Téma pouličních závodů je dnes velice oblíbené, stačí se podívat na úspěch počítačové závodní série Need for Speed nebo na sérii filmů Rychle a zběsile. A právě toho si všimla firma Asmodée, když se rozhodla připravit reedici své úspěšné závodní hry Formula Dé, jejíž stařičký koncept pochází již z roku 1991. Mají ji na svědomí stejní pánové, kteří stojí autorsky i za původní verzí hry, tedy Laurent Lavaur a Eric Randall. A co je mnohem důležitější, před měsícem si tato hra našla cestu do nejrůznějších obchodů v naší malé republice, když ji firma ADC Blackfire kompletně lokalizovala do češtiny.
Formula D využívá podobná pravidla jako její starší bratříček, a tak za největší novinku můžeme určitě označit zpracování komponent a pouliční závody. Ty mají svoji vlastní stranu hracího plánu a také speciální pravidla, včetně využití nitra nebo neobvyklých pravidel samotné trati.
Už samotné rozbalování této hry je zážitek. Po odklopení víka na vás čekají dva díly hracího plánu. Neznamená to však, že každá trať má svůj oddělený plán. Deska je opravdu oboustranná, ale závodní trať je tak velká, že ji designéři rozdělili na dvě skládací části. Ty k sobě stačí přiložit a máte plnohodnotný závodní okruh.
Jakmile se dostanete do prostoru pod plánem a pravidly, určitě vás na první pohled zaujme pytlík s drobnými autíčky. Ty jsou vyrobena přibližně v poměru 1:240 a měří na délku s bídou centimetr. Vypadají díky tomu opravdu roztomile, formulky ze stejné stáje se pak liší pouze barvou spoilerů.
Neméně lákavé na pohled jsou vycvakávací kartony, v nichž najdete osobní profily závodníků, řadící box a několik dalších žetonů, o jejichž funkci si povíme později. Možná jste se udiveně zarazili u druhého bodu. Řadicí box? Ano, čtete dobře. Formula D vám totiž poskytne zážitek ze závodění, jako zatím žádná hra, protože v jejím průběhu budete skutečně řadit! K tomu slouží plastová krabička, do níž zasadíte již zmiňovaný karton s nakreslenými stupni převodovky. Sestavení dokončíte zasunutím černé řadicí páky.
Hromadu dalších černých špuntíků využijete na druhé půlce tohoto boxu ke sledování aktuálního stavu svého vozidla. Za zmínku stojí i pytlík kostek, který najde své uplatnění právě při řazení rychlostních stupňů, nebo při řešení nepříjemných věcí, jako je třeba kolize s jiným vozem. Každá kostka má jiný počet stran, naleznete zde čtyřstěnnou, ale i třicetistěnnou kostku.
Pravidla hry jsou rozdělena na dvě příručky – základní a pokročilou. Protože však jsou i ta složitější v podstatě jednoduchá, zabrousíme v naší recenzi tentokrát trochu do hloubky. Zvláštní je, že i pokročilá obsahuje všechna základní pravidla, takže v podstatě existence prvně jmenované ztrácí svůj význam.
Před samotnou partií se nejdříve musí všichni shodnout, jestli budou závodit na městském okruhu se všemi jeho nástrahami, nebo si dají čistě závodní klání s formulemi na knížecím okruhu v Monaku. Neméně důležitou volbou je počet kol, na které se závod pojede – při dvou a více kolech můžete využívat i zastávky v boxech (případně checkpointy v městském prostředí).
Poslední volbou, která na hráče čeká ještě před zahříváním motoru, je výběr postavy, do které se za volantem vžije. Na výběr je celkem deset vozidel i řidičů pro každý typ okruhů. Podle zvolené trati si pak přivlastníte formuli nebo závodní auto.
Nyní je důležité, nastudovat si trať, jako byste ji jeli poprvé na tréninku před závodem. U každé zatáčky je vyznačena hned trojice čísel, jedno velké ve žlutém rámečku, pak jedno červeně a jedno zeleně podbarvené. Nejdůležitější je to největší, značící počet zastavení, které musíte se svým vozidlem v dané zatáčce udělat, abyste ji správně projeli, a obvykle se rovná počtu zákrut, které se v dané zatáčce nachází. Zelené a červené číslo pak značí nejdelší a nejkratší možnou cestu zatáčkou udávanou v počtech pohybu.
