Žlutý míček létá velkou rychlostí sem a tam a nenechá nikoho na pokoji. Jenže jeho výlety na jednu a druhou stranu jednou musí skončit. Kulatý nesmysl má svoji vlastní hlavu a nenechá se napořád využívat tvrdými výplety obou hráčů. Odskočí trochu stranou a najednou je z toho aut!
Tenisových her je jako šafránu. O to raději jsme, že jedna karetní si našla cestu nejen do naší redakce, ale především na pulty českých obchodů. Kompletně do češtiny byla přeložena hra Grand Slam. Jejím autorem je Ariel Seoane pod záštitou firem Dive Dice a Korea Boardgames a českou verzi má na svědomí společnost Albi.
Zelená krabička nezastírá ani téma, které je ztvárněné i prostředím kurtu, ani svoji karetní povahu. A přesto první, co z jejího nitra vytáhnete, bude arch žetonů s obrázkem míčku. Zbytek už jsou samozřejmě karty a to konkrétně čtyři balíčky – pro každého hráče jeden (umístění míčku na soupeřovu polovinu) a potom dvě velké karty z tvrdého papíru představující po složení tenisový kurt.
Na začátku partie hráči na stůl položí dvojici karet a sestaví tak plán. Na jeho obou krajích si pak představí sebe v roli Tomáše Berdycha nebo Rogera Federera. To si nevymýšlíme, ale pouze bereme inspiraci z krabičky. Hráč si pak pro dvouhru vybere jeden barevný balíček, zamíchá ho, položí před sebe a vezme si do ruky prvních šest karet. Vedle kurtu položí hráči všechny žetony míčků.
Podávající hráč pak otočí horní kartu z balíčku a tím zahájí hru podáním. Na herní plán položí žeton míčku tam, kde je na zahrané kartě naznačen jeho dopad. Na odvracejícím tenistovi je, aby využil jednu z karet z ruky. Musí ale mít takovou, kde se místo odehrání shoduje s polohou míčku. Pouze tak může míček zase přesunout na stranu protivníka.
Mnohem lepší možnost nastane ve chvíli, kdy má odvracející hráč hned dvě karty se stejným místem dopadu. V takovém případě je může vyložit obě a zahrát smeč. Na ten může protivník zareagovat také pouze s použitím dvou karet stejného dopadu. Smeč je možné odvrátit i s jednou kartou, ale tenista je tím vyveden z rovnováhy a nedobírá si kartu. Celý zbytek výměny odehraje s o jedna nižší zásobou.
Hráč si pokaždé hned po odehrání míčku doplní sadu karet v ruce zpět do šesti. Výměna končí ve chvíli, kdy hráč nemá na ruce žádnou kartu, kterou by mohl reagovat. Ovšem ještě předtím má jako poslední možnost zahrát rybičku, zahodit jednu kartu z ruky a místo ní otočit horní ze svého dobíracího balíčku.
Po každém vyhraném míčku si hráč svůj úspěch poznačí na svoji stranu hřiště, kde najde čtyři pozice pro body. Souboj pokračuje. Hráči se střídají na podání po dvou míčcích. V případě, že nastane shoda (3-3), nestačí získat pouze čtvrtý bod. K vítězství musí jeden ze soupeřů vyhrát dva míčky po sobě. Teprve pak je jasné, kdo se stal lepším tenistou.
Hra Grand Slam zvládá to, o co jí jde v první řadě – simulace tenisu – velmi dobře. Hráči si opravdu vyměňují míčky a snaží se je odehrát s pomocí karet. Musí mít vždy dobrou zásobu možností na ruce, jenže o tom rozhoduje náhoda. Naštěstí všichni mají stejný balíček a štěstí rozhoduje pouze o pořadí, v jakém odpovídající možnosti přijdou na ruku.
K vítězství ale tak či tak hráč potřebuje mít trochu štěstí. To vlastně ani nevadí, protože tahle hra je v první řadě příjemná hříčka a zábava na několik minut. Do nějakých deseti je totiž vždy znám vítěz jedné partie. Díky tomu a jednoduchosti reagování na míčky mohou Grand Slam hrát i menší děti kolem šestého roku.
Na hře se nám nejvíc líbí koncepty vyvedení z rovnováhy a rybičky. Ty přidávají jednotlivým míčkům na další zajímavosti. Všechny výměny jsou ale napínavé, rychlé a také přehledné. Závěr každého zápasu je o převaze jednoho hráče, zvlášť pokud souboj dospěje do shody.
Jenže už v popisu balení jste si mohli všimnout, že balíčky jsou čtyři. To znamená, že je možné se utkat ve čtyřhře. Tam se hráči z týmu v odehrávání míčků střídají, ale mohou za sebe v nouzi zaskočit. Tento týmový prvek dělá ze hry ještě větší zábavu. Ale stále platí, že je to v rámci mezí náhodnosti a absolutní nenáročnosti celé hry.
Grand Slam je příjemná karetní hra, která si vzala za předlohu tenis a nedělá mu ostudu. Jedná se o jednoduchou zábavu, která není nijak taktická. Ale přesto zde nějaká rozhodnutí jsou. Celkově se nám Grand Slam líbí jako pohodová karetka, když zrovna chcete něčím vyplnit deset minut.
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Ariel Seoane |
Ilustrace | Ariel Seoane |
Vydavatel | Broadway Toys LTD, Korea Boardgames |
Rok vydání | 2014 |
Počet hráčů | 2 - 4 |
Herní doba | 30 |
Minimální věk | 8 and up |
Jazyková závislost | No necessary in-game text (4 voters) |
Kategorie | Card Game, Sports |
Mechanismy | Hand Management, Open Drafting, Simulation |
Rodina | Sports: Tennis |
Alternativní názvy | Love Means Nothing, 大滿貫 Grand Slam, 그랜드 슬램 |
Více o hře.
+ rybičky
+ dobře vymyšlený systém odvracení smečů
+ čtyřhra
+ herní doba
+ i pro malé hráče
- náhoda má velký vliv
Dobrý den, jde „Ztrát rovnováhy“ během jedné výměny u jednoho hráče zahrát opakovaně? Tj. po první ztrátě rovnováhy u dvojhry hraje místo se šesti kartami pouze s pěti, v případě druhé ztráty rovnováhy hraje už jen se čtyřmi kartami atd. Nebo lze ztrátu rovnováhy během jedné výměny použít pouze jednorázově? Hru máme teď nově koupenou a hádáme se, jak je to správně. Děkuji za odpověď.
M. P.
Dobrý den,
řekl bych že můžete zahrát opakovaně.
Dušan
0