Řeka s sebou přináší život. Kde teče, tam lidé žasnou nad krásami, které je příroda schopná vytvořit. Její ramena se vinou sem a tam, někdy v těch nejméně očekávatelných zákrutách. Vydejme se nyní na výpravu po proudu řeky za panoramaty, která nikdy nikdo neviděl. Je naším úkolem přinést o svém zážitku důkazy v podobě fotografií..
Na takovou výpravou za snovou krajinou nás vezme desková hra Aya, kterou si pro nás připravili autoři Olivier Grégoire a Thibaut Quintens. Jejich výtvor plný vody a života vyrašil ve skleníku firmy Blackrock Editions a jeho barvy a ilustrace si vzala na starost dvojice Julien Hanoteaux a Cédric Michiels. Hra vyšla v roce 2015 a byla představena na veletrhu Spiel 2015 v Essenu.
Krabička je pořádně těžká, jako by byla plná vody nebo stromů. Ta druhá možnost je téměř správná, protože uvnitř najdeme hlavní součástky ze dřeva. Mluvíme o 156 dílcích domina. Každý jeden z nich je ozdoben z jedné strany obrázkem tekoucí řeky a to ve čtyřech různých prostředích – hory, louky, sněhová krajina, skály a poušť. Právě tyto čtyři prostředí hrají důležitou roli i na ostatních komponentech – jsou tu velké kulaté žetony prostředí. Do každého z nich patří pět zvířátek a také trojice dílků představujících fotografie. K tomu najdete navíc v krabici také jedny přesýpací hodiny (deset minut), žetony znovuspuštění a jeden velkou startovní destičku (opět kulatou).
Na začátku partie si hráči rozdělí dílky domina podle návodu, v závislosti na počtu účastníků a dostanou tak 31 až 78 kamenů každý. Ty si před sebe položí ideálně do doporučených pětimístných hromádek. Někam na herní plochu položí startovní destičku s vodním přítokem a stranou žetony znovuspuštění. Všechny ostatní prostředí pak rozdělí a vytvoří z nich dvě hromádky – jednu malou zvířátek a druhou, kde každý velký žeton krajiny je proložen jednou destičkou fotografie (ta poslední pro každé prostředí leží nahoře).
Ale teprve když jsou všichni připraveni, je možné začít. Hráči budou spolupracovat při stavění koryta řeky, kterým pak teprve na závěrečný pokyn pustí řeku. Do té doby se sice budou na tazích střídat, jenže současně jim bude odměřovat čas netrpělivý barevný písek. Na celou partii mají hráči čas dvou otočení, což odpovídá přibližně dvaceti minutám čistého času. Mezi tím si před otočením hodin mají hráči možnost oddychnout a domluvit se v klidu na další strategii.
Každý z účastníků si vezme do ruky jeden stavební kámen z libovolné své hromádky. Může si jej prohlížet a plánovat co s ním udělá, dokud na něj nedojde řada. V tu chvíli pak může přiložit kostičku kamkoliv na stůl, ideálně do jednoho z rozestavených toků. Na začátku to je pouze vodní proud od startovního dílku, odkud vedou hned dva prameny. Je na hráčích, aby správně odhadli vzdálenost mezi kostičkami domina tak, aby jimi neplýtvali, ale současně aby byly schopné pádem shodit svého souseda. Všechny musí být natočené stejně, tedy vodní stranou dozadu, aby po sesypání zůstala viditelná krajina.
Kromě toho se ale hráč může také rozhodnout, že dílek ihned nepřiloží a nechá si jej do budoucích kol. K tomu slouží pro každého hráče takzvaná rezerva. Jedna hromádka, která s každým odloženým kamenem roste do výšky. Dostupný pro zahrání je ale (místo klasického losování ze zakryté zásoby) je pouze horní kámen.
Kromě klasického rozšíření vodního toku dle hráčova výběru mohou nastat i jiné situace. To ve chvíli, kdy místo obyčejného kamene odhalí hráč ze svojí zásoby dílek s fotoaparátem. V tu chvíli může vzít jednu z desek krajiny (stejného typu, jako je hraný dílek) i spolu s její destičkou fotografie a položit je společně kamkoliv na stůl. Tady začíná hrát roli i rotace, protože tok řeky musí navazovat na řečiště nakreslené na krajině. Kámen s fotoaparátem je pak umístěn na vstup do této krajiny.
Ovšem i při vylosování dílku s fotoaparátem má hráč na výběr. Místo dílku krajiny může hráč vzít jeden z žetonů zvířat. Ten se ale pokládá přímo na řečiště, tedy na již umístěné kameny a to tak, aby zvíře bylo ve svém přirozeném prostředí. Musí být tedy spojené s krajinou své barvy dílky domina pouze stejného typu. Taktéž na samotné krajině by hráči měli mít pouze kameny se správným porostem (nebo bez něj), jak se brzy přesvědčíme v bodování.
