Rýhy a prohlubeniny v mozku nejsou jen tak pro legraci. Zatímco na vlašském ořechu jsou jen jako pozůstatek ztvrdlé skořápky, tady mají svoji funkci. Říká se jim sulci a oddělují závity. Vznikají už před narozením a ohraničují specifické funkční oblasti. Zvyšují také velikost povrchu mozkové kůry, protože právě tady jsou neurony a šedá kůra.
Celou plochu svého mozku budeme muset zapojit, pokud si pořídíme karetní hru Cortex Challenge, kterou vytvořili ve společnosti Captain Macaque. Jedná se o horkou novinku pro léto 2016 a jako takovou jsme ji také dostali od dvorního distributora, společnosti Esdevium Games.
Krabička je malinká, má modrozelenou barvu a je pokreslená různými ikonkami. Vévodí jí ale především obrázek mozku, tedy titulního cortexu. Uvnitř je pouze jedna přihrádka na čtvercové karty. Těch najdeme v krabici devadesát, ale je tu i jeden arch s kartonovými dílky. Ty se po vycvakání rozpadnou na čtvrtiny mozku, různě barevné. Samotné karty pak zobrazují zvláštní mix kreseb, textů a dalších prvků, které spolu zdánlivě nijak nesouvisí.
A přesto tvoří jednu ucelenou hru, jak nám objasní brožura pravidel. Na začátku partie hráči vytřídí desítku karet, které se od těch ostatních odlišují mnohem výrazněji. Mají na sobě totiž dotykovou vrstvu. Karty vytvoří jednu samostatnou hromádku. Všechny ostatní karty jsou zamíchané dohromady a vytvoří jednu dobírací hromádku.
Před začátkem partie si určitě hráči všimnou, že karty se odlišují také zadní stranou. Ta poukazuje na typ testu (jeden z osmi), který na hráče právě na této kartě čeká. Každý prověří jiné schopnosti hráčů. Začínající hráč vezme horní kartu z balíčku, otočí ji a všichni účastníci se současně snaží najít správnou odpověď.
Kdykoliv si jeden z účastníků myslí, že zná správnou odpověď, měl by překrýt kartu svojí rukou. Tím se přihlásí o slovo. Nikdo jiný už nezíská příležitost odpovídat, ale ani ten nejrychlejší hráč už se nesmí na kartu dívat, dokud neodpoví. V případě špatné odpovědi nejenže nezíská hráč kartu, ale navíc přijde o možnost účastnit se následujícího kola. V opačném případě tuto kartu získá a položí před sebe obrázkem nahoru.
Úkoly se mezi sebou velmi výrazně odlišují. Hráči musí na kartách hledat stejné obrázky (to už tu někdy bylo, že?), ale třeba také mezi změtí názvů barev musí najít ten jediný nápis, který je psaný tou správnou barvou. Jeho slovo a barva se tedy shodují.
Hráči ale kromě toho budou i hledat cestu bludištěm, vyjmenovávat předměty na kartě z paměti, ale třeba si i sahat na část těla určitým počtem prstů. Záleží i na tom, jestli se jedná o levou nebo pravou ruku. Karty otestují i prostorové vnímání a odpoví, který tvar se hodí do prázdného místa nejlépe.
Poslední možností, jak prověřit schopnosti, je hra dotyková. Ta funguje trochu jinak, protože úkol není přímo na ní. Místo toho přichystá odměnu pro toho, kdo vyhrál předchozí kolo. Může se pokusit získat speciální bonusovou kartu, pokud dokáže po hmatu identifikovat během deseti vteřin, o jaký předmět se jedná.
Kdykoliv má hráč dvě karty stejného druhu, může je vyměnit za jeden barevný žeton čtvrtiny mozku. Nikdy ale nesmí mít před sebou položené více než čtyři karty, takže je důležité se vždy soustředit na některé z nich. Partie končí, jakmile se některému z hráčů podaří získat všechny čtyři části a zkompletovat tak celý cortex.
Cortex Challenge má rozhodně potenciál překvapit a stát se velkým hitem. Dokonce by mohla mít potenciál zopakovat úspěch klasiky jako je Dobble. Zatím jí všechno hraje do karet, protože chytrá sestava testů působí jako ideální živná půda pro podobný úspěch. Sice všechny minihry jsou zakomponované do jednoho velkého souboje, ale
Největší obavu jsme měli ze znovuhratelnosti. Ale ačkoliv za sebou máme více než deset testování (tedy více než dvojnásobek samotných partií), hra stále sklízí úspěch a všichni se po ní znovu ptají.
Hra ale umí skvěle pobavit. Zásluhu na tom má právě velká diverzita jednotlivých úkolů, takže hráče v každém kole nečeká pořád jen a jen to samé. V tomto případě před sebou máme základní klasickou verzi hry. Ta ale není jediná na trhu. K testování jsme ještě dostali variantu geo zaměřenou na zeměpis a také jednu dětskou krabičku.
Protože hráči soupeří mezi sebou přímo, není problém se pobavit i v minimálním počtu dvou hráčů. Bude sice menší konkurence, ale napětí je i tak neustále přítomné. Partie navíc jsou tak rychlé, že málokdy zůstanete pouze u jednoho měření sil. V těchto oblastech Cortex předčí očekávání.
Úkoly jsou někdy těžké, jindy jednoduché. Pod časovým tlakem je ale snadné udělat chybu. To platí především při snaze být co nejrychlejší a položit správný počet prstů správné ruky na správné místo těla. Skloubení celkem tří podmínek je překvapivě náročné a řada hráčů s tím bude mít problémy. Karty jsou poměrně obtížné, ale i tak se partie mohou zúčastnit starší děti kolem deseti let.
Navíc nestačí sbírat náhodně karty, ale hráči musí získat vždy dvojici konkrétního druhu. Teprve tak se mohou posunout kupředu blíž k vítězství. Hráči tak musí uvažovat i takticky a někdy se třeba nezapojit do souboje, pokud zrovna potřebují jiný druh a nechtějí žádnou ze svých současných karet zahazovat.
Hra je zpracovaná výtečně. Pochválit musíme především karty zaměřené na hmat. Jejich obsah je výborně zvolený a najdeme na něm kůži plyšového medvídka, ale i kůži, dřevo nebo zebru. Hráči si mohou prohlédnout a osahat karty před samotnou partií, takže vědí, co je čeká a později se prostě musí jen dokázat rozhodnout mezi deseti možnostmi.
Cortex Challenge je výbornou ukázkou, jak mohou party hry ještě překvapit. Tahle hra totiž nabízí dostatečnou variabilitu. Úkoly jsou navíc vymyšlené tak dobře, že ani při opakování karet je nebudete poznávat. Nejsou totiž tak snadno identifikovatelné. Cortex Challenge má potenciál pobavit všechny hráče, ať už zkušené, kteří si chtějí odpočinout, tak ty méně náročné.
+ rovnou deset různých úkolů
+ celé jako jedna hra
+ hra působí velmi variabilně
+ hmatové úkoly
+ zisk karty ještě nic neznamená
+ rychlá partie
+ zábavné i ve dvou
- na někoho může působit jen jako sbírka miniher se společným bodováním
