Umí pavouci tancovat? Mnoho vědců hledalo odpověď na tuto otázku, ale nikdo neuspěl. Teprve před pár lety se podíval jeden z neznámých vědců do mikroskopu ve správný čas a umístil pod objektiv ten správný pavoučí druh. Jen tarantule totiž umí správné kroky. Jenže všechna stvoření se jí bojí a utíkají před ní. A když je nepřinutí, tancovat nebudou..
Od té doby se ta novinka šířila do všech stran, až si našla Jacquese Zeimeta. A ten na její motivy vytvořil karetní hru, která se jmenuje v původním znění Tarantel Tango a v češtině naprosto logicky Tarantule Tango. Původně vyšla s ilustracemi od Arvi (Rolf Vogt) pod hlavičkou německého Drei Magier Spiele a do češtiny ji přináší společnost ADC Blackfire.
Jedná se o malou čtvercovou krabičku pokrytou zvláštními ilustracemi. Ty se vyznačují především opravdu silnými lemovacími linkami, které zdůrazňují vzhled všech kreslených postaviček. Na víku najdete tarantuli s růžovými vlasy v tanečním kroku, jak si hledá partnera mezi ostatními zvířátky na obrázcích.
Pod víkem na vás čekají čtyři stránky jednoduchých pravidel, jedna pětistěnná kartonová destička s hlavní postavou hry a především 125 karet zvířat. Mezi nimi je pět karet pavouků a zbylých 120 je rozděleno mezi psy, osly, kozy, papoušky, kočky a krávy.
Ovšem i ty se mezi sebou liší podle počtu tarantulí, které na nich najdete od nuly až po dvě. Posledním čtvrtým typem je přesila zvířátek, které jsou na kartičce nakreslené hned ve dvojici. Všechny karty bez rozdílu mají na zadní straně pavoučí siluetu číhající na právě upletené pavučině. To znamená, že když je hráč drží v ruce, tak je od sebe nerozeznáte.
Na začátku partie prostě položíte do středu stolu kartičku tarantule. Všechny ostatní zamíchané karty si hráči rozdělí mezi sebe a tuto zamíchanou hromádku připraví obrázkem dolů na stůl. Už v tuto chvíli je všechno připraveno ke startu.
Jste v tom se zvířátky. Všichni potřebují utéct ze dvora, ale musí projít kolem velké tarantulí pavučiny. Zvířátka se snaží vydávat takové zvuky, aby od sebe odlákali pozornost pavouka. A to samé budete muset dělat i vy, protože musíte pomoci všem kamarádům, aby se vyhnuli lepkavé pavučině.
První hráč na tahu vyloží kartu k některé straně destičky s tarantulí. Tím jeho tah končí a na řadě je hráč po jeho levici – partie tedy postupuje po směru hodinových ručiček. Tady už ale nastupuje rychlost, protože hráč má pouze dvě vteřiny na to, aby udělal správný zvuk podle vaší karty. Teprve pak může vyložit svoji kartu k destičce a předat slovo dalšímu soupeři v pořadí.
Vždy ale záleží na tom, co na obrázku najdete. A ne pouze na zvířeti, ale také na počtu pavouků, kteří jsou na kartě spolu s ním. Za každou tarantuli musíte udělat jeden zvuk náležící zvířeti, který zahrál hráč před vámi. Když není žádná tarantule, nic nemusíte dělat a stačí vyložit kartu. V případě, že jsou na kartě zvířata rovnou ve dvojici, kartu položíte o jednu stranu destičky dál.
Ve chvíli, kdy se někdo splete – udělá zvuk, když nemá nebo napodobí špatné zvíře, čeká jej trest. Vezme si k sobě všechny karty, které u tarantule v tuto chvíli leží (těch postupně přibývá) a otevře nové kolo vyložením úvodní karty.
Na vyložení vždy musí následující hráč zareagovat v průběhu dvou vteřin. Do té doby nesmí svoji kartu otáčet ani pokládat. Položení karty můžete brát jako předání slova dalšímu hráči v pořadí. Takto se účastníci střídají tak dlouho, dokud se neobjeví na stole tarantule. V tu chvíli musí všichni rychle reagovat a kdo jako poslední plácne rukou do stolu, jako by ji chtěl zamáčknout, opět získá všechny karty.
Partie končí ve chvíli, kdy se některý ze soupeřů zbaví všech karet. Ostatní mohou samozřejmě hru dohrát, ale lepší je hrát pouze na vítězství, protože pak se partie nepříjemně protahuje. Raději tedy zamíchejte karty a zapojte se do hry znovu v plném počtu.
