Recenze: Cartagena – piráti běží o svobodu

Trávit život na pohupující se bárce, hledat tajné poklady na zapomenutých ostrovech a holdovat životu se skleničkou rumu v ruce, tomu se říká bájný pirátský život. Většinou však do takového snového života vkročí ruka zákona, navleče pirátům želízka a uvězní je hluboko v neproniknutelných pevnostech. Co když ale budete mít příležitost pomoci loupeživým pirátům uniknout spletitými cestičkami katakomb až na malou kocábku, která je odveze do bezpečí? Pomůžete jim? Pak se s námi ponořte do světa jedné z dnes již starších deskových her.

Italský designer Leo Colovini (Carolus Magnus, Atlantis a Inkognito) se inspiroval příběhem z roku 1672, kdy se podařilo hrstce pirátů uniknout z obávané pevnosti Cartagena. Na základě tohoto příběhu byla už dávno před Colovinim vyrobena první hra, která popisovala tento pirátský útěk a stala se velmi oblíbenou v Karibiku. Je jen spekulací, jestli se současný designer inspiroval touto starou hrou nebo jen vycházel ze samotného příběhu.
Moderní podobu dostala hra v roce 2000 a svého druhého přepracovaného vydání se dočkala o šest let později, kdy změnila hlavně podobu dílků a grafické ztvárnění.

Hru v zahraničí vydala firma Rio Grande Games a v České republice tak distribuci Cartageny obstarával ještě donedávna brněnský Corfix. Vzhledem k tomu, že většina jeho sortimentu přešla na firmu Piatnik, v současné době visí Cartagena v distribučním vzduchoprázdnu. Tak či tak v krabici dostaneme česká přeložená pravidla a to je přece to nejdůležitější.

Samotná hra neobsahuje žádné jazykově závislé komponenty, takže překlad pravidel bohatě stačí, abyste si Cartagenu užili plnohodnotně. Ke hře dostanete i rozkládací list s rozehranou hrou, který jasně ukazuje, jak má partie vypadat.

Kromě pravidel v balení najdete 103 karet s šesti různými obrázky například lebku, dýku, láhev nebo klíč, ale také pěknou kartonovou destičku ve tvaru malého dřevěného člunu. S halekáním se na vás vyřítí také tři desítky dřevěných postaviček pirátů, vždy po šesti v různých barvách.

Hrací plán tvoří oboustranné různě zahnuté dílky, které je možné za sebe libovolně skládat. Na každém dílku je vyobrazen tunel a také šest políček s nejrůznějšími obrázky, které všechny najdeme na hracích kartách. Z toho se již pomalu začíná klubat také princip, na kterém Cartagena funguje. Ale než si ho vysvětlíme, musíme ještě připravit hru.

Na začátku si každý ze soupeřů zvolí jednu z pěti možných barev pirátů, za které bude hrát. Příprava je jednoduchá a nezabere příliš času. Nejprve je třeba z kartonových dílků sestavit hrací plán. Klikaté dílky na sebe navazují a vytvoří chodbu, kterou budete muset s piráty projít, abyste z pevnosti utekli. Velkou výhodou je oboustrannost dílků, která vám zaručí určitou variabilitu v odehraných partiích. Hráči položí všechny svoje piráty na jeden konec tunelu a na druhý položí loď, do které se budou snažit figurky co nejrychleji dostat.

Když je připravená mapa kanálů, které jediné vedou z nedobytné pevnosti (vzpomeňte na Prison Break), ještě se musí připravit jednotliví piráti sedící u stolu. Každý z protivníků totiž dostane do ruky šestici karet a zbývající karty vytvoří dobírací balíček.

Hra nabízí dvě možné varianty. První z nich je tzv. Jamajská verze, která se hraje se zakrytými kartami, žádný z hráčů tak nezná karty spoluhráčů. Když na něj přijde řada, zahraje jednu z karet s obrázkem, které má v ruce a některého ze svých pirátů posune na nejbližší volné políčko se zahraným obrázkem. Obsazená místa s odpovídajícími symboly figurky přeskakují, takže lze během jednoho tahu poskočit poměrně výrazně dopředu.

Kromě pohybu vpřed má však také možnost vrátit se na nejbližší obsazené políčko a podle toho, kolik kamarádů pirátů se zde ukrývá, získá nových karet. Do tunelu vedoucího z Cartageny se ale nevejde vedle sebe víc než trojice pirátů, takže pokud by hráčova figurka byla čtvrtou, musí se posunout ještě více dozadu, dokud nenarazí na další obsazené políčko. Z toho vyplývá také, že vždy hráči mohou získat jednu nebo dvě nové karty, nikdy více.

