Recenze: Ginkgopolis – město budoucnosti postavené ze stromů

Co bychom dali za to, kdybychom uměli stavět města v souladu s přírodou? Žádné znečištění, oblaka smogu a kovové budovy. Urbanizace dosáhla nové úrovně, ve které musí být rovnováha mezi využívanými a vrácenými zdroji. Odpadky tu žádné nejsou, plasty už se dávno nevyrábí a papír je nahrazený syntetickou směsí. Všechno se recykluje.

Přesně jako ve hře Ginkgopolis, která vás zavede do vzdálené budoucnosti roku 2212. Dvě stě let. Tolik času potřebovalo lidstvo, aby dostalo rozum. Naštěstí naše planeta na nás ještě nezanevřela a my jí to teď můžeme vrátit. Pomůže nám s tím autor této hry, Xavier Georges. Hra vyšla ve vydavatelství Pearl Games, ale k nám se dostala zásluhou firmy Heidelberger Spieleverlag, která nám poskytla svoji německou verzi vydanou v roce 2013. Ilustrace pak zpracoval Gael Lannurien.

Na víku protáhlé krabice najdete kancelář návrhářů, ve které se celé město rodí a získává novou, moderní a k přírodě přátelskou tvář. Jakmile nakouknete dovnitř, uvidíte brožurku s pravidly, která je překvapivě tenká. Pod ní se ukrývá pět zástěn, každá s vlastním obrázkem vepředu a nápovědou k akcím na zadní straně.

Pod nimi v přihrádce bude po vycvakání ležet řada kartonových komponent. Nejdříve ale silné destičky musíte vysvobodit z archů. Na každé kartičce najdete pořadové číslo, ale také barvu, které dohromady tvoří jedinečnou identifikaci každé stavby. Kromě těchto šedesáti dílků objevíte v aršících také řadu dalších žetonů, které představují úspěchy (v hodnotě 1, 3, 5 a 10), desítku žetonů výměny dílků v ruce a dvanáct urbanizačních koleček popsaných písmeny abecedy.

Tím ale naše výprava po krabici zdaleka nekončí. Hráče čeká také pytlík plný dřevěných žetonů, které po 25 kusech patří ke každé z barev, které si soupeři na začátku partie zvolí. Zbývající patnáctka velkých figurek slouží pro označení staveniště. Balíček 99 karet pak je čestným zakončením našeho výčtu a skládá se znovu z šedesátky karet budov, sedmadvaceti postav a karet urbanizace, které znovu písmenky odpovídají zmiňovaným žetonům.

Na začátku partie rozložíte devět budov s nejnižšími čísly od všech barev (tři od každého z odstínů) do čtverce a obklopíte jej dvanácti žetony modernizace. Zbývající dílky budov zamícháte a položíte stranou do několika hromádek k dobírání. Všechny ostatní žetony vytvoří zásoby vedle herního plánu.

Z balíčku karet vytřídíte všech dvanáct karet urbanizace a také děvět dalších odpovídajících startovním budovám. Těchto 21 karet zamícháte a položíte na stůl nad herní plán. Ze zbytku budov očíslovaných od čtyřky do dvacítky vytvoříte tři dobírací balíčky podle barvy a seřazené vzestupně podle čísla. Nahoře tak bude začínat vždy čtyřka. Z připraveného základního balíčku rozdáte každému ze soupeřů čtyři karty.

Každý z protivníků si vybere jednu barvu a dostane od ní zástěnu. Naopak žetony surovin v jeho barvě začínají hru ve společné zásobě a jejich počet je určen množstvím hráčů v partii. Za zástěnu si mohou hráči položit dvojici žetonů výměny žetonů v ruce a před ni (všem na očích) zase trojici náhodně rozdaných postav, se kterými každý z protivníků začíná partii. Každá z postav vám do začátku přispěje nějakým množstvím surovin, jež si schováte za zástěnu.

Všichni hráči na začátku tahu vždy vyberou jednu kartu z ruky a zatím obrázkem dolů ji položí na stůl. V případě, že chtějí stavět, přiloží k ní ještě jeden dílek, který získali v některém z předchozích kol. Zahráním samotné karty urbanizace si hráči kupují možnost získat ze zásoby jeden dílek budovy nebo jednu surovinu podle vlastního výběru. Podobné výhody vám plynou i ze samostatného zahrání karty stavby. Její zásluhou můžete dané místo na mapě využít a získat podle barvy karty buď suroviny, dílky nebo body úspěchu, které rozhodnou na konci o vítězi. Jejich počet závisí na výšce domu.

