Nikdo mi nerozumí. Můžu se smát, mračit nebo plakat, stejně se vždycky dočkám té špatné reakce. Je to moje chyba? Nebo ostatní prostě jen neví, jak na tu záplavu emocí mají reagovat?
Bez ohledu na to, která z odpovědí je správně, vždy pomůže desková hra Feelinks. Jedná se o jedinečnou naučnou hru pro všechny hravé, kterou si připravili autoři Vincent Bidault a Jean-Louis Roubira. Jejich dílo vyšlo už v roce 2015 ve vlastní produkci. A protože hra oslavila velký úspěch, tak se o nějakou dobu později dočkala reedice v produkci firmy Act in Games. O její grafickou stránku se postarala dvojice Hollie Mengert a Mike McCain. Emoce sice neznají jazykových bariér, ale stejně bychom měli být rádi, že všechny komponenty nyní mají na sobě český jazyk. Poděkovat za to můžeme společnosti Pygmalino, která si hru vybrala do své stáje.
Jedná se o hru, v jejímž středu jsou opravdu emoce. A to vidíme i na víku malé čtvercové krabice, které vévodí hned několik zajímavě ilustrovaných postav, které se radují, ale jsou i překvapené nebo pyšné. Uvnitř najdou hráči osmiúhelníkový herní plán s pozicemi označenými symboly na každé hraně, ale především bodovací stupnicí ve spirále uprostřed.
Hráči tento plán položí na stůl a na každou ze šesti pozic přiloží kartu ze dvou hromádek emocí. Ty nejdříve rozdělí podle zadní strany na křížky a kolečka, každý balíček zvlášť zamíchají a vezmou z něj tři karty. Právě těchto šest emocí poté přiloží k hranám plánu. Pak ještě je třeba vybrat balíček karet situací.
Každý z účastníků si zvolí svoji barvu a dostane podle ní sadu šesti odpovědních karet. Jediný žeton postaví hráči společně na začátek stupnice porozumění. Stranou připraví také bodovací kartu odpovídající počtu účastníků.
Na začátku každého kola na sebe vezme jeden z hráčů roli mistra emocí. Nejdříve vymění jednu ze šesti emocí za náhodnou novou. Musí se při tom řídit typem, takže může vyměnit negativní emoci za jinou negativní (křížek na zadní straně) nebo pozitivní za jinou pozitivní.
Poté si dobere horní kartu z balíčku situačních karet, vybere jednu ze tří variant (situací) a přečte zadání ostatním. Všichni účastníci (včetně toho, kdo čte zadání) si nyní vyberou jednu ze svých odpovědních karet. Jejich symboly jsou propojeny s kartami emocí kolem herního plánu a je tedy vždy na výběr ze tří emocí kladných a tří negativních. Hráči zvolí popravdě emoci, kterou by pocítili, pokud by tato situace nastala.
Ihned poté si hráči otestují emoční souznění se spoluhráči a to tak, že se rozdělí na dvojice. Tito hráči se pokusí navzájem odhadnout a přečíst svoje pocity. Hráči by se tedy měli alespoň trochu znát. Jednoduše si navzájem řeknou, co si myslí, že jejich spoluhráč zvolil. Právě shoda nakonec určí bodování celého týmu. Za každou správnou odpověď se posune žeton shody o krok vpřed po spirále souznění.
Poté, co hráči vyzkouší osm situací a odhalí tedy stejný počet situačních karet, je na čase zkontrolovat spirálu souznění. V tabulce, kde je zohledněn počet hráčů a proti němu bodové rozsahy, se dozví oznámkování svého výkonu ve hvězdičkách.
Feelinks je hrou a naučným prvkem v jednom. A ještě k tomu všemu se naučí nejen pojmenovat a identifikovat své vlastní emoce, ale poznávají především své kamarády a členy rodiny. Ve hře je mnohem jednodušší mluvit o svých pocitech a učí to hráče se otevřít. Všechny tyhle efekty jsou už samy o sobě tak skvělým mechanismem, že bychom ani nemuseli dál pokračovat a hned doporučit hru všem rodičům. Ale přesto ještě k celé hře něco napíšeme.
Situace jsou zvolené zajímavě. Nabídka je docela široká, ale právě riziko jejich opakování je tím největším problémem. Pokud totiž narazí hráči znovu na stejnou situaci (a to bude při třech tématech na každé ze 156 karet chvíli trvat), už to pro ně nebude výzva. Pokud budou v týmu se stejným hráčem, budou mít podstatnou výhodu nad ostatními. Variabilita je ale opravdu velká, protože témat je velký počet a než na zmíněný limit narazíte, bude to trvat velmi dlouho.
Odhadování ostatních hráčů je zajímavé. Nejlepší na tom všem ale je fakt, že v každém kole vznikají nové dvojice. To znamená, že hráči opravdu komunikují se všemi účastníky partie a tím se s nimi sblíží. Právě poznání pocitů okolí je velmi důležitým prvkem, který je třeba na celém průběhu docenit.
Čtyři skupiny karet situací jsou zajímavým rozdělením, které bere v úvahu věk hráčů, ale také skupinu, ve které se celá partie odehrává. A tak některé otázky jsou více vhodné pro rodinu, jiné pro partii s kamarády, jindy se věnují školnímu prostředí. Každá sada má jinou barvu a je doporučena pro jiný věk. Navíc i v rámci jednotlivých balíčků najdou hráči ještě rozlišení s pomocí ikon, které dělí karty podle témat (např. vzdělání nebo zdraví).
Pokud máte rádi karetní hry, ve kterých odhadujete myšlenky ostatních, pak budete mít určitě Feelinks rádi. Ovšem ke hře lze přistupovat kromě zábavy také jako k naučnému prostředku. Poznávat emoce, vyjadřovat je a objevovat svět ostatních je moment, který může být pro řadu především mladších hráčů opravdu výjimečný.
Hráči spolu nesoutěží, ale snaží se najít společnou vlnu a na té pokračovat. Měli by si rozumět a umět se odhadnout. V každém kole si vyzkouší hráči pokus o uhodnutí někoho z účastníků.
Ale i samotná hra je fajn. Partie netrvají příliš dlouho, aby hrozila ztráta zájmu. Finále a vyhodnocení podle tabulky je dohromady otázkou nějakých třiceti minut. Po celou dobu jsou do průběhu zataženi všichni hráči, protože samotná kola probíhají současně. Nikdy se nemusí hráči cítit vynechaní z dění.
Zpracování je velmi svérázné a originální. Především ilustrace asi zaujmou, ale také mohou některým hráčům připadat příliš šílené. Jenže právě tyto přehnané pózy a zdůrazněné rysy jsou prvky, které ke hře o emocích opravdu výtečně sedí. Kvalita komponent pak je velmi dobrá a není na co si stěžovat.
Feelinks je velmi zajímavou hrou o emocích a vcítění se do ostatních. Bez toho není možné sbírat body, což je neoddiskutovatelný klad, protože účastníky učí uvažovat o svých pocitech v různých situacích a vciťovat se do ostatních. Feelinks jsou takovým tréninkem empatie a výtečně naplňuje především svoji osvětovou roli. Ale je nakonec i zábavnou hrou.
+ řada zajímavých témat
+ hráči odhadují myšlení ostatních
+ pokaždé jiné emoce na výběr
+ originální zpracování
