Říkali jste si někdy, jaké by to bylo, vyprávět v rodinném kruhu nějakou pohádku na pokračování? Tak něco podobného vám umožní Dixit, desková rodinná hra, která se před dvěma měsíci dostala na český trh v kompletní lokalizaci firmy ADC Blackfire.
Jejím autorem je Jean-Louis Roubira a poprvé byla představena publiku v roce 2008. Kromě samotného nápadu jsou největším lákadlem celé hry ilustrace, které má na svědomí paní Marie Cardouat. Tatáž ilustrátorka se graficky podílela také na vynikající logické hře Marrakech, která obsahuje opravdové koberce a mohli jste si o ní přečíst nedávno v naší recenzi. Nezaměnitelný rukopis paní Cardouat poznamenal všechny karty a právě díky němu je Dixit tím, čím je.
Když si poprvé vezmete do ruky krásně matnou a hnědě ilustrovanou krabici, zjistíte, že je překvapivě lehká. Veškeré komponenty totiž tvoří dřevěné figurky zajíčků, několik očíslovaných žetonků a poctivý balíček obřích karet. Hrací plán je nezvykle součástí samotné krabice, takže se bez ní v podstatě neobejdete. Balení je totiž tvořeno čtvercovou dírou uprostřed, kolem níž vede travnatá cesta. Právě po té budou hopsat králíčci různých barev a zaznamenávat tak body jednotlivých hráčů.
Hlavní komponentou však je balíček 84 karet, které tvoří srdce hry. Na nich vás asi zaujme na první pohled nejvíce jejich rozměr, který je lehce netradiční. Karty jsou totiž zhruba dvojnásobně veliké než klasický formát, na který jsme zvyklí z balíčků klasických karet.
Dixit je založený na jednoduchých pravidlech, díky nimž si vyprávění užijí i menší děti. Asi největší omezení tak tvoří minimální počet hráčů, který je stanoven na tři. Je to dáno logicky herním principem, který ve dvou nelze jakkoli obejít, protože soupeři by ze hry vůbec nic neměli.
Na začátku si každý vezme ze zamíchaného balíčku šestici karet, které nikomu neukazuje. V každém kole se, podobně jako ve hře Ušáci a paroháči, jeden z hráčů stane vypravěčem. Jeho úkolem je vybrat z pětice svých kartiček jednu a pokusit se ji charakterizovat zvukem, slovem, nějakým souslovím či krátkým příběhem. Samozřejmě samotnou kartu nikomu neukazuje a nechá ji rubem nahoru ležet před sebou. Výběr není tak jednoduchý, jak by se zdálo, protože váš popis nesmí být ani moc přesný, ani naprosto chybný, ale k tomu se dostaneme za chvíli.
Nyní všichni spoluhráči tajně vyberou ze své ruky takovou kartu (nebo dvě karty – v závislosti na počtu účastníků), kterou vypravěčova fráze nejlépe charakterizuje. Tentokrát je v jejich nejlepším zájmu pokusit se vybrat opravdu tu nejpodobnější kartu, protože na tom bude záležet jejich bodový zisk.
Všechny vybrané karty se nyní dají na hromádku, zamíchají a rozloží se obrázky nahoru před všechny zúčastněné. Všichni hráči kromě vypravěče zkusí uhodnout, který obrázek je ten původní, jehož charakteristiku slyšeli na začátku kola. Svoje tipování provádí skrytě pomocí očíslovaných žetonů s čísly jedna až šest. Zvolí jeden z nich a teprve až vyberou všichni, může následovat odtajnění tipů a vyhodnocení bodů za toto kolo.
Teď nastává ta pravá legrace a kouzlo, které z Dixitu dělá neobyčejnou hru. Vypravěč totiž nezíská body, pokud uhodli všichni jeho soupeři, ani v případě, že se nepodařilo nikomu správně tipnout vybranou kartu. V takové situaci naopak získávají dva body všichni hráči. Pokud se ovšem podařilo dosáhnout situace, že správně uhodnul pouze někdo, pak dostane vypravěč tři body spolu s těmi, kteří kartu uhodli. Navíc body získávají také ti, kterým se podařilo zmást soupeře správně zvolenou kartou, a nalákali na ni některý ze zvolených žetonů soupeřících hráčů.
