Recenze: Divočina – monstra země, vody i vzduchu

Ještě včera byla moje klec neexistovala. Chytal jsem monstra jen tak pro radost a zase jsem je po úspěšném lovu pustil na svobodu. Jenže pak jsem se doslechl, že ostatní krotitelé začali zavírat volně pobíhající stvoření a vyrábí si tak armádu. Nezbývá mi tedy nic jiného, než se také pustit do zajímání příšer, ačkoliv doufám, že je nikdy nebudu muset použít k boji.

Tohle přání se ale našemu hrdinovi nesplní, alespoň ne, pokud se budeme řídit pravidly nové karetní hry Divočina. Jedná se o původně českou hru, kterou vytvořil Michal Peichl, který ztvárnil také ilustrace jednotlivých monster. Hru si vyhlédla společnost Albi a zaštítila ji z produkčního hlediska.

Malinká krabička ukazuje letící Devoraptory a uvnitř nabídne dva zafoliované balíčky. Dohromady tak hra nabídne 86 karet, které hráči zamíchají a z vytvořené hromádky rozdají každému z účastníků pět náhodných karet.

V partii se všichni soupeři střídají. Pokud hráč na tahu nemá v ruce vhodné karty, může si dobrat jednu novou z balíčku a ukončit tím svoji akci. Většinou se ale bude snažit využít karty monster a vyložit je před sebe, ať už samostatně nebo jako pár či stádo (tři karty stejného druhu). Hráči tak neustále obohacují svoji armádu s pomocí nových karet, které vždy vytvoří novou oddělenou sadu.

Počtem vykládaných karet stejného monstra hráči ovlivní, jakou schopnost mohou ihned po zahrání aktivovat. Na výběr mají tedy z celkových tří, které postupně nabývají na síle s větší skupinkou karet. Soupeři si tak mohou krást karty, dobírat nové, spojovat nebo rozdělovat vlastní skupinky zvířat.

I když jsou obvykle útoky nečekané, hráči se proti nim mohou bránit a odvrátit negativní efekt. Jenže taková defenzíva není zdaleka zdarma, protože napadený hráč musí zahodit dvojici karet.

Souboje pokračují hraním, dobíráním i akcemi až do momentu, kdy v dobíracím balíčku dojde zásoba karet. Po celou dobu hráči vykládají zvířata různých druhů, ale i jednotlivé rasy se mezi sebou dělí na samce, samice a alfu. Toto rozlišení je viditelné v levém horním rohu. A ve stylu celé hry i tady se vše boduje podle velikosti stáda samiček, samců, alf. Tato stáda a skupinky (jednotlivci ne) přinesou hráčům body a nejvyšší celkový součet určí vítěze.

Divočina je jednoduchou soubojovou karetkou, ve které se hráči snaží jednoduše sbírat sady karet a vytvářet z nich vhodné kombinace. Čím se nakonec tato novinka odlišuje od konkurence, jsou dvě kvality karet – je tu barva a pak pohlaví.

Schopnosti karet se opravdu výrazně zaměřují na soupeře a přikládání karet z jejich ohrádky na stole. To může být samozřejmě pro někoho až příliš, ale obecně to hře svědčí, protože hráči se musí mít na pozoru i mimo svůj tah. Je pak dobře, že mají možnost reagovat obranou až ve chvíli, kdy ví, jaký útok na ně míří. Tím si mohou v ruce vždy schovávat nějaké záložní karty pro defenzívu, protože jejich počet v ruce je neomezený.

Hraní karet je zajímavé, protože v ruce musí vytvářet sady. Ale není skupinka jako skupinka, někdy se vyplatí zahrát méně karet pro slabší efekt, jindy se budou rivalové snažit nabít plnou sílu. Jejich úspěch je ale z velké části ovlivněný štěstím, jaké karty se navrchu hromádky objeví ve správnou chvíli.

Mohlo by Vás zajímat

dětskárecenze

Recenze: HABA Moje první hra Uklízení – hračky všude na zemi

Sbírání sad samozřejmě není nic nového. Naštěstí je ale hra z hlediska průběhu docela originální a plná vyhodnocování efektů. A díky neustálému kontaktu mezi hráči se zábavou nešetří. A to znamená i obecně kvalitní hratelnost, ačkoliv samotné téma a příběh vypadají tak trochu vařené z vody.

Celá pravidla jsou jednoduchá a vejdou s v podstatě na jednu stránku. Díky tomu stačí, aby děti uměly číst a mohou bojovat a chytat monstra i pro sebe. Partie je bezproblémová i s ohledem na délku, ačkoliv dobírání karet je relativně pomalé, nebudete potřebovat více než půl hodinky času.

Divočina je snadnou, ale velmi soupeřivou karetní hrou. Hráči střádají správné skupinky monster, ale především je potřebují používat ve správných sadách. Karty obsahují atraktivní ilustrace a je dobře, že se liší nejen napříč rasami, ale podle obrázku poznáte i pohlaví. Celkový dojem z Divočiny je tedy velmi dobrý a o to lepší zprávou to je proto, že se jedná o původně českou hru.

Recenze: Divočina – monstra země, vody i vzduchu

Divočina je karetní hrou, ve které si všichni soupeři nejdříve skrývají své trumfy v ruce. A teprve postupem času vykládají sady monster na stůl, vytváří z nich stáda a podle jejich zahraného počtu využívají schopnosti. Partie je efektní, a ačkoliv je docela náhodná, tak umí pobavit. Divočina je příjemný objev ve vesmíru karetních her, které nejsou jen o klidném střádání.

Klady:

+ různé síly karet podle zahraného počtu
+ originální propojení se sbíráním
+ konfliktní
+ jednoduchá pravidla
+ půl hodinky na partii
+ bodování není podle barev

Zápory:

- náhoda

3.5