Země se nám neustále mění pod rukama. Ale vždy záleží hlavně na vůli těch nejsilnějších. Naši planetu vždy přetvářely kromě samotné přírody především nejrůznější civilizace. Od dávných dob Mayů, Egypťanů a třeba i Atlantiďanů, přes Řeky až po dnešní moderní národy Ruska či Spojených států amerických.
Všechny se nějakým způsobem podepsali pod dnešní historií a také pod tím, kam člověk směřoval svůj vývoj, jako každý živočich. Historie lidstva je zvrásněná mnoha krvavými konflikty, ale také stavebními divy, kulturními objevy a sociálními uspořádáními. Všechno je součástí nás a dovedlo nás tam, kde jsme nyní. Bez nich by byl svět jiný. Jaký? Zkuste si to.
Teď totiž konečně můžete, aniž byste seděli u počítačového monitoru. V roce 1991 totiž vytvořila vycházející autorská hvězda Sid Meier (spolu s Brucem Shelleym) pod hlavičkou společnosti Microprose hru, která se jmenovala jednoduše Civilization. Sidovy ambice nebyly malé – umožnit hráčům chopit se otěží jedné civilizace a vést ji od roku 2.000 před naším letopočtem až do současnosti. Počítače tenkrát nebyly tak výkonné, ale hra se rozšířila v kruzích do masivní popularity. Zanedlouho vznikl druhý díl a po větší pauze i třetí, čtvrtý,…
Prostě z Civilizace se stal hit a základní koncept se napříč všemi těmi hrami v podstatě nezměnil, pouze se měnila propracovanost jednotlivých částí, jako třeba spravování města. A samozřejmě grafická stránka. Fakt, že se na celém konceptu za dvacet let nic nezměnilo, svědčí o jeho skvělé myšlence. A právě tuhle myšlenku se pokusili ve společnosti Fantasy Flight Games stlačit a nacpat do jedné kartonové krabice.
Ať už patříte mezi pamětníky a hráče staré Civilizace, hrajete nejnovější pátý díl nebo se před vámi tyto hry zatím skrývaly, všichni byste měli zpozornět. Pokud totiž máte rádi deskové hry, pak tenhle kousek stojí za pozornost. Už z toho důvodu, že jej společnost ADC Blackfire kompletně lokalizovala a nyní si můžeme deskovou Civilizaci Sida Meiera zahrát v češtině. A to je jeden z důvodů, proč asi čtete tuto recenzi.
Kevin Wilson, autor deskové Civilizace, ji představil na loňském veletrhu Spiel 2010 v Essenu, takže hra bude za měsíc mít už rok. Právě letos ale slaví originální Civilizace dvacáté narozeniny a jedná se tedy o vhodnou příležitost k jejímu vydání v českém jazyce. To přišlo na svět o prázdninách a nyní je v prodeji ve všech oblíbených obchodech.
Pokud si pochováte Civilizaci v rukách, zjistíte, že ta napěchovaná historie něco váží. Všechno je ukryté v poctivé pevné krabici, aby ty slavné osobnosti a monumenty nemohly nikam utéct. Krabice samotná má podobné rozměry jako Arkham Horror (recenze), a s touto skvělou kooperativní hrou můžeme srovnat i bohatost komponent uvnitř.
Po otevření krabice vás čeká tolik oblíbené vycvakávání komponent. Tentokrát je archů pro změnu úctyhodných osm. Většinu jejich plochy zabírají velké dílky mapy, ze kterých budete sestavovat svět. Pochopitelně zde nechybí hromady různých žetonů všech různých tvarů. Nejzajímavější na arších je, že ani drobné prostory na jejich lemu nezůstaly nevyužité – vycvakáte odsud mrňavé žetony poškození, kultury a penízků.
