Země se otřásla a mojí myslí proběhlo neblahé tušení. Tohle rozhodně nebylo nějaké zemětřesení. Co se zase ksakru v tom podzemí stalo? Už od chvíle, kdy jsme sem přiletěli na mírovou misi, se dějí jen samé špatné věci. Tím posledním, co tady teď potřebujeme je oheň. Moje úvahy ale přerušila siréna a několik vteřin po ní do místnosti vtrhlo po zuby ozbrojené komando. Řvali cosi o okamžité evakuaci a smrtelném nebezpečí. Odmítám odejít. Ignorují mě a ponechávají mému osudu. Co se tady děje?
Kdyby byl hrdina našeho příběhu o trochu lépe informovaný, určitě by hodně rychle základnu opustil. Jenže místo toho se rozhodnul zůstat i ve chvíli, kdy se pod jeho nohama otevřela brána do pekel. Vítejte v deskové hře Doom, kde na vás čeká jen zkáza a peklo. Alespoň tak vše zahájila počítačová hra z roku 1993 vydaná společností idSoftware. O deset let později vyšla poprvé desková hra pod vlajkou společnosti Fantasy Flight Games a za dalších dvanáct let vyšla přepracované verze DOOM: The Board Game. Jejím autorem je Jonathan Ying. A tentokrát dorazí peklo i k nám v češtině díky firmě ADC Blackfire.
A peklo potřebuje hodně místa, jak naznačuje ohnivá krabice se slavným kyberdémonem na víku. Hráči se na začátku rozdělí na dvě skupiny – jedni si rozdělí taktickou jednotku mariňáků a pouze jeden vyvolený se může stát pánem zla. Ten si vezme na povel záplavu démonů. Celý příběh partie Doomu se táhne hned přes několik misí, které obvykle budete chtít rozdělit na jednotlivá sezení. Podle jejího zadání Operačním manuálu (což je jedna ze tří příruček v krabici) vytvoří mapu bojového prostředí.
Hráči v roli mariňáků si vyberou své postavy, dostanou jejich čtyři akční karty a z náhodné nabídky si vyberou každý jednu kartu výcviku. A pokud jich nehraje plný počet (čtyři), pak dostanou ještě kartu výhody. Tím ale stále vybavení hrdinů nekončí, protože každý si může do výbavy vybrat dvě zbraně, dostane jejich žetony a především po třech kartách. Tím každému pod rukama vznikne balíček deseti karet, které je třeba zamíchat. Narušitel, jak se ve hře říká hráči v roli zla, dostane jednu invazní kartu a k ní také sadu démonických a vytvoří balíček událostí. Podle mise pak připraví kartu úkolu a hrozeb, kterou položí tak, aby ji měli všichni na očích. Ostatní žetony, karty i kostky připraví poblíž plánu.
Partie začíná vysazením mariňáků. Každý z hráčů si může vybrat (po domluvě s kolegy) jeden volný teleport a právě tam se na mapě základny objevit. Je pak docela pochopitelné, že každé kolo se rozdělí na dvě části – přípravnou a aktivní. V té první ale dostane slovo pouze padouch, který má jedinečnou možnost: sestaví pořadí, v jakém všechny jednotky na plánu budou v kole aktivované. Rozhoduje tak i o pořadí, v němž se dostanou ke slovu mariňáci. Navíc k tomu si narušitel dobere jednu kartu démonické události, kterou využije a odhodí.
Když se některý z vojáků dostane ke slovu, jeho majitel má v ruce tři náhodné karty z deseti možných. A právě ty může použít v rámci hlavních nebo bonusových akcí, které nabízí. Hlavní efekty jsou dva – první je pohyb po mapě podle rychlosti, kterou jednotce daná karta poskytuje (a to i šikmo). Tolik políček zvládne překročit. Při provádění útoku vstupuje do hry dostřel, body zásahu a samozřejmě textové schopnosti konkrétní použité zbraně.
