Odemykání duší je obřad, který chce opravdu pořádnou kázeň a velmi poctivý trénink. Pokud se to chcete naučit, pak byste měli kontaktovat jediného muže, který vás to může naučit. Šamana, který s vámi provede iniciační zaříkání. Teprve pak se můžete stát strážcem i osvoboditelem duší, které si to zaslouží.
Všichni ti duchové jsou tématem, kterého se chytili autoři Henri Kermarrec a Maud Chalmel, kteří vytvořili svoji karetní hru Siggil. Ta vznikla pod záštitou společnosti Capsicum Games. To vše v roce 2015 a hra byla představena na výstavě Spiel v tomto roce.
A protože se jedná o karetní hru, najdeme ji v malé krabičce, na jejímž víku jsou dva odemykači duší. Uvnitř balení pak je 56 karet, které jsou rozděleny do sedmi rodin po sedmi kartách s hodnotami od jedničky do sedmičky. To ale znamená, že sedm karet chybí a to jsou speciální jedinečné karty duchů.
Na začátku partie si hráči mohou zvolit jedno z rozestavení karet, které jsou uvedeny na zadní straně pravidel. To znamená, že se karty rozloží postupně v několika navzájem se překrývajících vlnách. Ty oblasti jsou vždy na střídačku odkryté a zakryté. Tím se vytvoří blok zamknutých karet a pouze ty, na nichž žádná jiná karta neleží, jsou dostupné.
A právě na tom principu je založená celá hra. V ní se hráči střídají na tahu, ve kterém si vždy účastník musí vybrat jednu kartu ze stolu a vzít si ji do ruky. Svoje úlovky dále soupeřům neukazuje. Kdykoliv se takto stane jeden ze sedmi duchů na kartách volným, okamžitě uniká ze Siggilu (jak se jmenuje hromádka karet) a jeho karta je položena stranou.
Právě o její zisk se pak může hráč pokusit s pomocí sady svých karet v ruce. Pokud se jedná o volného ducha, který ještě nikomu nepatří, pak stačí vyložit tři karty ze stejné rodiny nebo tři karty stejné hodnoty, jakou má duch. Tuto sadu si společně s kartou ducha položí před sebe tak, aby se karty překrývaly a bylo zřejmé, kolik jich nyní drží ducha pod kontrolou.
Hráči si totiž v následujících tazích mohou duchy krást. Vždy ale lze získat kontrolu pouze nad jedním duchem za kolo a nezáleží pak na způsobu, jakým to hráč provede. K tomu je ale třeba využít stejnou sadu, která ale obsahuje o jednu kartu víc, než ta stávající. Původní majitel ale může bojovat a stačí mu k tomu přiložit k jeho sadě další dvě karty a tím získat zase většinu.
Partie pokračuje osvobozováním duchů, sbíráním sad karet a přetahováním o karty až do chvíle, kdy se jednomu z hráčů podaří nasbírat dostatek duchů pod svojí kontrolou. Tento počet je určen množstvím soupeřů v partii. Kdykoliv se něco takového stane, souboj okamžitě končí vítězstvím tohoto hráče.
Siggil je karetní hra, která si bere svůj základ z již zmiňovaného Mahjonngu. Karty jsou zamčeny tím, že leží pěkně přes sebe a ještě navíc jsou některé na začátku zakryté, takže hráči znají identitu pouze poloviny z nich. Některé z nich prostě nemohou plánovat, a tak nezbývá než spoléhat na štěstí v odhalování.
Jenže takové odblokování obvykle nahraje soupeři. Hráči se tak snaží především nasbírat sady karet tak, aby se jim hodily do ruky. Musí ale současně spoléhat na to, že se objeví ve hře duchové, kteří těmto jejich kartám odpovídají.
Variabilitu zaručují odlišné startovní rozestavení, ale samozřejmě také poctivé zamíchání karet. Vzhledem k rychlé herní době nás ale trochu trápí delší příprava, která zahrnuje opatrné rozmístění všech padesáti karet po stole v pravidelných obrazcích. To se zdá poměrně jednoduché, ale i tak tato činnost zabere překvapivé množství času.
Největší výtkou ale tentokrát je samotná hratelnost. Hráči prostě sbírají sady karet a přetahují se o duchy, ale to všechno tak nějak postrádá tu opravdovou zábavu. Těžko říct, proč tomu vlastně tak je, protože samotná myšlenka hry není špatná. Možná to je problém pouze v našich redaktorech, ale prostě jsme čekali trochu víc.
A přesto je tu kromě rychlosti partie a jednoduchosti pravidel ještě jedna vlastnost, kterou musíme řádně vyzdvihnout. Máme samozřejmě na mysli grafiku, která je opravdu výjimečná a zaujme na první pohled. Pro většinu majitelů bude právě vzhled hry hlavním důvodem, proč ji vůbec vlastní.
Siggil nakonec nedostojí kvalitám své předlohy. Hra sice nabízí zajímavé sady a jejich používání, ale to nestačí k zaručení dobré a trvanlivé zábavy. Siggil je hra, která je bohužel nakonec pouze a jen průměrná.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Henri Kermarrec |
| Ilustrace | Maud Chalmel |
| Vydavatel | Capsicum Games, GaGa Games |
| Rok vydání | 2015 |
| Počet hráčů | 1 - 4 |
| Herní doba | 20 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (1 voters) |
| Kategorie | Card Game, Mythology |
| Mechanismy | Hand Management, Set Collection |
| Alternativní názvy | Сиггил |
Více o hře.
+ variabilita rozestavení
+ krásná grafika
+ rychlá partie
+ předlohou je Mahjongg
- k výhře je potřeba štěstí
- chybí výraznější hratelnost
- delší příprava
