Ekologie je tématem, které je dnes velmi diskutované nejen mezi obyčejnými lidmi, ale rádi si jej berou do úst také politici, aby nám dali sliby, které pak nemohou splnit. Přestože je na těch řečech mnoho skutečně vážných problémů, je mezi nimi ukryta i spousta polopravd a zatajování důležitých souvislostí.
Bez ohledu na velkohubá prohlášení i skrytá tajemství je už delší dobu jasné, že lidé a továrny produkují takové množství odpadu, že nám mohou jeho hromady velice snadno přerůst přes hlavu. A právě toto téma se pokusil ztvárnit Vladimír Suchý ve svojí nové deskové hře 20. století. Spolu s Vláďou Chvátilem nejúspěšnější český autor v zahraničí je známý zajímavými a komplexními herními mechanismy, jak dokázal před rokem se svojí Loděnicí.
Tentokrát hru však nedistribuuje přímo vydavatelská společnost Czech Games Edition (CGE), která zašťiťuje pouze vydání hry, ale společnost MindOK, která distribuuje pro CGE například také Chvátilovy Vládce podzemí. Ilustrace si vzal na starost Milan Vavroň, který je podepsaný třeba právě i pod Loděnicí, ale i pod většinou Chvátilových her (sci-fi Space Alertem, dobrodružným Proroctvím i novou cestovatelskou hrou Bez hranic).
Po rozbalení a pohledu na čtvercové kartičky vám hra možná trochu připomene Carcassonne, které letos slaví deset let od prvního vydání. Ale obavy ustanou hned, jak z poměrně vysoké krabice (rozměry je podobná jako Loděnice) vytáhnete velký hrací plán. Kromě kartiček, které představují krajinu s kolejemi, je uvnitř krabice ještě obsáhlý balíček nejrůznějších karet. Nemohou chybět ani dřevěné figurky, žetony a černé kostičky, které v partii převezmou roli sešrotovaných krabic s odpadem.
Všechno doplňují hráčské plány, na kterých téměř chybí jakákoliv grafika, protože jsou zplněné čtyřmi stupnicemi ukazatelů produkce. Výčet komponent pak završíme příručkou pravidel, která obsahuje dostatek názorných příkladů, aby vám pravidla přešla do krve již po prvním přečtení.
Příprava partie vám zamíchá hlavu nejrůznějším mícháním hromádek. Musíte totiž připravit balíčky území a technologií pro všechna období hry (jsou tři), a pak také rozdělit karty katastrof a hodnocení.
Hráči dostanou do ruky karty peněz a vědy představující v 20. století platidlo v hodnotě deseti od každé měny. Před sebe si položí desku se stupnicemi a do ruky obdrží dřevěné žetony a figurku ve zvolené barvě. Prvním čtverečkem zahájí také stavbu svojí krajiny.
V podstatě celá hra je sérií nekonečných dražeb. Na začátku každého kola se hráči utkají v souboji o kartičky území, které by chtěli připojit do vytvářené země. Mohou vyhrát i více než jeden dílek, ale tím se jim bude snižovat výběr kartiček technologií. Tu (vždy jednu za kolo) totiž získá hráč až ve chvíli, kdy odstoupí z dražby. I za ni se ovšem platí, ale cena klesá s počtem v kole prodaných území.
Ve třetí fázi hry se pak hráči musí ubránit nějaké přírodní katastrofě, která se na ně řítí. Kartička má pět sloupců s rostoucí závažností škod pro území. Soupeři mezi sebou opět dražbou na elegantní stupnici rozhodnou, komu který negativní dopad bude patřit a kdo se mu zcela ubrání.
Teprve po této části nastává pro všechny příležitost vydražené kartičky přiložit k již existujícímu území. Lze je libovolně natáčet a koleje dokonce nemusí nutně navazovat, takže jsou zbytečné obavy, že se vám nějakým špatným připojením sníží strategické šance pro příští kola.
