Recenze: Děsnej krvák aneb masakr motorovou pilou na vlastní kůži

Měly to být takové skvělé vánoční prázdniny. Všude kolem sníh a ticho. Nikdo nás neměl na naší tajné party rušit. Prostě jsme všichni čekali oslavu, na kterou budeme dlouho vzpomínat. A to je také jediné, co se nám asi splní. Jenže je otázkou, jestli ještě bude vůbec mít kdo vzpomínat, protože všude kolem nás jsou monstra. A jde jim jen o naše maso! Vypadá to, jako by mezi sebou soutěžili, kdo nás dostane lépe!

A přesně takový hon bude probíhat v deskové hře Děsnej krvák i na vašem stole, pokud si tuto překvapivě rozsáhlou hru pořídíte. Autorem hry je Henri Pym a jeho výtvor pak ve společnosti ilustrací dvojice Edouard Guiton a Kim Ettinhof vydala francouzská společnost Ankama. Obrovským překvapením pak bylo, když si hru vyhlédla pro lokalizaci společnost ADC Blackfire a před Vánoci 2018 svoje úsilí dokázala dotáhnout na poličky obchodů.

Všechna ta krvavá vyvražďovací zábava se nachází uvnitř monstrózní krabice. Nejenže jsou na jejím víku obludy stahující se kolem osamocené chaty, ale především tento box má opravdu velké a nestandardní rozměry – je sice čtvercové, ale větší a i vyšší. Zajímavé ovšem je také to, že pod víkem se ukrývá pouze nízké dno, které představuje základní plochu chaty s vnějšími zdmi. Zbytek komponent hráči naleznou v kartonové krabici s odklápěcím víkem, uvězněné v plastovém insertu.

Do středu stolu hráči položí prostorovou chatu, s pomocí kartonových destiček ji rozdělí na místnosti a otvory ve zdech překryjí dílky dveří. Prostředí, ve kterém se bude celé dobrodružství odehrávat, dotvoří čtveřicí půlkruhových desek, které chatu obklopí a ukážou její nejbližší okolí. Právě na nich jsou současně místa pro stupnice – první z nich bude potřeba až v průběhu partie a ukazuje čas.

Aby mohli s přípravou pokračovat, musí hráči vybrat náhodně pětici návštěvníků přebývajících uvnitř chaty. To je kořist. Hráči najdou destičky, položí je na nabídku lovné zvěře a sem umístí také odpovídající miniatury. Poté už si každý z hráčů vybere svoji rodinu příšer, získá tak sadu tří karet a stejný počet figurek. Každý si před sebe rozloží také sadu pěti destiček lidí a seřadí je tajně podle svých představ. Tím současně označí, v jakém pořadí by chtěl hráč jednotlivé zatím nic netušící oběti ulovit.

Na kruhového plánu je také místo pro pět balíčků karet – každý odpovídá jedné z místností. A protože příšery nemají strach, už v tuto chvíli daly o sobě šíleným povykem vědět. Obyvatelé chaty se tedy poschovávají tak, že v každé místnosti bude jeden člověk. Hráči tedy zamíchají náhodně postavy obětí mezi karty předmětů a pastí, takže hráči neví, kde se který člověk nachází.

Hráči se na tahu střídají a na začátku si mohou zvolit jednu ze svých postav, kterou by chtěli využít k honu. Na úvod samozřejmě musí příšeru nasadit a poté má k dispozici určitý počet akčních bodů (tady se situace liší podle toho, jestli se jedná o dítě, mámu nebo tátu). K tomu dostane zdarma jeden pohybový bod, který nemusí využít.

Obvykle se ale příšera bude chtít posunout. Tomu brání zavřené dveře, a protože obludy nejsou lidé, neumí vzít za kliku. Místo toho se pokusí dveře vyrazit. Tady také poprvé využijí kostky. Jejich počet se opět liší podle aktivní postavy. Při tom stačí pouze jeden úspěch a dveře jsou vyraženy. Hráč si jejich destičku vezme k sobě, protože i tenhle kus dřeva má na konci partie cenu.

