Od malička jsem se rád pral. Teprve o mnoho let později jsem ale zjistil, že moje bojové schopnosti jsou jedinečné. Umím zkrotit vítr a posunout nepřítele směrem k sobě nebo od sebe, jak se mi to zrovna hodí. Někdy je tak navedu do pole kamenů, kde zavrávorají, a já mohu provést finální úder. Jindy zase nic nečekajícího nepřítele přitáhnu blíž, pokud mám zrovna připravený účinný útok zblízka. Zjistil jsem, že bitva je alchymií a pouze s opravdovým talentem můžete vyhrávat turnaje.
Do jednoho takového turnaje nás hráče přihlásil autor D. Brad Talton Jr., který připravil bojovou hru BattleCON: War of Indines. Jedná se o hru používající takzvaný Battle Connection Fighting System a celá krabice vyšla v produkci společnosti Level 99 Games jako důsledek úspěšné kampaně na serveru Kickstarter. Hra zaujala téměř 2000 fanoušků, kteří vybrali čtvrt milionu dolarů. A my se teď podíváme na důvod jejího úspěchu. Důležitý podíl na tom jedinečný styl ilustrátora Eunice Abigael Tiu (Nokomento).
Na začátku partie si hráči musí zvolit každý svoji postavu. K ní patří specifické karty charakteru, ale také pětice specifických stylů s číslicemi útoku, vzdálenosti i rychlosti. Tyto styly se budou v průběhu partie párovat se základními postaveními (šest karet), ale každý bojovník má také jeden svůj ukončovací úder. Všechny karty si vezme do ruky a položí si před sebe ukazatel životů (nastavený na dvacet). Někteří k bitvě potřebují také specifické žetony.
Plán umístí oba protivníci mezi sebe a postaví na startovní pozice figurky svých hrdinů tak, že mezi nimi zůstane jedno volné políčko. Poté si každý zvolí stranu svého závěrečného úderu a odloží do začátku dvě karty stylu i postoje. Ty nebude mít hráč na začátku k dispozici. Potom už hráči budou potřebovat už jen nějaký nástroj, jak sledovat odehraná kola.
Duel bojovníků se odehrává na prostoru patnácti kol. Na začátku každého z nich si vybere každý ze soupeřů dvojici karet, tedy útočný pár složený z postoje a stylu. Poté oba bojovníci mají šanci použít žetony, aby si například navýšili útok nebo jiné parametry. O tyto žetony ale přijdou a mohou je získat zpět pouze výjimečně.
Teprve poté oba soupeři odhalí své útočné záměry ve dvou zvolených kartách. Okamžitě vyhodnotí efekty platné při odhalení a poté určí, který z nich boj zahájí. To určí součet hodnot z obou karet ve spodním ze tří číselných řádků. Pokud by došlo k remíze, musí hráči vyložit novou kartu postoje, protože došlo k zaklesnutí. Teprve když je jasné, kdo udeří první, může výměna postoupit do další fáze.
Aby bylo vůbec možné útočit, musí se cíl nacházet v dostřelu aktuálně zvoleného stylu útoku. Bojovníci si pak uštědří navzájem zásahy ve výši svojí síly. Současně může dojít řada také na speciální schopnosti karet, které mohou být aktivované při úspěšném zásahu nebo zranění. Hráči si pak poznačí zranění na svém ukazateli, ale ještě jej mohou snížit o případnou schopnost obrany (soak). Navíc napadený válečník může být omráčený a tím přijde o šanci odpovědět protiútokem. V důsledku mnoha karet mohou ale hráči také manévrovat, přitahovat si soupeře nebo před ním utíkat. Tím se mění vzdálenosti, dostřely a tedy i použitelnost některých útoků.
Použitou dvojici karet odhodí soupeři na samostatnou odkládací pozici. Současně si mohou dobrat zpět pár, který použili o dvě kola dřív. Poté si hráči už pouze poznačí další odehrané kolo a mohou pokračovat zpět k hraní nového útočného páru. Jakmile některému ze soupeřů klesne ukazatel životů na nulu, tak okamžitě prohrál. Po patnácti odehraných kolech pak může rozhodnout i to, kdo má zbývajících bodů života více.