Nyní je vhodný čas podívat se na vzhled krajiny na jednotlivých dílcích. Pokud se jedná o území, pak zde najdete na každé kartičce jedno či dvě města propojená kolejemi. U metropolí jsou nakreslené symboly určující kolik peněz a vědy jejich vlastnictví hráči přinese. Jenže k tomu, aby z města měl vůbec nějaký užitek, jej musí zabydlet. Problém je v tom, že na každý dílek lze umístit při jeho pokládání pouze jeden žeton obyvatelstva, takže často stojíte před těžkým výběrem jednoho ze dvou zajímavých měst.
Při zabydlení města si také podle jeho produkce změníte ukazatele na své hráčské desce, které tak zajišťují neustálý přehled o příjmech. Díky tomu může hráč dobře plánovat strategii pro následující kola a nemusí neustále přepočítávat ikonky na kartičkách krajiny.
V pozdější fázi hry lze za pomoci lokomotiv obyvatele stěhovat, ale to se většinou zrovna moc nevyplatí. Mnohem zajímavější je funkce technologie mosty, která umožní spojit i dvě zcela nezávislé vlakové tratě do jedné. To využijete často při zapojování továren, které zvyšují produkci vědy či peněz nejblíže ležícím městům.
Protože jsme ale už na začátku zmínili, že hra má velmi blízko k tématu ekologie, tak se zde musíte potýkat s narůstajícím odpadem. Ten dostanete obvykle přímo s nějakou konkrétní kartičkou a na hrací plán tak umístíte jednu černou kostičku znečištění. Těch se lze zbavit v městě s recyklací odpadu na konci každého kola. Ve stejnou chvíli navíc získáváte produkci ze všech svých měst v podobě nových karet peněz a vědy do ruky, abyste měli v dalších kolech za co dražit.
Kromě konkrétního znečištění existují ještě takzvané vyšší vlivy, které hráči sledují na svojí hrací desce spolu s příjmy vědy, peněz a bodů. Po stupnici s kytičkami a lebkou se zkříženými hnáty se pohybuje ukazatel méně často, ale poloha žetonu má výrazný vliv na každé bodování. To se odehrává po druhém a čtvrtém kole a jeho podmínky upřesňují náhodné karty nalosované na začátku partie. Po závěrečném pátém kole se dočkáte ještě speciálního finálního bodování.
20. století je hra, která vypadá na první pohled složitější, než ve skutečnosti je. Všechny ty hrací plány, karty a žetony by mohly odradit mnoho zájemců. Ale přitom se v jádru jedná o opravdu jednoduchý princip založený pouze na dvou dražbách a strategických volbách z nabídky. Jen je musíte umět dobře zvážit a rozhodnout se pro tu aktuálně optimální. A držet se své zpočátku nastolené strategie přes celou dobu hry.
Dražby jsou zde velice důmyslně provázané. Můžete vydražit klidně dvě nebo tři území, ale protivníci vám zatím vyberou všechny zajímavé kartičky technologie. Naopak, pokud je pro vás důležitá karta technologií, musíte se obvykle vzdát dlouhých soubojů o rozrůstání krajiny.
Protože se partie odehrává pouze na prostoru pěti kol, je strategie od první dražby velice důležitá a hráči nesmí plýtvat penězi na nesmyslné přehazování soupeře. To ovšem neplatí u katastrof, kde horší důsledky často znamenají ztrátu spousty důležitých vítězných bodů. Právě na ty se koneckonců zase hraje, a pokud jich nenasbíráte nejvíce, asi nikoho nebude zajímat estetika vaší krajiny nebo to, že máte hromadu technologií. Vyvážená koncepce ze všech tří nabídek je velice důležitá.
U katastrof je nejhorší dopad kompenzován pozicí začínajícího hráče pro následující kolo. Ale pokud na vás dopadne třeba povinnost umístit dva odpady na své území a ještě posunout ukazatel znečištění na hráčské desce o jednu pozici k lebce, pak je to velice nepříjemné. Za znečištěná pole totiž nezískáváte při hodnoceních body a kytičky (na stupnici znečištění) mají obvykle velmi vysokou bodovou hodnotu.
