Recenze: Imaginarium The Dream Factory – příběhy noci

Existuje pouze jedna továrna na sny a není to ta, která si myslíte. Filmy nemohou ani zdaleka nahradit sílu lidské představivosti, která přijímá vysílání z místa přesně střeženého. Ani my nevíme, kde se nachází. Přivezli nás k ní s páskou přes oči a naše reportáž začala až před jejími branami. Je to místo, kam se dostane jen pár vyvolených.

Výslednou reportáží je desková hra s názvem Imaginarium. Na vysněnou cestu se vydala dvojice designérů Bruno Cathala a Florian Sirieix a originál svých tajných zápisků ukázali pouze a jen producentům ve firmě Bombyx. Právě odsud pak hotová hra vyrazila do světa a věrnou podobu jí dodaly ilustrace Felideuse Bubastise. O rozšíření encyklopedie snů v Evropě se stará společnost Esdevium Games.

Na víku vidíme fantaskní výjev, který zahrnuje slona, ozubená kola, okřídlené prasátko a řadu dalších prvků. Vypadá to trochu jako fotografie z místa, ale protože se jedná o sny, nikdy si nemůžeme být zcela jistí. Uvnitř zjistíme, že k výrobě snů je potřeba dřevo, měď a krystaly. Jejich kostičky jsou nasypané společně s krystaly uhlia (charcoalium) v kartonovém zásobníku. Ten je třeba položit do středu herního plánu dílny. Na zásobníku ve spodní části bude připravena pro zahájení partie nabídka karet strojů (náhodně z balíčku), nahoře budou čekat na práci čtyři asistenti, vlevo je místo pro projekty a na to všechno dohlédnou osobně figurky montérů – každý od jednoho hráče nastupnici pořadí.

Právě volba figurek současně určí také dílnu a zástěnu, které si hráč vezme. Na svém hráčském plánu  najdou údaje o startovním majetku svojí frakce. To zahrnuje suroviny, ale také startovní stroje, které přiloží zespodu ke svým dílnám. Poté si položí za zástěnu sadu svých šesti žetonů.

Hráči kolem prochází postupně a na začátku každého z nich naplánují práci pro svoje dělníky. Postaví tak svoji jedinou figurku buď před jeden stroj na dopravním pásu, nebo jej přidělí k týmu pro extrakci uhlia. V tom momentu ale už dávno tvrdě pracují stroje, které mají hráči ve svém vlastnictví (a jsou opravené) a nyní je na čase posbírat jejich pravidelné ovoce. Mašiny obvykle produkují suroviny, ale to neplatí úplně univerzálně. Jsou i takové, které lze používat v boji, ať už k útoku, tak k obraně.

Poté hráči znovu zavolají svým pracantům a ti dokončí, co začali. Donesou tedy zpět domů buď černé kostičky uhlia nebo přivezou stroj. Za ten je ale třeba zaplatit právě černou měnou, která neodráží žádné světlo. Ale přes veškerou péči dorazí každé zařízení rozbité, takže jeho kartu hráči musí položit horizontálně.

Jakmile se všichni vystřídají a vyhodnotí své plány, jejich pozornost se obrátí zpět k dílnám. Ty nabízí celkem šest akcí, z nichž lze využít v každém kole pouze dvě. A volba není tak úplně volná, protože hráči jsou závislí na dvou spojených ručičkách. Právě  díky tomu jsou možné pouze některé předem dané páry. Hráč si ale může zvolit pořadí, ve kterém je provede.

Na výběr je oprava stroje, takže jej hráči mohou okamžitě použít. Takové funkční zařízení ale hráč musí okamžitě umístit na jedno z volných míst ve své dílně. Nebo se mohou naopak rozhodnout a celý stroj do posledního šroubku rozebrat. Za to dostane hráč suroviny odpovídající jeho hodnotě. Stroje lze mezi sebou ale také kombinovat, čímž dojde k jejich vylepšení, ale především k uvolnění vzácného místa v dílně. Svoje suroviny hráči mohou směňovat a to dokonce i za vítězné body. Za finance si poté mohou najmout asistenty.