Všichni si dolíznou z dobírací hromádky tak, aby drželi v ruce opět pětici karet. Vypravěčem se stane další hráč. Hra pokračuje tak dlouho, dokud se účastníci nepropracují celým balíčkem až na jeho konec. Následně se vyhodnotí pozice zajíčků a ten, který uběhl nejdále, se stává jediným a nefalšovaným vítězem a nejlepším vypravěčem.
Největší kouzlo Dixitu spočívá v mystifikaci soupeřů a roli vypravěče. Na tu se každý těší nejvíce. Ovšem umění zvolit správné slovo, které jasně neukáže na kartu, již jste použili, je velmi ošidné. Hodně totiž závisí na tom, jaké karty právě drží vaši soupeři v ruce, a jak dobře dokážou protihráče zmást. Musíte totiž myslet na to, že každý jednu kartu zná (tu, kterou do pětice přispěl sám).
Celému principu napomáhají krásné kresby Marie Cardouat, jejichž obsah není jednoznačný, často zobrazují hned několik věcí a jsou lehce abstraktní. Některé přímo nabádají k velkému množství charakteristik, zatímco u jiných musíte dlouho přemýšlet. Přitom si karty zachovávají opravdu pohádkový vzhled a je radost se na ně dívat klidně i jako na obyčejné obrázky.
Jak již jsme zmiňovali u pravidel, děti snadno pochopí herní princip a Dixit je bude bavit. Přesto asi málokdy vyhrají, protože nebudou v roli vypravěče vyváženě charakterizovat kartu. Obvykle napoví více, než by bylo třeba a usnadní soupeřům hádání. Navíc ti menší budou mít potíže s držením karet v ruce, protože jejich rozměr je určuje spíše do dospělé dlaně. Pokud však překonají tyto dvě negativa, budou se královsky bavit.
Dixit je překvapivě návyková a zábavná hra, která nutí hráče vymýšlet stále nové a nové charakteristiky. Výhodou je, že se v jedné partii k vyprávění použije v podstatě pouze zlomek karet a znovuhratelnost tedy není nijak omezena, pouze ilustrace na kartách se mohou okoukat. Navíc se v podstatě ani nemůže ohrát, protože ačkoliv hráči mohou již znát všechny obrázky zpaměti, musí neustále přicházet s novými charakteristikami, aby neprozradili nepřátelům svoji volbu.
O jejích kvalitách vypovídá hned několik informací. Ta nejdůležitější je, že pro letošní rok získala právě tato hra titul Spiel des Jahres, což je jedno z nejuznávanějších deskových ocenění. Pyšní se však i dalšími oceněními napříč celou Evropou, ať již v sousedním Rakousku, zmrzlém Finsku nebo třeba loni ve Španělsku.
Pokud by vás i přes naše ujištění o znovuhratelnosti přišel počet karet nízký, máme pro vás dobrou zprávu. V letošním roce se na svět vyklubalo rozšíření s prostým názvem Dixit 2. Nabídne nových 84 karet, které mají na svědomí opět Jean-Louis Roubir a Marie Cardouat. Navíc připravuje autor Dixitu na letošní podzim novou hitovku, jejímž tématem bude také vyprávění. Hra se jmenuje Fabula a můžeme vám zaručit, že o ní ještě uslyšíte.
Samotné cílové publikum hry se těžko určuje a dá se nejlépe říct, že se hodí při všech příležitostech a pro všechny. Je naprosto jasné, že vzbudí velké pozdvižení na párty, ale dokonale zaplní i hromadu rodinných večerů, které by jinak byly proseděné u televize. Přesto, že balíček karet je poměrně obsáhlý, herní doba jedné partie obvykle nepřesáhne půlhodinku.
Dixit je hra stvořená pro milovníky pohádek a vyprávění. Zabaví desetileté dítě, ale i dospělé na návštěvě. Povzbuzuje fantazii, je u ní nepopsatelná legrace a nikdy nezažijete stejnou partii. Jedná se o skvělou hru pro začátečníky, ale představuje příjemnou zábavu i pro pokročilé. Pokud to chcete slyšet jednoznačně, pak se dá říct pouze: Dixit můžeme doporučit do každé rodiny.
Více o hře.
+ krásné ilustrace
+ jednoduchý princip
+ žádná hra nebude stejná
+ hráči se nemohou opakovat
+ vhodné pro všechny
+ rozvíjí fantazii
+ učí abstraktnímu myšlení
- pro malé děti velké karty