Kartonové dílky představují také různé budovy, kterými budete moci svoje města vybavovat a portréty architektonických divů, jejichž postavením svoji civilizaci pozvednete nad ostatní. Nemohou pochopitelně chybět ani karty a to hned v několika rozměrech a funkcích. Balíčky s technologiemi, které budete vynalézat, událostmi, kterými můžete napadat soupeře nebo čtvercové karty vojsk, které fungují velmi překvapivým způsobem.
Všechno dohromady tvoří jeden velký zážitek, ke kterému samozřejmě přispívají i plastové figurky. Ty bohužel nemají tvar žádných figurek. Jako vojska budete posouvat po mapě barevné vlaječky, jako opravdoví generálové na válečné poradě. Osadníci jako jediní pak jezdí ve čtyřkolovém voze a jsou velice zranitelní. V celé krabici nenaleznete žádnou kostku, takže můžete očekávat opravdu poctivou strategii. Rádi bychom řekli, že je dobře řešená také vložka krabice, kde má každá komponenta svoje místo, ale bohužel se dočkáte pouze prázdného dna, na které si musíte vše seskládat podle svojí fantazie.
Jenže než ji zavřete nebo začnete poprvé hrát (partie Civilizace trvá při rozumné rychlosti tak dvě hodinky), musíme se podívat na poslední komponentu, která vybočuje z řady. Jsou jí karty civilizací, do jejichž kůže se můžete obléct. Na jejich levé straně je kruh, k němuž plastovým cvočkem připnete další dvě menší kružnice. Tím vytvoříte dvojici kruhových ukazatelů – jeden pro obchod a druhý, menší, pro mince peněz.
Příprava hry je zdlouhavá a uspíší ji jen to, kolik budete mít k dispozici párů rukou. Musíte totiž na desku trhu rozmístit všechny žetony budov (čtrnáct hromádek), nalevo od nich hromádku karet divů a napravo od budov zase poctivě zamíchané čtvercové karty vojska. Z divů uspořádaných podél časové osy vyberete první čtyři a vytvoříte z nich nabídku. Na spodní straně trhu je počítadlo kultury. Na jeho začátek postavíte žeton svojí civilizace.
Tu si samozřejmě můžete na začátku vybrat, ať už podle sympatií nebo podle obrázku. Na výběr je starodávný Egypt a Řím, mocná Čína, červené Rusko, vojenské Německo nebo univerzální Amerika. Každý má svoje specifické schopnosti. První z nich je znalost nějaké počáteční technologie, Egypťané mají třeba do začátku dokonce jeden div dle svého výběru z nabídky starověkých kousků. Rusko má zase figurku armády navíc.
Nyní vás čeká příprava světa a samotné vaší civilizace. Rozloha hracího plánu je závislá na počtu hráčů, kteří se partie účastní – ve dvou využijete pouze osm čtvercových dílků, ve čtyřech pak celých šestnáct. Podle zvolené civilizace si vyberete svůj startovní čtverec, všechny ostatní položíte obrázkem dolů. Tvoří neprozkoumanou část plánu.
Jednotlivé civilizace si vyberou barvu svých jednotek a všechny vlajky a vozíky si vezmou k sobě na stůl. Pak dostanou jejich vůdci do začátku vojsko, hromádky karet technologií v odpovídající barvě a také balíček karet vládních uspořádání. Jeden velký nápovědní list se souhrnem pravidel a tři města. Hráči si postaví hlavní město na libovolný čtvereček svého startovního dílku mapy. Všechny dílky mají celkem 16 polí.
Ještě se na chvilku zastavíme u mapy – na každém dílku je nakreslená nějaká ikona, která označuje, co daný dílek poskytuje za surovinu. Může to být obchod s některými méně vyspělými civilizacemi, produkční body (třeba za les), nebo nějaké speciální suroviny od domorodců – obilí nebo hedvábí, které využijete na speciální schopnosti některých karet. Všechny tyto zdroje budete moci využívat.
