Recenze: Dorn – Výprava za Bránu osudu

Nevím, jak jsme se tu ocitli. O městečku Argos jsem nikdy předtím neslyšel. Je jasné, že nás sem někdo dovezl, protože v rohu místnosti ještě leží okovy a přede dveřmi jsou stopy po káře. Je nás celkem pět, nikdy jsme se neviděli a nevíme, co máme společného. Musíme jít zjistit, co se stalo a jak se odsud dostaneme…

Všichni se již vrátili z průzkumu, jen Almanor stále nikde. Ostatní zjistili jen zlomky informací: z města není úniku, protože jej před týdnem uvěznil kamenný zával. Zároveň se začaly v okolí objevovat podivné stvůry a někteří obyvatelé Argosu tvrdí, že se z městečka ztrácejí lidé. Jde mi z toho všeho mráz po zádech. Co se tu zatraceně děje?

Konečně se vrátil Almanor, ale nemohu se ubránit pocitu, že se chová divně. Na krku měl zbytky krve. Říkal, že se porval s nějakým ožralou a ostatní mu to věří, ale já ne. Nezbývá mi než zůstat na pozoru. Dohodli jsme se, že se zítra vydáme k místu zátarasu. Nemám z toho celého dobrý pocit…

To ne! Když všichni spali, Almanor se z ničeho nic začal sápat na Eleanor. Naštěstí můj luk byl rychlejší než jeho zuby. Musíme jít hned, tady už nejsme v bezpečí. Teď, když jsme čtyři, nesmíme se už nechat rozdělit!

Při úniku přes město nás napadlo několik podivných nemrtvých bytostí, které Kaerdraka zranili na noze. Takže místní měli pravdu! Z úst dalšího vesničana jsem zaslechl podivné jméno Zorkal. Co je to proboha za jméno?

Nakonec jsme došli až k závalu. Po kamenech se nedá vyšplhat, ale Eleanor zjistila, že existuje ještě jedna cesta z údolí. Prý vede z chrámu, který se tyčí nad Argosem. Moje hraničářské smysly se nějak vzpírají ostrým jehlanům jeho věží, ale snad je to jen pocit…

Pane Bože! Cesta nahoru k chrámu se změnila v peklo! Ze všech směrů se na nás hrnuly příšery z našich nejtemnějších představ, sahaly po nás a nechtěly nás pustit tam ani zpět… Eleanor tam zůstala, nabodnutá na píku… Nevím, jestli se tam ještě vrátíme, ale mám strach, že zlo si nás najde i tady dole…

Je to již přes dvacet let, co v počítačovém světě nalezli FTL Games dokonalý recept na dobrodružnou hru a pojmenovali ji Dungeon Master. Ze slova dungeon se stalo synonymum pro dobrodružné hry viděné z vlastního pohledu, které lákaly spousty dobrodruhů. Obvykle se jednalo o příběhy větší skupiny postav, které se navzájem doplňovaly schopnostmi a společně museli zachránit svoji zemi nebo sebe sama.

V moderních PC hrách pro takový žánr již není prostor (nepočítaje RPG viděné z izometrického pohledu), posledními vlaštovkami byly hry typu Arx Fatalis či neuvěřitelně rozsáhlé Wizardry VIII. Ale nakonec musely dungeony vystoupit z počítačových monitorů a zhmotnit se před vámi na stole. Z těchto kořenů vyrašil i Dorn.

V této hře se dostanete pod kůži hned pěti postavám, které mají společný cíl – zničit temného nekromanta Zorkala, který drží v šachu celé městečko Argos za pomoci své černé magie. Nebude to ale jednoduché, protože nepříteli pomáhá v jeho záměru mnoho rozličných příšer.

Krabice, v níž se celé dobrodružství ukrývá, má poměrně skromné rozměry. Základní komponentou pro celé dobrodružství je mapa Dornu, která obsahuje celé okolí městečka Argos od opuštěných dolů až po místnost, v níž se nachází samotný Zorkal.

Zpracování celé hry vyniká především pěkně nakreslenými a rozvrženými kartami hrdinů. Kromě této komponenty vás určitě zaujme pytlík s průhlednými žetony ve třech barvách. Celkový dojem sráží skutečnost, že figurky reprezentuje pouze stojánek se zastrčeným papírkem místo skutečné postavičky. Na kartonovém papírku z jedné strany najdete jméno postavy a z druhé jeho miniaturní kresbu.

Dorn využívá k vytvoření napětí fakt, že jeden hráč převezme roli temného pána. Zbylí účastníci si mezi sebe rozdělí postavy tak, aby jejich celkový počet dosáhl pěti, a vezmou si odpovídající kartu hrdiny. Pevně stanovený počet postav způsobí, že kromě hry v šesti nebudou nikdy ovládat hráči stejný počet postav.

Ukazatel úrovně dobrodruha umístí na kartičku na pole s číslem jedna (první průhledný žeton). Ze společné zásoby si pak hráč vezme tolik kapek krve (červený průhledný žeton), kolik má uvedeno u této úrovně životů.

