Dostat se mezi členy Úřadu pro výzkum paranormálních jevů (B. P. R. D.) bylo opravdu jednoduché. Měl jsem z toho obrovskou radost ale pouze do chvíle, kdy mi Abe vysvětlil pravý důvod. Tahle pozice je volná každé dva týdny, protože pomocníci jednoduše dlouho nevydrží naživu. Tohle je moc nebezpečná práce. Nezbývá, než v ní být lepší a stát se co nejrychleji opravdovým vyšetřovatelem! Ti už zdaleka tolik v ohrožení nejsou, protože vstupují až do zajištěného prostoru.
Vstupenka do řad výzkumného týmu, který se vypořádává se vším neobvyklým, přináší designérská dvojice James M. Hewitt a Sophie Williams. Název je naprosto jednoznačný – Hellboy: The Board Game. Jedná se tedy o hru na motivy slavného komiksu Mikea Mignoly, která vychází pod značkou Dark Horse Comics a především v produkci společnosti Mantic. O distribuci této novinky, která slavila velký úspěch na Kickstarteru (téměř 1,5 milionu liber), se stará Esdevium Games.
Krabice je masivní a už její víko vás nenechá na pochybách, kdo je hlavní hvězdou celé krabice. Ďábelsky vypadající rudá postava. Pod víkem ale na hráče čeká nejdříve herní plán, který hráči vybaví sadami žetonů a označí tak stupnice zkázy a informací, ale také sadou karet zkázy. Na plán ale patří především jeden z balíčků případu, kterých je v balení šest. Podle pokynů daného příběhu připraví hráči mapu a zaplní jednotlivé místnosti náhodnými kartami setkání.
Ke každému dobrodružství patří také jiné příšery, jejichž karty a miniatury obsadí políčka ve spodní části plánu. Jednotliví účastníci partie si ale také musí zvolit svého hrdinu, dostanou jeho plán se statistikami, miniaturu, sadu tří akčních žetonů a také startovní vybavení.
Od té chvíle bude celá skupina sledovat společnou snahu – odhalit toho, kdo za potížemi stojí a to co nejrychleji. Pokud se jim to podaří dřív, než žeton konfrontace odtiká na konec stupnice, získají drobnou výhodu. V opačném případě je čeká závěrečné setkání pěkně na férovku.
Ale na začátku jsou takové myšlenky na závěrečný souboj ještě dost předčasné. Hráči totiž každý mají k dispozici tři akční body, se kterými se mohou pohybovat po plánu, prozkoumávat svoje prostředí a získávat stopy (posouvat žeton na stupnici informovanosti). K některým z těchto aktivit potřebují hráči kostky, protože budou provádět testy a určovat, jak úspěšní byli.
Především ale mohou hrdinové bojovat. A právě tady kostky hrají tu nejdůležitější roli. Úroveň dovednosti hrdiny je znázorněná barvou políčka a ta odpovídá odstínu kostek. Ty jsou tak silnější a mají větší pravděpodobnost, že padnou vysoké hodnoty. Výsledek společně s bonusovou kostkou ještě hráči musí ponížit o obranyschopnost nepřítele a zbývající hodnotu poznačí u příšery jako zranění.
Monstra se na mapě objevují v důsledku průzkumu, protože objevené karty je rozmístí na danou lokaci. A s nimi také nějaké další žetony. A pokud se některé příšery vyskytují na mapě na začátku kola, hned dostanou šanci na svoje okolí zaútočit a ubrat hrdinům nějaký ten bod života. Předtím se ale mohou bránit, tedy hodit kostkami na svoji obranu. Postavy se mohou z utržených šrámů i oklepat, odpočinout si a doléčit se. I tak ale někdy může nastat situace, že je hrdina vyřazen, ale i po ztrátě všech bodů se do boje může vrátit, jen si na to musí chvíli počkat.
Na závěr každého kola je odhalená jedna karta zkázy, která má pro hráče připravené obvykle nějaké nepříjemné překvapení (například posunout vpřed ukazatel zkázy). Hráči po celou dobu partie musí mít na paměti balíček případu, jehož horní karta je aktuálně ta jediná, kterou mohou vidět. Ta současně popisuje nějaké podmínky, za kterých může být její požadavek splněn a hráči tak mohou postoupit do dalšího dějství.
Dříve nebo později nastane čas na konfrontaci. Pro tu využijí hráči druhou stranu základní desky, která má nově stupnici životů bosse a místa pro jeho karty – základní a především balíček chování. Jenže teď už se omráčení agenti zpět do boje nevrátí. Je to prostě bitva na život a na smrt. A tady také je místo, kde může celý tým být poražen, pokud nedokáže monstru ubrat úspěšně všechny body života.