Přidáním dílku budovy ke kartě můžete buď rozšiřovat stavební pozemek, nebo postavit nové patro. Když zahrajete písmenko se stavbou, položíte takový nový dům na místo žetonu s odpovídajícím písmenkem, který bude od nynějška sousedit s novou budovou, protože jej posunete o políčko dál. Za postavení budovy dostanete odměnu v podobě příjmu ze všech horizontálně a vertikálně sousedících staveb. Nezapomeňte si ale budovu také označit svým žetonem a navíc na ni umístit i žeton rozestavení, protože její karta ještě není v balíčku.

Stavba nového patra nastává ve chvíli, kdy někdo společně s dílkem zahrál kartu konkrétní budovy. Karta určuje, kde bude nové podlaží postavené. V takovém případě se všechny žetony surovin, které na tom místě leží, vrátí okamžitě svému majiteli. Na sebe je možné pokládat i rozdílné barvy, za což musíte zaplatit jednu surovinu ze svých zásob. Pořadové číslo nového patra by mělo být vyšší, než to spodní. V opačném případě musí hráč rozdíl zaplatit v bodech úspěchu. Na vícepatrovou budovu přesune stavitel tolik svých surovin, kolik má poschodí a také žeton rozestavěnosti.

Jenže pak je tu ještě jedna výhoda. Zatímco v opačných případech vždy kartu hráči odhodí pryč, tentokrát si mohou budovu ponechat vyloženou před sebou. Po zbytek hry mohou využívat její akce, ať už trvalé nebo výhody pro závěrečné bodování.

Poté, co všichni hráči vyhodnotili svoje zahrané karty, nastává konec kola. To s sebou ale přináší nový nečekaný zvrat. Do ruky si nevezmete svoje budovy, ale tři zbývající karty svého souseda! K nim přidají jednu novou z dobíracího balíčku a hra pokračuje novým kolem.

Nebude ale trvat dlouho a dobírací hromádka bude prázdná. Teprve v tu chvíli hráči doplní do balíčku karty nově postavených budov, zamíchají karty a ze staveb odstraní žetony rozestavěnosti. Druhým momentem, kdy se partie na chvilku zastaví je chvíle, kdy poprvé dojde společná zásoba dílků budov. V tento okamžik mají všichni hráči dostatek dílků za svými zástěnami a nyní mají možnost je vrátit zpět do banky. Za každou takto vrácenou budovu získají okamžitě jeden vítězný bod. Všechny vrácené dílky se zamíchají a hra pokračuje dál tam, kde byla přerušena.

Partie končí ve chvíli, kdy některý z hráčů umístí do města všechny svoje žetony surovin nebo podruhé dojde zásoba budov. Všichni si pak sečtou svoje body úspěchu. Nejen ty nastřádané ve formě žetonů v průběhu partie, ale také body za vyložené karty budov s bonusem k závěrečnému vyhodnocení. Především ale hráči získají body za distrikty (více sousedních budov stejné barvy), ve kterých mají nejvíce svých žetonů surovin. Hráč s nejvyšším bodovým součtem se stává vítězem partie.

Ginkgopolis nás nechává stavět ekologické město budoucnosti. Přitom využívá klasický převahový mechanismus bodování, který známe z mnoha jiných her. Ovšem přistupuje unikátním způsobem k několika jiným částem souboje a tím se dostatečně odlišuje od všech ostatních her s podobným zaměřením.

Za důmyslný nápad považujeme předávání karet po tahu svému sousedovi, draftování je tedy zařazeno přímo do průběhu hry. Díky tomu hráči nemohou tak snadno plánovat dopředu, protože jejich možnosti se s každým zahráním karty mění. Přitom ale v tahu mají na výběr z dostatku různých činností. Barvy ani číslice nehrají svazující roli, ale spíš jen mírně omezují a jsou základními kameny taktiky.

Bodování přináší více cest, ale zdaleka největší a rozhodující počet přiteče k hráčům právě z ovládaných distriktů na konci partie. Další taktické možnosti otevírá fakt, že jednotlivá patra nemusí mít stejné barvy, takže správným hraním destiček můžete oblasti spojovat nebo rozdělovat. Tím je hra stále zajímavější a ani na začátku postavené lokace nemají zdaleka konečnou podobu. Tyto změny v posledních tazích tak mohou zcela převrátit šance jednotlivých protivníků na vítězství. Ačkoliv to může některým hráčům vadit, neodmyslitelně to do hry patří.

Ginkgopolis se zlepšuje s každou hrou a dokazuje vám, že je opravdu vyladěnou a zábavnou ve všech směrech. Jak pronikáte do všech možností a provázaností, které hra nabízí, užijete si ji víc a víc. Navzdory stejnému počátečnímu rozložení se partie neopakují.

