Pevně stanovený časový rozvrh a nákladový prostor plný balíků. Každý z nich má svého adresáta a vepředu v dodávce sedí muž, který o nich všech má přehled. Od rána do večera projíždí česká města a vesnice, hledá domy a volá lidem, jimž přináší radost a krabice plné dárků. Je to pan kurýr.
A podobnou roli na sebe vezmou i hráči v původní české hře Balíkáři, kterou navrhnul a vytvořil David Rozsíval. Důležitou podporu dostal ale také od dopravní společnosti PPL, která svým logem hru zaštítila z hlediska koprodukce. Ve středu vzniku ale nakonec stojí vydavatelská společnost Albi, která zadala ilustrace Petru Štefkovi.
Hra přijíždí na kolech některého z kurýrů, a to v malé modré krabičce, na které vidíme běžícího řidiče a přepravce v jedné osobě. Dveře jeho dodávky jsou otevřené a všichni zákazníci čekají. Uvnitř pak na hráče čeká jedna společná deska překladiště, která bude ležet uprostřed, na dosah všech hráčů. Každý z účastníků dostane jednu desku města a svoji kartonovou figurku dodávky ve stojánku, čímž si současně určí i svoji barvu. K tomu se startovní výbava jednotlivých hráčů dvou popisovačů a hadříku, kterými si ihned poznačí osmičku jako délku rozvozové trasy, kterou mají k dispozici.
Na společný dopravní pás položí náhodně vylosované trojice kostiček, žetonů balíků. Zbytek kostiček zůstane v pytlíku připravený na partii. V tu chvíli si každý na svůj plán města zakreslí osm modrých a osm červených úseků, čímž vytvoří trasu. Trasa může vést libovolně, jen nesmí být ničím přerušená a musí začínat nahoře v depu. Vedle plánu pak ještě před samotným zahájením rozloží žetony s čísly hodnotami dolů.
Hráči postupně prochází jednotlivými fázemi, které začínají vždy částí přípravy. Nejdříve začínající přepravce otočí žetony s čísly, které určí adresy, odkud je třeba svézt balíčky do depa. Jednotliví účastníci si pak vylosují každý po třech kostičkách, které na tyto domy ve svém městě položí.
Na základě polohy zásilek a svých možností si nyní hráči naplánují každý čtyři akce a zapíší na ně pořadová čísla. Tím určí, v jakém pořadí je budou vyhodnocovat. Vše se samozřejmě jako u správného přepravce bude točit kolem vyzvedávání a doručování zásilek, a to po modré nebo červené trase. I barvu si hráč volí už jako konkrétní akci v rámci plánování.
Poté jeho dodávka vyrazí na cestu, naloží kostičky z rozvozového depa a zaveze je na adresy se zaškrtnutou obálkou nebo naopak dojede k tomu a vyzvedne zde kostičku čekající na dopravce. V obou případech musí takový dům přímo sousedit s nakreslenou trasou a vůz se nemůže od svojí načrtnuté dráhy nijak odchýlit. Tyto své trasy mohou ale hráči prodlužovat s pomocí získaných bodů přepravy nebo je dokonce celé překreslit. Pomůže jim v tom další z akcí.
A zbývající dvě akce, které jsou na výběr, začnou manipulovat s překladištěm, berou z něj balíčky jednou stranou a zase doplňují druhou. Hráč tak může utratit akci za to, že posune balíčky po transportních pásech ve směru šipky a tím je může dostat na políčko shodné barvy. Takové kostičky pak lze přesunout na vykládací rampu, kde je k doručení zpřístupní druhá akce. Ta samá, která zase umožní na pásy zase položit zásilky, které dodávky vyzvedly u domů.
A právě za tyto včas vyzvednuté a dopravené do depa dostávají hráči body přepravy, které nejenže lze utratit za prodloužení tras nebo je ztratit za dvě kola nevyzvednuté zásilky (každý domeček má vedle obálky také místo pro upomínku). Především ale po pěti odehraných kolech právě počet těchto nastřádaných bodů určí, kdo se stane celkovým vítězem.