Na herní plán se démoni dostávají prostřednictvím portálů různé barvy, ke kterým je na invazní skupině pro danou misi přiřazena sestava příšer. Podmínky stanovuje karta hrozby. Portál je třeba nejdříve aktivovat a poté jeho prostřednictvím poslat několik nových bojovníků na mapu. Každá figurka na mapě má počet životů, ať už démoni nebo mariňáci, a svá zranění si poznačují prostřednictvím žetonů. Pokud je postava v dostřelu a nic jí nebrání, může na svůj cíl vystřelit. Hodí kostkou a určí počet zásahů, kterým se ale obránce ještě může vyhnout prostřednictvím otočení horní karty svého balíčku. Ta může vpravo dole obsahovat určitý počet štítů.
Ovšem samozřejmě i samotný pán zla může aktivovat, když nadejde čas, své poslušné služebníky na mapě. Příšery ale mají k dispozici jak pohyb, tak útok. Ten je uvedený přímo na démonově kartě, stejně jako jeho speciální schopnosti, jež lze využívat.
Narušitel může využívat služeb argentové energie, jejíž ovládání si s sebou přinesl z jiné dimenze. Právě s její pomocí může využívat různé efekty a vylepšení svých možností. Získat ji lze přivoláním nových posil nebo zahozením tří karet démonických událostí v rámci přípravné fáze.
Cíle obou stran jsou jasně dané kartou úkolu. Právě na ni se obrátí hráči, kdykoliv budou chtít vědět, jestli už pro svoji stranu nezískali vítězství. A strana, která svoji podmínku splní jako první, se stává vítězem.
Doom je vynikající sci-fi hrou, která proti sobě postaví dvě zcela odlišné strany. Prvním krokem je fakt, že jedna strana má více hráčů než druhá. Z hlediska počtu jednotek má ale jednoznačně navíc naopak narušitel, který může svoje jednotky postupně vyvolávat a posilovat i v průběhu bitvy. Hra je nekompromisní řežbou, čímž jde ideálně ve šlépějích svojí počítačové předlohy. Hráčům dá do ruky zbraně a oni je musí opravdu použít.
Všechno to má dokonce i stejnou dynamiku, jako původní digitální předloha. Hráči prostě naběhnou do hejna kakodémonů, střílí kolem sebe jako zběsilí, a pokud náhodnou umřou, obnoví se na jednom z připravených bodů. Bezhlavá řežba je tu prostě mnohem víc než nějaká složitá taktika. Jen pozor na fakt, že narušitel za každé zabití mariňáka dostává žeton, který jej přibližuje k vítězství. Tímto zaměřením se ale současně zásadně mění cílové publikum.
Mnoho hráčů bude totiž dost zklamáno, že Doom je z velké části náhodnou aférou. Štěstí rozhoduje o poškození a svým způsobem i o pořadí v tahu. A především hráči nemají vždy k dispozici všechny akční karty svých zbraní, ale musí pracovat s tím, co jim zrovna štěstí naservíruje do ruky.
Dejte si dobrý pozor na první scénář, který není pořádně vyvážený a může váš dojem ze hry značně narušit. Pokud ale dáte hře druhou šanci, dočkáte se o dost lepší zábavy, ve které není jisté, kdo vyhraje.
Hra neobsahuje žádné přebytečné prvky. Nejsou tu žádná vylepšení, jen výběr ze zbraní. A pak jsou tu různé balíčky, které si hráči vytvoří na začátku. Právě tyto karty jim budou určovat možnosti a jejich volba má tedy potenciál rozhodovat celou partii. Jejich tvorba a použití je opravdu zajímavým prvkem.
V krabici je těch pravidel ještě mnohem víc. Například by hráči neměli zapomínat na své karty výcviku, které jim dávají nové zajímavé schopnosti. Ale často to znamená, že tuto kartu je třeba vyčerpat (otočit o 90 stupňů). Použít znovu ji může až v příštím kole. A protože jsou tyto náhodně rozdávané, dělají pro hráče každou partii zajímavou a jinou z hlediska možností, co můžete se svým hrdinou dělat.
