To město je prokleté. Duše nesmířené se svým osudem ani po své smrti nenalezly spočinutí a toulají se temnou nocí. Nenávist, páchání zla a touha po neodůvodněné pomstě, to jsou motivy zdejších obyvatel. Vítejte ve městě hrůz.
Dnešní recenzi zahajme trochu netradičně, poznámkou. Haunted village, tedy recenzovaná hra, je totiž dílem plagiátorským, čemuž nasvědčují nejen okopírovaná pravidla, ale také chování “autora” hry v diskuzi na bgg (viz.:odkaz)
Jedná se o okopírovanou pnp hru Joe Fourhmana na motivy videohry Fatal frame, nesoucí stejný název. Jelikož se jedná o hru zdarma ke stažení na webu, nedošlo zde k žádnému právnímu deliktu. Nejsem zde však od toho, abych moralizoval, pouze poukazuji na tento fakt. Nerad bych, aby došlo k mylnému závěru, že výsledné hodnocení je nějak ovlivněno touto skutečností, pokud budete mít takový dojem, vězte, že jsem dělal vše proto, abych toto vědomí oddělil od skutečných kvalit hry. Na závěr dodám, že spor mezi původním autorem a autorem, který se dopustil plagiátu je již dle vyjádření původního autora vyřešen a jako autoři byli zpětně uvedeni oba zainteresovaní.
Haunted village je tedy karetní hra, za kterou stojí Igor Krasnodymov a Joe Fourhman. První zmíněný je zároveň nezávislým vydavatelem této hry. O ilustrace se postaraly sestry Rybalkinovi.
Hororových karetních her není zrovna příliš, a to hlavně těch kompetitivních. Haunted village by tedy měl být zajímavým kouskem.
Tomu napovídá i samotný obsah, který je z většiny tvořen kartami. Je zde devět karet venkovních lokací a 28 karet lokací interiéru. Rovnou napíši, že lokace jsou vyvedené na jedničku a brilantně navozují temnou atmosféru malého opuštěného městečka. Poté zde máme hlavní herní balíček, který obsahuje zbraně, duchy-nepřátele, předměty a akční karty. Zde se mírně pozastavím, protože to, co je předvedeno na kartách duchů je spíše nechutné, nežli strašidelné. Není to samozřejmě nic proti nějakým právním konvencím, tedy nic co by bylo zakázáno, ale z osobního pohledu mi je tuto hru nepříjemné hrát, jen kvůli těmto ilustracím. Pro představu: v kolébce s novorozencem se nalézá oživlá panenka s nožem… pojďme se však vrátit k obsahu. V balení jsou ještě přítomny čtyři karty bossů, kdy jednoho z nich se hráč snaží porazit. Nakonec jsou zde přehledové kartičky, dvojice dřevěných žetonů pro každou z barev hráčů a čtveřice šestistěných kostek.
Cílem hráče je jako první zabít bosse, který se ukrývá v kostele. Do kostela však můžete jít jenom dostatečně připravený, hráč sem může vstoupit pouze tehdy, když má alespoň daný počet bodů zkušenosti (dle počtu hráčů). Ty získává při průzkumu města za zabité duchy a nalezené předměty v budovách.
Abychom mohli objevovat město, musíme nejdříve náhodně lícem dolů položit devět karet do čtverce 3×3, určit počáteční postavení našich hrdinů a každý si dobrat pět karet ze společného balíčku karet. A poté může začít samotná hra.
V ní se hráči střídají na tazích, kdy si vždy nejdříve vezmou jednu kartu, poté bojují s duchem, nachází-li se nějaký v jejich současné lokaci, pak se musí pohnout o jednu lokaci a nakonec mohou zahrát jednu kartu nebo když zahráli ducha, tak mohou zahrát ještě další, maximálně dohromady dvě. Právě zahrávání karet je alfou a omegou celé hratelnosti, takže se na něj pojďme trochu podívat.
