Recenze: Mission Red Planet – červená, nebezpečná, nedostupná

Rudá planeta je vysněným cílem mnoha objevitelů. Tím zdánlivě nejbližším, který lze dnes dosáhnout a současně získat nějaké prvenství. Jenže jakmile zde zanechá lidstvo první stopu, najednou začne jít o úplně něco jiného. Nerostné bohatství Marsu může být pro naši rasu nemyslitelnými možnosti. Ale také ohromnou příležitostí, jak zbohatnout. Jak svoji loď využijete vy?

Taková je myšlenka za deskovou hrou Mission: Red Planet, kterou si pro nás připravili designeři Bruno Faidutti a Bruno Cathala (Cyclades) a tentokrát celé svoje dílo svěřili do rukou společnosti Fantasy Flight Games. Hra vyšla poprvé v roce 2005, ovšem o deset let později se dočkala nové vylepšené verze.

Víko krabice nám ale ukazuje temnou stránku a pohled na panorama Marsu rozhodně není vůbec veselý. V pravidlech se ale dočteme hned na začátku, že se píše 1888. Jak je to možné? Celý svět této hry je totiž steampunkový. A všemu tomu vládne jeden kulatý herní plán složený ze čtyř puzzle dílků, které do sebe zapadnou a nabídnou celkem devět viditelných oblastí. A jak hráči umístí plán do středu stolu, nechají kolem planety obíhat také dvě destičky – měsíc Phobos a památník Ztraceni ve vesmíru.

Pod planetou hráči znovu postaví ze součástek startovací plošiny, jejichž počet musí souhlasit s množstvím hráčů v partii. Na ně hned rozloží náhodné karty lodí ze zamíchaného balíčku. Zbytek žetonů, tedy bodovací (zvyšující se hodnoty ledu, sylvanitu a celeria) a vlaječky cílových oblastí Marsu je položen stranou. To dílky zdrojů hráči náhodně rozloží na mapu Marsu a naznačí tak, na jaký materiál je oblast bohatá. Z karet objevů, misí a akcí vytvoří dobírací hromádku.

Hráči si pak vyberou každý svoji barvu a získají tím figurky astronautů. K tomu ale dostane také výbavu v podobě devíti stejně zabarvených karet postav a dvě náhodné mise, z nichž si může ponechat pouze jednu. Zamícháním jedné figurky od každého hráče a jejich náhodným rozložením na startovací plošiny určí společně startovní pořadí. Kdo stane na první pozici a vezme na sebe roli startovního hráče, ten dostane také počítadlo kol s pohyblivou ručičkou (nastaví na jedničku). V jeho očku se ale nebudou zobrazovat pouze číslice, ale také symboly naznačující speciální fáze.

Společně všichni soupeři projdou deseti koly. Na úvod každého z nich si každý vybere jednu ze svých postav pro její efekt, který bude moci ihned využít. Zatím zvolenou kartu položí před sebe obrázkem dolů, aby ostatní nevěděli, koho zvolil. Teprve když mají všichni vybráno, začínající hráč začne odpočítávat od devíti směrem dolů.  Jakmile zazní číslo hráčovy zvolené postavy, může ji odhalit a využít vepsané schopnosti. S nimi tak mohou míchat plány, sabotovat plavidla, měnit cíl lodi, nahlížet na karty, posouvat vlastní astronauty nebo si také vzít použité karty zpět do ruky.

Šance tak určuje především správná volba postavy. S tou mohou hráči získat přístup k novým kartám objevů, které okamžitě přiloží k jedné z vnějších oblastí a tím ovlivní jejich závěrečné bodování. Do toho určitě promluví důsledně také karty misí, které lze také nastřádat a brát za ně další vítězné body.

V průběhu partie na všechny čekají fáze produkce napříč všemi oblastmi, jejichž výsledky se rozdělí mezi hráče s převahou astronautů ve vyhodnocované oblasti. K tomu se v předurčeném čase partie také aktivují některé karty objevů a to v závislosti na jejich symbolech. Teprve na úplném konci je pak závěrečné bodování, ve kterém hráči odhalí svoje mise, získají body za nastřádané žetony a především aplikují bonusy i penalizace z objevů, které se jej dotýkají. Tento finální součet pak mezi sebou porovnají a ten, kdo má bodů nejvíce, se stane vítězem.