Pokud mají všichni jasno, co je čeká, nastává předstartová příprava. Je čas poprvé použít černou kostku v hodu o pořadí na startu. Ten, komu padne nejvyšší číslo, bude mít čest zahajovat závod z první pozice. Samozřejmě o rozestavení na startovním roštu nemusíte jen obyčejně házet kostkou, ale lze uspořádat kvalifikaci, která se měří opravdovými stopkami. Počítá se v ní počet tahů, na které jednotliví závodníci dokázali zajet okruh (plus počet minut, který jim to trvalo).
Motory burácí a vše je připraveno ke startu. Jenže každý pilot má jinou reakční dobu, takže je nyní na čase rozhodnout, jak se komu podaří zachytit zhasnutí červených světel. Opět tedy každý z hráčů využije hod černou kostkou, tentokrát má hned tři možnosti výsledku – závodník zaspal a kolo stojí, normální start a to nejlepší – bleskový start, který vás posune o čtyři políčka blíž cíli.
Samotný pohyb už snad ani nemůže být lépe řešený. Na začátku každého tahu musíte oznámit rychlostní stupeň, kterým jedete. Při řazení směrem vzhůru můžete zařadit logicky vždy maximálně o jednu vyšší rychlost než minule, ale samozřejmě můžete také podřazovat, když se blížíte k zatáčce.
Na rozdíl od většiny závodních her zde budete muset opravdu poctivě brzdit a promýšlet každý tah. V závislosti na zařazeném stupni házíte odpovídající kostkou, která má na sobě natištěná čísla vždy v určitém rozmezí. Tím se snižuje vliv náhody na celou hru.
Zatímco řazení vzhůru je logicky možné pouze po jednom stupni, v případě podřazování můžete některé rychlosti přeskakovat, ale zaplatíte za to cennými body opotřebení. V jednoduchých pravidlech máte pouze jednu stupnici, zatímco v pokročilé mají své zvláštní poškození pneumatiky, motor nebo třeba brzdy.
Před každým tahem tedy ohlásíte rychlost, vyberete příslušnou kostku, hodíte a podle padnutých čísel pohnete svojí formulí. Jenže i pohyb má svá pevně daná pravidla. Na rovince je to jednoduché – vůz může jet rovně a za jeden tah může změnit svoji dráhu maximálně o dva jízdní pruhy. Samozřejmě můžete předjet auto ve stejné dráze. Pokud jste dostatečně rychlí a skončíte svůj pohyb přímo za soupeřovým závoďákem, můžete využít jízdy ve vzduchovém vaku a posunout se o čtyři políčka vpřed jako bonus.
Jízda v zatáčkách má také svá pevně daná pravidla. Základním z nich je, že vždy musíte následovat směr šipek. Druhým pak jsou již zmiňované zastávky. V každé zatáčce musíte zastavit tolikrát, kolik je uvedeno ve žlutém rámečku. Pokud se vám to náhodou nepodaří (třeba nestihnete dostatečně podřadit), pak zatáčku přestřelíte. V případě, že se vám to povede pouze s rozdílem jednoho zastavení (v zatáčce se dvěma zastaveními zastavíte jednou), pak přijdete o stejný počet bodů opotřebení, o kolik políček jste zatáčku posledním hodem přejeli. Pokud však vynecháte více než jedno zastavení, havarovali jste a v závodě již nesmíte dále pokračovat.
Poškození se samozřejmě v průběhu závodu kumulují, a jakmile některá stupnice dosáhne nuly, opět jste ze závodu vyřazeni. Tohle není zdaleka všechno, co na vás mají tratě připravené. Dokonce i na obyčejné formulové trati se dočkáte přetížení motoru nebo nebezpečí kolize (dva závodní vozy stojí na sousedních políčkách). V obou případech házíte černou kostkou, abyste určili výsledek, případně přišli o několik bodů opotřebení.
Pochopitelně závod na městském okruhu je adrenalinovější a přidává hned několik novinek. Závodníci mohou využít v průběhu všech kol jedenkrát nitro a musí se obávat nekvalitní vozovky. Nebo mohou využívat speciálních dovedností, které má zrovna jejich tým nebo jezdec. Samozřejmě jsme nevyjmenovali zdaleka všechny vychytávky, navíc další přibývají s rozšiřujícími tratěmi.
