Včera jsme se letos poprvé sešli pod Prastromem a dozvěděli jsme se od šumějícího stromu přesně to, o čem už jsme dlouho mluvili. Náš les začíná být všem zvířátkům malý. Je na čase rozšířit naši vesnici, postavit další a obsadit trochu území. Je na čase ukázat všem, co za zemi je Divukraj!
Právě do země jménem Divukraj nás zve nová desková hra, která dorazila na český trh. Původně ale vyšla jako dílo Jamese A. Wilsona pod záštitou společnosti Starling Games, ještě pod jménem Everdell. V rámci vývoje vznikly také nádherné ilustrace, jejichž autorem je Andrew Bosley. O lokalizaci se postarala firma REXhry s překladem od Vladimíra Smolíka a Jana Březiny.
Na hráče už krabice jasně dýchá pohádkové téma a pod víkem s lesem ozářeným slunečním svitem najdou hráči přeložený zaoblený herní plán. Ten položí do středu stolu a na něj postaví velký kartonový Prastrom. Ten budou před každou partií hráči znovu skládat z pěti menších i větších stavebních prvků. Herní plán pak osadí hráči náhodnými malými kartami lesa, hromádkami surovin (větvičky, bobule, oblázky a smůlu) a také destičkami běžných událostí. Na větve stromu pak vyloží další karty významných událostí.
Jednotliví hráči si pak vyberou každý barvu, ale především zvířecí druh svých pomocníků. Na výběr mají z ježků, želv, veverek a myší. Vzít k sobě si mohou ale pouze dvě z těchto figurek, zatímco všechny ostatní zatím vyšplhají na vrcholek Prastromu, kde budou čekat, až si je hráči vyzvednou. Potom už je třeba pouze zamíchat balíček karet staveb a tvorů do jedné velké hromádky – z té vyloží hráči osm karet jako nabídku doprostřed plánu na louku. Ze stejného balíčku potom dostanou hráči také svoji startovní sadu karet.
Hráči začínají na konci podzimu a společně projdou čtyři roční období, tedy čtyři herní kola. A v jejich průběhu se budou střídat na tahu, kdy mohou vždy provést pouze jednu akci. Na výběr mají ze zdánlivě nesourodé dvojice – zahrání karty a vyslání dělníka. Jenže tyto dvě činnosti se jedna neobejdou bez druhé.
Především k vykládání tvorů a staveb potřebují hráči suroviny. Ty získají právě obvykle vysíláním svých zvířátek, které kromě příjmu stavebních zdrojů umí zajistit také přísun karet. Tady si hráči dobírají naslepo ze zamíchané hromádky. S pomocí karet poté skládají své město. Nemusí při tom vybírat pouze z řady karet v ruce, ale mohou také zvolit libovolnou kartu ve společné nabídce na louce před stromem.
Jenže ne pokaždé musí hráči za vyložení karty nutně zaplatit. Některé budovy automaticky dávají nárok na postavy, které v nich bydlí. Tedy pokud jsou někde dostupné v nabídce. V takovém případě je může hráč jednoduše vyložit a radovat se z jejich bonusů. Ty se při tom často násobí nebo kombinují hned z několika karet.
Karty jsou hned pěti barev a podle toho se liší jejich způsob využití. Jsou tu karty čistě bodovací, které budou mít význam až na konci partie, ale především karty s okamžitým efektem, a především zelené stavby. Ty se aktivují na konci některých ročních období pěkně jedna za druhou. Právě v tento moment si hráč také bere svoje vyslané dělníky z plánu (nebo vlastních karet, kde se objevují také akční políčka) zpět.
Hráči partii začínají pouze se dvěma zvířátky, díky kterým je první roční období velmi rychlé. Ale v rámci přípravy si hráč bere také novou posilu a tím postupně rozšiřuje své možnosti. Každý z účastníků při tom může ukončit a pasovat v ročním období jindy. Nečeká ale na to, až si dohrají ostatní. Místo toho rovnou sám postupuje dál a časové nůžky se mezi hráči rozevírají. Partie končí odehráním posledního kola, a to postupně všemi hráči. Poté je na čase sečíst vítězné body z karet, ty získané jako žetony z průběhu hry a také za některé pozice na herním plánu. Ten, kdo jich má nejvíce, se stává vítězem.