V průběhu partie se hráči střídají postupně v několika činnostech, které dohromady utvářejí jedno kolo hry. Na začátku každého kola si hráči spočítají množství obchodních značek (dvě šipky tvořící elipsu) v okolí měst (osm políček v okruhu kolem města) a podle toho si posunou ukazatel na svých kartách civilizace. Obchod pak slouží jako platidlo při zkoumání, ale lze v nevýhodném poměru využít i při stavbě budov.
Právě správa vámi postavených měst je dalším krokem, který vás čeká. Na začátku máte pochopitelně pouze jedno hlavní město, ale jak se budete rozrůstat, můžete mít dohromady až tři. A věřte nám, že nároky vaší civilizace vám jinou variantu ani nedají. Správa města znamená, že se vládce musí rozhodnout, čemu se jeho město bude v tomto období věnovat. Může stavět budovy (zvyšují příjem surovin) či jednotky, ale jen takové, na které má dostatek produkčních značek v okolí města.
Město však nemusí toužit po rozpínání, ale po umění. Pokud se bude věnovat kultuře, hráč získává kulturní body. Za ně se posouvá na počítadle kultury, získává na svoji stranu významné osobnosti, které kulturní život vytvoří. A také časem dostane karty kulturních událostí, které může použít ve svůj prospěch nebo proti soupeři.
Třetí důležitou součástí celé hry je pohyb jednotek po mapě. Ty mohou popojít každá na začátku hry o dvě políčka a postupem času tak objevíte nové dílky, které otočíte obrázkem nahoru. Na mapě narazíte na vesnice, které vám pomohou surovinami a přidají se k vám, tak i na nepřátelské, se kterými budete muset bojovat.
Čtvrtá a poslední zásadní část tahu je vynalézání. Hráči budují takzvanou technologickou pyramidu z karet, které mají dostupné. Je tedy pouze na hráči, jaké karty a věci bude zkoumat. Musí se držet pouze pravidla, že celý jeho strom vyzkoumaných věcí musí mít pyramidový tvar, tedy v první úrovni musí být vždy základna dvou karet pro druhou a tak dále.
Celou partii lze vyhrát hned čtyřmi způsoby. Můžete vsadit na hrubou sílu a nepřátele zdecimovat útokem vojska a dobít jeho hlavní město. Nebo lze jít hned několika mírumilovnými cestami – za kulturním vítězstvím, kdy dojdete na konec kulturního počítadla jako první, za technologickým vítězstvím, které dosáhnete vypuštěním lodě do vesmíru (technologie páté úrovně). Poslední možností je ekonomické vítězství nasbíráním patnácti mincí.
Všechny čtyři jsou podobně dosažitelné, ale hodně záleží na tom, jakou zvolí taktiku ostatní hráči. Pokud některý z hráčů buduje vojsko, musí se mít čím bránit i jeho protivníci. Samozřejmě je o to těžší pak soustředit veškerou produkci na vítězství ve své zvolené cestě. V průběhu partie se těžko mění na začátku zvolená strategie, ale není to nemožné.
Silnou stránkou Civilizace je objevování. Jak hra postupuje, objevujete čím dál tím větší kus mapy. Protože jsou dílky rozložené náhodně, partie je vždy úplně jiná a asi jen tak nenarazíte na dva stejné plány. To odpovídá původní počítačové Civilizaci, kde byla mapa náhodně generovaná.
Nejtěžší je asi ekonomické vítězství, kterému se můžete věnovat pouze těžbou zlata. To získáte buď z políček na plánu, nebo z dražších modernizovaných budov. Ty se totiž vylepší, pokud vyzkoumáte příslušnou technologii – z obyčejného tržiště bude tak časem banka.
