Recenze: Edo – vzestup malé rybářské vesničky

Kdysi nás nikdo neznal. Bylo tu jen pár domů, jedna lávka vedoucí do moře a několik kotvících rybářských lodí. Vyjížděli jsme každé ráno na moře a doufali v dobrý úlovek, který nám zajistí jídlo na dalších několik méně úspěšných dní. Jenže ryby plujou mořem a lidé se mění. Stejně tak se změnila i naše vesnice. Edo roste s každým dnem a jednou, jednou k němu budou možná všichni vzhlížet.

Tajné přání tohoto rybáře se během čtyř staletí splnilo. Z malé osady se stalo obrovské Tokio a my můžeme k jeho růstu přispět také. Pomůže nám s tím desková hra EDO, kterou vydává firma Queen Games a zařadí se tak do sloupečku větších her po boku Lost Legends (recenze) nebo Kingdom Builder (recenze). Autory této hry jsou Louis a Stefan Malz, vyšla v roce 2012 a ilustrace k ní zpracovali Marko Fiedler a Claus Stephan.

Hru najdete ve čtvercové krabici, která je plná až po okraj. První na řadě jsou jako obvykle pravidla, která vás určitě potěší svojí délkou. Všechno je názorně vysvětlené na třech listech zaplněných obrázkovými příklady. Navíc ještě dostanete jeden čtvercový list s popisem akcí a přípravy hry.

Kromě velkého, rozkládacího a oboustranného plánu s mapou Eda a jeho okolí najdete uvnitř především kartonové dílky – čtveřici stojánků, čtvercové desky autorizací, desítku obchodníků, ale také mince v pěti hodnotách a žetony popisující rozdělení výdělku. Ve hře nechybí ani dřevěné dílky, které představují úředníky, dále domy, obchodní místa a také žetony surovin (rýže, dřevo a kámen).

Z nich na začátku vytvoříte startovní zásobu vedle herního plánu. Do společné zásoby položíte také neutrální (bílé) figurky šógunových úředníků, speciální desky autorizací, osm pevností a destičky obchodníků. Naopak hráči dostanou úředníky ve své barvě a ty doprovodí do jejich vlastnictví také sedmička domů, jedno obchodní místo a jeden žeton pro sledování vítězných bodů. Nesmí chybět ani stojánek a k němu trojice základních desek autorizací, které do něj postavíte. Každý pak dostane do začátku tři rýže a dvacet ryo, jak se jmenuje měna v Edu.

Vedle herního plánu položíte zamíchané destičky obchodníků. Podle počtu hráčů možná zakryjete některé bodovací tabulky surovin na herním plánu pomocnými destičkami. Další bodovací tabulky ale na plochu přidáte ze zamíchaného balíčku a to pro každé město. Na mapě jsou kolem všech sedmi měst (Edo a šest kolem něj) kruhy se stavebními pozemky, jejichž prostřednictvím budou hráči. Některé z nich si pro sebe obsadí soupeři položením domu a umístěním úředníka do středu města.

Po složité přípravě můžeme konečně začít hrát. Každé z několika kol se dělí na čtyři fáze, kterými se hráči postupně prokousávají. Tou nejdůležitější všechno začíná. Jedná se o naplánování akcí s pomocí trojice autorizačních desek. Na každé z nich je na výběr čtveřice činností, které se navzájem liší. Hráči desky zastrčí do stojánku v pořadí, ve kterém je chtějí provést, zvolenou akcí dolů. To ale není všechno, protože k činnosti musíte přiřadit jednoho nebo více úředníků, ale nejvíce kolik vám samotná akce ikonami dovolí.

Postupně pak hráči provádí činnosti zleva doprava. Střídají se po jedné, kterou odhalí. Jako důsledek zvolených akcí mohou hráči nejen střádat nové finance, zdroje, rozšířené plánovací desky nebo posily z řad šógunových úředníků, ale také svými samuraji pohybovat po mapě. Cože? Jací samurajové? Z vašich úředníků je musíte nejdříve udělat s pomocí akce cestování. V jednom kole jej vyšlete do Eda a do příštího se vytrénuje v bojovníka znalého samurajského umění.

Pak tu je ale zásadní stavění budov ve městech, které rozhoduje o vaší převaze a příjmech. Tady do hry vstupuje i pozice figurek, protože ve městě, kde hráč staví, potřebuje mít umístěnou svoji figurku. Za stavbu ale kromě akce je třeba zaplatit také daný obnos surovin.

Ještě než se přesuneme k vyhodnocení vlády nad městy, zmíníme možnost přeměňovat nejen suroviny, ale i body síly sledované na speciální stupnici na herním plánu. K tomu slouží v každém kole odkrytá destička obchodníka, který umožňuje některé výměny.

Na začátku třetí fáze musí každý ze soupeřů zaplatit svým úředníkům nebo je stáhnout zpět k sobě. Pouze takové postavičky může v příštím kole použít k plánování akcí. Pak už následuje zisk peněz a to podle převahy ve městech. Hráč s nejvyšší silou budov (kromě základních jsou ve hře i pevnosti) je nejúspěšnější, ale všichni zastoupení protivníci si odměny rozdělí podle tabulky vyložené na daném městě.

Partie pokračuje dalšími koly, dokud nedojdou destičky obchodníků nebo některý ze soupeřů nedosáhne dvanácti vítězných bodů (zde power points). Souboje o vítězství se ale mohou účastnit pouze ti stavitelé, kteří mají alespoň jednu budovu v hlavním městě. Každý z nich získá ještě dodatečné odměny za samuraje a peníze. Vítězem se stává hráč s nejvyšším bodovým ziskem.

