Recenze: Fusion – rychle počítejte a porovnávejte

V dnešním světě neustále něco porovnáváme. Svoji hračku proti hračce kamaráda. Svůj mobilní telefon s tím, co si právě koupil nadřízený. Svoje kolo nebo auto se sousedy na parkovišti. A pokud nám aspoň někdo nezávidí, tak se cítíme nesví..

Porovnávání se stalo nedílnou součástí našich životů. Jsme v něm opravdu dobří, alespoň co se týká hmotných věcí. Ale pokud přijde na porovnávání čísel a třeba ještě na rychlost, tak už naše schopnosti trochu uvadají.

A s tím počítá i autor Reinhard Staupe, který vytvořil rychlou party hru Fusion. Hra vyšla pod hlavičkou společnosti Gigamic v roce 2011 a spolu s Yamy (recenze) nastolila novou řadu kovových krabiček tohoto francouzského vydavatele. U nás hru distribuuje společnost Billard Centrum.

Hra na první pohled rozhodně zaujme svojí kovovou krabičkou, která na sobě má nakreslená znaménka rovná se a nerovná se. Ty by už měly zájemce, kteří nemají rádi porovnávání, varovat dostatečně. Všichni ostatní se nechají unést pěknou barevnou ilustrací a především provedením boxu.

Uvnitř pod výklopným víkem naleznete dvě hromádky karet uložený v měkkém pouzdře a přes ně přehozená herní pravidla. Chybí mezi nimi angličtina, ale češtinu naštěstí dodává přímo distributor ke hře, takže vás to nijak mrzet nebude.

Pokud se začnete dvěma hromádkami probírat, vytřídíte z balíčku tři karty, které se do něj nehodí s titulními symboly – rovná se, nerovná se a +/-. Kolem nich se bude celá hra točit, zatímco všechny ostatní na sobě mají napsanou číslici a symbol v nějaké z dostupných barev.

Partie Fusionu připomíná klasické Ligretto (recenze). Pokud hru znáte, asi je vám jasné, že všichni hráči budou soupeřit současně a bez jakéhokoliv rozdělení na tahy. Prostě se musíte orientovat ve svých kartách a zbavit se jich všech co nejdříve. To je vaším úkolem v matematickém souboji.

Délka hry se liší podle počtu hráčů, protože karty rozdáte tak, aby všichni hráči měli stejný podíl. Ve více soupeřích tedy bude vaše hromádka menší. Z balíčku si doberete tři karty do ruky. Právě s nimi budete v průběhu partie hrát a neustále si dobírat zpět do tří.

Do středu stolu položíte trojici karet se znaky a partie samotná může začít. Úkolem hráčů je tedy zbavit se všech karet tak, že je budou hrát podle daných pravidel pod (nebo vedle) vyložených karet zadání. Každá ze speciálních karet umožňuje položení jen za některých podmínek, které určují ve spolupráci s poslední položenou kartou na hromádce.

Karty tak pokládáte podle specifických podmínek. Na kartu +/- můžete položit vždy kartu s o jedna vyšším nebo nižším číslem, než zobrazuje poslední sem vyložená karta. Máte tak šanci 33 %, že se některou ze svých tří karet v ruce trefíte. Jedná se o nejvyužívanější pozici.

Nejnáročnější na umístění je karta, na které se musíte shodovat, tedy ta se symbolem rovná se. Sem lze položit pouze takovou kartu, která má stejné číslo nebo barvu, jako ta předchozí položená. Zde herní systém připomíná klasické Prší a hráči si tak na něj rychle zvyknou.

Poslední pozice je nerovná se a sem lze položit pouze takovou kartu, která se v žádném ze znaků neshoduje s tou ležící nahoře. Tím se lze snadno zbavit karet, které nezapadají do nějaké rychlé strategie vymyšlené pro další pozice.

Jakmile kartu odehrajete, doberete si ze svého zamíchaného balíčku novou. Vyhrává ten hráč, kterému se jako prvnímu podaří zbavit všech karet z hromádky a vyložit je správně podle pravidel na hromádky uprostřed.

Mohlo by Vás zajímat

4

recenzestrategická

Recenze: Lancaster – král Anglie na válečném tažení

Myšlenka na rychlé zbavování karet v reálném čase je pěkná. Fusion však trpí hned několika zásadními nedostatky, které koncept zcela rozbíjí. Už samotné hraní v reálném čase pobízí hráče k podvádění. Těžko vás někdo přistihne, že jste položili dvě karty současně nebo nedodrželi pravidla. I když se spletete nechtěně, nemá vás prostě kdo opravit. Každý si totiž hledí svých vlastních karet a snaží se reagovat na nabídku.

Ta se však neustále mění. To znamená, že nelze sledovat žádnou strategii a vše je založeno pouze na štěstí a vaší rychlosti. Sice stačí sledovat pouze tři hromádky, ale kombinací je dost a ve více hráčích se partie stává dost nepřehlednou.

S přibývajícím počtem hráčů se také zkracuje čas na partii. Je to neobvyklý jev, který je daný snížením počtu karet pro každého. Ovšem to nemění nic na tom, že i v nejvyšším počtu hra tak nějak postrádá náboj, který by měla mít.

Pokud se jedná o kombinování barev, pak je určitě mnohem lepší volba (shodou okolností také v kovové krabičce) hra Crazy Mix (recenze), která vaše mozkové buňky zaměstná a přitom nevyžaduje současné hraní. Oproti ní je Fusion příliš chaotický a především poskytuje nepříjemně málo zábavy a interakce.

Jako karetní hra nás prostě Fusion v redakci výrazně zklamal. Hratelnost se zdaleka nemůže rovnat samotnému zpracování a jedinou záchranou tak zůstává kovová krabička, kterou si můžete postavit na poličku. Bohužel hra zcela postrádá zábavné chvilky, hráči si každý snaží na svém vlastním a to přesto, že umisťují karty na společné hromádky. Pouze výjimečně dochází k soubojům na rychlost, spíše hra jen tak plyne bez jakékoliv zábavy.

Fusion je pro nás bohužel zklamáním. Vyvážit a dobře navrhnout hru, ve které se všichni perou o vítězství zcela současně, je těžké. Zvlášť, když se jedná o karetní. A tentokrát to prostě nevyšlo. Při soubojích se nepobavíte, jen se budete prostě zbavovat karet. My očekávali trochu víc.

Recenze: Fusion – rychle počítejte a porovnávejte

Fusion je karetní hra o rychlých reakcích a počítání. Hráči mají svoji zásobu karet na hromádce a ze tří v ruce vybírají vhodnou k zahrání. Mohou přiložit kartu stejné hodnoty/barvy na jedno místo, nebo třeba o jedna vyšší/nižší na druhé. Partie probíhá současně, takže se nabídka na stole neustále mění. Hra má dobré předpoklady, ale nevyužívá je a zůstává pouze stínem toho, čím mohla být. Partie nemá správnou atmosféru, převládá spíše chaos a strategie mizí v nedohlednu. Souboje jsou rychlejší, čím víc hráčů se účastní. Fusion ale bohužel nenadchne, ani kdyby trval minutu, ani půl hodiny. Tentokrát je to promarněná šance i kovová krabička.

Klady:

+ rychlá partie
+ kovová krabička
+ trénuje porovnávání a reflexy
+ chaos bývá zábava
+ na výběr vždy ze tří karet

Zápory:

- občas příliš chaotické
- absence strategie
- jen 3 místa, kam se dají karty hrát
- ve dvou nuda

1