Kartičky území i technologií se dostávají do hry v náhodném pořadí a při partii méně hráčů se do nabídky nedostanou zdaleka všechny. Společně s šesticí karet hodnocení (pro hru se použijí vždy pouze dvě) a devíti katastrofami, z nichž se použije pouze pět, zaručují pokaždé jiný zážitek z partie.
Výborný je design hlavního hracího plánu, který nenásilným způsobem provází chronologicky začínající hráče partií. Stačí postupovat pěkně zleva doprava a sledovat doprovodné ikonky a celá pravidla plynou naprosto přirozeně vpřed. Samotné stavění krajiny zde má pomocnou funkci, která se však naštěstí nevyužívá tak omezeně, jako tomu bylo u plavebního kanálu v Loděnici.
Celý průběh partie je poměrně svižný ve třech hráčích, ale s narůstajícím počtem se zvyšuje i frekvence tahanic o území a prodlužuje čas potřebný na odehrání. Většinou se ale udržíte v udávaném rozmezí jedné až dvou hodin, mezi jehož hranicemi se budete pohybovat právě na základě počtu soupeřů.
Jediné zpomalení partie se dočkáte ve čtvrté fázi, kdy se každý snaží co nejlépe sestavit svoji krajinu a přepočítává produkci. Rychlejší nebo v aukci méně úspěšní účastníci tak musí trpělivě počkat, než se jejich pomalejší protivnící rozhodnou.
Jako u většiny dražebních her, i zde závisí zážitek z partie hodně na protivnících. Právě tahanice a radost z těžce ukořistěných kartiček je tím nejzajímavějším, čeho si při každé hře užijete.
Přestože se 20. století skládá v podstatě pouze z aukcí, můžete k jeho hraní přistupovat mnoha různými strategiemi. Zaměříte se na generování co největšího zisku, sbírání kytiček nebo třeba na směřování nejhorších důsledků katastrof na soupeře? Spousta taktik může vést k vítězství, ale také k neúspěchu.
Celkové zpracování hry je na standardní úrovni. Všechny komponenty jsou z kvalitních materiálů a vydrží časté hraní. Použité barvy a grafika jsou dobře zvolené a všechno je velice intuitivní. Možná jen kulaté malé dřevěné žetony mohly být čtvercového tvaru, aby se pořád někam nekutálely.
Pokud porovnáme 20. století a Loděnici, pak je nová hra pro autora určitě krokem správným směrem. Hry jako takové sice mají podobný systém stavění krajiny z kartonových karet, ale v jádru se jedná o zcela odlišné hry.
Ačkoliv jsme už v průběhu recenze řekli, že je 20. století jednodušší než vypadá, přesto není určitě určeno začátečníkům. Není to dané ani tak složitostí principů, ale spíše hrací dobou, která se většinou přiblíží 90 minutám. A to už je na hru pro nezkušené asi příliš.
Pokud ovšem máte s deskovými hrami už nějaké zkušenosti a zajímá vás licitování o každý centimetr prostoru, pak je tohle hra přesně pro vás. Je výborně vyladěná a poskytne vám hromadu zajímavých partií.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Vladimír Suchý |
| Ilustrace | Milan Vavroň |
| Vydavatel | Czech Games Edition, Heidelberger Spieleverlag, IELLO, MINDOK, Rio Grande Games |
| Rok vydání | 2010 |
| Počet hráčů | 3 - 5 |
| Herní doba | 120 |
| Minimální věk | 13 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (16 voters) |
| Kategorie | City Building, Civilization, Economic, Environmental |
| Mechanismy | Auction / Bidding, Memory, Point to Point Movement, Tile Placement |
| Rodina | Theme: Climate Change |
| Alternativní názvy | Das 20. Jahrhundert, 20. Století, 20ème siècle, XX wiek |
Více o hře.
+ zajímavé a aktuální téma
+ dvě dražby
+ rozložení hracího plánu
+ variabilita
+ založeno na hráčské interakci
+ stavba krajiny
+ přehled zisků na hráčské kartě
+ kvalitní zpracování
+ možnost různých strategií
- pomalejší čtvrtá fáze
