/* Před začátkem samotné recenze upozorňujeme, že nikdo z recenzentů hru nehrál a recenze se tak nebude žádným způsobem odkazovat na původní PC hru. */
Kdykoliv se podívám na nebe, nemohu věřit vlastním očím. Jen modro, mraky a slunce. To lidé, kteří žijí dole na zemi, mají jiný výhled. Vidí obrovskou Columbii, jak se vznáší nad zemí. Kdysi jsem tam taky žil, ale teď bydlím ve vysoké věži, odkud mohu vidět celý svět. Slyšel jsem, že Booker Dewitt zase dělá rozruch v ulicích. Dnes je ten správný den na zahájení války. Plovoucí město bude moje!
Na téma převedení počítačových her do jiných médií se toho napsalo už hodně. I my jsme se tím zabývali například u Civilizace Sida Meiera (recenze). Nelze se ubránit pocitu, že mnohé koncepty nelze převést do deskové podoby. Tomu bychom věřili i u akční hry Bioshock. Ale všechno je jinak, o čemž nás přesvědčuje Bioshock: Siege of Columbia. Hra vyšla pod záštitou firmy Plaid Hat Games na konci roku 2013 a u nás ji nabízí třeba Svět deskových her. Jejím autorem je Isaac Vega a ilustrace připravili John Ariosa, Pavel Guzenko a Peter Wocken.
Čtvercová krabice před nás postaví výjev vlády i revoluce s městem, kterému vévodí kolejové dráhy ve vzduchu. Uvnitř najdete v první řadě velký rozkládací herní plán, který obsahuje šest teritorií a ty se dále dělí na menší či větší lokace. Tentokrát se ale nebudou rozhodně cítit ochuzení milovníci miniatur, kterých je ve hře řada pro každou ze dvojice znepřátelených stran. Každá strana má jednotky vůdců, speciální bojovníky a pak obyčejné vojáky. Rozlišíte je také podle jejich podstavců. Mezi postavičkami najdete ale také dvě postavy z PC hry – Bookera a Elizabeth.
Ve hře je velké množství kartonových žetonů, které představují nejen stříbrné orly (měnu ve hře) a křížky zničených lokací, ale také barevné žetony budov, obranných věží a alarmů pro každého z hráčů. Jsou zde ale také žetony domobrany v dostatečném množství pro všechny místa na mapě a nejcennější vítězné body.
Spolu s tuctem bojových kostek a trojicí kostek pro svezení se na nebeské dráze čekají na hráče hromady karet. Ty hlavní ukazují portrét vůdce některé ze stran (ty se jmenují Vox Populi a Founder) i s jejich speciální schopností. V nabídce je jich celkem osm. Velká je také karta Elizabeth, která odměřuje čas partie a hráčské karty, na kterých kromě průběhu tahu je také místo na poznačení vylepšení jednotek.
Mezi kartami jsou náhodné události, o jejichž aktivaci budou hráči na začátku každého kola hlasovat. Dále najdete karty podmínek zisku vítězných bodů, ale pochopitelně především akční karty, které jsou pro každou stranu konfliktu unikátní.
Tím jsme se dostali na závěr výčtu komponent a můžeme se pustit do přípravy partie, která je výtečně rozkreslená v pravidlech. Do středu stolu položíte plán a na každou z lokací položíte náhodně jeden žeton domobrany. Každý z hráčů si vylosuje jednoho vůdce, vezme si velkou kartu ve své barvě, balíček akčních karet, žetony budov a jednotky, které vyšle do některých startovních lokalit na mapě. Nesmíme zapomenout ani na kartu Elizabeth, která začne hráčům na první políčku měřit čas na válku. Vedle plánu pak zůstanou ležet zamíchané balíčky událostí a karty vítězných bodů. Z nich odhalíte první do začátku partie, který právě v tuto chvíli nastal.
