Když jsem otevřel oči, bylo mi jasné, že jsem v nějakém hnízdě. Pamatuju si, jak se náš vůz najednou zvedl ze země. Ale nevím vůbec, co to způsobilo. V tu chvíli jsem se nejspíš uhodil do hlavy a probudil jsem se až teď. A nemohu se ubránit nepříjemnému pocitu, ale pořád věřím, že je to pouze rekvizita. Povídá se, že dinosauři jsou opět naživu. Zatím jsem žádného neviděl a tohle je určitě součástí představení, že ano?
Stejně jako hrdina našeho příběhu, ani my si nemůžeme být jistí, co je vlastně nakonec pravda. Dinosauři sice v deskové hře Dino Safari ožívají, ale jak dalece jsou opravdoví nebo robotizovaní, to je otázka. Na ni by nám mohli dát odpověď ve vydavatelství Trefl, které tuto hru připravilo ve spolupráci s autorem Krystianem Skrzyszewskim a grafikou od Michala Sowy a Wojciecha Kubiaka.
Krabice s tyranosaurem má sice mezinárodní a ne český nápis (Dino Safari), ale bílá nálepka jasně ukazuje, s kým tentokrát firma Trefl spolupracovala. JuraPark je určitě polskou obdobou českých dinoparků. Právě tato polská dinosauří show podporuje a doporučuje tuto hru. Teď ale už otevřeme víko a podíváme se, jestli to bylo ku prospěchu hry nebo ne.
Uvnitř na hráče nečeká žádný velký herní plán, ale archy s kartonovými dílky, ze kterých si svoje vlastní safari sestaví. V prostředí sestaveném z šestiúhelníků (jeden dílek obsahuje sedm políček) se budou pohybovat dinosauří žetony. Těch je v krabici 35 a ukazují nejen oblíbeného triceratopse, ale i nebezpečného rexe a další (dohromady celkem třináct různých dinosaurů). Zadní strana pak je na všech dílcích shodná a je to zvířecí oko.
Stejné prostředí čeká ale také na čtveřici figurek vložených do plastových stojanů. Zbývá nám zmínit ještě společnou desku s poškozením fotoaparátů (s řádkem pro každého ze zúčastněných hrdinů), protože právě o fotografie živého dinosaura, kterého ještě nikdo neviděl, se budete snažit. Na zábavě budou mít svůj podíl také karty, kterých je 52 a i ony na sobě mají natištěné obrázky dinosaurů, jako je třeba Carnotaurus nebo Velociraptor.
Na začátku partie si hráči rozeberou postavičky, kterými by se chtěli po dobu partie stát. Na společnou desku fotoaparátů pak položí čtyři ukazatele. Do středu stolu položí pak menší startovní dílek a k němu přiloží jeden po druhém všechny dílky. Tím vytvoří prostředí safari.
Na safari jsou různě rozmístěné dinosauří hnízda. Ty teď zaplní hráči náhodně vylosovanými žetony dinosaurů a to obrázkem dolů, aby nikdo nevěděl, kde se ukrývá které stvoření. Vedle herního plánu pak hráči společně vytvoří zásobu dinosaurů rozdělením karet na hromádky podle obrázku. Tyto ilustrace mohou být volně viditelné, navíc budou hráčům poskytovat vodítko ve chvíli, kdy dojde na fázi pohybu dinosaurů.
Ale nejdříve všechno musí začít tím, že mají lidé možnost se proběhnout po právě objeveném safari. Mohou k tomu využít celkem tři pohyby, které zpomaluje a omezuje terén (průchod lesem stojí dva body). Hráči se při svých procházkách mohou pokusit vyfotit dinosaura, vedle kterého stojí jejich hrdina a to bez nutnosti obětovat body pohybu. Tím ale odhalí skrytou identitu zvířete (pokud je ještě tajná) i ostatním hráčům. Za jeden bod lze také jít na průzkum a nakouknout, jaké zvíře se na žetonu ukrývá. Za vyfocené zvíře dostane hráč okamžitě jeho kartu, kterou si položí před sebe.
Jakmile je tah hráče u konce, svoji šanci dostanou všichni dinosauři, které hráč ve svém tahu vyfotografoval. O jejich pohybu rozhoduje buď aktivní hráč, nebo soused a to podle toho, jestli se jedná o býložravce nebo masožravce. V případě, že takový hladový a nebezpečný dinosaur vstoupí na políčko s hrdinou, ten okamžitě ztrácí jeden bod života. Každý z těchto dravců má na své kartě uvedenu rychlost, ale také symbol speciální schopnosti, kterou lze v této chvíli využít.
Partie pak končí ve chvíli, kdy je jeden z hráčů vyřazen. Hra ale může také skončit objevením všech dinosaurů nebo se někomu podařilo vyfotit všech dvanáct řvoucích a zubatých oblud. Od svého počtu vyfotografovaných karet si hráči odečtou případná zranění a ten s nejvyšším bodovým ziskem se stává lovcem dinosaurů.
Dino Safari nás nejdříve překvapila tím, že v pravidlech najdete celkem tři obtížnosti hry, které postupně přidávají nová pravidla. Hra zůstává v jádru stejná, jen se přidávají penalizace za pohyb v terénu nebo různé rychlosti dinosaurů. Protože je v balíčku správný počet karet, lze s nimi navíc hrát třeba i kvarteto.
Ale zpět k hlavní hře, kolem které se celá krabice točí. Všechny asi nejvíc překvapí absence náhody, pokud nepočítáme prvotní rozmístění žetonů dinosaurů do hnízd na mapě. Samozřejmě hráči potřebují trochu štěstí k tomu, aby zvládli najít a vyfotografovat co nejvíce různých oblud.
Jenže nestačí jen se dobře hýbat. Hráči si musí dávat pozor na masožravce v okolí. Jakmile cvakne fotoaparát, přiláká zájem dinosaura a ten se splaší. V případě dinosaura, který se krmí masem, musí navíc počítat s útokem soupeře. Tady hra asi ukrývá to nejpříjemnější překvapení. Ovšem pohyb příšer není tak častý a je závislý na pořízených fotografiích.
Na krabici najdete doporučení od pěti let, což je hodně nadsazené. Hra obsahuje řadu drobných věcí, počty a nutnost taktizovat. Na děti je toho zpočátku příliš a hru bychom spíše doporučili nejlépe až od šesti či sedmi let.
Zásluhou trojice možných konců by se zdálo, že nehrozí, aby se partie táhla příliš dlouho. Ovšem čas je tu trochu subjektivní, protože dvacetiminutová hra s pětiletým je už docela dost. Ale na pokročilá pravidla a ve více než dvou soupeřích se hra může natáhnout i na 45 minut a to je na takovouto jednoduchou dětskou zábavu až příliš.
Dino Safari má několik příjemných vlastností, které ze hry dělají zajímavou koupi. Tou první je samozřejmě téma, které spoustu dětí láká. Naštěstí ani samotná hra není špatná, ačkoliv umí být dlouhá. I tak ale platí, že pokud vaše děti žijí před miliony let na zemi, pak by jim Dino Safari mohlo přinést trochu zábavy.
+ náhodné rozložení
+ postupně se zvyšující náročnost pravidel
+ možnost napadat soupeře
+ v podstatě hra bez vlivu štěstí
+ schopnosti dinosaurů
- pro pětileté je hra příliš
- někdy moc dlouhé
