Voda je živel, který si dělá co chce. Teče dolů, ale někdy i nahoru. A když mu něco zahradí cestu, vždy si najde nějaký ten způsob, jak pokračovat dál. Ať už svojí silou a trpělivostí naruší zdánlivě nezničitelnou překážku nebo ji dokáže obtéct jinudy. Vodu prostě nezastavíte. V každé její kapce se ukrývá nepoznaná síla. Z vody by mělo mít lidstvo respekt.
Navíc lidi udržuje při životě. Bez ní nevydržíme ani týden. Právě proto se staví nejrůznější vodní propojení, dříve akvadukty, dnes vodovody. A nadešel den, kdy se dvě dosud znesvářená města potřebují spojit, protože jedno je výše a má k dispozici vodní nádrž. Jenže se nejsou schopné domluvit, kdo postaví propojení. Tak se stalo, že začali dělníci pracovat z obou stran a závodí spolu, komu se dříve podaří dokončit.
A vy se do toho závodu můžete zapojit díky logické deskové hře Caminos od švýcarského vydavatelství Murmel. Minule jsme se díky nim podívali na arktické, ledovými vichry sužované místo v abstraktní hře Arktia (recenze). A tentokrát budeme stavět vodovod.
Krabici tentokrát zdobí jednoduchá ilustrace, která ukazuje hotový akvadukt. Podobně jako jeho sestřička Artkia, i Caminos obsahuje opravdové minimum součástek. A přitom slibuje zajímavou zábavu. V krabici najdete tentokrát pevně daný herní plán na dvou deskách s celkem čtyřmi rozdílnými tvary. K němu pak patří dílky dvou barev – žluté a zelené. Ty jsou ještě navíc provedené ve dvou mírných odstínech pro případ, že byste chtěli hrát partii ve čtyřech hráčích.
My si ale společně budeme popisovat souboj ve dvou, protože právě to je hlavním záměrem Caminos. Právě v tomto počtu je hra nejzajímavější. Na ukázku si také vezmeme ten nejjednodušší plán, na kterém se partie nejlépe učí. Ten má tvar čtverce a úkol hráčů v rámci jednoho kola je jednoduchý – dostat se svými dílky na druhou stranu.
Jenže to má svoje ale. Celá cesta hráče totiž musí být viditelná, takže nesmí být přerušená mezerou nebo soupeřovou barvou. Samozřejmě protože se jedná o 3D hru budete potřebovat k propojení také stoupat a klesat. Zde se počítají boční strany kostek jako další dílek trasy.
Ale na začátku samozřejmě hráči dostanou do zásoby všechny svoje dřevěné dílky, které si rozdělí podle tvaru, aby o nich měli lepší přehled. Mezi nimi stane zatím prázdný herní plán, který bude teprve na nich, aby zaplnili.
Soupeření pak probíhá už velice jednoduše – každý ze soupeřů ve svém tahu položí jeden dílek na libovolné místo plochy. Nemusí se dotýkat jeho předchozího a může tak třeba blokovat soupeře nebo si připravovat cestu. Protože dřeva mají různé tvary o rozměrech maximálně dvě krát tři krychličky, mohou je hráči klást různě přes sebe.
Musí dodržovat jen jedno zásadní pravidlo: každá položená kostička se musí dotýkat herního plánu, žádná nesmí ležet pouze na ostatních a zakrývat je. Díky tomu je možné dobře plánovat, protože můžete počítat, které dílky vám zůstanou a které vám zakryje soupeř.
Hráči kladou kameny tak dlouho, dokud jeden z nich zdárně nevytvoří cestu pro vodu z jedné strany plánu na druhý. Ale protože každá partie má opravdu bleskový průběh, autor doporučuje hrát ji na několik kol, například na dvě vítězství. Kromě jednoduchého bodování na vítězství nabízí hra ještě jedno elegantní řešení. Bodování podle délky toku je totiž mnohem zajímavější, každé políčko má hodnotu jednoho bodu.
Caminos je skvělou pokládací propojovací hrou. Je to v podstatě 3D Blokus nebo nějaké puzzle, jen je z něj vytvořená hra s jednoduchými pravidly. Taková, která vás bude skvěle bavit, a přitom je u konce opravdu bleskově. Pak záleží už jen na vás, jestli si dáte odvetu, nebo k tomu přistoupíte opravdu jako k logické rychlovce.
