Dům se otřásá v základech. Všichni jeho obyvatelé zmateně pobíhají z místnosti do místnosti. Na první pohled to vypadá, jako by někoho hledali. Ale v jejich počínání je možné zahlédnout smysl. Pokaždé, když se společně mezi čtyřmi zdmi ocitnou dva obyvatelé, světlo na chvíli zhasne. A po jeho opětovném rozsvícení zbývá už jen jeden z dvojice. Bláznivá vybíjená v domě je v plném proudu.
Mohla by to snadno být nějaká šílená televizní soutěž. Ovšem Domek plný chaosu (Rumble in the House) je místo toho karetní hra, kterou vytvořil Olivier Saffre pod pseudonymem Ken Rush. To se stalo už v roce 2011 pod záštitou společnosti Flatlined Games. Teprve o necelých pět let později se krabice dostává na české stoly zásluhou firmy ADC Blackfire. Ta si vzala za předlohu novou a vylepšenou druhou edici z roku 2015, na níž se spolupodílelo IELLO. Ilustrace ale i tentokrát zůstaly pevně v rukou Kwanchaie Moriyi.
Hra se podle obrázků a všeho tváří jako mnohem větší. Klame ale tělem, protože domovem jí je malá čtvercová oranžová krabička. Na jejím víku najdeme chumel, z něhož trčí spousta hrdinů. Tahle bitva ještě zdaleka neskončila a my využijeme šanci se přidat. Proklouzneme do nitra krabice a objevím v ní čtvercovou destičku pro sledování získaných bodů. Sahá od jedničky až po maximální třicítku.
Hlavní role tentokrát byla obsazena velkým a zdánlivě nezbořitelným domem. Ten se bude skládat z dvanácti místností. Každá je tu reprezentována jednou obdélníkovou destičkou, která je oboustranná a s pomocí dveří ji je možné propojit s ostatními. Místnosti se ale samy nezboří, takže potřebujeme stejný tucet postaviček. Ty představují také kartonové figurky s portrétem každého hrdiny, které hráči postaví do připravených plastových stojánků. S nimi se pojí stejný počet žetonů utajení s otazníkem na jedné a obrázkem postavy na druhé straně a také plastové žetony pro identifikaci hráče a sledování bodového zisku.
Na začátku partie hráči nejdříve vytvoří půdorys domu. Do každé místnosti pak postaví jednu z postav. Vedle celé budovy položí bodovací destičku a každý pod její číslici jedna položí svůj bodovací kámen zvolené barvy. Druhý plastový ukazatel si nechá u sebe, aby bylo jasné, komu patří která barva. Teď už zbývá pouze vytvořit tajná spojenectví. Každý hráč tak dostane dva žetony utajení, které ostatním neukazuje.
Pak už se hráči střídají na tahu, ve kterém mají vždy na výběr dvě aktivity. Tou první je možnost vzít jednu z figurek a přesunout ji do sousední místnosti. Pokud v ní je nějaká další postava, vše se schyluje k souboji. Ani jeden z protivníků nemůže z místnosti už utéct a pouze jeden odejde ve zdraví, zatímco druhý bude muset opustit partii.
Tato volba je na hráči, který si vybere druhou akci, tedy vyhodnocení boje. Nepoužívají se žádné kostky, ale hráč podle svých preferencí a taktiky sám zvolí, kdo má přežít. Z vyřazených figurek tvoří hráči řadu, která bude důležitá na konci kola. Každá figurka totiž dostane počet bodů podle toho, jak dlouho v domě vydržela. Čím déle, tím větší je odměna. A hráči si rozdělí body podle svých tajných náklonností, které mají na žetonech. Partie pak pokračuje dalšími dvěma hrami a teprve poté je možné vyhlásit vítěze – hráče s nejvyšším bodovým ziskem.
Domek plný chaosu je bláznivou a odpočinkovou zábavou, u které možná využijete trochy dedukce a blafování, ale stejným poměrem (ne-li vyšším) k výsledku přispěje také náhoda. Hráči volí k vyřazení vždy figurku, která není jejich, ale současně se snaží neprozradit.
Každé kolo tak má každý z účastníků širokou nabídku pohybů, které může udělat. Vážou se vždy na jednotlivé figurky a také dveře, které vedou do sousedních pokojů. Ale vždy lze posunout pouze jednu postavičku. Je při tom třeba zohlednit nejen její šance na vítězství, ale především to, kde se bude nacházet hrdina, když splní svoji misi.
Jednotlivé partie jsou bohužel až příliš rychlé a jejich délka se měří pouze na minuty (a deset nepřesáhne). Právě proto obsahují pravidla nutnost hrát několik kol po sobě, takže si hráči atmosféru deathmatche užijí mnohem lépe. Kontrolu nad hrou nemají hráči, ať už jich je kolik chce, ale ve vyšších počtech se účastníci dostanou k tahu méně často a mají tedy menší vliv na celkový výsledek hry. Pro snížení vlivu náhody má každý hráč hned dva žetony a pouze ten s vyšším bodovým ziskem se započítá. Tím hra řeší problém, kdy některá z postav byla vyřazena hned na začátku.
Přes svoji náhodnou podstatu je hra překvapivě zábavná. Samozřejmě nesmíte čekat žádný odzbrojující zážitek, ale jako rozjezd na večer nebo hra k pivu je Domek plný chaosu opravdu skvělý. Ale pokud to vezmeme z globálního pohledu, i tak se jedná o dobrou hru, která ale rozhodně nezaujme všechny. Je také možné, že vzhledem k opakujícímu se postupu, se může brzy ohrát.
Zpracování je velmi jednoduché, což se ale naštěstí podepsalo na cenovce. Nejsou tu žádné figurky, ale místo nich v krabici najdete kartonové dílky i spolu s plastovými stojánky. Díky tomu mohou být postavičky jasné a vše je přehledné.
Domek plný chaosu je bláznivou hrou o vyřazování figurek. Většina aktivit se odehrává na základě co nejlepšího odhadu. Pouze při umění přečíst myšlenky druhých si mohou hráči alespoň zvýšit svoje šance na vítězství.
<br><br>
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Julie Saffre |
| Ilustrace | Kwanchai Moriya |
| Vydavatel | Flatlined Games, Asmodee, Heidelberger Spieleverlag, IELLO |
| Rok vydání | 2011 |
| Počet hráčů | 3 - 6 |
| Herní doba | 20 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (7 voters) |
| Kategorie | Bluffing, Deduction, Fighting, Humor, Party Game |
| Mechanismy | Grid Movement, Modular Board, Secret Unit Deployment |
| Rodina | Misc: LongPack Games |
| Alternativní názvy | Chicane dans la cabane |
Více o hře.
+ bláznivý brawler
+ rychlá partie
+ hráči si jdou po krku (ale neví to)
+ pokaždé jiný dům (z dílků)
+ blafování
- až příliš krátká kola
- ohraje se