Pokročilá pravidla přidávají do hry ještě další dva elementy, které hodně mění zážitek ze hry – počasí a volbu pneumatik. Na počasí si závodníci hodí na začátku závodu (může se však změnit i v průběhu) a to ovlivňuje globálně celou trať a závodníky na ní. Oproti tomu gumy může mít každý vůz jiné, protože v dešti vám to na suchých v zatáčkách klouže. Samozřejmostí jsou zastávky v boxech, kde můžete nahradit již opotřebované obutí novým.
Celkový dojem ze hry je výborný a přináší závodníkům opravdový příliv adrenalinu z vysokých rychlostí. I oni musí řadit a ve zlomku vteřiny dělat rozhodnutí, jaká čekají na piloty formule jedna.
Bohužel příručka pravidel nevysvětluje některé herní principy příliš jasně. Není to však problém českého překladu, ale stejnou chorobou trpí i anglická verze, která sloužila jako předloha. Největší problémy přináší formulace „když vůz vyjíždí ze zatáčky, nesmí už dále měnit dráhu“. U věty totiž není jasné, že se týká pouze situace, kdy přestřelíte zatáčku.
V pravidlech najdete několik oficiálních variant, které například nabádají k úpravě vozu před závodem. Dostanete do vínku dvacet bodů poškození, které můžete rozdělit libovolným způsobem mezi všechny řádky. Nebo třeba velmi lákavé závodění v týmech.
Pokud zkusíte závody ve Formuli D za účasti pouhých dvou hráčů, zjistíte, že vám něco chybí. Na trati nehrozí tolik kolizí a nikdy se nemůže stát, že vám cestu zcela zablokují cizí formule. Proto doporučujeme při nižších počtech hráčů zkusit ovládat dvě formule a utvořit si svůj tým. Zajímavě se tím změní i taktika pro celý závod. Na konci závodu obodujte pořadí v cíli a hráč s vyšším ziskem se stává vítězem.
Hra je díky jednoduchým základním pravidlům velmi dobře zvládnutelná v doporučených osmi letech. Při využití pokročilých pravidel mohou mít problém myslet strategicky tak, aby nevypadli kvůli zbytečně riskantním rozhodnutím.
Na hrací ploše je vše přehledně uspořádané a všichni soupeři mají po celou dobu partie výborný přehled o závodě. V pokročilé verzi je díky rozložení bodů poškození hra znatelně obtížnější a někdy můžete draze zaplatit i za jednu větší chybu.
Náhoda je samozřejmě ve hře zastoupena přítomností kostek, přesto většinou výsledek závodu závisí na rozhodnutí hráče. Kostky totiž mají vždy vcelku malé rozmezí, takže se v konečném důsledku jednotlivé hody průměrují a rozhoduje strategie zařazení rychlostních stupňů.
Samotné zpracování je naprosto luxusní od hracích plánů s hrubým povrchem, po kterém vozy nekloužou sem tam, přes výtečně barevně rozlišené kostky až ke skvělým krabičkám s řadicí pákou a evidencí bodů opotřebení. Musíme pochválit i cenu, kterou se podařilo udržet pod magickou hranicí tisíci korun i přesto, kolik krabice obsahuje krásných komponent.
Přesto máme, podobně jako u Dračího srdce, podezření, že by se na místech vnitřních ohybů hracího plánu mohly vytvořit časem nevzhledné překlady, které budou kazit dojem ze hry.
Smysl pro detail ve zpracování je ale vidět nejen v samotném řemeslném provedení, ale třeba i v drobounkých číslech po stranách trati. Ta vám usnadňují počítání vzdálenosti před každým hodem kostkou, abyste se dokázali rozhodnout, jakou rychlost potřebujete zařadit. Dobrým příkladem pečlivosti autorů je, že číslo hozené kostkou vynásobené desíti vlastně udává reálnou rychlost vašeho vozu. Toho využijete na městské trati u policejní stanice.
Pokud vám v žilách koluje benzín a mezi vaše nejoblíbenější voňavky patří Vyjetý olej a Závan nitra, pak jste možná nalezli svoji nejoblíbenější hru. Ovšem ani ostatní nebudou zklamaní, protože tohle závodní vozítko se jménem Formula D je vyladěné do posledního šroubečku. Závodění před Formulí D totiž nebylo závoděním!
Více o hře.
+ zpracování
+ dvě trati v balení
+ cena
+ více úrovní pravidel
+ smysl pro detail
+ možnost řazení
+ autíčka
+ opravdový adrenalin
+ výsledek záleží na taktice
- nepřesnosti v pravidlech
- přehyby hracího plánu
