Pink. Pink. Třicet-Čtyřicet. Mečbol Bartel. Pink. Hra, set, zápas, Bartel. Děkujeme všem, že jste se dívali na tento zápas. Byl napínavý až do posledního míčku, přesně jako má být. Z centrálního kurtu v Londýně vám přejeme pěkný den a Příště zase u nějakého velkého tenisového turnaje nashledanou.
Tenis je jedním z nejpopulárnějších sportů. Mezi disciplínami jednotlivců jej pak můžeme označit možná za úplně nejsledovanější. Pinkání míčku přes síť sem a tam si získalo hromadu fanoušků a také spoustu různých odnoží, jako je squash, rikochet nebo ping pong.
A takto populární sporty přitahují také zájem o zpracování pro ty, komu ve skutečnosti tolik nejdou. Ale někdy si je zahrají i samotní sportovci jen tak pro zábavu. Filmy, knihy, počítačové hry, všechno o tenisu už tu bylo. Ale karetní hra? To je novinka. Jmenuje se Famous Forehand a patří do řady karetních her začínajících na slůvko Famous.
Autorem všech je designér Rob Bartel a nejinak tomu je i v případě této hry. Zmíněný autor je podepsaný pod vším od herního systému, přes grafiku až po pravidla. Pokud se o tuto hru začnete více zajímat, zjistíte, že se holedbá jedním prohlášením – prý je to ta nejmenší tenisová hra na světě. A ono je to opravdu tak. Nabízelo by se samo odpovědět na to nejkratší recenzí na světě, ale to by nebylo vůči této zajímavé hře spravedlivé.
Krabička ukrývající Famous Forehand totiž má rozměr klasické karty a na výšku měří zhruba půl centimetru. Do malého hnědého pouzdra se kromě listu s pravidly stačilo před zabalením schovat také devět karet. A věřte nám nebo ne, ale právě tato devítka vám bude stačit k odehrání celé partie!
Malé pouzdro nemá žádné uzavírací víko. Na jedné straně (té nejkratší straně čtverce) je téměř uzavřené a na druhé na vás čeká otvor, kterým karty z balíčku vyjmete. Vzhledem k tomu, jak je balení tenké, by to mohlo být obtížné. Naštěstí na to autor myslel, takže z druhé strany je otvor, kterým karty mírně povytlačíte, a pak už se vám vytahují velice pěkně. Spolu s nimi je uvnitř ukrytý už pouze návod.
Když si těch devět karet prohlédnete, tak zjistíte, že jedna je výrazně odlišná. V první řadě je oboustranná. Na jedné straně má napsané SERVE LEFT a na druhé SERVE RIGHT. Tato karta určuje hráče, který je na podání a současně také směr, kterým podává.
Všech ostatních osm karet je pouze jednostranných. Na každé z nich můžete vidět půlku tenisového kurtu s pěti pozicemi pro míč. Pouze dvě z nich jsou obsazené – ty, kam může váš tenista doběhnout v tomto kole včas. Od toho místa se pak táhne žlutá čára s jednou nebo dvěma šipkami naznačujícími sílu úderu.
A protože to je všechno, co v mrňavé krabičce najdete, můžeme se rovnou pustit do hry. K ní budete kromě karet potřebovat ještě nějaký žeton představující míček. Ten není součástí balení, ale stačí mince nebo kostička, záleží pouze na vás, co použijete.
Nyní ve správném sportovním duchu klidně s pomocí právě té mince určíte začínajícího hráče. Ten dostane kartu podání a položí si ji před sebe libovolnou stranou – serve right nebo left. Ke hře potřebujete ještě papír a tužku, abyste si zaznamenávali bodové úspěchy obou hráčů ve hrách, gamech i setech.
Jakmile je jasný začínající hráč, pořádně zamíchejte zbývajících osm karet a rozdejte je spravedlivě po čtyřech každému ze soupeřů. S případnými dvěma baleními byste dokonce mohli hrát čtyřhru a zamíchat celkem šestnáct karet. Výměny by pak byly delší a napínavější, jen herní plocha by stále zůstala pouze uvnitř kurtu a nepřidaly by se postranní čáry jako v opravdové čtyřhře.
Hráči mají karty v ruce, a tak může začít první hra. Jak jinak samozřejmě než podáním. Podávající (= začínající) hráč si může rozhodnout, jestli chce podávat vpravo nebo vlevo. Ovšem to může učinit pouze u prvního míčku každé hry. Pak už se karta vždycky střídá – pravá-levá-pravá.
