Na chvíli se skryl za skálu. Před chvilkou zahlédl v dálce záblesk, který určitě nebyl od žádného zvířete ani od hladiny vody. Byl to lesk zbroje. Věděl, že za tím úzkým průsmykem ho něco čeká už ve chvíli, kdy jej poprvé spatřil, ale teď se jeho obavy potvrdily.
Podíval se na druhou stranu průchodu, jestli tam není místo, odkud by mohl mít lepší výhled. Bylo tam křoví, které rostlo u úpatí skály. Nebylo velké, ale on by se tam díky malému vzrůstu mohl docela dobře schovat. Nadechl se a už cítil nohy, jak jej nesou vpřed. Jen na chvilku se odvážil podívat v běhu do průsmyku, ale nic neviděl. Je možné, že se mu to zdálo? Ale než mu tahle myšlenka stačila problesknout hlavou, už byl v křoví.
Připadalo mu jako věčnost, než se listí houštiny přestalo pohybovat. Slyšel svůj dech a ještě pevněji sevřel svoji malou kuš. Původně si ji nechtěl na průzkum ani brát, ale bratr ho přesvědčil, že by se mu mohla hodit. A možná právě teď ji využije. Z houštiny bylo opravdu vidět ústí průsmyku, ale bylo prázdné. Kdokoliv tam předtím byl, schoval se podobně jako on. Ale to nevadilo. Na čekání byl zvyklý. Opatrně přesunul těžiště do pohodlnější polohy, položil si nabitou kuš na koleno a upřel svůj zrak k průchodu. Uvidíme, kdo bude trpělivější..
Napětí na bitevním poli zažíváte spolu s návaly adrenalinu téměř neustále. Každá myšlenka je ostrá, rychlá a celý váš organismus je vybuzený k podávání maximálního výkonu. Představte si, že jste členem jednoho zásahového komanda. S představami vám tentokrát pomůže nová série figurkových her s názvem Dungeon Command.
Jedná se o horkou novinku amerického vydavatelství Wizards of the Coast, které se proslavilo především svojí licencí Dungeons & Dragons, zkráceně známé jako D&D. Draci a různé příšery obývají tento svět stejně samozřejmě, jako spousta zvířat ten náš. Dříve nás do něj přenesla nejen stejnojmenná hra na hrdiny, ale také například film Dungeons & Dragons.
A dnes tu před námi leží další médium, které nás transportuje do tohoto světa plného dobrodružství. Historie novodobých deskových her ze světa D&D se začala psát už v roce 2010, kdy vyšla napínavá hra Castle Ravenloft, které se podíváme snad také brzy na zoubek. V tradici pak pokračovali Wrath of Ashardalon a Legend of Drizzt. A teď je tu zcela nový koncept od čtveřice autorů Chrise Dupuis, Petera Lee, Kevina Tatroe a Rodneyho Thompsona. Za ilustracemi pak stojí početný tým grafiků, například Jason Engle.
Krabička vás uvítá zajímavou tematickou ilustrací. Série Dungeon Command je tvořená sadou, která v ideálním případě znamená poměr jeden hráč = jedna krabice. A protože naše recenze si bere na paškál rovnou dvě – Sting of Lolth a Heart of Cormyr, bude soupis balení pro obě hry společný.
Samozřejmě krabice koupíte pro každou hru zvlášť, čemuž odpovídá pak také zdvojnásobení ceny. Zjednodušenou verzi hry lze hrát i s jednou krabicí, ale věřte nám, že to není ono. Pro plný zážitek doporučujeme, aby každý ze soupeřů měl svoji vlastní armádu. Kouzlo je právě v tom, že soupeři mohou proti sobě bojovat za stejnou rodinu nebo odlišnou, záleží jen na tom, co si pořídí a které postavičky se jim líbí.
Takže obě dnes recenzované hry jsou ukryté v podobných krabicích jen s odlišnými ilustracemi – jedny jsou zaměřené na pavoučí královnu Lolth, zatímco druhé na srdce draka Cormyra. Tyto dvě figurky jsou také hlavním lákadlem, které krabice na své zadní straně nabízí.
Všechny čtenáře nyní je třeba upozornit, že v redakci máme s hrami s miniaturami velice malé zkušenosti. Nečekejte tedy žádné porovnání s Heroscape nebo dalšími hity v oboru. Tohle bude článek autorů, pro něž je tento svět hodně nový, ale jsou si vědomi základních principů, kolem kterých se figurkové hry točí.
