Zelenostružná bylo malé nenápadné království. Vždycky jsme razili pravidlo, že je nejlepší se držet u země a nevyčnívat. Tak se nám všechny problémy vyhnou. Jenže pak na trůn usedl nový král, který má mnohem větší ambice než jeho předchůdce. Odkud se vzal? A jde mu o naše blaho? Nezbývá, než mu věřit. Chce naši zemi pozvednout, povzbudit růst a slibuje nám mnohem větší bohatství a prosperitu.
Charterstone. To je kámen, který dal navíc jméno celé hře, kterou si pro nás připravil Jamey Stegmaier Nejedná se sice ve světovém měřítku úplně o novinku, protože pod hlavičkou společnosti Stonemaier Games vyšla v roce 2017, ale přesto je tu důvod, proč se jí zabýváme až nyní. Společnost Albi si ji totiž vyhlédla do svojí závodní stáje pro vánoční souboj roku 2018. Kompletní lokalizace ale neznamená, že bychom se nemohli těšit na původní ilustrace autorů Lina Cossette, David Forest a také grafické firmy Gong Studios.
Bílá krabice zaujme už na první pohled. Na jejím víku vidíme náhled do vize fantasy světa, kterému vládne sice zelená tráva, ale nad vším tím průmyslem se vznáší vzducholodě a především celé ostrovy. Uvnitř na hráče čeká brožura pravidel (plná volných míst, která teprve objevíte v rámci partií) a oboustranný herní plán. Ten nabízí šest čtvrtí, každou se šesti pozicemi pro budovy. Ty jsou ale téměř prázdné, jsou tu jen budovy skýtající příjem základních zdrojů a všemu tak vévodí pouze několik základních lokací uprostřed a po krajích. Spolu s nimi se na kraji plánu nachází také bodovací stupnice.
Všechno pod tím se ukrývá v tajemných krabičkách a s jejich obsahem musíte být opatrní. Na začátku můžete otevřít pouze některé z nich. Do začátku hráči rozloží všechny dostupné suroviny a mince vedle mapy. Každý si pak vybere svoji čtvrť a k ní dostane sadu dřevěných komponent – dva dělníky, řadu šestiúhelníkových žetonů vlivu a jeden kámen pro evidenci získaných vítězných bodů. Do levého dolního rohu umístí ukazatel času a poblíž pak dvě desky nabídky – jednu s kartami společných úkolů a druhou s nabídkou karet. Zde se budou objevovat nejen postavy k rekrutování, ale i budovy k postavení.
A pak už může začít veškerý boj. Hráči mohou ve svém tahu vyslat vždy na plán jednoho bojovníka a to na úplně libovolnou budovu. Jakmile jsou všichni jeho dělníci na mapě, musí jeden tah obětovat jejich stažení zpět. Ihned po postavení figurky na její pozici může hráč využít akci, kterou mu budova poskytuje. Obvykle to bude nějaký zisk.
Hráči tak získávají některou ze šesti možných surovin, ať už je to uhlí, jíl nebo třeba dýně. Každá má reprezentaci v podobě krásných dřevěných žetonů. Nechybí ale ani mince. To všechno je potřeba, aby hráči mohli později využívat pokročilé akce. S jejich pomocí tak mohou nejen měnit jednotlivé suroviny, ale především získávat karty z nabídky a tím si také nastřádat různé speciální schopnosti.
S kartami, ale třeba i se surovinami nebo financemi se úzce pojí také karty úkolů. Ty jsou vždy tři a hráči je mohou splnit, jakmile vyhoví jejich podmínce. To je také první okamžik, kdy mohou použít jeden ze svých žetonů vlivu. Jednoduše vyšlou dělníka do společného města (zatímco jednotlivé čtvrti patří hráčům), zaplatí požadovanou cenu jedné mince a položí svůj žeton vlivu na splněnou kartu. Za to získá pět vítězných bodů, které si okamžitě poznačí na stupnici. To znamená, že v rámci jedné partie může hráč splnit maximálně tři úkoly (každý jednou).
Hráči svoje žetony mohou usadit také na studnice desátků a reputace, za obojí opět musí utratit nějaké zdroje, aby získal body. Kromě toho ale hráči mohou nakoupit také karty budov, které už na pohled jsou jiné. Jsou to totiž samolepky, které lze využitím akce stavění trvale umístit na jednu z pozic v hráčově čtvrti. Za postavení je třeba zaplatit nejen suroviny potřebné ke stavbě, ale také sadou žetonů vlivu do společné zásoby. I tuto hotovou budovu mohou okamžitě začít využívat všichni.
Ale ani kartu, která mu po stavbě zbyla v ruce, by neměl zahazovat. Sice na ní je šestiúhelníkové volné místo, ale po budově zůstala bedna plná tajemství. Právě jejich otevírání umožní titulní akce charterstone, která stojí žetony vlivu a několik mincí. V té chvíli se pozornost všech hráčů upře na velkou krabici s nápisem Index, která je plná tajemství (asi 300 karet čekajících na objevení).
Ty mohou třeba přinést nejen nové karty, ale i nová pravidla. A tady se zastavíme s jakýmkoliv dalším naznačováním, ačkoliv je třeba zdůraznit, že v krabici Charterstone najdete i krabičky označené římskými číslicemi, které zatím není povoleno otevírat.
Každé otevření bedny, splnění úkolu nebo postavení budovy posouvá žeton postupu partie vpřed. Totéž dělá ale také odevzdávání žetonů vlivu. Kdykoliv dojde ukazatel pokroku na konec nebo dojde jednomu z hráčů zásoba žetonů vlivu, partie je okamžitě u konce. Je na čase udělit několik závěrečných bodů a porovnat finální skóre. Hráč s nejvyšším součtem může slavit.