Před zahájením tahu prvního hráče je třeba v každém kole odhalit ještě jednu událost. Oba soupeři pak o ní hlasují za pomoci svých akčních karet. Všechny takové události mají naznačeno, která strana volí pro, kdo proti a kdy si může hráč vybrat. Podle svého přání a potřeb vyloží jednu nebo více karet před sebe obrázkem dolů. Vyhodnotí se součet jejich hodnot, přičtou hod kostkou, a pokud je výsledek kladný, událost proběhne. Hlasování současně rozhodne také o začínajícím hráči pro další kolo.
Teprve pak se dostanou ke svým tahům samotní hráči. Postupně tak získá za zahrané karty zlaťáky a za tyto finance může postavit budovy nebo naverbovat nové jednotky a vyslat je do města, ale pouze na místo, kde stojí nějaká jeho stavba. Takovou lokalitu má daná strana pod svojí kontrolou.
Až čtyři jednotky se pak mohou přesunout ze svojí současné pozice na sousední plovoucí část města. Kromě pomalého pohybu je tu ale ještě jedna skvělá možnost – využít nebezpečné, ale rychlé nebeské dráhy. S jejich pomocí se může hráč posunout o libovolný počet kroků a zaskočit soupeře zezadu. Ovšem za každé křížení, které jeho jednotka ve vzduchu absolvuje, musí na sebe vzít riziko její ztráty. Pokaždé hodí trojicí speciálních kostek a potřebuje na nich najít alespoň jeden palec. V tu chvíli se může rozhodnout, jestli chce pokračovat v pohybu dál nebo zastavit na dané lokalitě. Pokud ale žádný palec nepadne, jednotka se neudržela a je nenávratně ztracená.
Po pohybu se může stát, že hráč napadne soupeře nebo musí bojovat s domobranou na místě, kde ještě nikdo před ním nebyl. V průběhu boje nebudou hrát hlavní roli karty, ale místo toho použijete konečně bojové kostky. A přesto to všechno začne zase zahráním karet, jejichž relevantní akce se provedou a bojová síla se přičte k výsledku hodů kostkami (jejich počet závisí na množství jednotek v boji). Poražený musí v této části města zničit svoji budovu a navíc je smrtelně zraněná i jedna jeho jednotka. Všechny ostatní se stáhnou do místa, kde má hráč pevnost.
Hráči za odměnu mohou po vítězství v boji, ale také v jiných situacích (získání pozice prvního hráče nebo zisk karty vítězných bodů) vylepšit jednu ze svých jednotek. Na svoji referenční kartu položí žeton, kterým označí její vylepšení až do konce partie. Kdykoliv v průběhu svého tahu může hráč splnit podmínky vyložené karty vítězných bodů. Pokud se tak stane, ohlásí to a položí na ni jeden svůj žeton vítězných bodů. Vítězné body lze ale získávat také kontrolou teritorií, které se skládají vždy z několika lokalit. Jakmile hráč má pod svojí nadvládou všechny, může na herní plán položit svůj žeton vítězného bodu.
Na konci kola může hráč odložit libovolný počet karet z ruky a dobrat si z hromádky zpět do pěti. Jakmile některému z hráčů dojde dobírací balíček, zamíchá karty a vytvoří nový. Jako následek takové situace ale přidá vedle herního plánu také jednu novou odhalenou kartu vítězných bodů. Partie pokračuje odhalením nové události až do chvíle, kdy některá ze znepřátelených frakcí dokáže nastřádat deset vítězných bodů na svoji stranu. Tato strana konfliktu se může okamžitě prohlásit za vítěze.
Bioshock: Siege of Columbia je bojová hra, která obsahuje řadu překvapivých prvků. Přitom ale v jejím nitru dýchá jednoduchý boj o území, který není nepodobný Risku (recenze). Všechno tak zůstává krásně jednoduché, ale přitom je tu a tam obohaceno o nové vylepšení, které hru posouvají do úplně jiné roviny.