Poté, co jsou rozděleny postavy a připravena hrací plocha, může hra začít. V tazích se pravidelně střídají pán Dornu a hrdinové, přičemž hráč představující Zorkala vždy na konci tahu otočí žeton slunce. Den či noc ovlivňuje především Zorkalovy schopnosti vyvolávat příšery.

Pán Dornu ovládá svoje služebníky pomocí nekromantské magie na dálku. Tahy dobra a zla jsou oddělené, každá strana se nejdříve pohybuje, a pak ihned útočí, což jednoznačně přispívá k přehlednosti celého souboje.

Hráči mohou s hrdiny pohybovat o stanovený počet polí. Po hrací ploše je rozmístěna velká spousta pokladů, díky nimž mohou dobrodruzi získat některý z jednorázových předmětů. Důležitější než žlutá kolečka pokladů jsou však modré artefakty. Pouze pokud hrdinové dokáží nashromáždit alespoň tři tyto vzácné žetony, mohou vstoupit do sídla pána Dornu, otevřít Bránu osudu a pokusit se osvobodit městečko Argos.

Souboj na blízko probíhá poměrně prostým způsobem. Každé stvoření ve světě Dornu má danou určitou sílu útoku a životů. Hrdinové dokážou vykrýt jeden útok za v jednom tahu. Nestvůry mají jeden až dva životy a hrdinové je tedy obvykle zabijí jednou ránou. Naopak Zorkal musí se svými potvorami útočit s rozmyslem a ve skupinkách, protože útok osamocené příšery často na zranění hrdiny nestačí.

Protože jsou ve hře i postavy a nestvůry, které umí zranit soupeře na dálku (ať už kouzlem, šípem či píkou), dochází na taktickou podporu z dálky. Vzdálenost se počítá jako počet polí, které by musela postava ujít, aby na cílové místo došla.

Při zranění hrdinové odevzdávají pánovi zla svoje kapky krve a ten za ně může sesílat různé temné rituály s neblahými účinky. Jako protiváhu mají postavy svoje jednorázové kartičky požehnání. Každou zabitou nestvůru si ponechává hráč, který zasadil vítězný úder a pokud nasbírá dostatečný počet bodů, může postoupit na další úroveň a tím získat více životů a lepší schopnosti.

Mohlo by Vás zajímat

recenze

Recenze: Kouzelné čtení Podzim – tužka a padající listí

Hrdinové hru vyhrají, pokud se jim podaří sesadit pána Dornu z trůnu. K vítězství Zorkala naopak může dojít, pokud zahynou všichni hrdinové, nebo když se mu podaří naplnit celou rituální místnost příšerami na tři po sobě jdoucí kola.

Popsaná pravidla jsou v návodu velmi dobře a postupně vysvětlena, včetně názorných příkladů bojových situací. Výrobcem udávaná hrací doba odpovídá realitě. Zároveň je ovlivněna výrazně schopnostmi osoby, která hraje Zorkala.

Hru méně hráčů brzdí hledání v kartách, protože se občas stane, že se hráč ve svých postavách ztratí. Proto doporučujeme hrát Dorn pokud možno alespoň ve třech, kde se již management postav rozumně rozdělí.

Jedná se již o druhé, přepracované vydání hry. Zpracování doznalo velkého pokroku vpřed, přesto jsme našli několik zbytečných chybek. Za nepříjemný fakt považujeme zpracování A4 listu Lexikonu nestvůr pouze z tenkého papíru. Velmi to ztěžuje častou manipulaci s ním a zbytečně odvádí pozornost od hry samotné.

Barevné odlišení postav je dostatečné až na dvojici Guelin a Eleanor, kteří jsou označeni téměř totožnou barvou. Také žetony monster mohly být o trošku větší, stejně jako symboly lebek na nich označujících jejich životy.

Dorn je českou hrou, která vyšla v prvním vydání už v roce 2006 a na podzim loňského roku se dočkala prvního rozšíření s názvem Kostějův věčný návrat, kterým se budeme již brzy zabývat.

Z celé hry sálá dobrodružství, které se velmi příjemně hraje. V konkurenci zahraničních titulů Dorn určitě obstojí díky jiným principům a absenci náhody ve hře, pokud pomineme losování karet s poklady. Velký podíl strategie dělá z tohoto počinu zajímavou volbu, kterou sráží k zemi pouze několik drobných nedostatků. Město Argos si přesto zaslouží dostatečný počet zachránců, aby už nikdy netrpělo pod nadvládou zla…

Recenze: Dorn – Výprava za Bránu osudu

Klady:

+ přehledná pravidla
+ pěkné kresby
+ průhledné žetony
+ zažijete dobrodružství
+ rozumná hrací doba
+ absence náhody

Zápory:

- nevyrovnaný počet postav na hráče
- figurky jsou jen z papíru

4