Tohle všechno provádí hráči současně a ještě než skončí svůj tah a pokusí se obsadit co nejvýhodnější pozici na stupnici pořadí (čím dřív skončí, tím lépe), musí zkontrolovat, jestli se mu nepodařilo splnit požadavky některého z projektů. Partie končí ve chvíli, kdy jeden z hráčů dosáhne alespoň dvaceti bodů. To ale neznamená, že může slavit vítězství. Dvoubodová odměna čeká na toho, kdo má za zástěnou schovaných nejvíce surovin. Teprve po jejich přičtení může držitel nejvyššího součtu slavit výhru.

Imaginarium vypadá na první pohled jako docela složitá hra. Jenže když ji rozložíte a začnete hrát, zjistíte, že vlastně nemáte příliš co na práci. Celková náplň je prostě hodně lehká a nenáročná. A právě tady se lámou ledy u zájemců o hru, protože kdo si ji pořídí s očekáváním těžké a přemýšlivé partie, ten bude zklamaný.

Navíc partie samotná není ani extrémně zábavná. Není úplně špatná právě proto, že hráči všichni řeší akce se stroji současně, ale chybí jí nějaký krok navíc. Něco, co by ji odlišilo a udělalo z hry opravdový zážitek. Takhle je všechno jen o pěkných obrázkách.

Právě fáze v reálném čase dává hráčům alespoň trochu zabrat, protože kdo skončí dřív, ten bude v příštím kole mít výhodu v pořadí. Tohle napětí je současně také nejzářivější moment Imaginaria. zbývají totiž už jen budování dílny a přeměna surovin. A způsobů, jak získat vítězné body, není také úplně nejvíc.

Mohlo by Vás zajímat

5

karetnípro pokročilérecenze

Recenze: Neanderthal Lovci mamutů – původ lidstva v praxi

Když ale odhlédnete od závodu o originalitu, pak zůstává Imaginarium dobrou zábavou pro kruh nenáročných hráčů. Z hlediska budování stroje na suroviny, který by měl stále lépe klapat, tak bude zatápět svojí konkurenci v podobě jednoduchého a populárního Splendoru. Oproti němu má výraznější produkční hodnotu.

Ale zpracování celkově je tentokrát trochu dvojsečná zbraň. Všemu vládnou opravdu fantaskní obrázky, které jsou na hranici realismu a někde za hranicí klasického steampunku. Pro řadu hráčů to prostě může být až za hranicí vkusu, ale spousta naopak originalitu velmi ocení. K tomu je třeba zdůraznit kvalitu materiálů a krásné figurky dělníků.

Pokud jde o průběh partie, pak ale musí ti méně zkušení hráči počítat s časem přesahujícím jednu hodinu a to i v nižších počtech. Bohužel právě to nejnižší číslo – dva – vyžaduje poměrně výrazné zásahy do průběhu. A právě námi chválený prvek boje o pořadí tu není tak důležitý. Místo něho ale nastoupí šance na sabotáže a do partie tak poprvé a naposled vstoupí výraznější konflikt.

Imaginarium je nakonec docela rozporuplnou hrou. V naší redakci se našli hráči, kteří si ji docela oblíbili a směle ji srovnávali s podobnými hrami dostupnými u nás. A pak tu je druhý tábor, který ji kritizuje za řadu nedostatků. Imaginarium tak je hrou, kterou byste měli raději vyzkoušet dřív, než ji koupíte.

Recenze: Imaginarium The Dream Factory – příběhy noci

Imaginarium je hra, která nesedne každému. Je velmi jednoduchá a nabízí pořizování strojů s cílem vybudovat co nejlepší produkční mašinérii. Celkový dojem přesto sráží nejen délka partie či grafika, ale především nedostatek možností, jak získávat body. To ale docela odpovídá jednoduchosti hry, která nemá záměr být komplexní a zavařit vám mozek. Imaginarium tak má i přes neoddiskutuvatelné nedostatky stále šanci vás zaujmout a pobavit.

Klady:

+ v kole hrají všichni současně
+ rychlost určuje pořadí pro příští kolo
+ jednoduchost
+ výtečné zpracování

Zápory:

- ve dvou hodně jiné
- delší herní doba
- rozporuplná grafika
- nedostatek cest k vítězným bodům

4