Počet hráčů v partii má rozhodně velký dopad na celkovou hratelnost. Čím více mariňáků je ve hře, tím více postav na plánu a tím paradoxně lehčí situace pro narušitele. Hra ale nemá žádné záseky a plyne velmi dobře. Hráče od zážitku absolutně nic nezdržuje. Ale přes tyto všechny pozitiva si i tak připravte minimálně dvě hodiny na jednu partii. A to mohou někteří z vás vnímat jako dost dlouhou dobu na hru, která je vlastně jen o házení kostkou.
Scénáře jsou ve hře dva a každý se skládá z několika misí. Každá má svoje textové závěry pro vítězství obou stran. Jejich složení do kampaně je stanoveno příručkou, ale později mohou hráči sami přeskládat mise a vytvořit si kampaň na míru z těch misí, které je baví nejvíc. U kampaně totiž právě vítězství v jednotlivých misích teprve spoluvytváří závěrečný výsledek. Ta ze stran, která vyhraje čtyři mise (v případě remízy rozhoduje vítězství v té poslední), se stává celkovým přeživším na Marsu.
A pak je tu zpracování, které je naprosto bez kompromisů. Skoro je až škoda k němu něco psát, raději bych vás odkázal na okolní fotografie. Přesto ale musím zmínit miniatury, které jsou prostě dokonalé. Celkově hra působí fantasticky, když ji vidíte rozloženou na stole.
Doom lze tak trochu přirovat k Rum & Bones. I tentokrát je hra delší, ale při tom nenabízí nic jiného než bezhlavou řež. Pokud jste přesně to od Dooma chtěli (a tak by to mělo být), dostanete to plnými hrstmi. A bude vás to bavit! Jestliže ale toužíte po nějakých propracovaných možnostech, pak vám tahle zjednodušená hra asi nesedne. Pro nás ale Doom zaplňuje přesně tu díru, která na trhu je – touha po atmosférické hře, která vás vtáhne, ale současně nabídne pocit z dobře absolvované potyčky.
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Jonathan Ying |
Ilustrace | Zoe Robinson, Ben Zweifel |
Vydavatel | Fantasy Flight Games, ADC Blackfire Entertainment, Asterion Press, Bethesda Softworks, LLC, Edge Entertainment, Galakta, Heidelberger Spieleverlag, Hobby World |
Rok vydání | 2016 |
Počet hráčů | 2 - 5 |
Herní doba | 180 |
Minimální věk | 14 and up |
Jazyková závislost | Extensive use of text - massive conversion needed to be playable (3 voters) |
Kategorie | Exploration, Fighting, Horror, Miniatures, Science Fiction, Video Game Theme |
Mechanismy | Deck, Bag, and Pool Building, Dice Rolling, Grid Movement, Hand Management, Modular Board, Team-Based Game, Variable Player Powers |
Rodina | Category: Dungeon Crawler, Components: Miniatures, Mechanism: Campaign Games, Players: One versus Many, Video Game Theme: Doom |
Alternativní názvy | DOOM, Doom: Desková hra, DOOM: El Juego de Tablero, DOOM: Gra planszowa, DOOM: Il Gioco da Tavolo, Doom: Le Jeu de Plateau, DOOM. Настольная игра |
Více o hře.
+ famózní zpracování (ty figurky!)
+ scénáře z více misí (celkový vítěz je znám až na konci)
+ dvě strany, obě zábavné
+ chaos a kostky
+ zajímavé využití balíčků karet pro volbu akcí
+ variabilita s využitím několika karet nastavení
+ zabij – umři – obnov se – opakuj
+ skvělé vzpomínky pro všechny hráče klasického Dooma
- náhoda
- příliš jednoduché na herní dobu
- pozor na vyvážení první mise!