Navíc autor připravil pro všechny hráče další varianty, které vyžadují zase jinou taktiku. Protože na čtvercovém plánu by se vám za chvilku rozložení dílků ohráli a hrozilo by, že budete hrát neustále stejné tahy, máte k dispozici také jiné tvary.
Nejzajímavější je šestiúhelník, který s sebou přináší ještě jednu bodovací variantu, která dále propracovává taktiku. Abyste totiž dostali body a ukončili partii, musíte připojit svůj začátek ke kterékoliv z protější šesti stran. Jenže je v tom výrazný rozdíl. Pokud se vám podaří trefit až do malé plochy na konci přímo u soupeře, pak získáte dvojnásobek bodů (tedy délky trasy potřebné k překročení z jedné strany na druhou), zatímco sousední dvě strany vám poskytnou pouze jednonásobek.
Je tedy důležité být rychlý, obsadit a udělat si cestu. Protože však kamenů je omezený počet a žádný z nich nemůžete brát zpět, máte omezené možnosti. Málokdy se nám ale stalo, že by souboj nenašel vítěze.
Hodně závisí na začátku a na stylu hráčů. Ofensivní styl má vyšší úspěšnost, než snaha se bránit. Zároveň ale nesmíte jen bezhlavě útočit, protože soupeř vám může kdykoliv přehradit některou z cest a zkazit veškeré záměry jediným dobře mířeným tahem. Proto je lepší budovat pevnější cestu, která se hůře blokuje. Jenže těžko všechny své kameny dostanete do výšky, kde už na ně příliš dílků klást nelze.
Současně je důležitá právě také volba kamenů. Musíte velmi dobře přemýšlet, který zahrát, aby vám zrovna ten z nich nechyběl v příštím kole k dokončení vašeho plánu.
Ve hře Caminos se ukrývá navzdory jejímu jednoduchému vzhledu hodně hloubky a poskytuje náročný duel pro dva hráče. Ve čtyřech hráčích sedí vždy dva partneři naproti sobě a snaží se propojit nejrychleji právě tyto dvě svoje strany, zatímco soupeři spojují další dva konce. Do hry můžete zařadit také neutrální dílky, kterými na začátku vytvoříte překážky, aby nebylo možné postupovat pouze rovně.
I v těchto vyšších počtech je partie zajímavá. Čeká vás úplně jiný přístup a rychleji se plnící herní plán, ačkoliv dílků je v konečném důsledku stejně. Zajímavé na této variantě je skutečnost, že hráči se musí opravdu někde protnout, aby splnili svůj úkol.
Zpracování je opět dřevěné a tudíž pěkné a kvalitní. Samozřejmě všechno je jednoduché, nečekejte žádné grafické orgie ani ilustrace. Téma zde zcela chybí a zůstává jen a jen inteligentní a rychlá zábava.
Caminos je podobně jako Arktia příjemným překvapením. Není tak náročná na taktiku a mohou ji hrát i menší děti, které si skvěle procvičí prostorové vidění. Musíte totiž neustále přemýšlet, kudy vlastně vede ta vaše stezka na protější stranu, hráči se neustále zvedají a koukají na plán shora. Takže verdikt v tomto případě zní jasně: pokud máte rádi logické rychlíky, pak po Caminos sáhněte, neprohloupíte.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Stefan Kögl |
| Ilustrace | Stefan Kögl |
| Vydavatel | Brändi, Murmel Spielwerkstatt und Verlag AG |
| Rok vydání | 2010 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 25 |
| Minimální věk | 10 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (4 voters) |
| Kategorie | Abstract Strategy |
| Mechanismy | Network and Route Building, Pattern Building, Square Grid, Team-Based Game, Tile Placement |
| Rodina | Category: Combinatorial, Components: 3-Dimensional (3D), Components: 8 x 8 Grids, Components: Wooden pieces & boards, Mechanism: Connection |
Více o hře.
+ elegantní a jednoduchý princip
+ rychlá herní doba umožňuje odvety
+ dva druhy bodování
+ různé herní plány
+ trénuje prostorovou představivost
+ hráči musí dobře vážit každý tah
+ dřevěné zpracování
+ týmová varianta
- někomu bude chybět téma
