Všichni znají Alenku a její dobré srdce. A tak, když si s novými přáními Srdcové královny žádný ze zahradníků neví rady, pustí se do toho úkolu právě tato drobná dívčina. Má na svojí straně zvířátka a svůj optimismus, díky kterému si obtížnost svého úkolu nepřipouští.
Pěstování se budou moci zúčastnit i hráči a to zásluhou designéra Ikhwana Kwona, který svoje dílo vydal pod logem společností Lifestyle Boardgames a Forgenext. Hra dostala do vínku pohádkové ilustrace od Eugenie Smolencevy. Pro českou lokalizaci si krabičku vyhlédli ve firmě MindOK.
Na víku vidíme už pořádně rozkvetlou zahrádku, o které si mohou začínající pěstitelé v podobě hráčů nechat zatím pouze zdát. Hra se ale vejde do překvapivě malé krabičky, která je po okraj naplněná. Po úvodním vycvakání kartonových komponent je rozdělí do šesti herních sáčků, každý pro jeden konkrétní tvar dílku. Ty pak připraví tak, aby ležely po ruce. Každý z účastníků dostane svůj vlastní plán a položí jej před sebe.
Na začátku každého kola si jeden z hráčů vybere z nabídky libovolný sáček s dílky o čtyřech políčch a vylosuje z něj tolik dílků, kolik je účastníků partie. Výjimkou je první kolo, kdy z pytlíku vyloví o jeden exemplář více. Díky tomu z každého kola zůstane jedna destička pro to následující.
Jeden po druhém si každý vybere dílek z nabídky a přiloží jej na svůj herní plán. Destičky se nesmí navzájem překrývat a musí se s nimi vejít do prostoru, který plán ohraničuje. Nemusí při tom navazovat a mohou je položit buď na travnatou plochu nebo na šachovnicovou cestu vedoucí středem.
V roli začínajícího hráče se všichni postupně střídají a s tím se mění i pořadí, ve kterém získávají ze středu destičky. S nimi přikládají do svých zahrad také stromy, růže, houby i figurky. Jednou z nich je také zahradník, který svému majiteli přinese bonusový dílek (nebo více) o velikosti jednoho pole z bonusového sáčku, pokud se podaří hráči dostat jednoho zahradníka do sousedství jiných. Takové malé kousky hotové zahrádky si ponechá zatím stranou, jako poslední záchranu.
Tato situace nastane v okamžiku, kdy jeden z hráčů už nedokáže na svůj pozemek umístit dílek. V tu chvíli partie končí pro všechny. Nyní mají hráči možnost umístit na zahrádku i všechny své malé bonusové dílky. A pak už je čas na bodování.
Hodnota jednotlivých dílků se řídí podle toho, co na nich je a kde se nachází. A tak jsou růže bodované za plochu (čím více políček pohromadě, tím lépe), houby za sloupce a stromy za vzdálenost. Neméně důležité jsou ale i šachové figurky, které přináší rovnou pět bodů za každý úspěch, ale jen za takovou figurku, která stojí na cestě. Jenže sečtením kladných hodnocení ještě vše nekončí, protože hráči si odečtou pět bodů za každou neobsazenou plochu a neumístěné bonusové dílky. Teprve po těchto penalizacích je možné určit vítěze, tedy zahradníka s nejvyšším bodovým součtem.
Alenčina zahrádka je hrou, ve které opět hrají hlavní roli dílky různých tvarů. Hráči je skládají do svojí zahrádky, jenže jak už to tak bývá, zdaleka není nejdůležitější se do plochy vejít. Mnohem zásadnější jsou obrázky, které se na destičkách nachází. Hráči se z nich snaží vytvářet sestavy, za které pak na konci partie dostanou co nejlepší bodové hodnocení.
Vše začíná docela zajímavě tím, že aktivní hráč může dopředu ovlivnit, jaký tvar bude v nabídce. Náhoda a losování z pytlíku rozhodne jen o tom, jaké obrázky budou moci na plán hráči zařadit. Při tom mohou libovolně dílek natáčet a pokusit se najít to nejvýhodnější místo.
Hře vládnou extrémně jednoduchá pravidla. Všichni účastníci po celou dobu musí mít na paměti pouze čtyři bodovací podmínky plus ty trestné, takže je všechno krásně dané a přehledné. Vše vysvětlíte během dvou minut a můžete se pustit do hry.
V té převládá důraz na rychlost. Hráči si vybírají dílky v pořadí, ale pak je mohou hned umisťovat, protože to v podstatě nemá žádná pravidla. Právě pokládání a jeho volnost znamená, že hráči především na začátku mají rozestavení docela pěkně pod kontrolou. Mohou si tedy připravit taktiku, kterou pak doplňují.
Hráč nemůže pokládání dílku vynechat, i když se mu vůbec nehodí do krámu. Pokud na něj je v zahradě místo, je prostě třeba jej někam položit. Proto ke konci souboje je to zase spíš o minimalizaci ztrát a porci štěstí.
Zajímavé na hře je to, že nabízí i sólovou a docela pěkně řešenou variantu. Kromě toho ale je vhodnější se utkávat ve více soupeřích, kde je širší výběr dílků. Nikde jinde se protivníci nesetkají a každý si tvoří svoji vlastní zahrádku. A bude to dělat celých více než třicet minut, po které se stavba zahrádky odehrává.
Grafika je jednoduchá a dílkům v rámci snahy o přehlednost vládnou bílé rámečky, přesto zůstává věrná tématu. To ale je výrazněji patrné díky herním plánům, které už se mohly trochu víc rozjet s barvičkami. V boxu je i bloček pro zaznamenání skóre, aby se hráčům lépe jednotlivé sekce bodování sčítaly.
Alenčina zahrádka rozhodně ve svém určení nezklamala. Je parádní volbou pro začátečníky a hráče, kteří hledají něco rychlého a mají rádi skládání tetrisových dílků. Při tom nejde ani tak o jejich skládání k sobě, jako o jejich obsah, který se hráči snaží narovnat do předem stanovených kombinací. Alenčina zahrádka je příjemnou lehkou zábavou pro nenáročné.
+ výběr tvaru na začátku kola
+ bodovací vzory
+ sólová hra
+ rychlá kola
= chybí konflikt