Když se příšera nachází v místnosti, může buď zdarma nakouknout na horní kartu z balíčku prohledávání, nebo se pustit za akci do hledání pořádného. K tomu opět budou muset rozkutálet svoje kostky a kolik získají úspěchů, tolik karet si mohou vzít z balíčku. Tentokrát si předměty berou hráči pro sebe, stejně jako akční karty. Mohou ale narazit také na past, která je poškodí. A především se jim s trochou štěstí podaří odhalit ukrývající se kořist. Když se tak stane, vyloží kartu vedle plánu a do odpovídající místnosti postaví figurku člověka.

S pomocí příšer mohou hráči tyto postavičky vystrašit a tím je donutit k útěku nebo na ně pochopitelně zaútočit. Každá postava má svůj vlastní počet srdíček. Za každý zásah s použitím kostky dostane majitel příšery kus masa, na stupnici sníží stav zdraví zraněného, a pokud by jej hráč svojí ránou zabil, dostane i žeton kosti. V tu chvíli hráči každý odtajní svůj tajný tip na tuto postavu a ukáží, jestli si přáli její smrt ve správném pořadí. Pokud ano, dostane každý takový hráč žeton mozku.

Když každý hráč odehraje svůj tah, posune se ukazatel času a je odhalena nová událost, která může příšerám pomoci nebo uškodit. Postupně vždy musí hráči vystřídat všechny tři příšery, než dostanou znovu na výběr ze všech tří postaviček. Hon na lidi pokračuje až do chvíle, kdy jsou všichni mrtví nebo do momentu, kdy vyjde slunce. Pak už si všichni soupeři posčítají svoje body za vyražené dveře, ukousnuté kousky masa, zabité lidi a jejich správné pořadí. Ten z hráčů, kdo má nejvyšší bodový zisk, se stává vítězem.

Děsnej krvák otáčí klasické rozdělení rolí. Hráči ze sebe setřesou roli lovné zvěře a místo toho se pustí sami do honu na maso. Stanou se z nich příšery. Tento zvrat v námětu je super nápad a shodnou okolností se jedná o druhou hru s horrovovým tématem, kterou se k nám do redakce dostala v posledních týdnech. Tou druhou je Nyctophobia, kde ale jsou hráči rozdělení na dvě skupiny. Tentokrát bojuje každý čistě a jen za sebe.

Když zapomeneme na téma, pak je hra hodně podobná tomu, co už známe. Po mapě se pohybují figurky, mohou provádět akce, hledat či útočit. A to všechno s využitím štěstí, protože pro úspěch potřebují kostky.

Naštěstí tahle velká krabice nabízí řadu prvků, které snažení ozvláštňují. Prvním krokem jsou pochopitelné už tajné tipy, které musí hráči provést hned na začátku partie a poté jim nezbytně podřídí svoji taktiku. Právě odsud mohou přitéct vítězné body, které rozhodnou. Spolu s tipováním každý z účastníků označí také svoji oblíbenou kořist. Za tu dostane odměnu pouze v té situaci, že právě on zasadí poslední úder.

Druhý zajímavý moment se projeví, kdykoliv hráči vstoupí do místnosti. Lidé se totiž při nejbližší možné chvilce schovávají. Nejen na začátku partie, ale také když je příšery zaženou nebo v případě, že jsou v lokaci sami. Hráči tedy podle toho zamíchají celý zbývající balíček karet místnosti. Jak ale hráči převrací všechno vzhůru nohama, postupně karet ubývá a není tak těžké člověka znovu najít. Akce nahlédnutí při tom obecně působí dost zbytečně a její jediná síla je, že můžete koukat na karty ze sousední místnosti.

Mohlo by Vás zajímat

4.5

koooperativnípro pokročilérecenzestrategická

Recenze: Secrets of the Lost Tomb – býti dobrodruhem

Vzhledem k tématu je jasné, že tahle hra útočí především na dospělé publikum. Krabice říká od čtrnácti let a to je opravdu rozumné minimum. Pořádá se tu přece ho na lidi a ještě k tomu za to hráči dostávají body. Když už jsme u hráčů, pak je třeba zdůraznit, že sice krabici lze hrát ve dvou, ale nepočítejte s plnohodnotným zážitkem. Ten nastává až s vyšším počtem účastníků, ideální jsou čtyři. Jejich množství je uzpůsobený také počet karet v balíčcích prohledávání.

