Hry, ve kterých má svoje pevné místo náhoda, mají pro mnoho lidí nezaměnitelné kouzlo. Stírá se zdeo rozdíl mezi schopnostmi soupeřů a snadno může i dítě porazit dospělého. Před měsícem jsme recenzovali podobnou hru s názvem Royal Casino od firmy Ravensburger (u nás distribuováno firmou DinoToys), která zaujala originálním systémem využívajícím kostky.
Podobná je i deskovka, kterou se budeme zabývat dnes. Nese název Can’t Stop, tedy v češtině Nemůžu přestat. Opět se jedná o zajímavý mix strategie a náhody zastoupené červenými kostkami. Systém vytvořili designéři z firmy Ravensburger a grafický design hry má na svědomí opět Walter Pepperle, podobně jako u Royal Casina.
Její historie se táhne až do roku 1980, ve kterém ji vymyslel Sid Sackson a od té doby spatřila spoustu různých světových vydání. Hrála se však i dříve, už v roce 1974 ji lidé znali jako The Great Races a soupeřili v ní jen za použití tužky a papíru.
Na krabici se vyjímá dopravní značka STOP, která přesně vystihuje celého ducha hry. Jakmile odklopíte víko, objevíte v balení velkou červenou hrací plochu ve tvaru šestihranu. Ten je tvořen jedenácti různě dlouhými sloupci s čísly od dvou do dvanácti v horní části. Pod plánem se ukrývá čtveřice klasických kostek, barevná brožurka s pravidly a především pytlík plný různobarevných jehlanů.
Vaše herní výbava do začátku tvoří pouze jedenáct kuželů stejné barvy, které mohou být na sebe pěkně postavené do pyramidy. Jakmile má každý vybranou svoji sadu, může partie začít.
Pravidla jsou naprosto jednoduchá. Když je hráč na tahu, dostane do ruky čtyři kostky a tři bílé jehlany, které budou reprezentovat jeho jezdce. Pak hodí všemi červenými kostkami a na základě hozených hodnot z nich musí vytvořit dva páry se součtem od dvou do dvanácti. Tyto hodnoty určí číslo sloupce, do kterého může postavit některého ze svých běžců.
Hráč může hody opakovat tak dlouho, jak bude chtít, ale k dispozici má pouze trojici bílých jehlanů, jimiž lze označit pouze tři sloupce v rámci svého tahu. Obvykle tedy využije celou trojici už při druhém hodu. Jakmile všechny tři postaví do některého ze sloupců, musí z každého dalšího hodu sestavit alespoň jeden součet odpovídající vybranému sloupci. Pokud se mu to nepodaří, tak následuje vynucený konec jeho kola a hráč nezískává žádné nové pozice.
Kdykoliv se však může rozhodnout ukončit svůj tah. V tu chvíli může nahradit pozici bílých jehlanů barevnými věžemi své barvy. V příštím kole bude moci na následujícím místě znovu navázat bílým jezdcem, pokud se mu podaří vytvořit odpovídající součet z kostek.
Úkolem všech hráčů je získat pro sebe tři sloupce tím, že jako první dosáhne jejich nejvyššího pole, na němž je uvedená číslovka. Jednotliví jezdci i barevné věže hráčů mohou být navzájem stavěny na sebe, čímž se však nijak neblokují.
Výška jedenácti sloupců je určena podle pravděpodobnosti, se kterou dané číslo padá. Nejvyšší jsou tedy sloupce šest, sedm a osm, zatímco nejkratší cestu ke svému obsazení nabízí dvojka a dvanáctka, které stačí hodit celkem třikrát.
V případě, že z kostek sestavíte dvě stejná čísla, posunete jednoho běžce o rovnou o dvě políčka. Do již vyhraných sloupců nelze umisťovat bílé jehlany a všechny barevné věže, které v nich jsou, se navrátí zpět do zásoby hráčů.
Jednotlivé partie jsou velice rychlé a neuvěřitelně vyrovnané, protože štěstěna je opravdu vrtkavá. Záleží však také na správné strategii hráče, protože ze čtveřice kostek lze obvykle sestavit hned několik výsledných součtů. Nestačí tedy jen neustále házet, ale soupeři musí i přemýšlet, který sloupec je výhodné využít, protože v tahu mohou posunout maximálně tři svoje věže blíže vítězství.
Počet hráčů nemá na zábavnost partie velký vliv, jak ve dvou, tak ve čtyřech si užijete spoustu legrace a napětí, ačkoliv se v maximálním počtu účastníků lehce prodlouží délka hry.
Provedení je naprosto odpovídající, všechny součástky včetně hracího plánu jsou vyrobené z plastu a vydrží mnoho soubojů. Elegantní řešení pak je možnost vrstvit jednotlivé jehlany na sebe. Hrací plán je sestaven z čtvercových prohlubní, do nichž snadno zapadne jakákoliv z dalších součástí (jezdci i jehlany hráčů).
Samozřejmě styl hry přímo nabádá k uživatelským variantám pravidel. Pokud toužíte po větším vlivu strategie, můžete přidat do hry šanci blokovat soupeřovy věže tím, že pohyb jezdce ukončíte na obsazeném políčku. Druhou variantou může být, že obsazená políčka se nepočítají jako volná a můžete je tedy přeskakovat. V obou případech musí hráči mnohem více zvažovat každý tah, protože mohou usnadnit svým soupeřům cestu k vítězství.
Náhoda má v Can’t Stop své nezaměnitelné místo a tvoří základ celé hratelnosti. Překvapivě však nijak neruší a vytváří ze hry ideální rodinnou relaxaci. Právě rodinám s dětmi je tato hra určena v první řadě, protože malé ratolesti si procvičí základní sčítání a ještě se u toho pobaví.
I pro pokročilé hráče může nabídnout příjemnou nenáročnou zábavu mezi složitějšími partiemi, protože hra přes velký podíl štěstí vyžaduje i správné využití taktiky.
Ať už budete Can’t Stop hrát s rodinou nebo s kamarády, vždy se budete muset utkat se svým největším nepřítelem – touhou pokračovat dál a proházet se kostkami až k vítězství. A to věděli i tvůrci, kteří hru nazvali Can’t Stop.
Z obou pohledů se jedná o jednoduchou hru se základními pravidly, která se naučíte velmi rychle, ale přesto bude každá partie jiná a neméně zábavná. Pokud hledáte zajímavou rychlou hru a nevadí vám trocha počítání, pak se může jednat o vážného adepta.
Více o hře.
+ originální princip
+ jednoduchá hra
+ náhoda se strategií
- cena
- velký vliv náhody
