Recenze: Civilization Nový úsvit – šance začít jinak

Každá civilizace toho momentu dřív nebo později dosáhne. Chvíle, kdy září jako ta nejjasnější hvězda a oslňuje všechny, kdo žijí v její náruči svojí krásou. Jenže pak to přijde. Něco, co nejde odvrátit. Postupně vyhasíná, až ustoupí do zapomnění. A následuje tma, která je plná hrůz. Je to doba, která nepatří lidem. Naštěstí ale nic nemůže trvat věčně, a tak se jednou na obzoru objeví záblesk. Je to zprvu jen takové zdání, které pomalu přechází v jas. To přichází nový úsvit.

Zbrusu nová verze je nová vize hry o budování vlastního národa od jeh počátku až do kosmického věku, přesně jak si představoval autor původní počítačové hry Civilizace, Sid Meier. Pod záštitou držitelů licencí, firem 2K a Firaxis Games, převedl svoji představu o této legendě do stolního podání designér James Kniffen. Celou hru Civilization: Nový úsvit pak produkovala společnost Fantasy Flight Games a ve stejném roce 2018 se dočkali také čeští hráči zásluhou firmy ADC Blackfire.

Krabice ale v ničem nezaostává za minulou variantou. Na víku vidíme všechny možné představy civilizace od té nejdávnější až po moderní metropoli s obrovskými mrakodrapy (a startujícím raketoplánem). Uvnitř pak na hráče čeká pětice kartonových archů, ze kterých vysvobodí z velké většina právě oboustranné mapové dílky nepravidelného tvaru. Všechny jsou složené z deseti šestiúhelníků plných nejrůznějších prostředí, se kterými se bude muset vojsko hráčů vyrovnat. Podle pokynů a počtu hráčů je třeba připravit mapu, na které se celá bitva odehraje. Na některá z políček pak rozloží divů, států, surovin a barbarů.

Jenže mapu nestačí jen tak nějak poskládat. Hráči samotní se v této roli budou střídat a postaví kolem středového dílku vždy úplně jiný svět. Současně položí každý z účastníků také jednu náhodnou desku s hlavním městem, které se stane jeho domovem. Jednotliví soupeři si zvolí kartu svého vůdce z nabídky, ale především si vyberou barvu. S tou se pojí spousta komponent, z nichž si hráči vytvoří před sebou svoji říši. Úvodní sada pěti karet náležících k jeho národu současně vytvoří také jeho charakteristiku. Podle barvy získá hráč také figurky měst a karavany, sadu diplomatických karet, kotouč pokroku a žeton.

Na společném místě kolem mapy pak připraví hráči zbylé komponenty. Základ tvoří jeden kotouč událostí, který začne v pozici s viditelnou helmou. Na stůl připraví společně účastníci také čtyři hromádky karet divů rozdělené podle typů. Nemíchají je, ale poskládají v závislosti na čase. Stranou jsou připravené také veškeré žetony, ale především tři náhodné karty vítězství popisující společné podmínky.

Pětice karet zaměření, kterou má před sebou vyložený každý z hráčů, nejenže definuje národ, ale především určují tah daného hráče. To proto, že všichni soupeři se na tahu střídají a každý si v jeho rámci zvolí libovolnou z pěti karet. Jenže po aktivaci se karta přesune v řadě zcela doleva. Při tom její pozice hraje důležitou roli v celkovém dopadu akce, protože čím je karta více vpravo (= dlouho nebyla použita), tím je její účinek silnější.

Po mapě mohou hráči posunovat karavanu s pomocí karty ekonomiky, ale cílový terén je určen pozicí karty vůči rámečku v záhlaví. Některé méně schůdné povrchy jsou dostupné pouze, pokud je karta hodně vpravo. Vyrazí z hlavního města a snaží se přesunout co nejrychleji do některého z městských států na mapě. Odsud získá žetony zboží, které si hráč položí na před sebe.

Při rozšiřování svojí říše rozšiřují vliv s pomocí karty kultury (a žetonů kontroly), ale především staví nová města svého impéria nebo divy. To se později může stát rozvinutým, pokud hráč má pod kontrolou svého národa všechna políčka, která s ním sousedí. Jako důsledek využití karty vědy může hráč posunout svůj ukazatel pokroku a tím dříve nebo později získat šanci na pořízení jiné a silnější karty zaměření.

Všichni účastníci tak budují svoji vlastní civilizaci, jenže nesmí ztratit ze zřetele fakt, že na světě nejsou sami. Jako důsledek akční karty mohou hráči posílit obranu kolem svého města nebo zaútočit na soupeře. Útočník hází kostkou a snaží se překonat obrannou hodnotu, při tom ale přičte sílu použité vojenské karty na stupnici zaměření. Kromě bitvy mezi jednotlivými účastníky se mohou na jedné ze stran bojiště ocitnout také původní obyvatelé (barbaři) nebo městské státy.

Po odehrání tahů hráčů je na řadě kotouč událostí, který určí nějaký efekt na začátku kola. Barbarové se tak mohou pohnout nebo objevit či mohou rozvinutá města vyprodukovat nějaké zboží.

Od začátku mají hráči jasně dané podmínky vítězství. Jednotlivé karty vítězství na sobě mají takzvané agendy a to vždy dvě. Každý z hráčů musí splnit jednu ze dvou podmínek z každé karty, která je viditelná poblíž mapy. Na výběr je tedy ze šesti podmínek, z nichž hráči stačí tři. Mezi agendami je třeba zaměření se na města, divy či pokrok. Nabídka je vždy trochu odlišná a ten, kdo jako první má splněné všechny tři karty, se stává vítězem.