Boje jsou zajímavě řešené. Čtvercové karty jednotek zobrazují čtyři úrovně jezdectva, střelectva, letectva a pěšáků. Podle toho, jakou máte úroveň jednotek, využíváte vždy pouze tu správnou výseč. Hráči si líznou náhodně ze své zásoby jednotek a k nim přičítají bonusy, pokud brání město. Boj má poměrně složitá pravidla včetně jednotek přebíjejících se navzájem ve stylu kámen-nůžky-papír. Jednotky se staví do takzvaných front proti sobě. V boji může docházet i k jejich částečnému zranění. Celkově vzato je boj velice zajímavou minihrou ve hře a rozhodně přispívá k napínavosti celé partie.
Nová města můžete založit díky osadníkům, se kterými tam dojdete. Oni pak rozloží stany a hle – město je na světě. Tím si samozřejmě rozšiřujete svoje příjmy za kolo a možnosti, jak stavět třeba hned dvě jednotky nebo dvě budovy. Samozřejmě nesmíme zapomenout i na divy, které jsou speciální extra drahé stavby.
Civilizace je opravdu dlouhá hra, která se ve dvou sice dá stihnout za devadesát minut, ale pokud budete hrát ve vyšším počtu, pod dvě hodiny se rozhodně nedostanete. Pro partii je doporučeno více hráčů než dva a je pravda, že ve větším množství se dočkáte více legrace. Přesto i ve dvou je díky menší mapě hra plnohodnotná a zábavná. Jen té diplomacie není zdaleka tolik.
Zpracování je na vynikající úrovni. Nebýt krabice, ve které se vám všechny komponenty převalují, nebylo by v podstatě co kritizovat. Jedinou drobnou výtkou mohou být číselníky na kartách civilizací – když otáčíte spodní s obchodem, většinou si tím posunete i šipku s mincemi. Musíte na to myslet a dávat si na to pozor.
V Civilizaci samozřejmě narazíte na spoustu dalších drobností, které hru dělají ještě zajímavější. Nemluvili jsme vůbec o zastarávání divů, obléhání a opevnění města, vylepšování vojska nebo pohybových schopností jednotek. Můžete také měnit svůj styl vlády mezi demokracií, republikou, komunismem nebo obchodovat se soupeři.
Civilizace se může zdát hodně konfliktní hrou, ale ve skutečnosti si v ní hráči klidně mohou jít vlastní cestou bez soubojů. A to je právě na této hře to nejzajímavější – existuje opravdu několik cest k vítězství a každá partie je tím opravdu naprosto odlišná.
Pro fanoušky je dobrá zpráva, že již bylo ohlášené rozšíření, které do hry přidá spoustu nových prvků. Samozřejmostí jsou nové národy a nové díly mapy pro větší variabilitu. Rozšíření umožní hraní v pěti, ale přidá také novou úroveň měst – metropole.
Civilizace je výborná strategická hra, ve které je náhoda zastoupena jen v minimálním množství. Pokud máte rádi opravdu poctivé strategie a nevadí vám složitější pravidla, pak je to hra pro vás. Určitě ji nemůžeme doporučit začátečníkům, kteří by se v množství různých pravidel ztratili, ale pokud si chcete rozšířit svoji sbírku deskových her, pak je tato hra určitě dobrou volbou.
Více o hře.
+ obrovské množství komponent
+ propracovaný design
+ objevování mapy
+ cena
+ grafika
+ čtyři možnosti vítězství
+ zábava ve všech počtech hráčů
+ technologická pyramida
+ různé schopnosti civilizací
- složitější boj s elementem náhody
- pouze pro pokročilé hráče
- ukazatel mincí se pohybuje s ukazatelem obchodu
- figurky armády jen jako vlajky
- v krabici nejsou přihrádky
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na pár věcí.. Co znamenají mince na slavných osobách? Co se s nimi děje? Berou se jednorázově nebo opakovaně? A pokud je po boji zničeno město, jsou zároveň zničené budovy? A co se děje se slavnými osobnostmi ze zničeného města? Bere si je zpět poražený hráč na desku národa a může je znovu postavit nebo je musí vrátit do ,,banku‘? Děkuji za odpověď ..