Tahle věž měla být podle všeho tou největší stavbou, kterou kdy lidstvo vidělo. Právě takové zadání bylo u zrodu její myšlenky. Jenže zatímco kdesi na území Mezopotámie rostla budova, která se měla dotknout nebe, úplně jinde stejnou dobou stavěli domorodci svoji vlastní věž. Stačilo, aby dosáhla výš než všechny ostatní kolem. Nikdo se o ní dnes neučí, ale přesto to byla taková malá evropská babylonská věž.
Babel Pico by mohla být právě tou věží a to nejlépe na území Švýcarska, kde vznikla i nová stolní hra se stejným názvem. Celý její příběh je založen na kostkách Cuboro, které vznikly už před desítkami let a stále jsou vyráběny právě společností Cuboro. Ale až zásluhou týmu nástupců Matthiase Ettera v roce 2009 vznikly tyto kostky s jehlany po stranách. Ale ona tu byla ještě předtím verze z roku 2002, která na sobě měla barevné puntíky.
Už samotná krabice staví věž, protože kostky najdeme ve vysokém balení. Po obvodu krabice uvidíme výjev ze stavění v jedné rodině, ale i karavanu velbloudů – asi poutníků, kteří míří snad k té původní velké babylonské věži.
My ale nemusíme putovat nikam daleko, protože celá věž v podobě 24 kostek dorazí až k nám domů. Při podrobnějším ohledání přijdeme na to, že stavební krychle se od sebe liší barvou, počtem a pozicí ostnů. A tak zatímco tu jsou světle modré dílky se čtyřmi ostny, najdeme tu i menší počty a to až po kostky, které mají na svých stranách naopak pouze prolákliny. Buď osten nebo otvor obsahuje každá strana úplně všech kostek a pouze jejich rozmístění a poměr se odlišuje.
Jenže pro všechny místní hráče je tu ještě jedno příjemné překvapení. Na listu pravidel je celkem nejen spousta názorných obrázků vysvětlujících správné tahy, ale především návod v sedmnácti jazycích. A jedním z nich je i čeština. Takže podobně jako u kuličkového Cuboro Tricky Ways: Fasal, které je také vyrobeno z lehčího materiálu se základem dřeva, si budou moci hru užít úplně všichni.
Stavění věže je úkolem pouze pro dva znesvářené protivníky. Každý tak dostane přesně polovinu stavebních kvádrů a bude tedy mít od každého (z pěti různých) druhu tři, dva nebo jeden kus. Nic dalšího není na duel třeba připravovat.
A pak už je to jasné. Hráči se střídají v pokládání jedné kostky za druhou, přičemž ale musí dodržovat řadu závazných pravidel. Prvním z nich je samotný rozměr věže. Ta nikdy nesmí mít základnu větší než dvě krát dvě kostky. Hráči pak nesmí nikdy začít stavět nové patro, pokud není to předchozí zcela hotové.
Ale určitě vám je jasné, že výčnělky a prolákliny tu mají svůj důležitý smysl. V první řadě nesmí trčet nikam ven z babylonské věže. I tak by se mohlo umisťování kamenů zdát jednoduché. Jenže pouze do chvíle, kdy se dozvíte, že každý otvor v kostce je třeba zaplnit jednou výdutí. A tady už nastupuje pořádný bolehlav.
Hráči se střídají, věž roste do výšky svých maximálních šesti pater. Partie ale končí často mnohem dřív a to ve chvíli, kdy jeden z hráčů nemůže pokračovat. Jakmile nelze umístit žádný kámen podle pravidel, je účastník vyřazen ze stavby a jeho protivník se stává okamžitě vítězem partie.
Babel Pico je zajímavou abstraktní hrou pro dva. Stavění věže je krok po kroku volbou z kamenů. Zpočátku to vypadá, že rozhodnutí nemají příliš váhu, ale ke konci, jak se počet voleb zužuje, najednou je jasné, kde jste na začátku udělali chybu. Jenže teď už je pozdě ji napravit. Možná příště.
Výhodou je, že každá taková partie a postavení maximálně 24 kamenů je rychlé a málokdy trvá déle než patnáct minut. To je dobře, protože na takovýto příjemný filler to je úplně akorát. Třeba si rovnou zahrajete znovu.
Kamenů je jen několik druhů, takže si jejich nabídku velmi rychle zapamatujete. Pak už se můžete soustředit jen a čistě na volbu toho správného pro daný okamžik. Důležité jsou všechny, ale není dobré si nechávat na konec kameny s hodně stranami trčícími ven. Těch modrých je prostě třeba se zbavovat při každé možné příležitosti.
Bohužel hra má jedno negativum, respektive vlastně výhodu. Ta platí pro začínajícího hráče, který nejenže určuje první kámen celé stavby, ale rozhoduje o startovním kameni každého patra a tím má do značné míry volnější ruku než soupeř. Protože je ale možné umisťovat kameny i diagonálně od sebe, není tato výhoda tak zásadní.
Partie nemohou skončit remízou. Pokud zahrajete tah, po kterém už nebudete moci pokračovat, ještě to neznamená prohru. Soupeř totiž musí nejdříve zahrát kámen ze svojí zásoby. Takže někdy je možné použít i sebevražednou taktiku, protože zásoba kvádrů obou hráčů je veřejná.
Babel Pico vyniká zpracováním, kterým vás dostane. Jinak je to vlastně jednoduchá abstraktní hra v omezeném prostoru. Hráči musí důmyslně používat svoji zásobu kostek tak, aby znemožnili soupeře a současně si udrželi sami šanci na další tah. Babel Pico je pěkná abstraktní hra, která ale není nijak výjimečná.
<br><br>
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Matthias Etter |
Vydavatel | Cuboro, Giseh Verlag |
Rok vydání | 2002 |
Počet hráčů | 2 - 2 |
Herní doba | 20 |
Minimální věk | 0 and up |
Jazyková závislost | No necessary in-game text (1 voters) |
Kategorie | Abstract Strategy |
Rodina | Admin: Better Description Needed!, Components: 3-Dimensional (3D), Players: Two-Player Only Games |
Alternativní názvy | Babel Pico |
Více o hře.
+ luxusní zpracování
+ stavba na omezeném prostoru
+ rychlá hra
+ prostorové dílky