Mission: Red Planet ze samotného popisu nevypadá nějak extra zajímavě. Ovšem už existence druhé edice by měla napovědět, že tenhle první dojem asi tak trochu klame. Celkový zážitek je pouze a jen o snaze být v převaze na těch správných oblastech. To ovšem samo o sobě není vůbec jednoduché, protože karty objevů to všechno mění. Hráči si mohou velmi dobře škodit a posílat karty, které jejich majoritu prakticky znehodnotí.

Co je ale opravdu unikátní, je fakt, že hráči vlastně neposílají svoje astronauty přímo na oblasti na Marsu. K jejich dopravě potřebují vesmírná plavidla, která startují k rudé planetě, a jejich původní cíl se může změnit. Ne vždy tak všechno dopadne tak, jak byste si představovali. Navíc to všechno začíná tajnou volbou ve stylu Citadely, která hráčům dává pocit blafování a další úrovně kontroly. Pevně dané pořadí vyhodnocování pak dává smysl a jasně vede hráče napříč každým kolem.

Hra je velmi dobře promyšlená, příjemně provázaná a zůstává dostatečně jednoduchá. Možná až překvapivě krátká pravidla a popis samotného průběhu partie vám přejde do krve velmi rychle. Hra to není vůbec bojová a blíží se svým zaměřením spíš klasickým přemýšlivým strategiím dominujícím na evropském kontinentu.

Mohlo by Vás zajímat

4

karetnírecenze

Recenze: Pandánte – vítězství je černobílé

Jenže díky konfliktům a nepředvídatelným změnám na mapě je současně hra pocitově také výrazně chaotická. A to nemusí sedět úplně každému. Jenže sledovat to dění je prostě zábava a být jeho součástí a mít možnost to všechno ovlivnit je samozřejmě naprosto zásadní.

Partie rozhodně nebývá přehnaně dlouhá. I s vyššími počty soupeřů pouze mírně přesáhnete délku jedné hodiny a to všechno v opravdu příjemně taktickém kabátku, kde náhoda nemá žádnou zásadní šanci. S více soupeři ovšem přibývá konfliktů a také nejistých situací v převaze jednotlivých oblastí. Proto je lepší vždy kolonizovat Mars ve více účastnících. Bohužel ve dvou to celé nefunguje a je to jediný počet, ve kterém hru nemůžeme doporučit. Pořiďte si více soupeřů.

Zpracování je naprosto precizní. Hra působí parádním dojmem nejen díky jedinečné grafice krabice, ale především si vás získá samotným obsahem. Krásné figurky, kruhový plán, pohyblivé části, vše krásně funkční a nasáté tématem naší sousední planety.

Mission: Red Planet je dvojsečná. Nejdříve vás hra dostane krásným zpracováním a krátkými pravidly. Pak si ale některé fanoušky odradí, protože ve výsledku se jedná pouze o převahovou partii s astronauty obsazujícími oblasti. Při zachování jednoduchosti do toho ale vstupuje dostatek bláznivých proměnných, které ze hry dělají křížence chaosu a taktiky. Mission: Red Planet rozhodně stojí za prozkoumání.

Recenze: Mission Red Planet – červená, nebezpečná, nedostupná

Mission: Red Planet je povedenou hrou, ve které jde o kontrolu oblastí. Hráči ale nevysílají svoje astronauty přímo na povrch. Mezitím musí ještě absolvovat cestu raketou s nejistým výsledkem, respektive měnícím se cílem. Ona celá partie je dost závislá na vůli ostatních, protože hráči se mohou navzájem velmi dobře ovlivňovat. Partie je solidně rychlá a lepší s přibývajícím počtem účastníků. Krásné zpracování pak jen dotváří pozitivní dojem. Mission: Red Planet si získá řadu taktičtěji založených hráčů, kteří rádi bojují o převahu.

Klady:

+ rozumná herní doba
+ posílání astronautů pomocí lodí
+ dostatek interakce
+ jednoduchost
+ precizní zpracování

Zápory:

- chaos
- ve dvou slabé

4