Letošní úroda sice ještě visí na stromech. Ale dole po zemi už chodí netrpěliví lidé s košíky a přemýšlí o tom, kdy asi první jablíčko spadne. Takové ducnutí je tím pravým signálem, že sladké dobroty konečně uzrály a mohou být sklizeny. Ale jen ten, kdo u kmene bude první, může naplnit svůj košík. Jen pozor na hlavu! Jablíčka nepadají daleko od stromu!
Ve hře Äpfelchen dostanou tuto šanci ty úplně nejmenší hráči. Vydává ji Ravensburger v řadě Moje první hry (Meine ersten Spiele), které mají za cíl rozvíjet nějaké základní dovednosti dětí. Jablíčka pochází z roku 2013 a jsou dílem Petera Beckera a za ilustracemi se ukrývá Katrin Lindley. Historie této hry se ale pod názvem Hi Ho! Cherry-O datuje mnohem dále do minulosti pod značkou Milton Bradley. Autorem této původní verze je Hermann Wernhard
Krabice má ten nejobvyklejší rozměr dětských her, tedy větší obdélník. Na něm najdeme obrázek rozložené hry v prostředí zelených luk. A jablečný sad hlídá jeden flekatý voříšek. Poté, co ho pohladíme, dostaneme se do nitra krabice. Tam na hráče čekají čtyři velké, zelené a plastové stromy se stojánky a pytlík plný červených jablíček. Ta jsou jedno jako druhé s pořádnou zahnutou stopkou, aby mohly znovu vyskočit na strom a dělat, jako že ještě rostou. Jen tak se na chvíli ubrání tomu, aby je hráči uložili do košíku.
Právě košíky jsou tu ve žluté barvě posazené do výřezů v herním plánu. Ony to jsou vlastně spíš kyblíky. Samotný plán je součástí dna krabice a je vyvýšený tak, aby se v něm dobře mohly usadit nejen zmiňované košíky, ale také stromy. Ty hráči v rámci přípravy zasadí do výřezů, do každého rohu zahrady (plánu) jeden. Uprostřed toho všeho pak na hráče čeká jedno losovací zařízení, které se skládá celkem ze sedmi výsečí se čtyřmi různými možnostmi. Její šipku musí hráči (nebo rodiče) nacvaknout před první partií.
Stromy už rostou ve svých otvorech. Nyní všechny hráče čeká věšení jablíček. Každý jich dostane právě deset, vybere si jeden strom a zaplní jeho otvory červenými plody. Jakmile všechna jablíčka visí na stromech (některé stromy mohou v menším počtu hráčů zůstat holé), partie může začít.
Ve svém tahu každý z hráčů roztočí šipku na losovacím zařízení a poté se musí zařídit podle toho, do jaké výseče červený hrot ukáže. Ty nejjednodušší možnosti ukazují jablíčka a děti si tak mohou ze stromu natrhat (nebo nasbírat ty, které leží na louce) právě tolik červených plodů.
Jak se takové jablíčko dostane dolů ze stromu, když jej neutrhnou hráči? Přiletí hladová vrána a ukousne jeho stopku. Stačí, aby hráč vytočil odpovídající výseč. Hráči se ale také mohou zdržet tahu, protože jim kamarád donesl zmrzlinu. A čas od času může kolem proběhnout nepozorné zvíře, které jejich košík celý převrhne a jeho obsah vysype na louku. Partie pak končí ve chvíli, kdy jeden z účastníků dokázal nasbírat všech svých deset jablíček.
Z našeho popisu jasně vidíte, že Äpfelchen jsou jasná hra pro ty úplně nejmenší. Doporučena je od čtyř let a to pouze do sedmi, protože potom už dětem nepřijde příliš napínavé, když točí šipkou na plánu a ta jim určuje, co mají dělat.
Hra ale kromě zábavy poskytuje také nějaké zlepšení dovedností. Tím základem jsou počty. Jablíček je deset na každém stromě a děti se je musí dřív nebo později naučit přepočítat. Ke hře je to potřeba, ale současně stále platí, že mohou hrát i čtyřletí. Stromy totiž mají právě deset děr. Jen to zaplnění košíku je třeba hlídat.
V dětech ale hra vzbuzuje také soutěživost, naučí je řídit se jednoduchými pravidly (ikonky na losovacím kolečku jsou na první pohled jasné) a také jim pomohou trénovat vnímání okolního světa a jeho zákonitostí. Jde samozřejmě o pokládání jablíček na louku a jejich věšení na strom. Všechno tu má místo, ale při tom to ani nevypadá až tak docela jako hra.
A přesto jsou z ní malí hráči unešení. Může za to parádní zpracování. Stromy i jablíčka jsou opravdu povedené a to platí i pro kyblíky. Dokonce i ta šipka drží pevně, ale při tom se točí naprosto hladce. To u některých her neplatí. Když ale někdo bude mít smůlu, tak prostě nevyhraje. Pořád mu bude někdo převracet košík a žádná jablíčka nenasbírá. Vše je tedy výrazně závislé na náhodě.
Je vidět, že výrobce věnoval hře Äpfelchen velkou péči. Díky tomu se opravdu hodí pro ty nejmenší, aby si jen tak zasoupeřili bez nutnosti znát nějaká složitá pravidla. Té troše počtů se dá do začátku vyhnout a všichni si tak mohou užít sbírání červených jablíček. Äpfelchen jsou totiž opravdu sladké.
<br><br>
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Hermann Wernhard |
| Ilustrace | Katrin Lindley, Hermann Wernhard |
| Vydavatel | (Unknown), Bookmark Verlag, Golden, Hasbro, MB Jeux, MB Spellen, Milton Bradley, Otto Maier Verlag, Parker Brothers, Playskool, Ravensburger, Ruibal Hermanos S.A., Whitman, Winning Moves Games (USA), Το Καλό Παιχνίδι Α.Ε. |
| Rok vydání | 1960 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 10 |
| Minimální věk | 3 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (5 voters) |
| Kategorie | Children's Game, Farming |
| Mechanismy | Cooperative Game, Roll / Spin and Move |
| Rodina | Theme: Food / Cooking |
| Alternativní názvy | 1-2-3 Kirschenzählerei, Äpfelchen, Appeltjes plukken, Apple Harvest, Fruttolino, Hi-ho! Cherry-O, Kersenkampioen!, Mein Apfelbaum, Le Mele, Meyve Bahçesi, Mijn appelboompje, Il mio Albero delle Mele, Mon pommier, Pique Cerise, Les Pommiers, Zanahorias: Mi primer juego de suma y resta, Η Μηλιά, Πάρε-Δώσε Κερασάκια |
Více o hře.
+ krásné zpracování
+ trénuje základní vnímání
+ už od čtyř let
+ trocha počtů i šikovnosti (věšení jablíček)
- závislost na náhodě
- jen do 7 let
