Myslel jsem si, že už ho mám. Úsměv od ucha k uchu mě ale během několika dnů opustil, když jsem zjistil, že mi zase proklouzlo mezi prsty. Jakmile se mi začne dařit v jedné oblasti života, hned se něco pokazí jinde. Když si pořídím dům, následuje rozvod. Jakmile je rodina stabilní, rozbije se mi auto. Za každým pozitivem čeká ukrytá nějaká zrada. Existuje vůbec někdo, kdo je opravdu šťastný?
Pro všechny hledače štěstí je tu nový návod – desková hra Cesta za štěstím, kterou lze použít nejen k zábavě, ale i jako takový trenažér. Za jejím vznikem stojí trojice David Chircop, Adrian Abela a Vangelis Bagiartakis. Hra vyšla pod záštitou společnosti Artipia Games a právě zde si ji pro lokalizaci do češtiny vyhlédla firma REXhry.
Na víku bílé větší krabice vidíme čtyři výjevy spokojeného života, respektive toho, jak si autoři a ilustrátoři takový život představují. Své představy můžete začít porovnávat, jakmile otevřete víko krabice a rozložíte na stůl herní plán. K jejím stranám připraví zásoby žetonů různých druhů, ale především hromádky karet (plány, věci, partneři a činnosti). Z nabídky životních cílů hráči vyloží náhodnou sadu podle počtu hráčů a položí kostičku ukazatele kola na startovní pozici Mládí.
Pak už je to o přípravě hráčů, kteří po volbě barev dostanou sadu šesti žetonů přesýpacích hodin a kostičky, které umístí na stupnice štěstí (jedno krátkodobé a jedno dlouhodobé kolem celého plánu) a pak ještě na oboustranné měřítko stresu. Jednotliví účastníci dostanou dvě karty dětských vlastností, z nichž si vyberou jednu. Ta určí navíc i startovní suroviny pro každého z hráčů.
Hráči se v tazích střídají vždy po jedné akci, ale nejdříve je třeba v rámci přípravy kola rozložit nabídku karet. Protože hra sleduje vývoj od dětství až do stáří, nejsou v prvním kole dostupné práce a partneři, protože hráči jsou ještě na tyto starosti příliš mladí. Stále ale mohou mít své sny a plány nebo si pořizovat za kapesné věci.
Pak už začnou hráči volit pozice na plánu, kam umístí jednu ze svých figurek přesýpacích hodin. Tím mohou získat suroviny (mince, znalosti, tvořivost a výřečnost) nebo si za ně pořídit karty. Celkem hráč může mít pouze omezený počet takových karet a každá jiná navíc znamená nárůst stresu.
Ať už se jedná o vztah, práci nebo věc, hráči mohou jejich úrovně postupně zvyšovat s pomocí útraty a tím získávat to hlavní, o co jde – štěstí. To jednodušší je krátkodobé štěstí, které rozhoduje pouze o drobných výhodách, převážně o pořadí hráčů pro následující kolo. Mnohem hůř se pak získává štěstí dlouhodobé, které ale nakonec je právě tím, co rozhodne o vítězi.
Hráčům bude pod nohy házet klacky stres, který jim sníží počty přesýpacích hodin a tedy i akcí na kolo. Jakmile hráč nemá další žetony na umístění, pak je jeho tah u konce, ale ostatní mohou dále pokračovat. Když už nemá nikdo co hrát, nastává konec kola. Partie se takto točí předepsaný počet kol, která provází hráče až směrem ke stáří. Tam už stres narůstá stále výš a prakticky nezvratně, takže mu hráči dříve nebo později podlehnou. Přepočítají zdroje a mince, zkontrolují splnění životního cíle ze začátku hry. Poté o vítězi rozhodne počet bodů dlouhodobého štěstí.
Cesta za štěstím je opravdu komplexním simulátorem lidského života. Až vás to překvapí, jak se budete cítit, že prožíváte celý život. Může za to nejen výtečně zvolená sada typů karet, ale především možnost vylepšovat jejich úrovně. A tak zatímco začnete v roli poslíčka, můžete se vypracovat až na šéfredaktora nebo ze zpívání ve sprše až na světovou superstar.
Ve své podstatě je pak hra ohromně jednoduchá, protože i když je zde hned několik karet životních úspěchů, všechny fungují velmi podobně. Mají cenu za postup na další úroveň a k tomu odměnu. Všechno to je logické. Co hráčům naopak pořádně motá hlavy je stres, který od začátku do konce bude tím, co je bude limitovat.
Ve své podstatě jde jen o klasický worker-placement. Hráči tedy mají pod svým velením několik žetonů, které vždy vysílají na plán, aby s nimi aktivovali nějaký efekt. Získat základní suroviny je velmi jednoduché a stačí obětovat jednoho dělníka. Základem úspěchu pak je jejich počet, který může velmi snadno klesnout v důsledku stresu, který stoupá hlavně snahou rozdělit pozornost mezi příliš mnoho věcí, koníčků a partnerů. Řada karet má ale také udržovací náklady a i s těmi se musí každý vyrovnat.
Zajímavým zvratem jsou karty společných plánů, které se na stole příliš neohřejí, ale položit sem mohou své žetony všichni účastníci partie. To je příjemný rozdíl oproti ostatním kartám, které jsou čistě a jen ve vlastnictví hráče.
Hra nabízí skvělou variabilitu, protože karet je široká nabídka. V jedné partii zdaleka ani neuvidíte všechny, natož abyste si je zkusili splnit na vlastní kůži. Můžete se tedy snažit vytvořit svůj vlastní život, ideál někoho jiného nebo si vymyslet zcela jinou postavu. To vše je možné a pokaždé vás to bude bavit.
Chybí zde trochu více interakce mezi účastníky. Je tu samozřejmě blokování pozic a již zmíněné společné plány, ale přesto si každý hraje hodně sám na sebe. To ale nevadí až tolik. Je důležité také zdůraznit, že partie je výtečná ve dvou, i ve vyšších počtech. Předpokládejte ale herní dobu někde nad jednou hodinou.
Téma je skvěle zvládnuté a promítá se do hry od začátku do konce. To je výborné vzhledem k faktu, že se jedná o čistě přemýšlivou euro hru. Někomu ale přesto může vadit závěr hry, kdy všechny hlavní postavy zemřou.
Cesta za štěstím má docela jednoduchá pravidla, ale přesto dá hráčům pořádně zabrat. Možností v každém tahu je hromada a rozhodnout se pro ty správné není snadné. Ať už ale uděláte volbu dobře nebo ne, jednou chybou se tato partie neprohrává. Cest k bodům je tu totiž spousta a dlouhodobého štěstí je jen málo k nasbírání. Cesta za štěstím vám ale ukáže, jak na to.
Více o hře.
+ výborné víceúrovňové karty
+ parádní atmosféra
+ stres
+ přehledná pravidla
+ variabilita
+ skvělé i pro dva
+ hra simuluje celý lidský život
- na konci hry umřete
- málo interakce