Hellboy: The Board Game má v kapse skvělé téma a je výtečnou zprávou, že hra svoji možnost nezahazuje. Nabízí lehce příběhem řízenou a velmi atmosférickou zábavu, kterou těžko odmítnete, pokud máte rádi dobrodružství.
Zajímavé je to prvotní objevování, které dělá z jednotlivých případů napoprvé nezapomenutelný zážitek. Před hráči s v důsledku karet rozvíjí překvapení. To s opakováním sice zmizí, ale i tka je hra překvapivě znovuhratelná. To především proto, že budete chtít vyhrát tam, kde napoprvé neuspějete. Variabilita tak chybí pouze nepřátelům, kterých určitě mohlo být více.
Čím více hráčů a tedy i figurek na mapě, tím je hra jednodušší. Nás přesto bavila nejvíce ve dvou, kdy se dostanete tak akorát k akci. Je možné zlo porážet i v sólové hře, kdy hráč ovládá sám dva hrdiny.
Líbí se nám systém dovedností a kostek. I když přidávají do partie nepředvídatelnost hodů, jejich zvyšující se úroveň v závislosti na barvě je výborná. Postavy se navíc mohou postupně zlepšovat díky schopnostem a vybavení. Každá z hrdinů má totiž nějakou speciální dovednost. Stále se ale většina hratelnosti točí kolem hodů kostkami, takže pokud to není váš šálek čaje, asi si tady příliš zálibu nenajdete.
Partie docela příjemně odsýpá, a když se daří, můžete se konce dočkat už někdy po hodině. Ale co už je výrazně pomalejší je obecně celá příprava. I když z našeho popisu může vypadat jednoduše, není to tak. Hráči před sebou mají neustále nějaký cíl, který se snaží splnit a není to pouhé běhání po prostředí ve snaze všechny porazit.
Některá pravidla, jako třeba žabí hordy nebo inferna, která se dějí na konci kola, je snadné zapomenout. Další pravidla jsou přímo zvláštní, jako třeba střelba do míst, kde se nachází ještě další postavy. Ty vás nutí manipulovat s výsledky kostek a nepůsobí to vůbec věrohodně, ale především to výrazně narušuje běh celé hry.
Velkým problémem zůstává sledování životů u příšer, které pravidla doporučují pokládat přímo k miniatuře. A to není určitě správně, pokud by s ním měly cestovat.
Ve hře je samozřejmě daleko více prvků, které do zážitku zasahují. Popis pravidel jsme jimi ale nechtěli komplikovat, takže se k nim vrátíme teď. Na hráče čekají všechny ty prvky klasické pro tento typ bojových (ameritrash) her. Hrdinů se mohou dotknout různé stavy v důsledku útoku, musí myslet na dohled při střelbě na dálku a mohou si navzájem pomáhat při boji. Musí ale být ve stejném místě.
Během dalších případů do hry vstoupí další zajímavé situace. Napříč všemi šesti příběhy je hra zajímavá a stále nová. Navíc cesta za vítězstvím není vůbec jednoduchá. Balíčky mají každý specifikovanou obtížnost. Ten nejjednodušší není příliš výrazný. Možná to je i tím, že hru ještě tak dobře neumíte, ale potom už vše nabere opravdu skvělý směr.
Zpracování je naprosto precizní, především s ohledem na počet figurek a kvalitu grafiky. Pravidla jsou chytře rozdělená na dvě části – malou příručku, která s vámi projde kousek prvního scénáře, a pak detailní knihu. Ta sice není strukturovaná úplně ideálně pro komplexní učení, ale obsahuje všechno potřebné.
Hellboy: The Board Game je hrou bohatou na zábavu, ve které má svoje místo objevování, boj i napětí. A to v hojné míře. Stejně tak je tu ale prostor pro zklamání a je velká škoda, že v některých prvcích je hra až zbytečně detailní. Ale jde především o znovuhratelnost, která vám sice nezabrání zahrát si scénář podruhé, ale brzy se i tak ohraje. Naštěstí šest příběhů znamená dost zábavy i při nižší herní době, takže s radostí Hellboyovi dáváme trochu vyšší známku. Zaslouží si ji.
Více o hře.
+ základní pravidla jsou jednoduchá
+ luxusní zpracování
+ příběhový pocit
+ závěrečná konfrontace
+ herní doba
+ zajímavý mechanismus kostek
- menší variabilita nepřátel
- dlouhá příprava
- některá pravidla zapomenete dodržet
- znovuhratelnost (sice tu je, ale není zdaleka nekonečná)