Ještě předtím se ale někde mezi kameny ukrývá také domino výjimečného řečiště, které jako jediné mimo krajinu je možné použít jako větvení řečiště. Partie pak spoluprací všech pokračuje tak dlouho, dokud se nepřesype písek v hodinách podruhé. V tu chvíli, nebo pokud jednomu z účastníků dojdou kameny v zásobě (rezerva se nepočítá), nastává čas vyhodnotit spolupráci hráčů.
Ale ještě předtím nastane to, proč to všechno vlastně hráči dělali. Je čas vychýlit kámen na startovním dílku z rovnováhy a uvolnit tak vodní řečiště. Pokud dojde někde k přerušení pádu destiček, nic se neděje. Hráči mohou kamenům pomoci a znovu je dát do pohybu. Za každou takovou pomoc ale musí odhodit jeden z žetonů opakování.
Jakmile leží všechny dílky domina na stole, nastává čas spočítat body. Ty dostanou hráči za žetony opakování, které jim zbyly. Pak se jejich pozornost obrátí na řečiště. Tady je udělován přírodou bod za každou destičku krajiny, jejíž všechny přítoky a odtoky jsou obsazeny a celá je pokrytá pouze dílky stejné krajiny. Body přináší i zvířátka, ale pouze ta, která se stále dotýkají řečiště. Navíc bonus přinese případná kompletní sada fotografií jednoho panoramatu. Celkový součet pak lze zařadit do jednoho z rozmezí a tím zjistit, jak dobře si hráči ve svém úkolu vedli.
Aya je bez jakýchkoliv debat naprosto jedinečná hra. Kooperativní zábava o stavění dominové řeky zaujme asi každého. Ale právě zábava to není možná až tolik, kolik by samotní autoři chtěli. Tedy ono to zábavné je, ale musíte být alespoň trochu šikovní. Hra si tedy od prvních chvil vybírá svoje publikum a stejně tak si budete muset vybírat vy své spoluhráče, pokus si Ayu pořídíte.
Na hráče tlačí nejen jejich šikovnost, ale především čas. Klasické přikládání je třeba dělat s rozmyslem a opatrně, ale právě s vědomím, že na celou stavbu nemají neomezenou dobu. Důležité je také umístění každého kamene, protože za každou chybu se tady platí. Postavit vše opravdu precizně chce zkušenosti a dobrou souhru všech zúčastněných.
Protože jsou kameny natočené ve směru toku řeky, všichni hráči nemají výhled na terény. Proto je důležitá komunikace mezi všemi účastníky. Hra je poměrně přístupná i menším hráčům už od osmi let. Naprosto bez problémů mohou spolupracovat hráči všech věků a to znamená velmi univerzální hru. Spojuje nejen hráče, ale i generace.
Hodnotu hry zvyšuje doba, která stačí k dokončení partie. Tady je jasně daných dvacet minut, plus nějaké ty minutky na pauzu uprostřed a vyhodnocení na konci. To je velká výhoda této hry jako celku, protože ji to posouvá spíš do kategorie fillerů. A právě v ní pak hra vyniká a to přes naše drobné již zmíněné výtky. Jen příprava trvá trochu delší dobu, než poskládáte všechny ty komínky.
Pokud by se udělovaly medaile za inovaci, pak by ani Aya nemusela stát ve frontě. Bez váhání by ji dostala. Bohužel v honbě za tou jedinečností ztratila trošičku toho hravého ducha. Stále tak zůstává zábavná a zajímavá, ale nemůžeme se ubránit pocitu, že mohla být ještě o kapku lepší. Přesto hru Aya rádi doporučíme a to obzvlášť hráčům, kteří rádi pokouší svoje šikovné prsty a hledají originální kooperativní zážitek.
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Olivier Grégoire, Thibaut Quintens |
Ilustrace | Julien Hanoteaux, Cédric Michiels |
Vydavatel | Act in games, Ghenos Games, Heidelberger Spieleverlag, Surfin' Meeple China |
Rok vydání | 2015 |
Počet hráčů | 2 - 5 |
Herní doba | 30 |
Minimální věk | 8 and up |
Kategorie | Action / Dexterity, Adventure, Animals, Environmental, Exploration |
Mechanismy | Cooperative Game |
Alternativní názvy | 艾亚 |
Více o hře.
+ naprosto jedinečná náplň
+ kooperativní hra pro všechny
+ herní doba
+ vzhled a zpracování
+ obtížnost
+ stavba je pokaždé jiná
- až příliš stavebnice a méně hra
- není vhodná pro hráče bez šikovných prstů