Civilizace: Nový úsvit je hra, která by se mohla zařadit do rodiny. Vydání této novinky s sebou nese ale zásadní otázky: je vůbec potřeba vydávat novou verzi? Původní skvělá Civilizace nabízela krásný, napínavý a docela dlouhý zážitek. Nový úsvit jde cestou zjednodušování. A právě to je trend viditelný v celém světě deskových her ve snaze přiblížit se masovějšímu publiku. Tomu odpovídá i délka pravidel, která včetně přehledu a přípravy vlastní mapy mají pouhých šestnáct stran.

Civilizace se novou verzí snaží stát přístupnější, což hráče rozděluje na dvě skupiny. Jedna lamentuje nad směrem, kterým se deskové hry vydávají. Jsou mainstreamovější. Naštěstí jsme si to vyzkoušeli i v jiných médiích a víme, že pokaždé si tvůrčí svoboda najde cestičku a uspokojí poptávku všech. Kdo touží po složité hře, sáhne po starší (možná bazarové) Civilizaci. Ten, kdo chce skvělý zážitek s budováním vlastního národa, ale nemá zkušenosti se složitějšími hrami (mezi které obvykle hry od FFG patří), bude mít šanci si vše vyzkoušet v Novém úsvitu.

Mohlo by Vás zajímat

3.5

pro pokročilérecenzestrategická

Recenze: S Mafií v podsvětí velkoměsta

Prvkem, který nám u novinky chybí asi nejvíce, je průzkum. Od začátku máte celou mapu objevenou a nečeká na vás žádná mlha války, jako tomu bylo minule. Nečekají vás žádná vojska či reálné bitvy, ale jen nějaké virtuální kdesi stranou. Chybět vám může i správa města nebo ovlivňování jejich produkce, což ke každé Civilizaci nerozlučně patří.

Díky těmto škrtům hra prostě působí nevyhnutelně výrazně méně velkolepě. A to přesto, že jinak je měřítko a záběr docela dobře zachovaný. Hráči stále staví města a rozšiřují svůj národ, staví divy, ale už nemají pocit, že s národem prochází dějinami. A to je moment, který by u každé hry z této rodiny chybět neměl.

Na druhou stranu jsou tu zcela nové prvky, které jsme tu ještě neměli. Tím nechceme říct, že by šlo o zcela originální nápady, ale přesto se nám nový mechanismus s kartami zamlouvá. Dává hráči v každém tahu plný výběr a tedy příjemnou volnost. Při tom ale současně klade velký důraz na schopnost dobře pracovat se svými možnostmi a plánovat. Divy světa tu ale nejsou pouze na ozdobu, nabízí totiž speciální schopnosti tomu, kdo je postaví.

Ale nechybí ani další pozitiva. Tím hlavním je pochopitelně herní doba, protože tam, kde není řada aktivit, nemohou být ani dlouhé bitvy. Jenže přesto na hráče čeká řada těžkých rozhodnutí, protože základní a jediný mechanismus karet je odladěný velmi dobře. Pozice používáte nejen pro samotné akce, ale současně umístění karty určuje například terén, na kterém lze stavět nové město. Tady je současně velmi příjemný prvek vylepšování, protože nové karty jsou silnější. Hráči tedy neustále mají o čem přemýšlet a čemu ve svých strategických plánech dávat přednost. Herní doba se pohybuje kolem jedné a půl hodiny a hra zdárně zabaví čtyři generály.

Zpracování je vyvážené. Grafická stránka je výborná, ale i kartonové pojetí všechny komponent je správné. Výjimkou jsou pouze figurky karavan a měst, které vzhled příjemně ozvláštňují. Celkově je z estetického hlediska nová Civilizace příjemně vypadajícím mixem.

Civilization: Nový úsvit není regulérní Civilizace tak, jak si ji představují její fanoušci (a nezáleží na tom, jestli ji znají ze stolů nebo obrazovek počítačů). Jedná se o hodně zjednodušený model, který je ale díky tomu přístupný méně vyhraným (a vyhraněným) hráčům. To mu sice neubírá na zábavnosti či taktických možnostech, ale jednoduchost tu je prostě na úkor tématu a atmosféry. Civilization: Nový úsvit je solidní hra pro méně zkušené, ale současně dokazuje, že zjednodušování není pokaždé ta správná cesta.

Recenze: Civilization Nový úsvit – šance začít jinak

Civilization: Nový úsvit je hra, ve které budujete jen životní prostor národa a ne jeho srdce a města. Díky tomu hra lépe odsýpá, ale současně jí také pocitově něco chybí. Není jednoduché ji jednoduše zhodnotit, protože pocity se mísí i v samotných testerech. Pokud by to nebyla Civilizace a nenesla s sebou ta očekávání, určitě by dostala vyšší hodnocení. Takto ji musíme porovnávat s propracovanější minulou verzí. Ale i tak obstála velmi dobře a nabízí super zábavu. Civilization: Nový úsvit je trochu více odtažená od tématu, ale to jí nezabrání být velmi dobrou hrou.

Klady:

+ skvělý mechanismus karet
+ svižná partie
+ variabilní mapa
+ výborná nabídka úkolů
+ zajímavě řešené zdroje
+ síla divů světa

Zápory:

- téma budování národa tu je tak nějak do počtu
- v porovnání s předchozí Civilizací chybí řada věcí
- absence průzkumu a opravdového boje
- použití kostky v souboji narušuje jinak taktickou hrou

3.5