Tarantule Tango se tedy zcela jasně řadí mezi reakční hry, ve kterých jde v první řadě o reflexy a zorientování se. Zkouší tedy svoje štěstí mezi hity, jako jsou Duch! (recenze) od stejného autora nebo Ty krávo! (recenze). Je tedy hned na první pohled jasné, že to bude mít těžké.
Jak partie pokračuje bez chyby a objevení tarantule, napětí narůstá. Čím více karet je uprostřed, tím větším trestem je jejich zisk pro hráče na tahu. A taková pořádná hromádka navíc může poměrně snadno znamenat, že se můžete rozloučit se šancí na vítězství. Ale všechno záleží jen na rychlosti a správné koordinaci oka, hlasivek a ruky.
Hra je zábavná především ve větším počtu hráčů, kdy se častěji dělají chyby. Díky tomu nejsou kola zdlouhavá a tarantule si drží veškerou vaši pozornost. Zpočátku budete mít problém s reflexem, kdy chcete otáčet karty hned na začátku svého tahu. Je také obtížnější vysvětlit dětem, že nesmí kartu otočit už na začátku svého tahu.
S trochou tréninku se zdokonalíte tak, že začnete od hry chtít víc. To je chvíle, kdy otočíte v pravidlech na poslední dvojstranu, zobrazující obtížnější varianty. A to rovnou ve čtyřech úrovních. Osel překrývá předchozí kartu a pes mění směr. Nároky na hráče ale stoupají především s krávou, která nutí stejného hráče hrát znovu (včetně možného vydání zvuku), na což musí dávat pozor především hráč po něm, který nesmí v tu chvíli ani muknout. Papoušek bude zase imitovat hráče předchozího.
Ve všech variantách je hra ohromná zábava a je skvělé sledovat, jak ze sebe hráči dělají jednou to a jednou jiné zvíře. A jindy zase musí zůstat zcela potichu. Z celého herního systému vyzařuje legrace, která si najde cestu i k těm největším mrzoutům.
Na mechanismu najdete pouze jeden nedostatek a tím je nutnost sledovat čas. Hráči na sebe musí elegantně navazovat. Otočení karty znamená výkřik START pro dalšího hráče v pořadí, který má pouze chviličku na rozhodnutí. Právě toto měření času záleží pouze na hráčích a není snadné jej udržet spravedlivé, což je největší problém celé partie. Na druhou stranu partie zkušených hráčů vypadá opravdu elegantně a pro náhodného pozorovatele opravdu vtipně.
Zpracování je velice originální a na kartách je dostatek různých ilustrací, aby vypadala pěkně, ale přitom zůstala dostatečně přehledná. Pro takovou hru je tato vlastnost opravdu životně důležitá.
Jak se tedy Tarantule Tango vypořádala s konkurencí? Více než důstojně. Ačkoliv je založená na postřehu, kombinuje dobře také důraz na detail (počet pavouků na kartě), takže nelze reagovat přehnaně rychle. I když není snadné kontrolovat a spravedlivě dodržovat průběh hry, více pokročilých obtížností dělá z této hry spolehlivého parťáka na každý večírek bez ohledu na věk jeho účastníků.
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Jacques Zeimet |
Ilustrace | Rolf Vogt |
Vydavatel | ADC Blackfire Entertainment, Devir, Drei Magier Spiele, G3, Gigamic, Lion Rampant Imports |
Rok vydání | 2009 |
Počet hráčů | 2 - 5 |
Herní doba | 20 |
Minimální věk | 7 and up |
Jazyková závislost | No necessary in-game text (5 voters) |
Kategorie | Action / Dexterity, Animals, Card Game, Children's Game, Real-time |
Mechanismy | Acting |
Rodina | Animals: Cats, Animals: Dogs, Animals: Donkeys, Animals: Spiders, Series: Ugly Animals (Drei Magier), Theme: Anthropomorphic Animals |
Alternativní názvy | El tango de la taràntula, El tango de la tarántula, Le Tango de Tarentule, Il Tango della Tarantola, Tarantela Tango, Tarantula Tango, Tarantule Tango, Tarentule Tango |
Více o hře.
+ jednoduchý herní systém založený na reflexech
+ zajímavá grafika
+ základní jednoduchá hra
+ různé možnosti zvýšit obtížnost
+ výborné pro děti
+ rychlá partie
+ někdy vydáváte zvuky, jindy musíte zůstat potichu
+ skvělá ve větším počtu hráčů
- těžko se sleduje váhání u hráčů
- nepřehlednost v případě delšího kola
- zvyk otáčet karty na začátku tahu
- dva hráči nestačí