Hned na začátku každého kola se děje velice důležitá věc – referendum občanů o novém nařízení. A protože je zastupují hráči, hlasují o nich za pomoci svých karet. Každá strana konfliktu má k otázkám svůj daný postoj, který odpovídá světu. Proto hráč ovlivní výsledek tím, kolik zahraje karet a s jakou hodnotou. Je dobré, aby váš protivník neviděl ani počet karet, které jste vyložili, protože to mu může napovědět, o jakou taktiku se snažíte.
Samotné souboje jsou velice jednoduché. Za podpory karet se hráči utkají buď mezi sebou navzájem, nebo s domobranou. Dokonce dochází i ke konfliktům s Bookerem, který se snaží zachránit svoji Elizabeth. I tady můžete utrpět nějaké ztráty. Vždy to ale znamená, že jsou dvě jednotky na stejné pozici a o vítězství v bitvě rozhodují kostky.
Největším zdrojem atmosféry je ale možnost s trochou štěstí a riskování vniknout na území nepřítele a napadnout jej do zad. Tohle je úžasná možnost, která ohromným způsobem rozšiřuje taktické vnímání hry. Najednou přestanete vnímat, že souboje rozhodují kostky, protože to všechno je jen a jen o práci s jednotkami.
Hráči v důsledku bojují o kontrolu, ale současně se snaží plnit i úkoly, které jim dávají karty vítězných bodů. Ty přibývají postupně a zaručují, že partie má rozumnou délku. Ta se pohybuje vždy kolem hodiny, což je na takovouto válečnou hru velmi dobrá zpráva. Vlastně se tak dostala hra i výrazně pod herní dobu klasického Risku.
Partii si mohou v klasickém duchu užít pouze dva hráči. Je zde i varianta pro čtyři, ale tím hlavním a stěžejním bodem celé hry je právě souboj dvou znepřátelených stran o jednotlivé plovoucí ostrovy Columbie. A tahle tvrdá bitva funguje skvěle.
Zpracování je naprosto excelentní, od detailního herního plánu, přes krásné figurky až po výtečně ilustrované karty. Všechno jen a jen podporuje herní zážitek. Přitom pravidla jsou opravdu podrobná, plná názorných příkladů a vysvětlí vám celou hru překvapivě rychle. Současně jsou díky svojí podrobnosti dlouhá, což může zbytečně odradit některé hráče.
Bioshock: Siege of Columbia si s sebou nese pochopitelně těžký kámen v podobě náhody. Hráči ale většinu činností ovlivňují svými kartami. Pětice, kterou mají na ruce, jim ale také chodí jen v závislosti na štěstí. Celkově ale ze hry dýchá ohromná atmosféra a nabízí skvělou zábavu pro dva soupeře. Pro všechny fanoušky Bioshocku je povinností, ale skvěle zabaví i hráče neznalé předlohy.
Rozbalení hry na partnerském video podcastu Deskofobie:
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Isaac Vega |
Ilustrace | JJ Ariosa, Pavel Guzenko, Peter Wocken |
Vydavatel | Plaid Hat Games |
Rok vydání | 2013 |
Počet hráčů | 2 - 4 |
Herní doba | 90 |
Minimální věk | 13 and up |
Jazyková závislost | Extensive use of text - massive conversion needed to be playable (5 voters) |
Kategorie | Fighting, Miniatures, Video Game Theme |
Mechanismy | Area Majority / Influence, Area Movement, Betting and Bluffing, Dice Rolling, Hand Management, Roll / Spin and Move, Team-Based Game, Variable Player Powers |
Rozšíření | BioShock Infinite: The Siege of Columbia – Enraged Songbird, BioShock Infinite: The Siege of Columbia – Handyman Figure |
Rodina | Components: Multi-Use Cards, Theme: Steampunk |
Více o hře.
+ skvělé zpracování PC hry na stůl
+ výborná atmosféra
+ pro dva
+ plnění úkolů
+ hlasování o platnost zákonů
+ jednoduché souboje
+ možnost svézt se po nebeských drahách
+ výborně vylepšuje klasický mechanismus
+ modernizace jednotek
- náhoda v kostkách