Edo je zajímavou hrou, která si vás získá především tajným plánováním. Ačkoliv samotné mechanismy nejsou objevné a už jsme se s nimi setkali, jejich provedení je neotřelé a originální. Otočné kartičky se čtyřmi akcemi, z nichž musíte vybírat, jsou pouze začátkem. Jednotlivé činnosti mají různé požadavky a omezení, s nimiž musíte počítat.

Transformace úředníků v samuraje a surovin v budovy jsou dvěma cestami ke společnému cíli. Bez jednotlivých prvků nemůžete vítězství dosáhnout. Přitom ale hráčům zůstává dostatek svobody a volnosti na to, aby měli pocit, že opravdu řídí svoji hru. Ve hře tak zůstává řada různých taktik, jakými se můžete dopracovat k výhře.

Mohlo by Vás zajímat

4.5

koooperativnípro pokročilérecenze

Recenze: Hellboy The Board Game – neotesaný hrdina

Tajné plánování nás baví. Tím jsme se nikdy netajili a právě proto si nás Edo také velmi rychle získalo. Ale není to pouze kvůli stojánkům a ukrytým figurkám. Hra samotná má pěknou atmosféru a všechno na sebe hezky navazuje. Děláte jen ty věci, které potřebujete k získání vlivu v jednotlivých městech. To vám přináší peníze, které můžete dále proměňovat za další posily.

Nutnost přemýšlet tři tahy dopředu s sebou přináší spoustu zajímavých situací, které těží ze změny herního plánu. Často vám vývoj stavu na mapě neudělá radost, protože než se dostanete ke svojí naplánované třetí akcí, zcela se změní vaše priority. Musíte se přizpůsobovat, měnit taktiku a reagovat na nové situace. Hra je o převaze budov, které se přelévají sem a tam velice rychle.

Edo je vynikající ve všech počtech, ale největší radost vám udělá partie ve dvou, která je vynikající a opravdu detailně strategická. A to se o mnoha podobných hrách říct nedá. Jednoduchou úpravou několika startovních podmínek (podle pravidel) mají oba soupeři naprosto rovné možnosti a do konce nebudete vědět, kdo je v čele.

Právě vývoj partie se může snadno zvrátit až v posledních kolech nebo dokonce v závěrečném bodování. Protože vítězných bodů ve hře není tolik, hráči se nemohou dostat do žádného výrazného vedení. Nikdy navíc nevíte, kdy partie končí. O to těžší je správně naplánovat výhodné závěrečné bodování. Někdy už je prostě pozdě.

Hráči mají před sebou komplexní požadavky na plánování. To je současně výbornou zprávou, ale také jediným nedostatkem, pokud se partie účastní přemýšlivý protivník. Tahy takového hráče se pak mohou zbytečně protáhnout a atmosféra trochu utrpí. Jedná se ale o obecný problém všech her s mnoha možnostmi a neměli bychom to tedy označovat jako žádný významný mínus.

Jedná se o výjimečně vyrovnanou a vybalancovanou hru, jejíž herní doba se navíc pohybuje v těch nižších patrech. Hovoříme o hodině vašeho času (především ve dvou a třech hráčích), za který si stihnete užít propojení plánování, umisťování figurek a obchodování. To všechno v mixu, který umí skvěle pobavit a představuje výzvu i pro pokročilejší hráče.

Edo představuje hráčům unikátní kombinaci tajného plánování a vysílání dělníků a rozpíná se tak nad herním světem jako taková malá pavučina. A tenhle mix funguje tak dobře, že se budete ke hře vracet stále znovu. Variabilita pramení už ze samotné podstaty hry, takže každou partií budete objevovat hru dál. Přitom ale herní plán je vždy jiný a hodnoty měst se odlišují. Rozhodně se nejedná o jednoduchou hru, ačkoliv pravidla nejsou složitá, přítomnost mnoha voleb bude pro začátečníky příliš. Edo by mělo patřit do sbírky všech milovníků přemýšlivých euro her.

Recenze: Edo – vzestup malé rybářské vesničky

Edo je především o tajném a taktickém plánování akcí, s jejichž pomocí získáte suroviny, ale také obsadíte některé města na mapě. Právě proto se jedná o unikátní počin, která přináší opravdu podařenou hratelnost. Zábava funguje ve všech hráčích, ale nejvíce ji ocení milovníci duelů, kterým poskytne vyváženou a strategickou hru bez náhody. Hráči mají svůj osud plně ve své moci, a protože se ve hře nabízí dostatek různých cestiček k vítězství, je stále co objevovat. Vzhledem k tomu obsahu a složitosti pak překvapí herní doba, která přesáhne šedesát minut většinou pouze ve čtyřech protivnících. Ačkoliv tahy přemýšlivějších hráčů se mohou protáhnout. Jinak ale hra je velice plynulá a plán zajímavých možností a těžkých rozhodnutí. Edo neodhalí roušku vítězství až do poslední chvíle, ale váháním nic nevyhrajete. A stejně tak tomu je s touto hrou, která se opravdu povedla a pobaví všechny náročnější hráče hledající něco trochu jiného.

Klady:

+ výborná hra ve dvou
+ tajné plánování
+ variabilita
+ unikátní mix mechanismů
+ plynulý průběh hry
+ příznivá herní doba
+ vyrovnaná partie až do konce

Zápory:

- se špatnými spoluhráči se tahy mohou protáhnout

4