Recenze: Experiment – pokusy na hráčích

Vždycky jste si mysleli, že je to jenom pomluva. Ale konečně našli důkaz. Tajné pokusy na hráčích opravdu existují. Mají odhalit naše slabiny. Otestovat, které hry nás budou bavit a představit nám je v podobě, které nedokážeme říct ne. Už na to existují i vzorečky. Upoutání hráčovy pozornosti je dnes celá věda a každý autor se snaží namíchat svůj pravý a nefalšovaný koktejl zábavné hry.

A proto jsme zpozorněli, když se nám na veletrhu Spiel 2013 v Essenu dostala do ruky karetní hra Experiment. Pochází z hlav Tima De Ryckeho a Sandera Vernynse a z tiskárny belgické společnosti Sand Timer. Ilustrace ke hře vypracoval v roce 2006, kdy byla poprvé vydána, Kenneth Van Bogget. My ji získali od firmy na veletrhu Spiel 2013 v Essenu.

V nenápadné bílé krabici s vousatým profesorem (že by jeden z autorů při přípravě magického lektvaru?), který má před sebou lahvičky s různobarevnými tekutinami a za sebou tabuli počmáranou tajemnými vzorečky. Formule, které platí na myši, ale nemusí platit na hráče, proto je dobře, že jsme měli možnost ji řádně otestovat.

Jako přísady se uvnitř nachází celkem přesně 200 karet a to různých tvarů i obsahů. Základ tvoří samozřejmě karty laboratoře, na kterých lze najít lahvičku s primárními barvami chemikálii, ale také tajné lahvičky se sekundárními barvami. Rozeznáte je od sebe bez problémů i podle zadní strany.

Další skupinku tvoří 75 karet sloučenin (zde nazvaných jako úkoly), které ukazují různé lahvičky a také bodovou hodnotu v pravém horním rohu. Pro hráče důležitější jsou karty vlivu, které mají hodnoty od jedné do sedmi. Nechybí ani karty s nápovědou a jedna pro označení začínajícího hráče.

Každý z hráčů na začátku partie dostane sadu tří karet vlivu o hodnotách 1, 4 a 7 a také jednu náhodně vylosovanou kartu s úkolem. Ze zbytku sloučenin vytvoří hráči dobírací balíček a odhalí první tři karty jako nabídku. Laboratorní karty zamíchají ve dvou oddělených balíčcích a vyloží z nich po několika kartách (v případě tajných karet laboratoří obrázkem dolů) do středu stolu, v závislosti na počtu hráčů.

Celá partie trvá celkem dvanáct kol. V každém z nich budou hráči společně procházet třemi fázemi, které začíná určení vlivu hráčů. Kombinování karet vlivu z balíčku s těmi hranými obrázkem dolů z ruky určí, kdo se může podívat na dvojici tajných karet laboratoře uprostřed.

Současně tyto hodnoty určí také pořadí pro další fázi, protože hráč s druhým nejvyšším vlivem pokračuje ve hře a může si vybrat libovolnou kartu laboratoře ze středu stolu. Položí si ji před sebe. Pokud na něj zbude karta s rozbitou lahvičkou, musí zahodit jinou laboratorní kartu, kterou už vlastní nebo takovou, kterou teprve dostane! V případě exploze musí zahodit jednu kartu všichni hráči. Poté tak učiní i další hráči a hráč, který je úplně na konci se stává novým začínajícím hráčem. To se mu bude hodit v následující fázi, kterou je plnění úkolů.

Hráči tak před sebou musí mít dostatek karet v takové kombinaci, aby dokázali splnit svůj tajný úkol. Ve hře jsou jak základní, tak také složitější barvy, které lze získat buď jako jednu kartu nebo si je mohou hráči nakombinovat ze základních složek. Všechny použité lahvičky odloží a umístí svoji splněnou kartu před sebe. Do středu stolu se doplní karty a partie pokračuje dalším kolem.

Souboj končí ve chvíli, kdy odehrají hráči poslední dvanácté kolo. Nemusí ale počítat, protože v tu chvíli dojde zásoba tajných karet laboratoře. Hráči sečtou vítězné body za splněné sloučeniny a vítězem se stává ten, kdo nasbíral nejvyšší sumu. Jen on dostane šanci pracovat na nové formuli hráčské závislosti na deskových hrách.

Experiment je jednoduchá karetní hra o plnění a sestavování kombinací. Autoři vlastně sáhli přesně po tom tématu, které by vás jako první napadlo ve spojení s kombinováním barev a sloučenin. Vzpomeňme tak třeba na Pastiche (recenze), které také mixuje barvy, ale mnohem rafinovanějším způsobem. Skládání sloučenin do lepších a hodnotnějších pak nabízí třeba ruský Potion Making Practice (recenze).

