Vítejte do zoo! Tentokrát si nemusíte kupovat lístek, naše brány jsou vždy otevřené. Tahle zahrada je totiž plná zvířátek, která si chtějí hrát. Tohle prostě nebude jen tak ledajaká návštěva, protože u každého výběhu budete muset prokázat také nějaké znalosti.
Taková okružní znalostní jízda po zoo nás čeká v deskové hře Cestujeme po zoo, kterou vymyslel a vydal kolektiv autorů firmy Dino. Nedozvíme se bohužel žádné jméno autora ani grafika, takže si budeme muset vystačit s informací, že hra dorazila na pulty obchodů teprve před několika měsíci, v roce 2014.
Krabice je bílá se spoustou zvířátek stojících u vstupu do zoo. Vítají nás s radostí a tak i my s úsměvem otevíráme krabici. Na jejím úplném vršku leží dvojjazyčná pravidla a také rozkládací plán. Ten ukazuje zoo v celé její kráse a kolem ní se vine vycházková trasa z kamenů. Co krok, to nějaký symbol. Navíc středem vede ještě jedna zkratka.
O patro níž se nachází celkem tři balíčky – jeden představuje bankovky různých hodnot, druhý akční karty s různými efekty a také 48 karet se zvířátky. Každé z nich tu má ale nejen obrázek, jméno a latinský název. Na zadní straně karty najdete o zvířeti spoustu zajímavých informací, které zde nejsou pouze na ozdobu. A úplně dole jsou ukryté také čtyři barevné figurky baťůžkářů a jedna kostka.
Na začátku partie si mezi sebe hráči rozloží plán a do začátku dostanou pořádný balík peněz (660 zvířecích korun). Na společný plán položí dva zamíchané balíčky podle zadní strany (služby a sponzorství), zatímco všechny ostatní karty roztříděné začínají hru stranou. Kadý si vybere jednu barevnou figurku, postaví ji na políčko vchodu do zoo a hra může začít.
Jakmile se hráč dostane na tah, hodí kostkou a musí se zařídit podle políčka, na kterém skončí jeho pohyb. Celé to tak nemůže vlastně vůbec ničím překvapit a je to naprostá klasika. Symbol na místě řekne hráči, jestli si má dobrat kartu služeb (zaplatit), nebo se těšit na nějaký sponzorský dar.
Jenže těch možností je daleko víc a většina z nich představuje způsob, jak utrácet peníze. Nejvíce hráčům pomohou stan a fotoaparát, které je možné pořídit ve městě. V dalším průběhu partie jim oba ušetří nějaké ty peníze za nocleh nebo koupi pohlednice s daným zvířetem. Na stejném místě s mrakodrapy si mohou také účastníci partie za vyšší obnos adoptovat nějaké zvíře. Za ně pak mohou inkasovat příjmy, pokud se jim podaří zastavit na políčkách s kontinenty (procenta z hodnoty karty).
Brigáda je pouze způsobem přivýdělku, zatímco zmrzlina nebo toalety hráče jednoduše zdrží. Když ale zastaví v hotelu, musí jeho služby využít (nebo se vrátit do levnějšího kempu). Vláček zase urychlí pohyb. Ale tím úplně hlavním jsou políčka jednotlivých zvířat, potažmo jejich pavilonů. Teprve tady mohou hráči získat kartičku zvířete, pokud zaplatí za pohled nebo pořízení fotografie.
Po plánu jsou ale rozeseta také políčka infocentra. Tady na hráče čeká konečně prověření jejich znalostí, protože některý ze soupeřů si na horní kartě z balíčku zvířat vybere jednu informaci a na ni se aktivního hráče zeptá. Za správnou odpověď nic nedostane, ale špatná odpověď ho bude stát deset korun.
Hráči neustále běhají dokola po plánu až do chvíle, než se jednomu podaří nasbírat všech dvanáct kartiček zvířat. Protože ale ve finále jde o nastřádanou hotovost, mají hráči možnost ukončit souboj už ve chvíli, kdy mají alespoň deset zvířat. Takové rozhodnutí ohlásí ostatním, musí ale počítat s penalizací za každou chybějící kartičku. Po sečtení hotovosti a hodnoty adopcí vítězí ten z hráčů, který nastřádal nejvyšší hotovost.
Hra Cestujeme po zoo pokračuje v tradici, kterou nasadila před rokem hra Cestujeme po hradech a zámcích (recenze). Také ona nás postavila na cesty, které budeme obíhat dokola. Ale zatímco hrady a zámky na nás moc dojem neudělaly, tentokrát je to přece jen lepší. A to přesto, že vlastně nepřináší oproti minulé hře žádné zásadní novinky. Navíc se stále jedná jen o kopii Dostihů a sázek (nebo zmíněných Hradů a zámků).
Hlavním prvkem hratelnosti je správa peněz jako takových. Hráči s nimi musí umět hospodařit, což je hra velmi příjemným způsobem učí. Mohou si pořídit věci, které jim něco ulehčí, ale počáteční investice se jim nejdříve musí vrátit. A to se musí malí návštěvníci zoo nejdříve naučit. A tady hra Cestujeme po zoo uspěje na jedničku.
Jenže to, co se nám na hře líbí nejvíc, jsou znalostní kvízy. Bohužel na ně není kladen takový důraz, jaký by mohl. Právě tato část hru odlišuje od ostatních. Informačních políček ale na plánu není dost. To karet a informací na nich ano, takže se jen tak opakovat nezačnou a do té doby spolehlivě ty čísla zapomenete. Ale když už se něco opravdu dovíte, nedostanete za to žádnou odměnu! Proč? Pozitivní motivace u této části hry chybí a to je velká škoda. Stejně tak trest je spíš legrační a dělá z nejzajímavější části pouhý přívěsek.
Počet hráčů dojem ze hry příliš neovlivňuje, ačkoliv je možné na konci partie s ostatními obchodovat a vyměňovat kartičky, které máte víckrát. Samotná herní doba se naštěstí drží v rozumných mezích a obvykle se vám podaří ji dohrát během 45 minut.
Zpracování je kvalitní především po grafické stránce. Hezké jsou i figurky, ale o papírových bankovkách vám nic říkat nebudeme. Nejhezčí je ale barevný herní plán. Pravidla nejsou rozhodně dokonalá a neřeknou vám všechno. Například to, jak se hráči dostanou na trasu zkratky (nebo si jednoduše mohou vybrat) se z návodu nedozvíte.
Cestujeme po zoo je hra, která má potenciál být zábavou pro rodiny s dětmi. A přesně o to tvůrcům šlo. Bohužel hra není rozhodně bez chyb a některé jsou dost zbytečné. Na druhou stranu tu je ještě verze pro menší děti, která ji dělá přístupnou už od pěti let, zcela bez peněz a počítání. Cestujeme po zoo mohlo být lepší, ale je nakonec tak akorát průměrnou rodinnou hrou.
+ jednoduchá rodinná hra
+ trénuje finanční gramotnost
+ zábavné kvízové otázky
+ pěkná grafika
- nedořečená pravidla
- princip pohybu založený na kostce
- malý prostor pro kvízové otázky
- nepříliš originální
