Jen jeden z nás se může stát vyvoleným. Královský dvůr je ale plný ambiciozních mladých a starých postav, které čekají na svoji šanci. A ta právě nastala. Dvě rodiny stojí proti sobě a měří svoje šance na pozici králova oblíbence. Jedna rodina vystoupí do popředí a druhá upadne v zapomnění. Alespoň do příští bitvy.
Všechny tyto souboje se budou odehrávat v karetní hře 15 Días, kterou vydává nenápadná španělská společnost Asylum Games. Už jednou nás v roce 2013 překvapila hrou Polis: Fight for Hegemony (recenze), a teď se úspěch snaží zopakovat s historickou hrou přímo z dvora krále Philipa IV. Hra vyšla jako novinka roku 2014, představena na veletrhu Spiel 2014 v Essenu. Jejím autorem je Gonzo Brios, který ji současně také zvládnul ilustrovat.
Hra se ukrývá v tenkém boxu pod bustou španělského krále. V krabici, ve které je tak akorát místo pro dva balíčky karet a uprostřed malá přihrádka na 28 žetonů dukátů a dalších osm patřících rodinám. Většina ze stovky karet se věnuje postavám z královského dvora. Každý takový charakter má jméno a portrét, ale především spoustu hodnot, které jej vystihují. Je tu iniciativa, vliv ve třech různých oblastech (společnost, vláda a náboženství), dosah tohoto vlivu a další schopnosti zachycené pomocí ikon. Jsou zde i další karty, třeba takové patřící princi (přidávající výhodu pro konfrontaci), situace, v nichž se mohou nacházet postavy.
Na začátku si hráči nejdříve vyberou rodiny tak, že se rozdělí na dvě stejně velké skupiny. Každý dostane žeton, aby bylo jasné, ke které straně se hlásí. Stranou vytvoří hráči bank dukátů a poté zamíchají oba balíčky – jak velkou hromadu karet dvora, tak i menší princovy přízně. Nyní každý z účastníků dostane sedm karet dvora a také dva peníze.
Partie trvají maximálně čtyři kola, která se dále rozdělují na části. S jejich rozlišením a pořadím hráčům pomohou karty, které je obsahují pečlivě rozepsané (drobným písmem). Na začátku každého takového kola si rodiny navzájem přidělí oblast, ve které bude muset nepřátelské strana bojovat – na výběr jsou tři už zmiňované oblasti. Každá rodina může dostat jednu z nich a třetí zůstane nepřiřazená.
A je tu čas na první konfrontaci. Ta se odehraje na úrovni rodin a právě v těch oblastech, které si navzájem protivníci přiřadili. Hráči tak každý tajně vyloží jednu postavu z ruky. Právě její síla v dané oblasti se bude porovnávat. Poté mohou všichni využívat ostatní svoje karty a jejich speciální schopnosti. Zahraná karta se už ale k hráči nevrátí. Kromě toho lze také odložit karty na příští kolo (za odměnu v dukátech), útočit na ostatní hráče nebo si dobírat karty z balíčku.
Všechno se ale točí také kolem hlavní postavy každého hráče, kterou musí vždy mít vyloženou. Právě podle její iniciativy se určuje pořadí, ve kterém hráči mohou svoje akce provádět. To všechno pokračuje do chvíle, kdy hráčům zbývají pouze tři karty v ruce. Kdykoliv předtím může hráč také kolo opustit z vlastní vůle. Všichni pak odhalí svoji volbu a porovnají součet hodnot. Rodina s vyšším součtem získá společnou bodovou odměnu.
Poté následuje stejný souboj znovu, tentokrát ale jako individuální. Každý hráč tedy vyloží jednu ze zbývajících karet pouze za sebe a také dále hraje akce tak, aby pomohl především sobě. Pouze vítěz dostane body. Může ale použít pouze karty, které mu zbývají v ruce. Tento souboj se odehrává v oblasti, kterou nezvolila na začátku kola žádná strana.
Na začátku každého následujícího kola si hráči doberou zpět do sedmi karet. Současně je také třeba zkontrolovat, jestli se na získaných kartách prince (s body) nenachází v součtu tři nebo více zvonků. V takovém případě partie okamžitě končí, stejně jako vždy po dokončení čtvrtého kola. Hráči sečtou body náklonnosti, které získali jako rodina i ty nasbírané individuálně. Navíc lze za náklonnost proměnit také dukáty. Hráč s nejvyšším ziskem se stává královým oblíbencem.