K celému obsahu se ale musíte dostat přes zajímavý a netradiční zavírací systém. Krabice nemá žádné samostatné víko, místo toho má odklápěcí horní stranu, která je zajištěná ve spodní části. Otevírá se pěkně a především vám po svém odklopení nabídne pohled, který je opravdu potěšující. Každá z krabic má na celém dně rozložený plastový insert a v něm je vždy dvanáct děr pro figurky – jedenáct menších se točí kolem dokola jedné velké postavičky. Ta představuje vaši hlavní zbraň v boji proti soupeři. Ten ale nastoupí o nic méně vyzbrojený než vy.
Po stranách krabice najdete také otvory určené pro karty příkazů a ostatní žetony. Právě tyto tuhé a silné žetony (jejich tloušťku opravdu chválíme) vycvakáte z připravených archů spolu s šesticí velkých desek, na kterých se bude celý souboj odehrávat. Tyto desky mají výstupky a můžete je propojit jako dílky puzzle. Ty menší jsou startovní části pro každou stranu, ty větší pak hlavním bojovým prostorem. Desky jsou oboustranné, na jedné straně najdete prostředí jeskyně a na druhé bojiště v otevřeném zeleném prostoru se skalami.
Žetony na sobě mají vytištěná čísla, ale také třeba symboly truhlic, které ukrývají na předem určených místech poklady. Kromě těch klasických kulatých a čtvercových najdete v krabici také kosočtverce, které použijete pro označování hodnot na kartě vojevůdce. Ty jsou v každém balení dvě a můžete si mezi nimi vybrat. Díky tomu je také umožněno rozebrat si vojsko napůl a utkat se ve zmenšené bitvě pouze s jednou krabicí Dungeon Command.
Každá postava vojevůdce má na své kartě portrét, jednu schopnost a několik čísel. Dvě důležitá pro začátek – kolik karet příkazů dostane do začátku a kolik těchto karet může maximálně držet v ruce. Mnohem důležitější pro celý průběh jsou dvě stupnice vpravo – morálka a schopnost vůdcovství. Morálka určuje stav vaší armády, a když klesne na nulu, tak jste prohráli. Oproti tomu vůdcovství pak dává jasně najevo vaše zkušenosti, a kolika příšerám dokážete současně v boji velet. To je jediné číslo, které s každým kolem automaticky narůstá o hodnotu jedna.
Ještě se teď podíváme na karty, které podle zadní strany rozdělíte na dvě části – karty příšer a karty příkazů. Každé stvoření, se kterým se ve hře setkáte, má svoji úroveň určující její sílu v porovnání s ostatními, jméno, typ a obrázek. Kromě toho na jeho kartě najdete také speciální schopnost, počet životů a útok (na blízko nebo na dálku).
Karty příkazů mají také úroveň, která určuje minimální požadavek pro jednotku, na kterou je zahrána. Kromě toho však musí odpovídat typem dané jednotce, takže třeba silovou kartu (STR) můžete zahrát pouze na takovou jednotku, která má tuto klíčovou zkratku uvedenou v řádku pod svým jménem.
Tím jsme si objasnili všechny základní součástky, které budete k hraní Dungeon Commandu potřebovat. Je pochopitelné, že v každé krabici jsou nejen jiné figurky, ale také zcela odlišné karty. A v jejich výběru vás nikdo neomezuje, takže můžete použít karty příkazů z jiné krabice, než ze které použijete figurky. V této části hry objevíte nádech deckbuildingu, který má velmi důležitý vliv na celkový průběh a výsledek souboje.
Hry s miniaturami mají většinou propracovaná a delší pravidla a Dungeon Command není žádnou výjimkou. Proto nebudeme zabíhat ve vysvětlování pravidel do nějakých detailů, spíš se jen sklouzneme po povrchu, abychom se mohli věnovat hodnocení a tam se dotkli ještě několika konkrétních vlastností celé sady Dungeon Command.
Hráči si tedy připraví bojové pole, jehož vzhled záleží pouze na nich. Mohou využít pouze desky z jedné hry nebo spojit rovnou víc ploch a vytvořit větší prostor. Ten se obvykle ale hodí především pro partii ve více než dvou hráčích, kterou se v této recenzi nebudeme vůbec zabývat.
Každý z hráčů má před sebou svoje startovní místo a mezi jeho vojskem a soupeřovým leží desítky metrů terénu, ať už podzemního nebo porostlého zelení. Kytky se brzy ohnou pod těžkou zbrojí mohutných bojovníků. Ale na to je nejdříve musíte vyslat do boje. Na rozdíl od podobných her s miniaturami nezačínají hráči s celou armádou na ploše. A především mohou v průběhu boje posilovat svoje síly.
