Ne každá loď, která se pohybuje v oblacích, je pirátská. To je mi naprosto jasné. A přesto, kdykoliv jsme proplouvali nějakým hustým mračnem, zdálo se mi, že v dálce vidím třepotat se černou zástavu se zkříženými hnáty. Vím, že jednou to nebude zdání, ale realita. Nezbývá mi, než vystoupit dřív i za cenu toho, že se nedostanu do svého cíle..
Ve vzduchu se bude létat i v deskové hře Celestia, kterou celou vymyslel Aaron Weissblum. Jedná se o velmi zajímavou novinku roku 2015, která patří do stáje firem BLAM! a také francouzského Blackrock Games. Parádní ilustrace připravil Gaétan Noir. V češtině ji už brzo vydá firma ADC Blackfire.
Hra se ukrývá v nevelké světle modré krabičce, na které vidíme celý ten nebeský svět i s několika ostrovy a nejrůznějšími plavidly. Všechno to působí takovým pohádkovým dojmem. A s tou náladou také poprvé otevřeme krabičku a najdeme v ní kartonové archy. V nich jsou oválné ostrovy, kterých je celkem devět, a jsou očíslované od jedničky s puntíky označujícími požadovaný počet úspěchů.
Karton tu má ale ještě jedno poslání – obsahuje sadu dílků, ze kterých si hráči vytvoří loď a na její palubě budou brázdit nebe titulního světa. Zábavu ale nepokazí ani figurky hrdinů, čtveřice bílých kostek a dva balíčky karet – jsou tu karty pokladů (78) s různými obrázky i hodnotami (zadní strana vždy odpovídá nějakému městu a to až po jedenácti kusech) a také 68 kousků vybavení. To pomůže hráčům v nesnázích, ať už se jedná o kompas nebo třeba nádoby na chytání blesků.
Na začátku partie hráči sestaví svoji trasu napříč městy. Ta bude vždy stejná a jde pěkně vzestupně od jedničky až k nevyššímu číslu 25. Ke každému z nich navíc vytřídí sadu karet se stejnou zadní stranou a balíčky pokladů pořádně zamíchají. Pozici na prvním místě obsadí plavidlo i se všemi figurkami. Jejich barvy si ale musí nejdřív hráči rozebrat.
A výbava pro všechny účastníky bude pokračovat i dále. Podle svojí zvolené barvy dostanou hráči jeden žeton postavy, který si položí před sebe a také sadu šesti (či osmi – podle počtu účastníků partie) karet ze zamíchaného balíčku karet vybavení spolu s několika dalšími speciálními kartami.
Poté na hráče čekají jednotlivá kola, ve kterých se vždy jeden z nich chopí role kapitána. Ten dostane pod svoji kontrolu kostky a hodí s tolika z nich, kolik je potřeba pro cestu do následujícího města. Jejich počet je natištěný na každém dílku města v pravé straně v podobě bílých siluet. Jejich obrázky pak určí, které události létající loď na její cestě potkaly.
Kapitán se s nimi pokusí vyrovnat, ale nejdříve musí vyjádřit svoji důvěru či nedůvěru ostatní pasažéři, kteří na lodi cestují. Na začátku každého kola to jsou všechny figurky, ale postupně budou ze strachu před vzrůstajícím nebezpečím vystupovat.
Právě teď má každý z pasažérů možnost přiznat obavy a vystoupit na aktuální pozici lodi ještě než se pustí do neprozkoumaných vod na cestě k dalšímu městu. V tu chvíli dostanou poklad z města, ve kterém vystoupili a to v podobě horní karty zamíchaného balíčku. Nikomu ji neukazují a položí si ji do bezpečí před sebe.
Teprve pak musí kapitán dokázat, jak dobře umí svoji loď ochránit. Podle symbolů na kostkách musí odložit odpovídající karty, aby se vypořádal s nepřátelskými piráty (dělo) nebo hlasitý roh k zahnání hejna nebezpečných ptáků. Musí tak zareagovat na každou kostku, což znamená, že vzdálenější města je obtížnější dosáhnout. Současně ale obsahují také cennější poklady.