Ve své základní povaze jsou Balíkáři jednoduchou, ale docela propracovanou zakreslovací hrou, ve které mají hráči dostatek možností, jak ovlivňovat svůj úspěch. Přesto v první řadě všechno určuje náhoda. Jedná se o domy, které si objednali svoz balíčků nebo i to, kam je třeba nové kostičky doručit. Ale čísel je omezené množství a žádné se nepoužívá znovu, takže hráči mají vždy solidní šanci, že se na jejich zvolené trasy dostane.
Trasy si totiž kreslí každý ještě v rámci přípravy, jak už jsme zmínili. To znamená, že se tak děje ještě v době, kdy nikdo nemá ani ponětí o jakýchkoliv zásilkách a jejich adresátech. Hráči se tak snaží do svého města zakreslit co nejvíce optimalizovanou cestu nebo takovou, která jim zrovna pro danou partii připadá vhodná. Naštěstí i v průběhu hry je možné celou cestu dodávky překreslit a tím si výrazně usnadnit cestu za balíčky.
Jenže vyzvedávání a doručování není vůbec snadné, protože každá zásilka má svůj časový limit. Po jeho uplynutí (hráči si nedoručené a nevyzvednuté balíčky označují na konci kola) následuje zcela logicky trest, protože zákazníci jsou nespokojení. Proto hráči musí mít dobrý přehled o rozmístění svých balíčků a požadavků. Někdy ale prostě nastavená trasa neumožní stihnout vše, takže je to i hra o minimalizaci ztrát.
Hra by chtěla bodovat jednoduchostí. A když už se pustíte do samotného hraní, je všechno jasné a dává to smysl. Jestliže se ale budete chtít nejdříve hru naučit z pravidel a teprve poté ji někomu představit, čeká vás trochu obtížnější úkol. Ačkoliv je v pravidlech spousta příkladů, jejich celková struktura není úplně ideální a těžko se princip práce s balíčky chápe. Je to o to větší škoda, že ve skutečnosti je mechanismus opravdu jednoduchý.
Partie je zajímavější s vyšším počtem hráčů, ačkoliv se na první pohled zdá, že si každý sóluje na své vlastní desce města. Důležitou roli ale hraje také společný plán depa, kde se dají získávat další balíčky. Ještě důležitější jsou počty z důvodu, že ve dvou hráčích je pro partii potřebný ještě jeden automatický doručovatel, kterého musí hráči obsluhovat. Proto je ideální hrát ve třech nebo nejlépe ve čtyřech.
Hra při tom není ani zbytečně dlouhá, protože je vždy omezena pěticí kol. Díky tomu se snadno vejde do slibované hodiny, což je rozumné číslo pro rodinné hraní. Není důvod vysvětlovat, že vzhledem ke komplexním akcím a reakcím balíčků není hra vhodná pro děti mladší deseti let.
Desky jsou všechny mazací, takže nebudete řešit žádný dotisk papírků. Zjednodušeně řečeno ke všemu stačí fix a hromádka barevných kostiček. Jen je trochu škoda, že fixy nejsou spojené s gumou, ale místo toho se musí každý z účastníků prát s látkovým hadříkem. Mazání na destičce vyžaduje přesnost, abyste si nesmazali nějakou jinou část trasy, a takhle se vám občas stane, že smažete něco, co nechcete.
Výsledkem ale nakonec je suprový zážitek pro rodinné hraní. Balíkáři nabízí zajímavé téma a obsahují všechno, co byste od takového rozvozu balíčků čekali. Sice mají k dokonalosti ještě pár kroků, ale i bez toho umí kvalitně pobavit. Pokud tedy rádi čmáráte a k tomu ještě chcete trochu přemýšlet, pak Balíkáři jsou opravdu fajn zábavou.
+ téma
+ doručování i vyzvedávání
+ vyměňování na pásech
+ možnost přesouvat
+ výběr i plánování pořadí akcí