Všechno tohle umožňuje skvělý nový koncept vůdcovství. Každý z vojevůdců totiž má na svojí kartě označené číslo, které udává maximální součet úrovní jednotek, jimž je schopen v daném kole poroučet. Tento limit se zvyšuje s každým kolem o jedna, jak velitel nabírá nové a nové zkušenosti. Díky tomu můžete nejen nahrazovat ztracené jednotky, po kterých vám zůstane prostor pro vaše velitelské dovednosti, ale čas od času poslat novou krev i do vyrovnané bitvy. Tenhle pocit z neustále přicházejících posil a možnosti hráče se přeskupit a ještě zabojovat o vítězství je opravdu unikátní.
Partie pak může skončit především jedním způsobem – ztrátou morálky celého vojska. Každý generál má na začátku souboje danou pevnou hodnotu morálky, která jeho vojsko udržuje pohromadě. Za každou smrt jednotky tato morálka utrpí a hráč si ji musí snížit o úroveň ztracené jednotky. Její místo na bojišti sice může nahradit, ale nadcházející zmatek v řadách odvrátit nelze.
Na začátku partie si každý z hráčů vezme vlastnostmi jeho velitele daný počet karet příkazů a příšer. Každý z hráčů pak může poslat na bojiště tolik jednotek z ruky, kolik mu dovolí jeho úroveň. Karty si dobere znovu do maxima a partie může začít.
Hráči se střídají a každý z nich absolvuje celé kolo, než přijde řada na dalšího. Na jeho začátku znovu postaví všechny svoje jednotky (= jsou znovu připravené provádět akce), které se případně bránily v průběhu akcí soupeře, a dobere si jednu novou kartu příkazu. Pak postupně aktivuje jednu jednotku za druhou a může s nimi provádět různé akce, ke kterým se dostaneme.
Po aktivování všech jednotek navýší generál svoji vůdcovskou hodnotu o jedna a může případně poslat na bojiště novou příšeru z karet, které má v ruce k dispozici. Na konci kola dobere náhradu v podobě nových karet z balíčku za případné vyslané jednotky, postaví jednotky, aby mohly reagovat na případnou hrozbu znepřátelené strany, a předá slovo soupeři.
Tady vidíte, že samotný průběh tahu není nijak složitý. Všechno se začne komplikovat, když se dostanete k akcím jednotek. Figurky ve hře jsou v každém kole schopné provést hned několik věcí – pohyb, příkaz, využití síly jednotky, případně provedení jiné akce. Hráč může provést jen některé z nich nebo všechny. Platí však jednoduché pravidlo, že některé akce vyžadují pokleknutí s postavou (otočení o devadesát stupňů označované jako tapnutí – pojem z Magic the Gathering). Taková jednotka může dělat už pouze jednoduché činnosti, ale může se stále pohybovat, pokud tak už neučinila dřív.
Pohyb obsahuje spoustu specifických pravidel, jako je zastavení v případě, že se dostanete do sousedství soupeřící jednotky, létání, podkopávání, tlačení a další. Všechny fungují poměrně logicky a s jejich pochopením nemáte problém, jakmile si jednou Dungeon Command zahrajete. V základu ale má každá jednotka rychlost, která odpovídá počtu polí na herním plánu, které dokáže překonat za kolo.
Pro celý zážitek jsou však důležité některé koncepty, které je třeba zmínit. Tak především hraní karet příkazů z ruky hráče. Těmito kartami je možné nějak ovlivnit schopnosti jednotky. K zahrání karty ale musí cílová jednotka odpovídat vlastností (například inteligence pro pavučinu) a především svojí úrovní. Tu lze navyšovat, pokud máte v sousedství další svoje jednotky, které by tuto dovednost teoreticky mohly použít, v případě, že by byly na tahu.
V útoku samotném se počítá s automatickým zásahem. Na zraněnou jednotku umístíte žeton hodnoty jejího zranění. Pokud jí životy dojdou, odstraníte její miniaturu z herního plánu a snížíte si morálku vojska o její úroveň. Na konci kola můžete místo ní povolat novou, třeba i silnější, postavu.
Důležité jsou také střelecké útoky. K jejich vykonání potřebujete mít na cíl výhled. Pokud vidíte jen část nepřítele, můžete se o střelu pokusit, ale protivník může střele uhnout. Musí k tomu však pokleknout svoji postavu. Opakované střelbě tak už uskočit nedokáže.
Teď se ale dostáváme konečně k situaci, která dělá z šachových bojů méně předvídatelné a dodává jim energii a napětí. Hráči totiž na každou akci v Dungeon Command mohou zareagovat zahráním karty příkazu. Ty se vrší do takzvaného Balíčku, na který se vrší karty. Na každou událost a její vyhodnocení mají hráči stále šanci reagovat. Právě tato část je velice důležitá a může zcela zvrátit výsledek zdánlivě jednoznačného útoku.