Mohlo by Vás zajímat

dětskárecenze

Recenze: Janod Boohoo Party – strašidla na cestě do hradu

V průběhu souboje se najde několik přestávek, ve kterých nehrajete tahy, ale místo toho připravujete nové balíčky nebo vracíte dílky. Všechny tyto momenty nechávají hráče chvilku odpočinout od přemýšlení a současně jim umožňují se těšit na další vývoj hry. Vracení dílků budov je navíc z taktického hlediska důležité, protože přináší body. Ale hráče nikdo vracet stavby nenutí, může si je všechny nechat za zástěnou.

V popisu pravidel jsme nezmínili žetony, které hráčům umožní několikrát za partii vyměnit karty v ruce za nové. Tato akce lze hrát i z taktického hlediska, protože přibližuje přidání nově postavených budov do balíčku existujících staveb.

Hra je velice dobře škálovatelná pro všechny počty soupeřů. Zábavná je ve větších počtech, ale vyniká především v momentu, se kterým má řada her problémy – v duelu. Převahový systém většinou ve dvou nefunguje tak dobře, ale protože tady si hráči navzájem vrací suroviny a mohou se o budovy přetahovat v průběhu celé partie. Pravidla jsou jasná, ačkoliv některé nepříliš obvyklé koncepty vás mohou trochu zaskočit (především vracení dílků).

Navíc se hráči navzájem neustále ovlivňují tím. Hráči mezi sebou neustále přímo soupeří o nadvládu nad budovami a oblastmi na plánu, z čehož profituje především hráč. Ve hře se musíte tomuto vývoji umět přizpůsobovat a těžit vždy z té aktuálně správné možnosti. Musíte být všestranní.

Snad jediným nedostatkem je fakt, že v průběhu partie na stole leží spousta různých hromádek, karet a žetonů. Ty mají za důsledek snížení přehlednosti. Pokud nejste dobří v organizování věcí, budete muset často něco hledat.

To, že hra nemá do konce jasného vítěze je výrazným kladem. To navíc podporuje samotná herní doba, která se pohybuje kolem 45 minut. A to je rozhodně dobrá zpráva, protože po celou dobu se budete v plném nasazení snažit vytěžit ze svých možností to nejlepší. K vítězství se můžete dobrat různými cestami a stejně tak partie může skončit dvěma odlišnými konci.

Co se týká vzhledové stránky, hra se snaží přinést něco nového a neokoukaného. Ve světě samých historických, fantasy a sci-fi témat je město vzdálené budoucnosti s ezoterickým laděním příjemným ostrůvkem změn. Zpracování je kvalitní, destičky jsou silné a protože nikde není třeba mít větší množství informací na jednom místě, zůstává hra přehledná. Celkový dojem z pravidel je velmi jednoduchý a hru se naučí snadno i začátečníci.

Je velká škoda, že Ginkgopolis je u nás opravdu neznámý. Předvádí mix různých herních přístupů a kombinuje je způsobem, který funguje na sto procent. Není vlastně žádný důvod, proč byste si partii této hry neměli užít. Každý si v ní najde to svoje a dohromady to funguje tak krásně, že Ginkgopolis se velmi rychle stane jednou z vašich oblíbených her.

Recenze: Ginkgopolis – město budoucnosti postavené ze stromů

Ginkgopolis je hrou, která v sobě spojuje tolik různých přístupů, až z toho jde hlava kolem. To nejdůležitější ale je, že se jí to daří! Hráči za pomoci karet staví město nejen do rozlohy, ale i do výšky přidáváním pater. Tím se neustále mění barevné oblasti, které se na konci bodují, ale také převaha v nich. Karty si ale hráči po každém tahu předají, takže se neustále musí přizpůsobovat a rozhodovat se na základě dostupných možností. Body lze získávat různými způsoby, včetně vracení získaných dílků budov zpět do zásoby. Tím hráči na chvíli prodlouží partii. Celá partie přitom netrvá ani hodinu a je skvělá nejen ve více hráčích, ale i ve dvou. Jediným nedostatkem tak zůstává velké množství komponent a rozdělování, se kterým se budete potýkat nejen při přípravě, ale i v průběhu partie. Ginkgopolis přitom ale zůstává v základě jednoduchou hrou, které budete muset proniknout pod její hroší kůži, abyste objevili zlato. Za vaši snahu se vám odmění opravdu královskou zábavou.

Klady:

+ unikátní spojení mechanismů
+ několik cest k vítězství
+ hráči si po každém tahu posílají karty
+ dostatek interakce
+ převaha na plánu se neustále přesouvá
+ do konce není jasný vítěz
+ výborné ve všech počtech hráčů
+ vracení dílků budov
+ herní doba

Zápory:

- hodně přesouvání komponent a dlouhá příprava

4