Jenže jedno vítězství v Charterstone není zdaleka všechno. Tenhle box totiž nabízí především soupeřivou kampaň vinoucí se přes celkový tucet partií. Ty jsou všechny propojeny jedním příběhem, který hráčům nabízí spoustu možností objevování.
Na začátek druhé části recenze je třeba zdůraznit, že ohlasy na hru se dost různí, proto se od nich oprostíme a prozradíme vás, jak hru vidíme u nás v redakci. A ani se nebudeme tvářit, že hodnocení Charterstone je jednoduché.
Všechno to začíná u povahy hry, která je od začátku do konce o vysílání dělníků. Tady není co zatajovat, protože je to zcela zřejmý fakt. Pokud tedy tento styl her nemáte v oblibě, pak vás asi nic nezachrání ani nenaláká. Naopak fanoušci worker placementu si zde najdou ohromnou zásobárnu zábavy, protože Charterstone umí být nádherně variabilní zábavou, protože těch cest k vítězství a zisku bodů je opravdu mnoho.
V partii hraje důležitou roli také taktika vysílání a ve vyšším počtu také blokování budov. Taková budova, na které je soupeřova figurka sice jde využít, ale vrátíte tím protivníkovi jeho dělníka a tedy mu ušetříte jeden tah, než bude muset svoje figurky stahovat zpět z plánu.
Hráči mají dostatek způsobů, jak mohou také manipulovat tím, kdy skončí celá partie. Mohou to řídit pomocí karet nebo utrácení svých žetonů. Čím víc hráčů v partii je, tím více takových akcí zvládnete, ale tím méně bodů každý hráč získá. Velký vliv má ale počet účastníků především na délku partie, která se výrazně protahuje, a proti plynulé jedné hodině se přiblížíte spíš devadesáti minutám. Přesto právě v tom nejvyšším počtu je hra nejzajímavější, protože jsou ve hře všechny čtvrti.
Nejdůležitější ale nakonec na celé hře je prvek odhalování nových komponent. Pocit z otevírání nových boxů a hledání nových karet je neustále zajímavý a napínavý. V krabici je spousta novinek, které vás neomrzí po celý tucet partií, než se dostanete na konec kampaně. Hráči se dokonce mohou rozhodovat, kam se jejich příběh bude dále ubírat.
Ale samotné otvírání boxů není všechno. Hráči budou samozřejmě nenávratně měnit také karty, dostanou šanci pojmenovávat postavy nebo svoje čtvrti. Navíc si mohou mezi partiemi přenášet několik komponent, které jim připraví půdu pro pohodlnější začátek další partie. A jak jsme říkali, že vítězství v jedné partii nic není, protože hlavně jde o výhru v celé kampani. Tady se hráčům spočítají body z jednotlivých soubojů, ale také řada dalších prvků, které nebudeme prozrazovat.
Ale krabice je dobře vymyšlená, takže si užijete plný zážitek z objevování nového obsahu i v nižším počtu. Budete totiž lepit mezi jednotlivými partiemi budovy i do těch neobsazených částí plánu. Navíc v průběhu pozdějších soubojů můžete do bitvy přidat také takzvanou automu, která se řídí speciálními pravidly a trochu vám znesnadní provádění akcí. To je jinak v nižším počtu hráčů snazší.
Super zprávou ale je, že i po tuctu odehraných partií si můžete dál užívat taktických bitev na mapě Charterstone. Jen se musíte smířit s tím, že na vás už nečeká nic nového k objevování. Ale i tak mají pravidla dostatek variability, díky které hra dokáže i nadále nabízet spoustu zajímavých možností a zábavy. Díky tomu se investice do tohoto boxu opravdu vyplatí. Navíc oboustranný plán znamená, že si můžete pořídit takzvaný „recharge pack“ (nahrazuje kompletní index) a s jinou skupinou si pocit z objevování vyzkoušet ještě jednou.
Ale právě hra se skrytými komponenty může mít za následek, že budete mít pocit nevyrovnanosti. Hráči se nedostanou všichni ke stejnému množství akcí charterstone a budování. A při odhalování nových karet musí všichni ostatní čekat, což ruší dynamiku.
Trochu to trvá, než se všechno rozjede. Proto jsem třeba osobně byl dost zklamaný z první partie, ale poté jsem byl více a více nadšen. Postupně mě Charterstone opravdu bavil, ačkoliv se občas našla trochu pokulhávající partie. To ale už závisí čistě na herní skladbě vašeho konkrétního dosavadního vývoje.
Příprava a sbalení hry je příjemně rychlé. Obecně pak musíme výrazně pochválit zpracování, které neobsahuje žádné výrazné chyby a celá hra vypadá opravdu krásně. Dobře vyvážit takto variabilní zážitek, kdy výsledný plán může (a bude) vypadat každému na světě úplně jinak, musí být opravdu velmi náročné. Ale autor udělal opravdu dobrou práci a nikdy nemáte pocit, že ostatní mají opravdu výrazně navrch.
Charterstone je hra, která překypuje zábavou a ve své velké krabici nabízí ohromnou porci tajemství čekajících na objevení. Je super vidět, že se podařilo udržet smysluplný příběh, který hráče tlačí vpřed, ale především, že i po dvanáctce partií se můžete ke hře s chutí vracet. Charterstone rozhodně stojí za peníze, které za něj musíte zaplatit, protože se vám zas a znova odvděčí.
Více o hře.
+ chytrý příběh
+ spousta objevování a lepení budov
+ skryté komponenty
+ hodně cest k bodům
+ zábavná partie
+ čím více hráčů tím lépe
+ Automa
+ znovuhratelné i po dohrání kampaně
- cena
- ve dvou hodně prázdný plán
- worker placement není šálek čaje pro každého
- jen sbírání bodů