BattleCON je hrou trochu staršího data (vyšla poprvé už v roce 2010), ale dodnes neztratila nic ze svého kouzla. O tom také nasvědčuje řada dalších rozšíření, které ještě obohacují zážitky všech zájemců. Ovšem už původní krabice, kterou držíme v rukou, je samostatně skvěle hratelná. Nabízí totiž osmnáct postav, které jsou každá dostatečně jedinečná.
Tato karetní hra nabízí hned dva prvky, ve kterých opravdu září. Tím prvním je ohromná rychlost a dynamika, kterou v sobě hra nabízí. Celá bitva je otázkou dvaceti až třiceti minut plných manévrování a snahy přechytračit soupeře. Hráči totiž potřebují volit správné kombinace postojů a úderů, kterých je u každé postavy nespočet. Kromě samotného propojení dvou částí tu je ale ještě manévrování a další schopnosti hrdinů, které dohromady dává hráčům velkou kontrolu nad děním.
Samotné karty nejsou nijak dobírané, takže náhoda nehraje žádnou roli. Hráči mají neustále k dispozici plnou ruku karet k použití. Pouze ty aktuálně použité jsou vždy na dvě kola zamčené a teprve poté se hráči vrátí zpět do ruky. A tak jediným momentem, kdy potřebujete štěstí, je ve snaze vyhnout se zaklesnutí se soupeřem při vlastním útoku. To se ale děje při boji o iniciativu, kdy ještě není jasné, kdo bude útočit jako první.
Druhou velmi zásadní vlastností je variabilita. Už samotný počet bojovníků v krabici je ohromující. A protože tématem je obvykle duel dvou soupeřů, je těch možností ohromný počet. Sada karet je sice pro každou postavu jasně daná, ale výběr z nich už je pak čistě na hráči.
Postavy v krabici mají různou úroveň pokročilosti, které se váží na různé schopnosti. Bez ohledu na to, kterou použijete, budete se potřebovat dostat do její kůže. Poznat všechny její karty, její síly a slabiny. Aby ale duel byl spravedlivý, dostane protivník kartu s dovednostmi, aby nebyl překvapený tím, co na něj soupeř může vytáhnout za speciální tahy.
Ony právě ty žetony a další textové efekty jsou důležité a mohou nastávat v různých momentech kola. Je důležité tyto schopnosti nepodceňovat, protože vám poskytují výhodu, pro kterou nemusíte hnout prstem. Je to prostě něco navíc, co hráči vylepší jeho šance.
Bitva ale není vůbec hloupá. Hráči musí dobře zvažovat kdy kterou kartu zahrát a nabízí poměrně solidní taktickou hloubku. Samotný nápad propojení dvou karet do jednoho útoku dává spoustu možností, jak překvapit nepřítele. Oba soupeři plánují svoje tahy společně, takže ani to čekání na tah není extrémní. Ačkoliv občas může nastat zdržení, když si někdo chce všechno pořádně analyzovat.
Partie je poměrně nenáročná na pravidla, protože většina věcí se řídí jen několika základními efekty. Hráči si vyberou jednodušší postavy bez speciálních schopností, mohou tak růst a přidávat si nová pravidla, až když si na to věří.
A když už jsme chválili variabilitu jednou, ještě se k ní vrátíme. V pravidlech jsou totiž na konci uvedené další varianty, které dále obohacuje znovuhratelnost. Hráči tak do bitvy mohou zařadit také arény, jako místo svého duelu, které přináší různé dodatečné efekty. Lze také využívat již zmiňované ukončovací údery, když má váš hrdina méně než sedm bodů života.
Zpracování je výborné. Karty obsahují zajímavé ilustrace, ale v krabici najdete dokonce i pořadače pro jednotlivé postavy. Do nich si hráči mohou připravit balíčky, takže je vždy opravdu snadné připravit novou partii a vybrat si kdykoliv jakoukoliv postavu bez nutnosti přemýšlet, kde jaké karty použít.
BattleCON je krásně elegantní karetní bojovkou, ve které se hráči mohou vtělit do role mnoha postav, rozdávat a přijímat s nimi rány, jako by hráli nějakou počítačovou hru. K dispozici mají velkou škálu různých úderů. BattleCON je pro nás ohromné překvapení.
Více o hře.
+ osmnáct postav
+ manévrování
+ varianty
+ rychlost bitev
+ jednoduchá pravidla
+ různě obtížné postavy
+ opakovaným hraním se zlepšujete
- náhoda při hraní karet