Jenže pak nastane situace, kdy kapitán na výstrahy už stačit nebude. A všichni pasažéři, kteří v tu chvíli sedí nebo stojí na palubě, se zřítí dolů i s lodí. Nenavštíví žádné město a to znamená, že nedostane ani žádný poklad. Zůstanou mu jen prázdné kapsy.
Posádka ale není spokojená se službami svého kapitána, sesadí ho a jeho místo získá další hráč ve směru hodinových ručiček, který ještě pluje na lodi. Kdykoliv loď havaruje, vrací se na začátek a její cesta začne nanovo. Partie skončí ve chvíli, kdy jeden z hráčů na konci kola má na kontě alespoň padesát bodů. Hráč s nejvyšším bodovým ziskem v tu chvíli se stává nejlepším vzduchoplavcem.
Celestia je krásný příkladem toho, jak se riskování a „push-your-luck“ mechanismy dají ukrýt pod kapotu krásného plavidla. A když to pak funguje, může to být opravdová pecka. A tahle hra má nakročeno k naprosté hráčské spokojenosti. Budou tu nějaké mráčky, které naši spokojenost mohou narušit?
Nebude to tak snadné, protože všechno se to hraje nebesky lehce. Pravidla jsou jednoduchá a úplně se nabízí k partii vyzvat všechny členy rodiny. Na tom má naprosto zásadní podíl také zpracování, které je krásné ilustrované a obsahuje nádhernou 3D loď, ve které se opravdu vezou figurky jednotlivých hráčů.
Čím víc hráči riskují, tím mohou získat hodnotnější poklady. A že tu jsou i takové o hodnotě patnácti, dvaceti či dokonce pětadvaceti bodů. To mluvíme o posledních třech městech, kde už nevstupuje do vytahování karty žádná náhoda. To v dřívějších městech mohou hráči dostat šest, ale třeba i dvanáct bodů (hned čtvrté město v pořadí).
Kostky tady rozhodně nejsou hlavním prvkem, ačkoliv náhoda obecně tu hraje opravdu zásadní roli. Kombinace karet náhodně rozdaných na ruku s nutností zahrát správnou sadu podle hodu kostkami vytváří parádní atmosféru. Napětí tu je navíc rozdělené hned na několik fází – pro kapitána je to právě samotný hod, zatímco ostatní hráči pocítí nejistotu při volbě a poté při rozhodujícím přiznání kapitána. A štěstí je třeba i při losování pokladů.
Velmi zajímavé je určování pořadí. Hráči se kapitánského postu dočkají jen v případě, že zůstanou na palubě dostatečně dlouho. Často tak možnost hrát karty některé pasažéry přeskočí, což je velmi zajímavý a netypický přístup.
Kromě klasických karet se tu dočkáme ještě speciálních turbo karet. A to je prostor pro jedinou zásadní výtku. Tady se vydavatel a grafik nechali trochu unést a vytvořili karty pouze s obrázkem, bez jakékoliv nápovědy k jaké akci karta patří. Proto se hráči bohužel musí často vracet do příručky pravidel, aby to zjistili.
Partie samotné jsou otázkou pouhé půlhodinky. To je ideální číslo na podobný typ hry. Na palubu lodi mohou nastoupit už i dva pasažéři a i tak je čeká napínavá cesta. Musí ale ke hře přistupovat s trochu jinou taktikou. Hra je ale přes svoji klasickou náplň pokoušení štěstí výbornou volbou třeba i na párty. Právě v maximálních počtech pěti nebo šesti totiž dokáže pobavit nejlépe. A můžete se spolehnout, že nezůstane jen u jedné partičky.
Takže jak nakonec Celestia dopadla? Pokud byste si měli pořídit pouze jednu „push-your-luck“ hru, tak by to měla být pravděpodobně právě tahle. Našlapuje zlehka na již prozkoumaném teritoriu, ale současně nabízí myšlenky, které ji od toho jednoduchého konceptu posouvají trochu dál. Celestia je bezpochyby výbornou hrou!
Více o hře.
+ komplexní přístup ke klasickému mechanismu
+ role kapitána a pořadí hráčů
+ varianta pro menší hráče
+ krásný model lodi a celé zpracování
+ výborné ve všech počtech
+ kostky i karty nabízí náhodu
- speciální karty nemají žádné ikony