15 Días je karetní hrou, která vás pořádně prožene už od chvíle, kdy otevřete pravidla. Nejedná se totiž o žádnou lehkou a nenáročnou zábavu. Je to pořádně hutná historická karetka, ve které hraje roli ale také spousta náhody. Nejedná se tedy o hru určenou čistě přemýšlivým hráčům.
Pravidla jsou překvapivě dlouhá a složitá. Za všechno může šířka aktivit, které čekají na hráče v jeho tahu. Většina se váže na ikony postav. Ty jsou si ale zbytečně příliš podobné a není jednoduché se v nich vyznat na první pohled.
Na celé hře je nejzajímavější její spojení rodinných cílů a těch individuálních. Hráči opravdu bojují nejen za sebe, ale podstatnou část partie také za svoji rodinu. V obou případech jsou získané body velmi důležité, protože individuální úspěchy samy o sobě k vítězství nevedou. Při tom ale nemáte pocit nějaké kooperace, spíš pouze spojení individualit za cílem získat co největší profit.
Domluva tu v této fázi žádná není. Na taktice pro kolo je třeba se domluvit už na začátku kola, kdy hráči vybírají oblast, ve které se bude soupeřit. Současně ale každý má těžkou roli, protože se současně snaží zohlednit také svoje vlastní potřeby. A to se týká té třetí, zbývající oblasti. Tyhle rozhodnutí jsou pro hráče zásadní. Ve výsledku pak všechno rozhoduje porovnání prostých součtů a tedy i štěstí v rozdání karet, které hráč dostal. Pro příští kolo je možné si ale nejen nechat některé karty stranou, ale také jiné zahodit.
To ovšem nic nemění na tom, že kromě správného načasování, hraje v této roli naprosto zásadní roli náhoda. A to i v tom, co zahrají ostatní soupeři. Karty se vždy hrají zakrytě, takže lze pouze odhadovat, jaké máte šance proti ostatním.
Zásadní omezení hratelnosti se týká počtu hráčů. 15 Días si nezahrajete v lichém počtu hráčů. Naštěstí hra obsahuje variantu pro dva hráče. Ačkoliv slovo naštěstí zde asi není použito správně, protože hře chybí její hlavní rodinná náplň. A působí jako obyčejná karetní hra, která není ničím výjimečná. Malé krabičce ovšem neodpovídá ani herní doba, která v minimálním rozumném počtu (čtyř hráčů) přesahuje devadesát minut. Ve větším počtu trvá ještě o kus déle (i přes dvě hodiny), což už je příliš.
Ilustrace jsou povedené a kvalita karet je na vysoké úrovni. Bohužel samotná grafika je hodně barevná a nepřispívá k přehlednosti karet. Především pak ikony speciálních schopností nejsou na první pohled rozeznatelné. K mínusům musíme přidat také malé písmo. To se týká především nápovědní kartičky, jejíž text je opravdu miniaturní.
Ptáte se tedy: Je 15 Dias takovou peckou, jako Polis: Fight for Hegemony? Ne, není, ale to se ani nedalo čekat. Tyto dvě hry se ani příliš nedají srovnávat, jak už jsme několikrát zdůraznili v článku. Přesto se o to někteří snaží. Tentokrát tu máme čistě karetní hru, ve které je mnohem víc náhody. Více by je měla zajímat odpověď na otázku: Je 15 Dias zábavnou hrou? Tentokrát můžeme totiž odpovědět: ano.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Gonzo Bríos |
| Ilustrace | Gonzo Bríos |
| Vydavatel | Asylum Games (Board Games) |
| Rok vydání | 2014 |
| Počet hráčů | 2 - 8 |
| Herní doba | 60 |
| Minimální věk | 12 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (3 voters) |
| Kategorie | Card Game, Negotiation, Political, Renaissance |
| Mechanismy | Hand Management, Variable Phase Order |
| Rodina | Cities: Madrid (Spain), Country: Spain, Organizations: Board Games Association of Creators in Spain (LUDO) |
Více o hře.
+ skloubení boje za sebe a za rodinu
+ zajímavá pokročilá karetní hra
+ dostatek možností v každém tahu
+ variabilní konec partie
+ vzájemný výběr oboru pro souboj
- náhoda
- pouze sudé počty hráčů
- ve dvou slabé
- dlouhá partie
- příliš podobné symboly speciálních akcí