Divukraj je vynikající hrou, ve které se snoubí dva chytré mechanismy a vytváří opravdu skvělý celek. Sběr karet a jejich skládání je naprostým základem, bez kterého se neobejdete. A právě jejich komba a vzájemné interakce jsou tím, co udržují vaši pozornost.
Karet ve hře je dostatek a jejich variabilita a změny dělají hru zajímavou. Po celou dobu partie se neodehraje ani třetina balíčku a je tak pravděpodobné, že neuvidíte zdaleka všechny stavby a zvířátka. A to přesto, že má každý několik exemplářů.
Je to naprosto famózní hra, pokud ji zařadíme do její kategorie rodinných. Nebojíme se její potenciál srovnat s ohromně úspěšným Takenokem, které je jednou z našich nejoblíbenějších rodinných her vůbec. Doufejme tedy, že Divukraj obstojí v testu času. Po patnácti partiích nás zatím stále neomrzela, což je velmi dobrou zprávou a příslibem.
Je zřejmé, že ve hře je dost velký poměr náhody. Hráči si velkou část karet losují naslepo, ale po celou dobu mají dalších osm karet ve společné nabídce. Akce některých zvířátek nebo staveb umožňují vybrat za cíl soupeře. Mírný poměr konfliktu je dostačující, abyste si čas od času vzpomněli, že nesedíte u stolu sami.
Obecně pak z hlediska hráčů není problém ani partie ve dvou, ve které budete bojovat hlavně s nedostatkem některých akčních míst. Ty jsou po velkou dobu obsazená. Naštěstí některé důležité pozice nejsou zablokované vysláním jednoho zvířátka, ale je sem možné umístit neomezený počet figurek.
Velmi těžké na splnění jsou významné události. K jejich naplnění musí hráč mít dvě konkrétní karty ve svém městě. Poté může tuto kartu získat pro sebe. Podobně to funguje i u běžných událostí, které se zaměřují na konkrétní typy karet. Hráči tedy mají o co závodit i v rámci partie.
Už při pohledu na dvě figurky, které dostanete do vínku pro začátek hry, můžete mít podezření, že bude hra příliš krátká. Naštěstí se vše protahuje hraním karet a celková doba se mírně protahuje až k celkové jedné hodině. Kolem té se budete pohybovat – pod jejím limitem v případě dvou hráčů a mírně nad ní s maximálními čtyřmi účastníky.
Divukraj je nádhernou hrou, kterou je radost si čas od času zahrát. A tak nám nezbývá než doufat, že si na českém trhu najde dostatek zájemců. Pouze a jen tak se můžeme v češtině dočkat také jednoho z několika vynikajících rozšíření.
Ale zpět k hodnocení této novinky. To začíná zcela logicky u zpracování, které je skvělé. Ilustrace jsou absolutně pohádkové a strom (ačkoliv nemá herně žádný smysl) dodává ten pocit přítomnosti hry na stole. Něco, co ji odliší od konkurence.
Pokud jsme hráli Divukraj s rodinami a dětmi od dvanácti let, pak jsme se vždy setkali s nadšením. Není se co divit, protože hra je dostatečně přístupná, ale při tom má smysl. Divukraj byl prostě ten nejlepší dárek, který řada z nás mohla dostat. A pokud jste ji pod stromečkem nenašli, pak je nejvyšší čas to napravit!
Více o hře.
+ rodinné pojetí
+ přiměřená herní doba
+ postupně více figurek
+ hraní karet a stavění města
+ variabilita
+ zpracování
- náhoda v dobírání karet
Terrific work! This is the type of information that should be shared around the net. Shame on Google for not positioning this post higher! Come on over and visit my site . Thanks =)