Je tedy zřejmé, že v případě Experimentu se nejedná o nic převratně nového. Tedy alespoň na povrchu. Kromě základních mechanismů, které všichni známe, nabízí hra hned dva důležité prvky, které ji posouvají do lepšího než průměrného světla. První z nich jsou tajné karty laboratoře. Tady hráči mohou riskovat a vzít si některou z nich. Může se tam ale nacházet také nebezpečí v podobě rozbité lahvičky nebo výbuchu, který jim může dost ublížit.

Mohlo by Vás zajímat

0

dětskákaretnírecenze

Recenze: Pipolo – zvířecí módní přehlídka

Díky tomu má zásadní roli ve hře hlasování o vlivu. To je řešené velice důmyslným způsobem podobným, jako by hráči házeli kostkou a k ní přičítali výsledek jedné karty. Tady místo toho musí kombinovat jednu kartu z ruky s náhodně otočenými. Je na nich, jestli si vyberou riziko zakryté karty nebo půjdou do jistoty karty rozdané. V každém případě jim ta přebytečná karta zůstane do příštího kola. I tak lze dobře plánovat.

Bohužel tahle fáze je pěkná, ale tematicky do hry nesedí. Nedokážeme si představit, jak tento mechanismus má představovat reálné vědce soupeřící o ingredience v laboratoři. Ale to je jen takové povzdechnutí, které má vliv spíš na atmosféru než na samotný průběh hry. Hra v podstatě žádnou atmosféru nemá a jste si moc dobře vědomi, že opravdu jen sbíráte karty.

Hra v tomto pojetí zůstává náhodná právě tím vlivem, který může rozhodnout o pořadí, aniž by na to mohl mít hráč nějaký vliv. Proto pravidla obsahují ještě strategickou variantu, ve které hráči mají jen svoji vlastní sadu karet vlivu a ty musí rozdělovat mezi kola. Každou mohou použít pouze jedenkrát a celou hromádku si vezmou zpět teprve v polovině hry, když odehrají všech šest hodnot. Tahle varianta se nám líbí víc, protože neobsahuje tolik náhody a smůla nemůže ovlivnit vaše šance.

Partie je rychlá přesně jak byste u takovéto hry čekali. Kvůli rozhodování s vlivem autoři sice nedoporučují hrát ve dvou, ale nakonec hra i tak docela solidně funguje. Zážitek se ale přesto zlepšuje, čím víc hráčů se partie účastní. Mezi tahy není tolik čekání, aby vás to odradilo, a přitom je souboj o karty laboratoře mnohem napínavější.

Grafické zpracování je jednoduché a nijak nezaujme. Dobrou zprávou ale je, že autoři vydali řadu drobných rozšíření, která dále vylepšují jejich hru. Ukrývají se v malých karetních krabičkách a my se na ně společně podíváme zase někdy jindy.

Experiment nabízí hráčům sbírání sad karet. Kromě klasických mechanismů tu najdeme i několik drobných novinek, které stačí, aby hra měla šanci vás pobavit. Ovšem stále zůstává tak podobná jiným hrám se sadami, že záleží pouze na tom, jestli už nějakou podobnou máte. Pokud ne, pak je dobrou zprávou, že Experiment je zábavnou hrou, která svou rychlostí a hladkým průběhem potěší a zabaví.

Recenze: Experiment – pokusy na hráčích

Experiment nabízí možnost vzít karty s chemickými látkami a míchat z nich lepší a lepší sloučeniny, za které dostanete body. To nezní nijak objevně a vlastně ani v základu nenabízí nic, co by tu ještě nebylo. Musíme ale brát ohled na rok vydání této hry, který se táhne zpět až do roku 2006, kdy ještě nebyla nabídka podobných her tak široká. Vzhledem k tomu nemůžeme ubírat hře body za neoriginalitu. Naopak ale nabízí ještě několik mechanismů, které vám budou připadat zajímavé i dnes. Především se jedná o dvojsečnou volbu vlivu, kde se hráči mohou spoléhat na jistotu nebo na štěstí. Celkově ale vliv náhody není tak velký, protože hráči mohou leccos sami ovlivnit. Díky tomu Experiment nabízí pěknou zábavu pro začátečníky, kterým nebude vadit ani jednoduchá grafika nebo nedostatek atmosféry.

Klady:

+ zajímavá volba vlivu
+ rychlá partie
+ jednoduchá hra pobaví začátečníky
+ není zde tak velký vliv náhody

Zápory:

- v podstatě se nejedná o nic nového
- chybí atmosféra
- příliš jednoduchá grafika

3