Recenze: Dark Souls The Card Game – temnota v duši

Jiskra skomírá a temnota přebírá nadvládu. Krok za krokem. Zpočátku nenápadně, že si ani nevšimnete krátících se stínů, ale jak nabývá na síle, uslyšíte z neosvětlených koutů zvuky. Šero se mění v tmu a s ní přichází nebezpečí, kterým se mohou postavit jen ti opravdoví hrdinové.

Všechno to začala počítačová hra Dark Souls už v roce 2011 na konzolích Playstation 3 a Xbox 360. Následovaly další díly a s nimi postupně i přesah do dalších odvětví zábavního průmyslu. Na našich stolech (a na serveru Kickstarter) zopakovala nejdřív úspěch velká hra Dark Souls: The Board Game. A o rok později ji v úspěšném testu na Kickstarteru následovala i hra Dark Souls: The Card Game. Za jejím vznikem stojí tentokrát sám David Carl. Hru vydává opět Steamforged Games a o distribuci v Evropě se stará společnost Esdevium Games.

Na víku vidíme poslední záblesky světla, ale i v něm existuje zlo. Pod víkem nás ale hned pravidla varují, že se máme připravit na smrt. Uvnitř boxu ale nejsou navzdory názvu pouze karty, ačkoliv tvoří srdce celé hry. Na hráče čekají také tři desky (jedna průzkumní a dvě bojové), které hráči položí do středu stolu. U průzkumového plánu je důležitá také strana, která současně určí hráčům protivníka. Poblíž pak připraví balíčky výdrže a tří úrovní nepřátel. Na desku průzkumu rozloží náhodnou sestavu karet setkání. Zbytek zásoby vytvoří balíčky odpovídajících bossů a jejich chování, pokladů a ohně, kam se budou hráči vracet v případě potíží.

Každý z hráčů si vybere jednoho ze čtyř dostupných hrdinů a s ním získá také startovní balíček karet. Mezi jeho kartami je také jedna náležící přímo samotnému hrdinovi, která popisuje jeho speciální vlastnosti. Hráči každý svoji kartu s postavou rozloží na desku hrdinů, která reprezentuje jejich bojové rozestavení. Zbytek svého balíčku hráči zamíchají a položí před sebe. Společnou přípravu pak dokončí hromádkami žetonů.

Na desce průzkumu je místo s ohníčkem, kde všechno začíná a propojuje celou trasu hrdinů od bezpečné základny až k samotnému hlavnímu padouchovi konkrétní partie. Na začátku partie si tedy mohou vybrat jednu ze tří cest, které se liší v obtížnosti od té nejsnadnější s jedním mečem až po tu třetí a těžkou úroveň se třemi meči.

Jakmile někam hráči vstoupí, dochází okamžitě k souboji. Odhalí tedy konkrétní kartu setkání, jejíž identitu dosud neznali, a podle jejích pokynů odhalí určitý počet karet různé úrovně a ty pak rozmístí na bojové desce příšer. Do začátku bitvy si pak každý ze zástupců hrdinů dobere šest karet ze svého balíčku. Ale ještě než dostanou příležitost použít svoje zbraně, nejdříve využijí protivníci svoji výhodu a každý se jedenkrát aktivují.

Karta příšery určuje nejen její sílu útoku, obranné schopnosti nebo počet životů. Především ale ukazuje, konkrétní pozici nebo oblast rozestavení hrdinů, na které zaútočí. Postupně tak zkusí bojovníci temnot zasáhnout každý na místě předepsaném svojí kartou. Může tak dojít k situaci, kdy se příšera zjeví na pozici, kde se nikdo nenachází. To ale neznamená, že by její síla přišla nazmar. Jako cíl si vybere hrdinu, který má nejvyšší hodnotu vyzývavosti (taunt) ve stejné řadě.  Na útok mohou hráči zareagovat některou ze svých schopností, což je ale stojí energii (karty) z ruky. Od síly útoku tak mohou odečíst obranné schopnosti svého vybavení.

Teprve poté se dostanou k útoku hrdinové a mohou zkusit oplatit příšerám utržená zranění. Sami si mohou zvolit pořadí, ve kterém se o úder pokusí. V repertoáru hráčů je řada různých typů útoků, za které ale musí vždy zaplatit energií (staminou). Do ruky jim mohou přijít z jejich dobíracího balíčku dva typy karet – vybavení a energie. Každé použití vybavení pak vyžaduje určitou dávku některého z typů energie.

Hráči tedy nemohou použít pokaždé všechny své zbraně. Často se dostanou do situace, kdy nemohou zaútočit vůbec. Místo toho ale mohou posunout svého hrdinu pozičně na desce rozestavení, zahodit karty z ruky a dobrat si stejný počet nových nebo využít nebojovou akci svého vybavení. Zahazování karet je ale nevratný proces až do odpočinku u ohně. Pokud něco upustíte, už se pro to prostě v boji o život znovu ohýbat nebudete.

V bitvě se takto příšery a hrdinové střídají až do chvíle, kdy někdo zvítězí. Mohou to být monstra v případě, že některému hráči dojde zásoba karet v balíčku. Ten slouží také jako energie hrdiny. Vyhrát ale občas mohou i hráči a získají tak za poražené obludy nejen titulní měnu duší (souls), ale také určitý počet pokladů.

Tyto získané karty si hráči ale nemohou ihned rozdělit. Místo toho se musí nejdříve rozhodnout, jestli chtějí utéct a odpočinout si u ohně nebo riskovat síly i kořist a pokračovat k dalšímu souboji se svými zbývajícími balíčky karet.