Zásadní je samozřejmě postup vpřed a chytré využívání obsazených políček, která lze přeskakovat. Hráči zároveň musí správně odhadnout, kdy je čas se s figurkou o kousek vrátit a nabrat nějaké nové karty a možnosti do ruky.

Jakmile piráti dorazí na konec tunelu a po zahrání symbolu už není mezi jejich pozicí a lodí žádný takový obrázek, nasedají na bárku. První z hráčů, který má venku z tunelu všechny své piráty, se stává vítězem a může ostatním ujet do bezpečí.

Druhou variantou je Tortužská varianta, která se hraje s odkrytými kartami. A to nejen s kartami, které hráči v základní verzi drží v ruce. Odkrytých je také následujících dvanáct karet, které si budou hráči postupně přibírat do ruky.

Tortužská varianta je určená pro pokročilejší hráče, protože je v ní mnohem větší vliv strategie. Právě v této verzi je Cartagena opravdovou zábavou a výzvou pro spoustu hráčů, protože lze velmi dobře plánovat následující tahy.

Mohlo by Vás zajímat

3

pro začátečníkyrecenzestrategická

Recenze: Hospital Rush – bláznivá nemocnice

Neobvykle velký vliv má počáteční pořadí hráčů, protože začínající hráč se musí poprat s nevýhodou, že bez ohledu na zahraný obrázek vždy půjde na jeho první výskyt. Naopak ten, kdo bude hrát jako poslední, může využívat obsazených políček hráčů před ním a poskočit více kupředu.

Už podle počtu sad figurek pirátů je zřejmé, že hra je navržena pro maximální počet pěti hráčů. Spodní limit utíkajících pirátů jsou dva. Ale z tohoto poměrně slušného rozmezí je hra nejlépe hratelná v počtu tří. Na hrací ploše totiž není tak přelidněno jako ve hře pěti hráčů a ani tam není prázdno, jako když budou hráči dva.

Ve dvou a třech se dá ještě dobře hrát i strategická verze hry, kdežto ve vyšších počtech se můžete ztrácet a zbytečně ztrácet čas sledováním karet spoluhráčů na úkor vlastní hry. Tím se samozřejmě protáhne i celá partie.

Ačkoliv je cesta náhodná, a tak se můžete pokaždé těšit na trochu jinou partii, počet symbolů od každého druhu je vždy totožný. Tím je zaručena strategická vyrovnanost hry a náhoda má vliv pouze na vývoj partie, ale dovednosti určí její výsledek.

Průměrná hrací doba, která je uvedena na krabici je 45 minut. K této hranici se dostanete při vyšších počtech hráčů. Pokud ji budete hrát ve dvou, jednu partii stihnete i za půl hodiny, což je odpovídající tématu a náročnosti hry.

Cartagena nabízí jedinečnou možnost dvou variant. Jamajská verze, která se hraje se zakrytými kartami, nabízí více náhodné hraní, ale je jednodušší a přístupnější. Naopak druhá verze Tortužská přidává do hry jistou dávku strategie a plánování, ale zase je náročnější pro účastníky partie. Hráči si můžou vybrat, které z variant dají přednost, a kterou budou dál hrát. Cartageně se tímto krokem daří vyjít vstříc dvěma odlišným typům hráčů, což je třeba ocenit.

Autor dále rozvinul herní princip ve dvou pokračováních (Cartagena 2, Cartagena 3) a také ve zbrusu nové hře Atlantis, která vychází z podobných principů. Tuto vylepšenou verzi vydává Piatnik a my se jí budeme již brzy zabývat v plnohodnotné recenzi, takže pokud vás Cartagena zaujala, počkejte ještě na tuto recenzi, než se rozhodnete, kterou pořídit.

Cartagena je povedená lehká strategie, ve které musíte umět trošku plánovat a mít (alespoň v Jamajské verzi) štěstí na karty. Přeskakování obsazených políček je skvělý nápad, který přináší do hry spoustu zajímavých situací. Jako jednoduchá hra na zaplácnutí půlhodinové nudy pro nás Cartagena uspěla. A pro vás?

Recenze: Cartagena – piráti běží o svobodu

Klady:

+ elegantní princip
+ hráči musí ustoupit, aby postoupili
+ dvě varianty hry
+ pokročilá verze

Zápory:

- ve více hráčích chaotické
- ve dvou hráčích málo akční

3.5