaně čekat.

Museum Pictura je parádní volbou pro všechny milovníky umění a strategie. Hra není nijak komplikovaná a pravidla zvládnou i méně zkušení, ale při tom obsahuje náplň partie dostatek výzev a zajímavých možností. Hra zůstává tak pěkně napůl cesty mezi hrou pro začátečníky a složitější zábavou. Není to ale tak, že by se nezavděčila nikomu. Právě naopak. Museum Pictura je parádní hra.