Jsou zde čtyři druhy karet a každý se zahrává trochu jinak. Prvním druhem jsou zbraně, které si může hráč vyložit před sebe. Zbraně dávají hráči buď nějaké pasivní vlastnosti k boji, například hod vícero kostkami nebo vlastnosti, které vyžadují svou aktivaci, například skrze odhozenou kartu. Dalším druhem jsou karty akční, ty po zahrání vykonají efekt na sobě napsaný, většinou škodící nějakému oponentovi. Třetím druhem jsou předměty. Ty fungují zajímavě. Abyste mohli vyložit kartu předmětu před sebe, musíte se momentálně nalézat ve stejné interiérové lokaci (například chodba) jako je jedna z vypsaných na kartě předmětu. Po vyložení jde předmět do vaší kolekce bodů a tím pádem jste blíže k možnosti navštívit kostel. Posledním druhem jsou duchové. Ty může hráč zahrát buď na sebe, což působí značně zvláštně nebo na soupeře. Duchové mají krom svého útočného čísla i hodnotu bodů zkušenosti a taky vždy nějaký speciální efekt.
Nebude dlouho trvat a přistane u vás nějaký duch, protože co jiného s nimi dělat, než je mrskat po ostatních. Souboj je primitivní, kostkový, kde se snažíte přehodit útočné číslo nepřítele. Když se vám to podaří, dostanete kartu do své kolekce (většinou má však nulovou hodnotu). Když ne, tak se stane něco strašného, ehm, ehm. Přijdete o možnost se ve svém tahu buď pohybovat, nebo zahrávat kartu.
Popravdě jsem od hry očekával dle jejích ilustrací nějaký prvek strachu, touhy přežít. Místo toho hráč přijde o část svého tahu, což akorát tak hru protahuje a popravdě hráče otravuje. Většinou to dopadne tak, že všude létají duchové a vy tah co tah musíte čelit nějákému zakrslíkovi. Pak je tu ještě možnost nezahrávat karty duchů, potom se vlastně neděje vůbec nic.
Ano, je zde pěkný prvek průzkumu budov, kdy některé karty lokací mají na sobě několik symbolů dveří, což symbolizuje rozlehlost budovy. Vyložíte do řady tolik karet interiéru, kolik je uvedeno na lokaci a vlastně fyzicky vstoupíte dovnitř do budovy a poté jí také procházíte. To je přímo skvělý nápad. Ale je naprosto zničený, stejně jako celá hra, faktem, že na kartách se vlastně nic neděje. Dobrá, jsou zde pěkné ilustrace, ale maximálně tu máte efekt: zahoď jednu kartu z ruky. Prostě lokace nežijí, sice vám někdy dávají nějaké možnosti, ale spíše bych si představoval při průzkumu temných zákoutí nějakou hrozbu.
No nic, je to vlastně jenom drobnost, pokud je hra zábavná. Bohužel není. A vůbec. Jedná se o podivnou bitvu duchů, kdy nad hrou máte naprosto minimální kontrolu, musíte řešit spoustu pravidlových drobností, a navíc je atmosféra úplně někde jinde, než by měla být. To, že hru skoro vůbec neovlivníte, by tolik nevadilo, kdyby, v duchu jiných ameritrash her, hra vyprávěla nějaký příběh, nebo by alespoň navodila správnou atmosféru. V Haunted village nic z toho nemáte, spíše se cítíte jako v nějaké ultra škodící místnosti, která jako odměnu vítězi nabízí ještě delší velenudný zážitek.
Navíc i samotné téma působí v konečném důsledku divně, jelikož na vás většinou neútočí konkrétní duchové, ale hnusné obrázky vypichovaného oka, padající hlavy nebo muže dívajícího se do zrcadla. Chápu, o co autorům šlo, chtěli poukázat i na psychické útoky, posedlost atp., ale špatně se s tím hraje.
Na závěr dodám, že hra si své fanoušky našla, ale jenom jako původní pnp verze, tam se totiž nedodělanost, chyby a tak trochu i nuda odpouští. Navíc původní téma fungovalo mnohem lépe, stejně jako ilustrace duchů. Předměty byly dukumenty, které mohl hráč nalézt v původní videohře, takže asi chápete, že fanoušci tohoto konzolového hitu mnohé odpustili.
Haunted village je horrorová karetní hra, která využívá jednoduchých principů a má pár skvělých nápadů, které jsou ale schovány v bezbřehé škodící nudě, kde je atmosféra na bodu mrazu.
Raději se podívejte na původní pnp verzi, která má dle mého názoru mnohem lepší tématické zpracování. A pokud jste fanoušky konzolové série Fatal frame, tak to stojí i za vyzkoušení. Ale peníze bych za to úpřimně nedal.
+ Pár dobrých nápadů
- Nudné
- Bez atmosféry
- nezajímavé