U těch bychom se také měli ještě na chvíli zastavit. Většina karet totiž hráčům skončí tajně v ruce a mohou je používat. Obvykle se jedná o nějakou výhodu, jako třeba přehození kostky. Jenže v tuto chvíli se zdá, že i když hráči na začátku tipovali pořadí smrti lidí, nemají příliš šancí, jak to ovlivnit. Ostatně rozmístění lidí po domě je přece náhodné. Jenže právě tady vstupují do partie druhé typy karet, které hráčům umožní hrdiny bránit před útokem soupeřící rodiny příšer! V takové situaci hráč sice trochu rozkryje své plány, ale současně hodí kostkami a sníží počet případných zásahů, které by člověk musel utržit. Tady se konečně projevuje duch soupeření mezi hráči, zatímco dosud se jednalo pouze o pobíhání po domě.

Díky jednoduchým tahům si hra udržuje rychlé střídání mezi hráči. Navíc celá partie má jen několik tahů, které odsýpají rychle a i ve vyšších počtech můžete počítat s pouhou hodinou. Tedy alespoň s využitím základních pravidel.

Velkou zbraní celé krabice je totiž variabilita. Základní varianta je totiž pouze odrazovým můstkem, na který je možné nabalovat postupně další a další novinky. Je tu rozšiřující místnost kůlna, kam se mohou postavy jít ukrývat. Za dveřmi se mohou objevit také nečekané návštěvy, které hráčům znepříjemňují situaci, ale při tom nepřináší žádné body. K tomu všemu je třeba ale přičíst také osmičku scénářů navíc (hrát můžete i bez nich), které mají své vlastní zadání i vítězné podmínky!

Zpracování je parádní. Krabice nabízí 3D efekt herního plánu, který velmi podporuje celkový horrorový pocit. Hra obsahuje všechny potřebné komponenty ve špičkové kvalitě, jsou tu plastové miniatury příšer i hrdinů, pěkné kostky i podařené ilustrace. Jedinou výtkou tak je absence přehledových kartiček, které by na začátku výrazně hráčům pomohly. A pak je tu samozřejmě vyšší cena, které sice odpovídá obsah krabice, ale může přesto odradit řadu zájemců z méně zkušených hráčů. Dveře se sice mají tendenci rozlepit, pokud je při nasazení trochu více roztáhnete, ale to není nic, co by nespravilo vteřinové lepidlo.

Děsnej krvák si získává kolem stolu velkou oblíbenost díky svojí jednoduchosti a rychlosti. Hráči mají ve svém tahu neustále co dělat, ale jsou přinuceni střídat postavy, takže je třeba s tím v taktice počítat. Při tom je ale většina důležitých činností řízena kostkami, takže je třeba mít i pořádnou dávku štěstí. Děsnej krvák skvěle baví především svým tématem.

Recenze: Děsnej krvák aneb masakr motorovou pilou na vlastní kůži

Děsnej krvák je hra, která zaplňuje díru na českém trhu a to více než úspěšně. Horrorové hry bychom tu zatím hledali marně. Navíc tato novinka k tématu přistupuje s lehkostí a nechce být za každou cenu vážná. Hráči dostanou do rukou řadu zajímavých příležitostí, jak získávat body. Ty jsou nakonec vším, o co jde v rámci partie, ale nijak to nekazí atmosféru. Hráči sice musí v důležitých situacích spoléhat na štěstí, ale kromě toho závisí výsledek i na schopnostech. Partie přináší řadu zajímavých změn, díky kterým zůstane hra svěží i po řadě partií. Děsnej krvák je hra, které šarlatová barva opravdu moc sluší!

Klady:

+ prvek schovávání
+ parádní variabilita
+ tajné pořadí pro každého hráče
+ herní doba i tahy
+ famózní zpracování
+ atmosféra horroru
+ variabilita rodin a jejich schopností

Zápory:

- náhoda v kostkách
- ve dvou slabé
- vyšší cena někoho odradí

5