První, kdo tedy zahraje kartu z ruky je hráč, který odvrací podání. Míček letí na druhou stranu kurtu právě podle žluté šipky mířící od podávajícího hráče. Dvojitá šipka na čáře znamená podání do zadní strany hřiště, zatímco jediná šipka znamená sekaný kraťásek, za kterým se musí váš tenista vydat.
Protivník vždy musí reagovat kartou, která na místě, na něž míří šipka od soupeře, žlutý míček. Každá karta obsahuje dvě taková místa.
Tímto způsobem si hráči vyměňují míčky, dokud jeden z nich nemá žádnou kartu v ruce, kterou by odvrátil úder soupeře. Hráči tedy především v začátku výměny určují její směr na základě karet.
S postupem partie, jak si začnete pamatovat, jaké karty jsou ve hře k dispozici, budete vědět, co má soupeř na ruce – všechny karty, které nemáte vy. Zatímco do té chvíle byla hra částečně o náhodě, nyní se z ní stává taktická bitva dvou tenistů.
Každý dohraný míček samozřejmě znamená bod, jako v klasickém tenisu. Dál už se v pravidlech nic nemění a počítání zůstává klasické 15-30-40, případně shoda-výhoda.
Délka partie závisí na hráčích, kteří si určí délku setů a případně počet setů. Počítejte, že zkušeným hráčům jeden set zabere zhruba půl hodiny, tedy ten samý čas, jako opravdový tenisový set.
Famous Forehand nás velice příjemně překvapil. Přiznáme se, že jsme ke hře přistupovali s určitou skepsí. Devět karet na hru a ještě k tomu simulaci sportu nám připadalo prostě naprosto nereálné a nemožné. Ovšem ve skutečnosti se Robu Bartelovi podařilo vytvořit zajímavou a dynamickou hru, která vás bude bavit.
Ze všeho nejlepší je Famous Forehand na cesty, protože je opravdu malinký a vejde se do každé kapsy. Přitom nezabírá skoro žádný prostor, jen potřebujete mít poznámkový bloček a tužku.
Každý míček je ovlivněný rozdáním karet na začátku, ale většina situací je na začátku hratelná. A když ne, tak se prostě soupeři podařilo eso. Super! Výměny nikdy netrvají nekonečně dlouho a mohou obsahovat maximálně osm returnů. V závěrečné fázi má výhodu podávající hráč, který má vždy o kartu víc v ruce a navíc se stává vítězem, pokud se odehraje všech osm karet – on je posledním, kdy nějaký úder zahraje a soupeř už nemá nic, čím by jej odvrátil.
Karty se poměrně rychle začnou opotřebovávat, ale to není až tak úplně na škodu, ačkoliv asi nebude špatné je kvůli zvýšené zátěži obalit. Navíc se na nich vyjímá poměrně ošklivý červený puntík s nápisem „Your brand here“, tedy vaše značka tady. Famous Forehand se tím trochu shazuje jako hra, protože působí v této fázi jen jako reklamní produkt. Naštěstí si na to rychle zvyknete a budete si užívat jednoduchost herního systému.
Famous Forehand vás překvapí. Nejdříve jen tím, že z devíti karet jde vůbec sestavit plnohodnotnou hru. No a pak vás překvapí znovu tím, že ten tenis je opravdu hratelný a zábavný. Sice v něm nemáte příliš strategických možností, ale pocit z opravdového sportu gentlemanů přináší.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Rob Bartel |
| Ilustrace | Rob Bartel |
| Vydavatel | Famous Games Co |
| Rok vydání | 2012 |
| Počet hráčů | 2 - 2 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 13 and up |
| Kategorie | Card Game, Sports |
| Mechanismy | Hand Management, Point to Point Movement, Simulation |
| Rodina | Organizations: The Game Artisans of Canada, Players: Two-Player Only Games, Promotional: BGG Store Promos, Promotional: Board Games, Series: The World's Smallest Sports Games (Famous Games Company), Sports: Tennis |
Více o hře.
+ opravdu minimální rozměry
+ jednoduchý princip
+ opravdu simuluje tenis
+ rychlé výměny
+ strany podání se střídají
+ jen devět karet!
+ podávající hráč má výhodu
+ nastavitelný herní čas
- reklamní plochy na kartách
- poměrně dlouhá herní doba
