Všichni si mysleli, že ulita slouží jen jako skrýš. To mě učili celou dobu, co jsem byl ještě škvrně. Malý hlemýžď, který neví, kde je jeho místo. Ale pak se mi sepnuly ty správné buňky a já najednou věděl, že naším smyslem není plazit se pomalu po břiše. Stačí si lehnout na záda, roztočit domeček, a najednou nevidím nic jiného, než cílovou pásku.
A takové pomalé/rychlé závody si pro nás připravili ve firmě Blue Orange pod názvem Šnečí závody a vytvořil ji Frederic Moyersoen v roce 2016. V tu samou chvíli ji vyzdobil ilustracemi Cyril Bouquet. Na pulty českých obchodů se dostává o rok později, v roce 2017, a to zásluhou firmy ADC Blackfire.
Krabička je o z takové té střední váhové kategorie a kromě záběru na cílovou čáru zaujme především průhledným okénkem, za nímž se na svět kouká jeden ze dřevěných závodních šneků. Jeho tělíčko se skládá ze tří oblouků, ale to střední kolečko je otočné. Právě po něm všichni závodní hlemýždi pojedou kupředu. Právě z nabídky čtyř závodníků si hráči vyberou, vezmou si jejich figurku a také odpovídající kartu, kterou si položí před sebe.
Ze čtrnáctí dílků (šest rovin a osm zatáček) poskládají puzzle v podobě závodní dráhy. Na jeho startovní čáru se postaví šnečí závodníci, kteří mají majitele. Na výhodnější pozici by měli začínat mladší hráči. Při pokládání závodních figurek se hráči musí ujistit, že všechny mají na svém otočeném středním kolečku černou čáru viditelnou nahoře. Stranou pak připraví sadu čtyř černých kostek.
Hráči se střídají na tahu vždy podle aktuálního pořadí v závodě a v tahu hodí několika kostkami. Jejich počet určí aktuální pořadí – čím více vzadu hráč je, tím více kostek má k dispozici. Nejvýše postavený hráč tedy dostane pouze jednu, druhý závodník dvě kostky, a tak dále. Ti, kteří hází více než jednou kostkou, si mohou z výsledků vybrat ten, který se jim nejvíce hodí.
Vybraná hodnota určuje, kolikrát se může otočit ulita šneka (otočení černé čárky kolem dokola). K pohybu figurkou je ale možné použít pouze jeden prst. Figurku hráči tlačí za ocásek a mohou jej libovolně navigovat po celé trase závodního plánu. Navzájem by do sebe neměli sprinteři příliš narážet, protože případné vystrčení protivníka okamžitě znamená konec tahu pro aktuálního hráče.
Jedenkrát za celou partii je možné využít svoji kartu turba, která umožní hrát ještě jednou. Počet kostek si ale musí upravit podle svého nového postavení. Tak se všichni protivníci střídají až do chvíle, kdy první protne cílovou pásku. Ostatní musí dohrát kolo, aby všichni měli stejný počet tahů, a poté vyhrává ten, kdo dojel nejdále za cílovou čáru.
Šnečí závody jsou parádní závodní hrou, ve které sice jde o štěstí při hodu kostkou, ale především o manévrování a poziční dovednosti. To proto, že hráči více pozadu mají na výběr hned z několika hodů. Díky tomu si mohou vybrat co nejvyšší hodnotu (vlastně není důvod brát cokoliv nižšího) a o kousek dohnat své soupeře v čele.
Tento novátorský přístup určitě potěší všechny, kdo mají rádi závodění. Teď vlastně ani nejde o to, že na sebe všichni soupeři vezmou roli šneků. Prostě jde o to být první v cíli a každý je tu jen a jenom za sebe.
Skvělý je doháněcí mechanismus, který neustále celé pole udržuje pohromadě. Poslední hráč má na výběr hned ze čtyř kostek, zatímco ti vepředu jsou daleko více postižení případnou špetkou smůly. Současně to také znamená, že hráč na konci závodu nechce být první, ale třeba těsně druhý. Tím se jeho šance na hození šestky zvyšuje.
Manévrování obvykle není potřeba zase tolik, protože závodníci se posouvají od toho nejrychlejšího. Přesto se dřív nebo později na závodní dráze šneci musí vyhýbat a tady je pak na šikovnosti hráče, jak dobře a elegantně dokáže využít svoje pohybové možnosti.
Jedná se o hru skvěle zábavnou. Za to může v první řadě herní čas, který se pohybuje kolem nějakých patnácti minut. Samotná náročnost ale dělá ze Šnečích závodů především dětskou zábavu. Stačí jim umět základní počty a mohou si skvěle zazávodit i s tím pohybem šneků. U hry se ale nebudou nudit ani starší hráči, ačkoliv jim bude připadat lehká. To ale nic nemění na její hratelnosti.
Originalita by se na první pohled zdála být opravdu vysoká. Ale pak si určitě čeští hráči vzpomenou na skvělého Speedway Championa, který bohužel doplatil na svoje neatraktivní téma. Při tom ale využíval právě tento mechanismus pohybu a navíc byl ještě skvěle zpracovaný. Ale právě v kvalitě komponent dokážou Šnečí závody skvěle soupeřit. To proto, že dřevěné figurky šneků vypadají skvěle a především je třeba ocenit modulární plán. Hráči tak pokaždé budou moci závodit na jiné trase.
Šnečí závody jsou opravdu jednoduchou závodní hrou, ve které posouvají hráče vpřed nejen kostky, ale také jejich šikovnost. Jeden puntík na kostce neodpovídá políčku na plánu, ale otočení šnečí ulity, která slouží jako motor pro závodníka. Hráči tedy musí své figurky posouvat a díky tomu jsou Šnečí závody opravdu jedinečné a parádně zábavné.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Fréderic Moyersoen |
| Ilustrace | Cyril Bouquet |
| Vydavatel | Asmodee, Blue Orange (EU), Blue Orange Games |
| Rok vydání | 2016 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 20 |
| Minimální věk | 4 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (1 voters) |
| Kategorie | Racing |
| Mechanismy | Dice Rolling, Roll / Spin and Move |
| Alternativní názvy | Brumm Brumm |
Více o hře.
+ výtečné zpracování (dřevěné figurky)
+ modulární plán
+ dohánění
+ skvělá hra pro malé děti
+ zábava i pro starší
- opravdu jednoduché
- náhoda rozhoduje v posledních kolech