Poslední odstaveček popisu pravidel věnujeme takzvanému Coweringu, který by se dal česky přeložit asi jako Přikrčení. To znamená, že vaše jednotka dostala z hrozícího útoku a ze smrti takový strach, že se ustrašeně schoulila před nepřítelem a ten ji pro tento tah ušetří. Jakou za to ale zaplatíte cenu? Místo životů jednotky vás toto rozhodnutí bude stát morálku.
Dungeon Command nabízí ohromné zážitky, o tom není vůbec žádných pochyb. Přináší do partie některé skvělé nápady, které ze soubojů dělají vyrovnané partie až do poslední chvíle. Na rozdíl od podobných her, ve kterých hráč má omezené zdroje a ve chvíli, kdy začne prohrávat, už je v podstatě jisté o vítězi.
To Dungeon Command nabízí možnost přeskupit se a zaútočit znovu s jinou strategií. Hráči musí neustále přemýšlet a především využívat správně svoje karty příkazů. Právě jejich síla je cestou k vítězství, protože nabízí schopnost změnit výsledek bojů a umožnit vašim figurkám dělat ty skvělé supermanovské věci.
Ve hře neexistuje žádná náhoda kromě toho, jaké karty si vytáhnete ze svých dvou balíčků na ruku. Nabídka jednotek a příkazů může být kritická. A tady se dostáváme snad k jedinému zásadnímu záporu této hry.
Ačkoliv se na první pohled zdá, že v krabici dostanete všechno, co budete navždycky potřebovat, opak je pravdou. Dungeon Command je totiž hrou, která nenápadně využívá principy deckbuildingu a to nejen karetního, ale také figurkového. V pravidlech jsou určené limity na počet miniatur i karet v balíčku, ale ty zdaleka nedosahují šancí jedné krabice. Pokud tedy chcete být opravdu bojeschopní, potřebovali byste krabice svojí rasy rovnou dvě. Pak si můžete dát do balíčku více kopií svého oblíbeného příkazu nebo využívat vaši preferovanou jednotku. Při ne zrovna nízké ceně za jednu krabičku je to nepříjemné.
Ovšem to neznamená, že nemůžete zažít skvělé bitvy, když budete využívat pouze obsah jedné krabice. Jen si nebudete moci schopnosti své armády přizpůsobit více svým představám. Ale věřte nám, že v prvních deseti partiích ani nepocítíte tu potřebu, protože si budete užívat atmosféry bojiště a různých strategických možností.
Figurky jsou svým provedením jednoduše úžasné. Vzhled nabarvených postaviček se s nevýraznou šedí nedá prostě nijak srovnávat. Už samotná na stole rozložená hra ve vás vzbudí touhu si zahrát. Grafika karet je jednoduchá, ale plní svůj účel a ilustrace určitě nikoho neurazí.
Dungeon Command se povedl. Jedná se o vynikající hru obsahující boj miniatur. Ty lze navíc využít i v dalších hrách od Wizards of the Coast ze světa Dungeons & Dragons, takže získáte v krabici víc, než byste čekali. Navíc na vás čekají dvě prostředí, nádherné figurky a skvěle vymyšlený herní systém. Klesající morálka určí poraženého, zatímco síla osobnosti a vůdcovství vám umožní posilovat a doplňovat armádu v poli. Pokud tedy ve vaší sbírce chybí nějaká figurková hra, pak právě Dungeon Command by měl být tou správnou volbou.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Chris Dupuis, Peter Lee, Kevin Tatroe, Rodney Thompson |
| Ilustrace | Kerem Beyit, Daarken, Jason Engle, Dan Scott, Ben Wootten |
| Vydavatel | Wizards of the Coast |
| Rok vydání | 2012 |
| Počet hráčů | 2 - 2 |
| Herní doba | 90 |
| Minimální věk | 12 and up |
| Jazyková závislost | Extensive use of text - massive conversion needed to be playable (10 voters) |
| Kategorie | Card Game, Fantasy, Miniatures, Wargame |
| Mechanismy | Action Points, Area Movement, Campaign / Battle Card Driven, Hand Management, Zone of Control |
| Rodina | Digital Implementations: VASSAL, Game: Dungeon Command, Players: Two-Player Only Games, Setting: Dungeons & Dragons |
Více o hře.
+ boje bez náhody
+ taktické hraní karet
+ vítěze určí ztráta morálky
+ oboustranné mapy
+ generálové mají schopnost vůdcovství, která určuje počet jednotek na bojišti
+ úžasné miniatury
+ možnost dalších rozšíření
+ poměrně jednoduchá pravidla
- finanční náročnost
- pro někoho náhoda hraní karet příkazů