Když se hrdinové vrátí k ohni (ať už za účelem odpočinku nebo proto, že některý z nich v rámci souboje vyčerpal svůj balíček), musí v první řadě odložit stranou jednu kartu ohně. Hrdinové dostanou drobný bonus natištěný na kartě, získají zpět své odhozené karty a mohou nakoupit nově nastřádané poklady za získané duše. Tyto karty lze pak ihned využít a měnit obsah balíčku při dodržení jeho maximální velikosti předepsané právě kartou ohně.

Většina pravidel platí i ve chvíli, kdy hráči dorazí na závěrečné políčko s hlavním záporákem. Ten má ale kromě toho také svůj vlastní balíček karet se schopnostmi a chováním. Každý z bossů navíc nabízí různé speciality a jsou sami o sobě opravdovou lahůdkou. Kromě toho ale hráči bojují s nepřítelem, jako dosud. Partie pak skončí vítězstvím pouze v případě, že tuto bitvu se závěrečným protivníkem ustojí. O vítězství se mohou snažit hráči stále dokola, ale kdykoliv jim dojde zásoba karet ohně, jejich týmové snažení končí prohrou.

Dark Souls: The Card Game má všechno, co má její velký bratříček a ještě něco navíc. To proto, že všechno je ještě přímočařejší, ale při tom stále velmi zábavné. Hra umí udržet pozornost hráčů a otestovat jejich schopnost spolupráce při jednotlivých pozičních bojích. Ty jsou pokaždé trochu jiné, protože nepřátelé i samotné karty setkání jsou náhodné pro každou partii.

Mohlo by Vás zajímat

4.5

pro začátečníkyrecenzestrategická

Recenze: Petrichor – kéž bych byl mráčkem!

Průzkum je pro hráče volný a slouží k němu skvěle propracovaná deska s propojenými pěti pozicemi. Je pouze na hráčích, v jakém pořadí výzvy zkusí porazit. I s karetním provedením ale mají hrdinové pocit odhalování neznámého, protože karty setkání jsou od počátku zakryté. Protože je ale karet s oživovací jiskrou (bonfire) omezený počet, nelze odpočívat po každém souboji a hráči musí umět riskovat. Celému týmu běží čas, který není nekonečný.

Hráči se ale opět musí připravit na to, že vítězství není zdaleka samozřejmostí. Už samotné proklestění si cesty k závěrečnému padouchovi je výzvou, ale právě finální souboj každé partie je dobrodružstvím samo o sobě. Každý z bossů je jedinečný a stále jde hodně o poziční boj, ale především o to, jak se hrdinové dokázali připravit a posílit v předchozích setkáních. Pokud mají své balíčky schopností vylepšené, pak jsou jejich šance určitě větší.

V průběhu partie je zřejmý postup pro hrdiny. Sice zde není levelování velké hry, což ale současně má za následek výrazně jednodušší průběh. Právě tenhle prvek budování balíčku je naprosto zásadní pro úspěch, čímž si hráči mohou skvěle upravit hrdinu k obrazu svému. S každým spálením karty u ohniště dostávají hrdinové určitý bonus a především jim narůstá povolená velikost balíčku. S tím lze velmi dobře kalkulovat a připravuje to tak další úroveň taktiky. Té je ve hře docela dost, i když závisí všechno také na dobírání karet ze zamíchaného balíčku.

Ve všech třech možných počtech hráčů funguje hra skvěle. A pak je tu ještě sólová hra, která také překvapí velmi pozitivními dojmy, pokud si zvolíte na začátku ne jednoho, ale dva hrdiny. Partie navíc netrvají zbytečně dlouho a celý boj o přežití se udrží kolem devadesáti minut, což je víc než udávaná jedna hodina, ale pořád rozumná hodnota vzhledem k náplni.

Velkou výhodou je příprava. Ta je rychlá. Naopak sbalení hry a vytřídění rozšiřujících karet z balíčků už nějakou chvíli trvá. Samotné zpracování je kvalitní, karty jsou přehledné a grafika zajímavá (věrná předloze). Jediným nedostatkem tak jsou pravidla, která jsou čas od času nejasná. Naštěstí většinu nakonec selským rozumem domyslíte.

Dark Souls: The Card Game je parádním karetně-kooperativním počinem, který hráče nenechá vydechnout. Nabízí v malém balení opravdu pořádnou porci zábavy, i když jsou ve hře pouze čtyři hlavní padouši. Hra je kratší a o to lepší, takže ji musíme hodnotit ještě výše než původní velkou verzi. Dark Souls: The Card Game je vynikající zábava.

Recenze: Dark Souls The Card Game – temnota v duši

Dark Souls: The Card Game je velmi kvalitním kooperativním počinem, ale už na začátku byste měli upravit svá očekávání. V první řadě – tahle hra je opravdu těžká, takže se připravte na porážku. Navíc je náhodná a někdy prostě budete mít smůlu. Na druhé straně ale nabízí každá partie spoustu možností, jak fungovat jako tým a používat taktiku ve svůj prospěch. Celá partie je atmosférická a obsahu v krabici je dostatek. I tak se prostě dřív nebo později dostanete do situace, kdy se partie opakují. Ale to je za dlouho. Do té doby vás bude Dark Souls: The Card Game bavit.

Klady:

+ čtyři unikátní finální bossové
+ každá partie má jiný průběh
+ skvělá obtížnost
+ čtyři jedineční hrdinové
+ dostatek taktických možností
+ napínavé
+ zajímavé souboje

Zápory:

- časem se bez rozšíření začne opakovat
- náhoda karet v balíčku

4.5