Všichni si představujeme draky jako vznešená a bájná stvoření. Nechybí jim věrnost ani moudrost. Jenže to jsme ještě neslyšeli o dragoonies. Tak se jmenuje rod mazaných malých draků, kteří neváhají porušovat zavedená pořekadla o svém druhu a nezastaví se ani před krádeží. Takže když najdou jeskyni plnou zlaťáků, nezačnou hledat jejich majitele, ale co nejrychleji si je snaží nahrabat sami pro sebe.
A s těmito malými dráčky budeme soupeřit i my v deskové hře Dragoonies. Tu si pro hráče připravila dvojice Valéry Fourcade a Jean-Philippe Marc a na trh se dostala v průběhu roku 2017. To platí dokonce i pro české obchody, protože krabička obsahuje také českou lokalizaci. To všechno díky faktu, že jako vydavatel je pod krabicí podepsaná firma Piatnik.
Jedná se o hru menších rozměrů. Na víku vidíme draky u vodopádu a právě za ním se ukrývá jeskyně plná zlaťáků. Ale pouze ti nejrychlejší a nejšikovnější se dokážou v zástupu po zlatu lačných draků probojovat k pokladu a nahrabat nějaké mince. Uvnitř hráči objeví šestnáct destiček draků, které znázorňují jednotlivé parametry – barvu, počet rohů nebo dračí výbavu. Poblíž pak položí zamíchanou sadu karet, na kterých jsou draci už v plné polní, a také hromádku zlatých tolarů. Každý z účastníků si pak vybere konkrétní barvu a dostane dva malé žetony svého draka.
Hráči se střídají v roli objevitele pokladu. Vždy ohlásí, kolik draků s nimi za vodopádem je (mohou si vybrat libovolné číslo mezi dvěma a šesti) a otočí přesně tolik karet z balíčku. Portréty musí být viditelné pro všechny účastníky souboje o poklad. Všichni soupeři v tu chvíli začnou studovat jednotlivé karty a snaží se najít, co mají draci společného. Tu nejčastější vlastnost pak musí rychle označit svým žetonem.
Ale tím ještě jejich úkol nekončí, protože mohou umístit i druhý žeton. Při tom ale nesmí na žádném obrázku v kruhu ležet více než jeden drak. Proto jakmile někdo pozici obsadí, musí všichni ostatní hledat svoji možnost jinde. To ještě zdaleka není ztracený úkol, protože obvykle pozici o nejčastější výskyt sdílí hned několik vlastností.
Jakmile některý z účastníků položí i svůj druhý žeton, nebo pokud už nikdo nechce žádný další žeton pokládat, pak celé kolo končí. Hráči jsou nyní odměněni a za svůj úspěch si mohou vzít minci dračího tolaru. Jestliže se ale při kontrole odhalí, že někdo položil destičku špatně, pak musí naopak jeden tolar odevzdat. Všichni si pak vezmou draky zpět a hledačem pokladu se stává následující hráč po směru hodinových ručiček. Bitva pokračuje do chvíle, kdy některý z účastníků nasbírá sedmou minci. Tento hráč (nebo možná i hráči) se stává vítězem.
Dragoonies jsou v podstatě klasickou hrou o rychlém hledání odpovědí. Podobně jako třeba u konkurenčního ducha, i tentokrát musí hráči hledat mezi obrázky nějakou spojitost. Tentokrát mají karet více a z nich je třeba najít tu nejčastější spojitost. Možností je spousta a není tak jednoduché neudělat chybu a najít opravdu správnou odpověď.
Hráči ale sami v tahu rozhodují o obtížnosti aktuálního kola. Tím mohou sami uzpůsobit hledání svým schopnostem – ti slabší budou volit menší počet obrázků, zatímco ten, kdo si věří, bude chtít odstranit konkurenci s využitím vyššího počtu portrétů. Díky tomu mají hráči k dispozici šanci taktizovat.
V pravidlech je ale také pokročilejší varianta. To hráči do balíčku třiceti draků zamíchají ještě dva superdraky. Pokud nastane chvíle, kdy se mezi několika otočenými kartami objeví toto velké šupinaté stvoření, pak hráči hledají znaky, které se na odhalených dracích vůbec nenachází. Tím se samozřejmě všechno otočí. Možná mohlo těchto karet být o dvě víc, aby nastávaly dané situace častěji. Hráči sami volí počet, takže často dlouho nemusí být vidět, ale v rámci partie se určitě ukážou.
Hra klade důraz na rychlé poznávání obrázků a jejich porovnání. Obtížnost je nastavena ta akorát, takže mohou bojovat nejen malí školáci (už od šesti let), tak i starší hráči a rodiče. A všechno to trvá jen nějakých patnáct či dvacet minut.
Dragoonies nejsou extra originální, ale přináší zajímavé myšlenky. Nejvíc se nám líbí možnost volby obtížnosti samotnými hráči pro konkrétní kolo. Téma draků posouvá hru ještě o pořádný kus blíž dětskému publiku. Navíc je hra jednoduchá a bez nějakých problémů. Dragoonies tedy docela překvapí v kontextu postřehových her, protože přináší nové myšlenky a navíc i pobaví.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Valéry Fourcade, Jean-Philippe Mars |
| Vydavatel | Piatnik |
| Rok vydání | 2017 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 15 |
| Minimální věk | 6 and up |
| Kategorie | Children's Game |
| Rodina | Creatures: Dragons |
Více o hře.
+ hledání shody na více kartách
+ hráči sami volí obtížnost kola
+ varianta se superdraky
+ dva draci pro každého (možnost získat dvě mince z kola)
+ téma draků
- zase jen rychlostní hra
